Červen ve znamení debat o dětském ombudsmanovi
V České republice znovu ožívá debata o zřízení institutu dětského ombudsmana. O její vznik bude usilovat vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Podle ní by zavedení tohoto institutu posílilo ochranu práv dětí, přispělo k větší jednotě podpory ohrožených dětí a rodin a mělo pozitivní vliv na fungování opatrovnické justice a na oblast vzdělávání v právech dětí.
Konkrétní legislativní návrh by měl být předložen již do půl až tři čtvrtě roku tak, aby ji stihla přijmout současná vláda Petra Fialy. Svou verzi legislativního návrhu [1] Poslanecké sněmovně předložili též opoziční poslanci z hnutí ANO v čele s bývalou vládní zmocněnkyní pro lidská práva Helenou Válkovou.
K danému tématu uspořádala v první polovině června konferenci Kancelář veřejného ochránce práv. Zúčastnilo se jí na devět desítek žáků druhého stupně základních škol a studentů víceletých gymnázií. Dětští účastníci sdíleli své negativní pocity s častým zlehčováním jejich názorů či zkušenosti se situacemi, v nichž nevěděli, jaká práva vlastně mají, např. při pobytu v nemocnici, při návštěvě lékaře či na úřadě. I v takových situacích by jim přitom mohl být dětský ombudsman nápomocný. Na konferenci bude navazovat série tří workshopů v participačních skupinách, v jejichž rámci budou moci děti dále sdílet své nápady.
ESLP: český systém kárného řízení s exekutory porušuje Úmluvu
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) vydal na konci června rozsudek ve věci Grosam proti České republice. Pražského exekutora Jana Grosama v roce 2012 shledal vinným z kárného provinění kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS), Grosam se poté neúspěšně bránil u Ústavního soudu. V řízení u ESLP a namítal, že kárný senát NSS nenaplňoval parametry soudu a to, že se proti jeho rozhodnutí nemohl odvolat.
ESLP došel k závěru, že kárný senát, který Grosamův případ projednával, nebyl kvůli svému složení nezávislým a nestranným soudem. Kárný senát se skládal ze dvou soudců z povolání, dvou soudních exekutorů, jednoho advokáta a jednoho zástupce další právní profese. Podle ESLP byl způsob, jakým byl tvořen seznam potenciálních přísedících, netransparentní. ESLP dále vadila i materiální a hierachická podřízenost některých přísedících na ministru spravedlnosti, který v případech kárného řízení u NSS vystupuje jako kárný žalobce. Přísedící, kteří byli exekutoři, navíc představovali konkurenty exekutora, jenž byl kárně stíhán. ESLP též zkritizoval jednoinstančnost kárného řízení, tedy nemožnost se proti rozhodnutí kárného senátu odvolat.
Verdikt ESLP však nebyl jednomyslný, byl přijat těsnou většinou čtyř hlasů ku třem. Ve společném odlišném stanovisku poukázali tři disentující soudci na to, že se většina zabývala otázkami, na něž stěžovatel nepoukazoval jak v řízení před českými soudy, tak v řízení před ESLP. Jeho soudci se tak těmito otázkami neměli zabývat. Dále většině vytkli, že provedli abstraktní přezkum vnitrostátní právní úpravy, ačkoli to ESLP podle jeho rozhodovací praxe nenáleží. Rozsudek ESLP není konečný, česká vláda může požádat o postoupení případu velkému senátu ESLP.
Začala volební kampaň pro volbu prezidenta republiky
Předseda Senátu Miloš Vystrčil na konci června vyhlásil volbu prezidenta republiky. První kolo se bude konat 13. a 14. ledna 2023, případné druhé kolo o dva týdny později. Od prvního července, kdy bylo rozhodnutí o vyhlášení volby [2] zveřejněno ve Sbírce zákonů, tak oficiálně probíhá volební kampaň.
Na ni mohou jednotliví kandidáti vynaložit až 40 milionů korun pro první kolo volby, či až 50 milionů korun pro obě kola volby. Do finančního limitu se přitom budou započítávat i výdaje vynaložené na kampaň i před jejím oficiálním počátkem, jako např. náklady na pořízení obytného vozu. Uvedl to Jan Outlý, člen Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí.
Vyhlášení voleb má vliv i na další povinnosti kandidátů. Do osmého listopadu musí být Ministerstvu vnitra podány kandidátní listiny.[3] Kandidátní listinu může podat nejméně 20 poslanců, nebo nejméně 10 senátorů, případně občan, který dosáhl věku 18 let a zároveň byl jeho návrh petice podepsán alespoň 50 000 občany s aktivním volebním právem.[4]
Česká republika kandiduje na předsednictví Rady OSN pro lidská práva
Na základě rozhodnutí ministra zahraničních věcí Jana Lipavského se Česká republika bude ucházet o předsednictví Rady OSN pro lidská práva. Chce tak navázat na loňský úspěch České republiky spočívající v jejím zvolení do Rady loni v květnu poté, co z ní bylo kvůli válce na Ukrajině vyloučeno Rusko.
Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský ke kandidatuře na předsednictví uvedl: „Česko hraje v Radě tradičně velmi aktivní roli. Zasazujeme se o nezávislost a nestrannost lidskoprávního systému v OSN. Úspěšná kandidatura by tento výrazný lidskoprávní profil ČR ještě posílila.“[5]
Radě vždy na dobu jednoho roku předsedá zvolený stát, který je členem Rady, v letošním roce jde o Argentinu. Na přelomu roku by měl být ze šesti států tzv. Východoevropské regionální skupiny, které jsou členy Rady, zvolen předsedající stát na další rok. Kromě České republiky se tak o předsednictví může ucházet dále Arménie, Černá Hora, Litva, Polsko či Ukrajina.
Lidská práva se prolínají prioritami českého předsednictví v Radě Evropské unie
Česká republika se s počátkem července ujala předsednictví v Radě Evropské unie. Mezi priority jejího půlročního předsednictví patří především zvládnutí uprchlické krize a poválečná obnova Ukrajiny, energetická bezpečnost, posílení evropských obranných kapacit a bezpečnost kybernetického prostoru, strategická odolnost evropské ekonomiky a odolnost demokratických institucí.
Poznámky
[1] Sněmovní tisk č. 262/0. Poslanecká sněmovna, 9. volební období, od 2021.
[2] Rozhodnutí předsedy Senátu Parlamentu České republiky č. 207/2022 Sb., ze dne 27. června 2022, o vyhlášení volby prezidenta republiky
[3] § 21 odst. 3 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky) Sb., ve znění pozdějších předpisů.
[4] § 21 odst. 1 tamtéž, čl. 56 odst. 5 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
[5] MZV. Česko kandiduje na předsednictví Rady OSN pro lidská práva. 29. červen 2022. MZV. https://www.mzv.cz/jnp/cz/udalosti_a_media/tiskove_zpravy/cesko_kandiduje_na_predsednictvi_rady.html
Zdroje
ČTK. Vystrčil vyhlásil termín volby prezidenta, První kolo bude 13. a 14. ledna 2023. 27. červen 2022. Česká televize. https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3511519-vystrcil-vyhlasil-termin-volby-prezidenta-prvni-kolo-bude-13-a-14-ledna-2023
ČTK. Vrchní státní zastupitelství v Praze má problémy, řekl Blažek. Daňhel má najít řešení. 8. červenec 2022. Česká televize. https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3514014-zive-brifink-ministra-spravedlnosti-blazka-k-navrhu-na-jmenovani-noveho-vrchniho
Karásková Skoupá, Adéla. Tělesné tresty do 21. století nepatří, říká nová vládní zmocněnkyně. Chce prosadit dětského ombudsmana. 4. červenec 2022. Deník N. https://denikn.cz/912455/telesne-tresty-do-21-stoleti-nepatri-rika-nova-vladni-zmocnenkyne-chce-prosadit-detskeho-ombudsmana/#p_lock
Kancelář vládního zmocněnce. Podle Evropského soudu pro lidská práva neproběhlo kárné řízení proti soudnímu exekutorovi před nezávislým a nestranným soudem. 23. červen 2022. Justice.cz. https://justice.cz/web/msp?clanek=podle-evropskeho-soudu-pro-lidska-prava-neprobehlo-karne-rizeni-proti-soudnimu-exekutorovi-pred-nezavislym-a-nestrannym-soudem#:~:text=Evropsk%C3%BD%20soud%20pro%20lidsk%C3%A1%20pr%C3%A1va,exekutor%C5%AF%2C%20nespl%C5%88oval%20po%C5%BEadavky%20nez%C3%A1vislosti%20a
Kubant, Vít. Možnost odmítnutí pro zneužití práva. Jaké další změny obsahuje vládní novela informačního zákona? 6. červenec 2022. iRozhlas. https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/informacni-zakon-novela-snemovna-106-informace-kuzilek-zadost-o-informace_2207060500_vtk
Ombudsman. Děti na ombudsmanské konferenci zjišťovaly, jak jim může pomáhat veřejný ochránce práv. Politici a odborníci mezitím diskutovali o dětském ombudsmanovi. 15. červen 2022. Kancelář veřejného ochránce práv. https://www.ochrance.cz/aktualne/deti_na_ombudsmanske_konferenci_zjistovaly_jak_jim_muze_pomahat_verejny_ochrance_prav-_politici_a_odbornici_mezitim_diskutovali_o_detskem_ombudsmanovi/
Priority českého předsednictví v Radě Evropské unie v roce 2022. EU2022.CZ. https://czech-presidency.consilium.europa.eu/media/inlhblkj/cz_priorities.pdf
Rozsudek Evropského soudu ze dne 23. června 2022 ve věci Grosam proti České republice, věc 19750/13. https://hudoc.echr.coe.int/eng#{%22itemid%22:[%22001-217806%22]}
Řepka, Vladimír. Stav VSV v Olomouci není dobrý. Nového vrchního státního zástupce čeká spousta práce. 8. červen 2022. Ministerstvo spravedlnosti. https://www.justice.cz/web/msp/tiskove-zpravy?clanek=stav-vsz-v-olomouci-neni-dobry-noveho-vrchniho-statniho-zastupce-ceka-spousta-prace#_P%C5%99%C3%ADlohou_t%C3%A9to_tiskov%C3%A9
United Nation Human Rights Council. Membership of the Human Rights Council for the 16th cycle (1 January - 31 December 2022) by regional groups. 2022. United Nation Human Rights Council. https://www.ohchr.org/en/hr-bodies/hrc/members-by-group
Fotografie
[1] Červen přinesl debaty o dětském ombudsmanovi. Autor: Chuotanhls, 29. červen 2019, zdroj: pixabay, CC0, editace: ořez.
