Bulletin

S radostí vám představujeme zimní vydání našeho lidskoprávního Bulletinu, ve kterém na Vás opět čeká spousta zajímavého čtení. Tentokrát jsme si dali záležet, abychom začali pozitivně. Hned v úvodu se tak můžete začíst do příspěvku Jana Lhotského, který dává naději, že dlouhá cesta vedoucí ke zřízení Národní lidskoprávní instituce a dětského ombudsmana v ČR je téměř u konce.  V článku Jakuba Dubjáka se pak můžete dozvědět o tom, jakým směrem se ubírá diskuse ohledně ochrany pověsti právnické osoby, kterou rozvířil nedávný závěr Ústavního soudu.

Tereza Hladíková ze sekce Mezinárodní trestní spravedlnost se zabývá otázkou jurisdikce Mezinárodního trestního soudu v případě stíhání zločinů hnutí Tálibán. Barbora Bulánková pak osvětluje, za co jsou stíhaní představitelé Hamásu a Izraele.

Evropský systém ochrany lidských práv prostřednictvím příspěvku Ngha Thi Nguyen přibližuje, jak bude vypadat v praxi implementace nařízení EU, kterým se zakazuje dovoz, prodej a vývoz produktů, při jejichž výrobě byla použita nucená práce. 

Pokud vás zajímá, jak argumentoval Evropský soud pro lidská práva ve věci El Aroud a Soughir proti Belgii a v otázce odebrání belgického občanství osobám odsouzeným za terorismus, dozvíte se to v článku Caroline Bindáčové.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Barbora Švábová zabývá trestněprávními mezerami a technologickými hrozbami spojenými s fenoménem revenge porn. Pokračující politickou krizi v Jižní Koreji sleduje Anna Kateřina Ondráčková.

Česká sekce se v zimním vydání soustředí mj. na problematiku whistleblowingu. Jak se k ochraně oznamovatelů v nedávném rozhodnutí postavil Nejvyšší správní soud se dozvíte v článku Filipa Valouška. 

V samotném závěru vás Jakub Dubják zasvětí do dalšího vývoje tzv. klimatické žaloby před tuzemskými soudy.

Opět vás čeká číslo plné zajímavých článků a shrnujících analýz. Tento Bulletin je navíc speciální tím, že je psaný našimi novými stážisty.

Zde bychom rádi poděkovali všem stážistům z předchozího ročníku, kteří celý rok odváděli skvělou práci a každý měsíc si udělali čas na psaní článků o lidských právech, mezinárodní politice, či nejrůznějších rozsudcích.

Na konci roku 2024 se nám opět podařilo z mnoha přihlášek vybrat šikovné studentky a studenty, které zajímá činnost našeho Centra a témata, která pokrýváme. Pokud se vám bude nějaký článek obzvlášť líbit, napište nám e-mail – nic nepotěší víc, než pozitivní zpětná vazba!

V Bulletinu tentokrát naleznete články, které se věnují širokému spektru témat, jak jste už u nás nejspíš zvyklí. Prosincové číslo otevírá článek o stavu kybernetické bezpečnosti v České republice, který velmi doporučujeme.

Tematické sekce se dále věnují zatykačům na představitele Izraele nebo Hamásu, postoji Evropského soudu pro lidská práva v případu o ukládání mírných trestů za obchodování s lidmi, antisemitismu v Evropě, konferenci OSN o změně klimatu v Baku v roce 2024, záplavám ve světě a i v ČR, institutu prohlášení viny, anebo třeba restitucím. Věříme, že si zde každý najde to své.

První článek ze sekce Mezinárodní trestní spravedlnost se věnuje Bělorusku a Mezinárodnímu trestnímu soudu, který rozhodne, zda dojde k zahájení plnohodnotného vyšetřování režimu Alexandra Lukašenka. Ten se měl údajně provinit z pronásledování a deportací politických odpůrců. Druhý článek z této sekce od Veroniky Kubáňové se věnuje africké Libérii a instituci soudu pro válečné a hospodářské zločiny, jehož vznik provází vleklé komplikace pramenící z konfliktu mezi národními zájmy a stranickou politikou.

Tomáš Opat z evropské sekce pro Vás připravil několik zajímavostí od přístupu policie k datům z mobilních telefonům, až přes závažné zásahy do svobody médií až po otázku, zda stát může odmítnout změnu jména a pohlaví.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Daniela Skácelíková věnuje konfliktu v Súdánu, který aspiruje na jednu z nejnaléhavějších humanitárních krizí současnosti. Tato třetí největší africká země se již před začátkem aktuálního konfliktu potýkala s vážnými socioekonomickými problémy a v kombinaci s klimatickou změnou se tato krize ještě prohloubila – dle OSN se až 26 milionů obyvatel potýká s hladověním. 

Denis Pauk ze sekce Česká republika a lidská práva se zabývá Senátem a senátními volbami. Upozorňuje na důležité funkce Senátu v našem politickém systému, ale zmiňuje i nízkou volební účast a šest volebních stížností. Jakub Dubják ve svém článku rozebírá povahu veřejného opatrovnictví, jeho kontrolní mechanismy a také nabízí vhled do argumentačního sporu mezi Nejvyšším správním soudem a Ústavním soudem.

Úvodní článek říjnového Bulletinu přináší podrobný přehled o Benátské komisi v první polovině roku 2024 od prof. Veroniky Bílkové a dr. Tomáše Langáška. V jejich článku naleznete nejvýznamnější výstupy obou zasedání.

Sekce Mezinárodní trestní spravedlnost vás zavede například k tématu ukrajinské ratifikace Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, nebo k analýze právních otázek spojených s izraelskými útoky na pagery Hizballáhu – došlo tímto krokem k porušení mezinárodního humanitárního práva?

V evropské sekci si můžete přečíst o rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, který se týká očkování proti COVID19 a pandemie obecně. Další článek se zabývá kauzou Pindo Mulla proti Španělsku, v němž se tentýž soud postavil za právo pacientů v rozhodování o vlastní léčbě, a to i navzdory ohrožení života.

Mezinárodní sekci otevírá článek o protipotratové politice v Polsku a také o praktických dopadech kriminalizace potratu na ženy. V sekci je také rozebírán negativní vliv nadměrného cestovního ruchu, včetně toho, jak s tímto fenoménem bojují některé státy.

Bulletin uzavírá česká sekce, kde si například můžete přečíst o rozsudku Nejvyššího správního soudu o užívání hesla „From the River to the Sea/Palestine will be free“. V jakých případech může být dle soudu toto heslo důvodem k omezení shromažďovacího práva?

V první řadě bychom rádi poděkovali za přízeň a podporu vás všech. Jsme neziskové lidskoprávní centrum a většina práce, kterou děláme, má čistě dobrovolný charakter. Pokud je Vám naše práce blízká, zvažte prosím darování malého obnosu peněz na našem webu přes darovací tlačítko. Peníze jdou na administrativní poplatky spojené s vydáváním Bulletinu a fungujícím webem. Předem děkuji všem podporovatelům!

Úvodní článek se zaměřuje na výroční zprávu vydanou Bezpečnostní informační službou. Pokud nemáte čas na pročtení celé zprávy, shrnující článek od Anny Pěničkové postačí jako základ k lepší orientaci v tom, jakým interním i externím hrozbám Česká republika čelí.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost vás čeká článek Adély Čapkové o často přehlížené situaci v Súdánu. Země čelí hladomoru, který vznikl v důsledku blokace přísunu potravin oběma stranami občanské války. Adéla rozebírá fakt, že Mezinárodní trestí soud zahájil vyšetřování, ačkoli není jeho jurisdikce na tomto území tak úplně jistá. Víc se dozvíte v článku!

V evropské sekci Sára Aiblová představí rozsudek Evropského soudu pro lidská práva týkající se francouzské úpravy prostituce, která kriminalizuje nákup sexuálních služeb. Mimo rozebrání samotného případu M.A. a ostatní proti Francii, tu Sára také velmi obratně analyzuje různé feministické přístupy k prostituci.

Mezinárodní sekci tentokrát otevírá Radek Tesař, který shrnuje OSN zprávu o cílech udržitelného rozvoje. V článku se zaměřuje především na rovnost mužů a žen, klimatickou akci a oblast míru, a spravedlnost a silné instituce.

Bulletin uzavírá česká sekce, a to například článkem Denise Pauka o zprávě o extremismu v ČR, které pravidelně vydává Ministerstvo vnitra. Dočtete se třeba, že za první polovinu letoška bylo v důsledku extremismu registrováno celkem sto nenávistně motivovaných trestných činů.

V úvodním článku našeho Bulletinu Michaela Stenzelová a Kristýna Zábojníková informují o národní pozici k aplikaci mezinárodního práva v kyberprostoru, kterou v dubnu tohoto roku zveřejnila Česká republika. V článku se dozvíte o postoji České republiky k aplikaci mezinárodního práva veřejného v kybernetickém prostoru, nebo proč je poziční dokument tolik významný pro ČR i mezinárodní komunitu. Autorky se také věnují tématu ochrany a dodržování lidských práv v kyberprostoru, k němuž se vyjadřuje i samotný poziční dokument.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost Adéla Čapková analyzuje proces týkající se zločinů v Guineji, spáchaných v roce 2009 v rámci tzv. Guinejského masakru. Byla tato událost zločinem proti lidskosti? Klára Popelková se ve svém článku věnuje zatykačům na vysoce postavené představitele Hamásu i Izraele, o které žádá prokurátor Mezinárodního trestního soudu.

Natália Hamadejová z evropské sekce rozebírá rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) týkající se systematického porušování lidských práv na Krymu. Soud ve svém rozhodnutí Ukrajina proti Rusku z června tohoto roku rozhodl, že Rusko na Krymu systematicky porušuje lidská práva. Sára Aiblová taktéž zůstává u ESLP a ve svém článku analyzuje případ Z. proti České republice. Případ odhalil zásadní nedostatky v ochraně obětí sexuálního násilí, a protože je rozhodnutí pro ČR závazné, mělo by v budoucnu vést k účinnějšímu stíhání sexuálních trestných činů.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Daniela Skácelíková věnuje tzv. zvýšené náležité péči, které by měly soukromé společnosti dodržovat v ozbrojených konfliktech, které však často přináší složitá rozhodování v nejednoznačných situacích. V aktualitách z pera Karin Liškové nechybí pozitivní zpráva, že Thajsko se stane první zemí jihovýchodní Asie, která zlegalizuje manželství pro stejnopohlavní páry.

Jakub Dubják z české sekce i nadále informuje o případu údajného mučení vězenkyně ve Věznici Světlá nad Sázavou. Má případ nějakou odezvu na poli preventivních opatření v dotčené věznici? Barbora Headlandová se ve svém článku věnuje rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ve věci odškodňování protiprávních sterilizací. Jakým způsobem Soud upřesnil nový postup Ministerstva zdravotnictví? Anna Pěničková se dále věnuje rozhodnutí Ústavního soudu z června tohoto roku týkající se zrušení odložení kauzy v případu Feri.

V úvodním článku našeho Bulletinu Veronika Bílková a Tomáš Langášek shrnují dvě plenární zasedání Běnátské komise, která proběhla v druhé polovině loňského roku. Dočtete se zde napříkad o stanovisku k návrhu novely zákona “o soudnictví a postavení soudců” a některých zákonů o činnosti Nejvyššího soudu a soudních orgánů. Návrh zákona rozšiřuje důvody kontroly bezúhonnosti a disciplíny soudců zavedením nového typu “soudního dohledu” a zavedením použití detektoru lži v různých kontextech soudcovské kariéry.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost Adéla Hrdá popisuje princip univerzální jurisdikce, který umožňuje státům stíhat pachatele nejzávažnějších mezinárodních zločinů bez ohledu na místo spáchání či národnost pachatele a oběti. Klára Popelková dále anayzuje rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu pokračovat ve vyšetřování zločinů ve Venezuele, které měly být údajně spáchány v roce 2017.

Johana Marešová z evropské sekce informuje o rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva týkající se francouzských táborů, v nichž žili po ukončení alžírské války harkijští bojovníci. Soud potvrdil, že podmínky v táborech byly v rozporu s lidskou důstojností. Jan Nevlída rozebírá první celounijní zprávu o rasismu v policejní práci, kterou v dubnu letošního roku publikovala Agentura EU pro základní práva.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva Radek Tesař analyzuje vývoj práv a ochrany LGBTQ+ osob ve světě. V jakých částech světa dochází k pokroku a kde jsou přijímány zákony trestající homosexualitu trestem smrti? Da Bean Ye ve svém článku popisuje, jakým způsobem krize na Haiti ovlivňuje práva místních obyvatel.

Anna Pěničková z české sekce se zaměřuje na rozhodnutí Ústavního soudu z března 2024, týkající se náhrady nemajetkové újmy. Jakub Dubják popisuje upuštění od potrestání a upuštění od výkonu trestu. Jak a kdy tyto instituty lze použít? Denis Pauk sekci uzavírá článkem o tahanici o zkratku ČSSD. Jak o věci rozhodl Nejvyšší správní soud?