Nejvyšší správní soud rozpustil 8 politických stran, 40 dalším pozastavil činnost
Sedmičlenný senát ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí (tzv. volební senát) v březnu rozhodoval o návrzích vlády na pozastavení činnosti nebo rozpuštění politických stran. Mezi mediálně známějšími rozpuštěnými stranami je i LIST JAROMÍRA SOUKUPA.
Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) rozhodoval celkem o 50 návrzích, přičemž 8 stran rozpustil, 40 stranám pozastavil činnost a v jednom případě řízení zastavil, protože vláda vzala svůj návrh zpět. Řízení se mělo vést i o pozastavení činnosti Sdružení Pro republiku – Republikánská strana Československa Miroslava Sládka, to však NSS přerušil, protože prezident 6. dubna 2022 vyhlásil volby. Ode dne vyhlášení voleb totiž strany nelze rozpustit ani jim pozastavit činnost.
K pozastavení činnosti přistoupil NSS proto, že politické strany neplnily zákonné povinnosti, například nepředkládaly výroční finanční zprávy Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí nebo neoznámily Ministerstvu vnitra ustavení svých orgánů. Důvodem pro rozpuštění stran bylo to, že činnost stran již dříve byla pozastavena kvůli neplnění zákonných povinností a strany tato pochybení nenapravily.
Strany, kterým NSS pozastavil činnost, mohou nyní činit pouze úkony vedoucí k odstranění závadného stavu. Pokud strany nedostatky neodstraní do jednoho roku, NSS rozhodne na návrh vlády nebo prezidenta o jejich rozpuštění. Pokud strany svá pochybení napraví, NSS jejich činnost obnoví.
Ústavní soud: rozhodnutí o neudělení azylu a udělení doplňkové ochrany lze posuzovat samostatně
Stěžovatel, který je cizím státním příslušníkem, požádal v České republice o mezinárodní ochranu. Ministerstvo vnitra mu neudělilo azyl a zároveň mu přiznalo doplňkovou ochranu. Postavení azylanta je přitom pro stěžovatele výhodnější, protože azyl se na rozdíl od doplňkové ochrany uděluje na neomezenou dobu.
Stěžovatel se proti rozhodnutí Ministerstva vnitra bránil správní žalobou, napadal ale jenom část rozhodnutí o neudělení azylu, nikoliv o přiznání doplňkové ochrany. Městský soud v Praze rozhodnutí zrušil jako celek a stěžovatel se tedy znovu ocitnul v (méně příznivé) pozici žadatele o mezinárodní ochranu.
Stěžovatel proto podal kasační stížnost, kterou NSS odmítnul pro nepřípustnost. Následně se stěžovatel domáhal ochrany před Ústavním soudem, který rozhodl, že správní soudy porušily právo na soudní ochranu. Bylo totiž možné nalézt jiný výklad zákona,[1] než který zastávaly správní soudy. Tato alternativní interpretace by méně zasahovala do základních práv stěžovatele a respektovala by zásadu zákazu změny rozhodnutí k horšímu.
Prezident Zeman udělil milost Miloši Balákovi
Prezident republiky Miloš Zeman udělil milost Miloši Balákovi, který byl odsouzen za zločin sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě. Odůvodnil to tím, že odsouzený byl dosud bezúhonný, je mimořádně pracovitý a kvalifikovaný vedoucí zaměstnanec a že pro přísný trest byla rozhodná nejen povaha činu, ale i Balákův pracovní poměr u Lesní správy Lány.
Udělení milosti se stalo terčem kritiky ze strany odborné veřejnosti. „Je to zdůvodnění, které jde v zásadě proti elementárním principům právního státu nebo vládě práva, které předpokládají, že nikdo není nad zákonem, že všichni jsme si před zákonem rovni,“ uvádí ústavní právník Jan Kysela. Podle soudcovské unie je udělení milosti zpochybněním objektivity českých soudů.
Milost odsoudili i politici včetně předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Premiér Petr Fiala uvedl, že „tento krok nepřispívá k důvěře občanů v právní systém naší země.“ Senátorka Miroslava Němcová chce požádat Senát o přípravu ústavní žaloby. Tento záměr vyjádřil i senátor Václav Láska.
Pálka proti České republice: otázka vyvlastňování před ESLP
Česká právní úprava, která stanovovala konkrétní částky za vyvlastněné nemovitosti a neumožňovala vzít v úvahu okolnosti případu, porušovala právo pokojně užívat majetek. Vyplývá to z rozhodnutí ve věci Pálka a ostatní proti České republice, které na konci března zveřejnil Evropský soud pro lidská práva (dále jen „ESLP“).
V roce 2000 zahájilo Ředitelství silnic a dálnic České republiky jednání se stěžovateli o budoucím využití části jejich nemovitostí pro stavbu rychlostní silnice R55. Stěžovatelé byli vyzváni k uzavření kupní smlouvy, přičemž kupní cena byla stanovena podle tehdy platné vyhlášky ve výši 50 Kč za m2. S touto cenou stěžovatelé nesouhlasili.
Pozemky byly následně za tuto cenu vyvlastněny. Stěžovatelé po vyčerpání dostupných opravných prostředků podali stížnost k ESLP a namítali, že bylo porušeno jejich právo užívat majetek, protože náhrada byla pouze ve výši 13 % tehdejší tržní ceny.
ESLP shledal problém s nalezením spravedlivé rovnováhy mezi požadavky veřejného zájmu a požadavky na ochranu základních práv jednotlivce. Ta byla narušena tím, že vnitrostátní úprava stanovovala konkrétní částky náležející za vyvlastněný majetek a neumožňovala správním orgánům a soudům vzít v úvahu okolnosti případu. Systém náhrad využívající tabulky a sazby sice nemusí být sám o sobě závadný, ale problémem bylo to, že tehdejší právní předpisy nestanovily postup zajišťující celkové posouzení důsledků vyvlastnění.
Nový soudce Ústavního soudu?
Ústavní soud je po odchodu Kateřiny Šimáčkové k Evropskému soudu pro lidská práva obsazen pouze ze 14 míst. V souvislosti s hledáním vhodného kandidáta na uvolněné místo se rozpoutala akademická debata o tom, jaké vlastnosti by měl mít dobrý soudce.
Prezident Miloš Zeman na uvolněnou pozici navrhnul Petra Poledníka, bývalého místopředsedu České advokátní komory. Nominace Poledníka se ale u odborné veřejnosti ani u politiků většinou nesetkala s nadšením, například předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský vyjádřil lítost nad tím, že prezident navrhnul na místo muže. Ve složení soudu je totiž nyní pouze jediná žena, a to Milada Tomková.
Ke jmenování Poledníka se stavěly negativně Výbor pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice a Ústavně právní výbor. Senát nominaci na začátku května drtivou většinou odmítl, pro se vyslovilo pouze 5 senátorů, 68 bylo proti.[2]
Kandidát neměl podporu u frakcí STAN, ODS ani TOP 09, klubům vadily informace o Poledníkovi, které „nejsou moc příznivé“. Předseda senátorského Klubu Starostové a nezávislí uvedl, že Poledník nerespektoval při exekučních řízeních rozhodnutí Nejvyššího soudu o nezákonných exekucích a údajně vydával neplatné rozhodčí nálezy. Poledník se proti těmto tvrzením ohradil.
Poznámky
[1] Odstavec 26 nálezu Ústavního soudu, sp. zn. IV. ÚS 1642/21, ze dne 29. března 2022. Získáno z https://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Publikovane_n….
[2] Pro schválení usnesení byla potřeba prostá většina, tedy nadpoloviční většina přítomných senátorů, přičemž se vyžadovala přítomnost alespoň jedné třetiny členů komory.
Zdroje
Doktrína neoddělitelnosti rozhodnutí o neudělení azylu a udělení doplňkové ochrany má neústavní důsledky. (2022, duben). Získáno z https://www.usoud.cz/aktualne/doktrina-neoddelitelnosti-rozhodnuti-o-neudeleni-azylu-a-udeleni-doplnkove-ochrany-ma-neustavni-dusledky.
Evropský soud pro lidská práva. Evropská úmluva o ochraně lidských práv. Získáno z https://www.echr.coe.int/documents/convention_ces.pdf.
Evropský soud pro lidská práva. 2022. Rozsudek ve věci Pálka and others v. the Czech Republic. Získáno z https://hudoc.echr.coe.int/eng#{%22itemid%22:[%22001-216358%22]}.
Gavenda, J. (2022, březen). Zeman pod palbou kritiky: „Na Hradě se zbláznili.“ „Někteří jsou si rovnější“. Seznam Zprávy. Získáno z https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-zeman-pod-palbou-kritiky-na-hrade-se-zblaznili-nekteri-jsou-si-rovnejsi-196027.
Jednání ve věci pozastavení činnosti politické strany SPR-RSČ Miroslava Sládka se ruší [tisková zpráva]. (2022, duben). Získáno z https://www.nssoud.cz/aktualne/tiskove-zpravy/detail/jednani-ve-veci-pozastaveni-cinnosti-politicke-strany-spr-rsc-miroslava-sladka-se-rusi.
Nález Ústavního soudu, sp. zn. IV. ÚS 1642/21, ze dne 29. března 2022. Získáno z https://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Publikovane_n…;
Němcová požádala o přípravu ústavní žaloby na prezidenta kvůli milosti pro Baláka. (2022, duben). Česká justice. Získáno z https://www.ceska-justice.cz/2022/04/nemcova-pozadala-o-pripravu-ustavni-zaloby-na-prezidenta-kvuli-milosti-pro-balaka/.
NSS rozpustil Demokratickou stranu Československa, dalším 7 pozastavil činnost [tisková zpráva]. (2022, březen). Získáno z https://www.nssoud.cz/aktualne/tiskove-zpravy/detail/nss-rozpustil-demokratickou-stranu-ceskoslovenska-dalsim-7-pozastavil-cinnost.
NSS rozpustil pět politických stran, dalším 27 pozastavil činnost [tisková zpráva]. (2022, březen). Získáno z https://www.nssoud.cz/aktualne/tiskove-zpravy/detail/nss-rozpustil-pet-politickych-stran-dalsim-27-pozastavil-cinnost.
NSS rozpustil politickou stranu PRO, dalším pěti pozastavil činnost [tisková zpráva]. (2022, březen). Získáno z https://www.nssoud.cz/aktualne/tiskove-zpravy/detail/nss-rozpustil-politickou-stranu-pro-dalsim-peti-pozastavil-cinnost.
Poledník: Nominace na ústavního soudce si vážím, reakce senátorů mě překvapila. (2022, duben). Česká justice. Získáno z https://www.ceska-justice.cz/2022/04/polednik-nominace-na-ustavniho-soudce-si-vazim-reakce-senatoru-me-prekvapila/.
Prezident republiky udělil milost [tisková zpráva]. (2022, březen). Získáno z https://www.hrad.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/aktualni-tiskove-zpravy/prezident-republiky-udelil-milost-16350.
Ústavně právní výbor. (2022). 149. usnesení z 30. schůze, konané dne 4. května 2022 k žádosti prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu Parlamentu České republiky s jmenováním soudce Ústavního soudu (JUDr. Petr Poledník) (senátní tisk č. 228). Dostupné z https://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/htmlhled?action=doc&value=103676.
Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu Parlamentu České republiky. (2022). 100. usnesení z 18. schůze, konané dne 27. dubna 2022 k žádosti prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu Parlamentu České republiky s jmenováním soudce Ústavního soudu (JUDr. Petr Poledník) (senátní tisk č. 228). Dostupné z https://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/103565/86850.
Senát Zemanovu nominaci Poledníka na ústavního soudce asi neschválí. (2022, duben). Česká justice. Získáno z https://www.ceska-justice.cz/2022/04/senat-zemanovu-nominaci-polednika-na-ustavniho-soudce-asi-neschvali/.
Stehlíková, J. (2022). Jaké ctnosti by měl mít dobrý soudce? Právník, 161 (4/2022), 376-387.
Stenozáznam z 1. dne 25. schůze. (2022, květen). Senát Parlamentu České republiky. Získáno z https://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/hlasovani?action=steno&O=13&IS=6949&D=11.05.2022#b23297.
Štechrová, V. (2022, březen). Ústavní právník: Zdůvodnění milosti pro Baláka jde proti elementárním principům právního státu. iRozhlas. Získáno z https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/milos-balak-milost-rozhovor-jan-kysela_2203292023_zuj.
Ústava České republiky, ústavní zákon č. 1/1993 Sb. ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., 300/2000 Sb., 448/2001 Sb., 395/2001 Sb., 515/2002 Sb., 319/2009 Sb., 71/2012 Sb. a 98/2013 Sb.
Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích.
Zeman chce, aby se advokát Poledník stal ústavním soudcem. Rychetského mrzí, že nenavrhl ženu. (2022, duben). Česká justice. Získáno z https://www.ceska-justice.cz/2022/04/zeman-chce-aby-se-advokat-polednik-stal-ustavnim-soudcem-rychetskeho-mrzi-ze-nenavrhl-zenu/.
Fotografie
[1] Milost prezidenta se setkala se silnou kritikou. Milos Zeman 2019-02336, autor: Pelz, editoval: Osidor, 13. červen 2019, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0, editace: ořez.
