Novela zákona o svobodném přístupu k informacím

Na konci srpna byl ve Sbírce zákonů vyhlášen právní předpis, který novelizuje zákon o svobodném přístupu k informacím. Hlavními změnami jsou rozšíření definice subjektů povinných poskytovat informace, výslovná úprava informační povinnosti ve vztahu k příjmům fyzických osob nebo stanovení nových důvodu pro odmítnutí žádosti.

Podle přechozí úpravy mezi povinné subjekty spadaly „soukromé“ právnické osoby pouze tehdy, pokud jejich jediným společníkem byl stát nebo veřejná instituce. Nyní budou mít informační povinnost v omezené míře i korporace, ve kterých stát či další veřejnoprávní subjekty drží většinový podíl na základním kapitálu, disponují většinou hlasovacích práv nebo mohou jmenovat více než polovinu členů některých orgánů, např. představenstva či dozorčí rady. Zároveň se tato osoba musí věnovat určitým činnostem, mimo jiné elektroenergetice.[1] Nově by tak do definice spadala například společnost ČEZ, a.s.

Další novinkou, kterou kritizuje právník Ondřej Dostál, je možnost odmítnout poskytnutí informace, pokud žádostí dochází ke zneužití práva. Jedním z odmítacích důvodů je působení nátlaku na fyzickou osobu, jíž se týkají požadované informace, druhým je nepřiměřená zátěž povinného subjektu. Podle spolutvůrce původního zákona Oldřicha Kužílka bylo třeba vyřešit případy, kdy žadatel „stošestkou“ zahlcoval úředníka, který mu například udělil pokutu.

Dohoda o dole Turów před Ústavním soudem

Ústavní soud (dále jen „ÚS“) pro nepříslušnost odmítl ústavní stížnost směřující proti usnesení vlády k návrhu na sjednání dohody mezi Českem a Polskem ohledně dolu Turów a proti samotnému uzavření této dohody. Dohoda, o které jsme již informovali (viz Bulletin březen 2021, s. 44), spočívá v tom, že polský stát a těžební společnost poskytly Libereckému kraji a České republice 45 milionů eur (zhruba 1,1 miliardy Kč) a Česko tak stáhlo žalobu u Soudního dvora Evropské unie.

Podle stěžovatelů tím došlo k zásahu do práva na ochranu vlastnictví, protože jsou nuceni strpět snižování hodnoty majetku kvůli úbytku podzemní vody a pokud nebudou přijata účinná opatření, kolem roku 2026 ztratí možnost vodu odebírat. Česko se navíc zavázalo, že nezahájí další řízení o porušení práva týkající se dolu Turów. Bylo také zasaženo do práva na příznivé životní prostředí, protože vzniká škoda na vodách a Česko nepřijalo účinná preventivní či nápravná opatření.

ÚS odůvodnil odmítnutí ústavní stížnosti tím, že usnesení vlády je interním aktem exekutivy, které nemůže přezkoumávat. Co se týče mezinárodních smluv, ÚS se může zabývat pouze významnějšími smlouvami, které například upravují práva a povinnosti osob nebo které přenášejí pravomoci českých orgánů na mezinárodní organizaci. Dohoda o dolu Turów do této kategorie nespadá.

Novela pandemického zákona zůstává v platnosti

Ústavní soud zamítl návrh na zrušení některých částí novely pandemického zákona, kterého se domáhala skupina 57 poslanců. Argumentovala porušením pravidel zákonodárného procesu, protože zákon byl schválen ve stavu legislativní nouze, pro jehož vyhlášení ale nebyly splněny podmínky. Podle ÚS však důvody pro zkrácené projednávání novely (tedy potřeba legislativně řešit otázky související s probíhající pandemií) převážily nad zájmem na zachování řádné legislativní procedury.

Poslanci také namítali, že došlo k procedurálním nedostatkům, například přerušení Tomia Okamury k návrhu pořadu schůze. ÚS posuzoval, zda byla materiálně zachována práva parlamentní opozice a dospěl k názoru, že byla. Okamura i ostatní poslanci dostatečně využili času na prezentaci svých postojů a veřejnost se vzhledem k medializaci mohla s novelou i názory zákonodárců seznámit.

Dále skupina poslanců usilovala o zrušení dvou ustanovení pandemického zákona: jedno umožňuje nařídit izolaci či karanténu prostředkem komunikace na dálku. Druhé napadené ustanovení umožňuje omezit výkon podnikatelské činnosti nebo stanovit podmínky pro její provozování. ÚS obě ustanovení podrobil testu proporcionality a shledal, že jsou v pořádku.

Víno jako věc rychle se kazící?

Neobvyklý případ vinaře, jehož produkty prodal exekutor pod cenou, se dostal až před ÚS. Exekutor považoval sudové víno za věc rychle se kazící, a proto jej prodal mimo dražbu, která by znamenala zdržení. Sjednaná cena navíc byla nepřiměřeně nízká, činila necelých 14 Kč za litr, přičemž v dané době (v roce 2010) vinař prodával vína průměrně za 32,31 Kč za litr a cena průmyslových výrobců sudových vín se pohybovala kolem 30 Kč za litr. Soudy proto přiznaly vinaři náhradu škody a rozhodly, že exekutor nepostupoval při prodeji mimo dražbu správně, protože víno není věcí rychle se kazící.

Podle Nejvyššího soudu jde o věc rychle se kazící tehdy, když dochází ke změně v negativním slova smyslu, přičemž hlediskem by měla být zejména hodnota, respektive prodejnost věci. Zároveň je třeba posoudit, za jak dlouho dojde ke zhoršení věci a jaké jsou náklady na její uchování. Exekutor argumentoval skladováním vína ve znečištěných prostorech, to však podle znaleckých posudků nemělo vliv. Při řádném ošetřování je možné víno v sudech uchovávat bez ztráty kvality v řádu let.

Přestože se soudy všech stupňů postavily na stranu vinaře, exekutor podal stížnost i k ÚS kvůli porušení práva na spravedlivý proces. Ten stručně konstatoval, že stížnost se nezakládá na pádných důvodech, protože soudy se námitkami řádně zabývaly a ve výkladu Nejvyššího soudu věci rychle se kazící nespatřuje neústavnost. ÚS proto exekutorův návrh jako zjevně neopodstatněný odmítl.

 

Poznámky

[1] Podrobný výčet činností a další podmínky lze nalézt v § 153 a § 154 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.

Zdroje

Dobiašovský, Z. (2022, červenec 29). Vláda mění svobodný přístup k informacím. Chtějí se zbavit „obtížných tazatelů“, kritizuje Dostál. Echo24. Dostupné z https://echo24.cz/a/SdsVi/svoboda-pristupu-k-informacim-novela-zakona-vlada-kuzilek-dostal.

Dohoda č. 1/2022 Sb. m. s. mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o spolupráci k řešení vlivů těžební činnosti v povrchovém hnědouhelném dole Turów v Polské republice na území České republiky. Sbírka mezinárodních smluv, č. 1/2022, částka 1. Dostupné z https://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=39320.

Frank Bold Advokáti. (2022). Ústavní stížnost podle článku 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky proti Usnesení vlády č. 72 ze dne 2. února 2022 k návrhu na sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o spolupráci k řešení vlivů těžební činnosti v povrchovém hnědouhelném dole Turów v Polské republice na území České republiky (napadený akt č. 1), a Uzavření Dohody mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o spolupráci k řešení vlivů těžební činnosti v povrchovém hnědouhelném dole Turów v Polské republice na území České republiky (napadený akt č. 2). Dostupné z https://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Navrhy/2022/Pl._US_9_22_navrh.pdf.

Nález Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2022, sp. zn. Pl. ÚS 7/22.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. (2022). Sněmovní tisk 222, Novela z. o svobodném přístupu k informacím – EU. Dostupné z https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=9&t=222.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. (2022). Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=212290.

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2021, sp. zn. 30 Cdo 3188/2020.

Skupina ČEZ. Struktura akcionářů. Dostupné z https://www.cez.cz/cs/o-cez/cez/akcionari.

Usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 7. 2022, sp. zn. IV.ÚS 612/22.

Ústava České republiky.

Ústavní soud odmítl stížnost na dohodu vlád Česka a Polska o dolu Turów (2022, srpen 26). České noviny. Dostupné z https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/ustavni-soud-odmitl-stiznost-na-dohodu-vlad-ceska-a-polska-o-dolu-turow/2247915.

Ústavní soud. (2022). Projednávané plenární věci, Pl. ÚS 9/22. Dostupné z https://www.usoud.cz/projednavane-plenarni-veci?tx_odroom%5Bdetail%5D=4007&cHash=1b01c2d6721ab3223702550f5471f9fc.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.

Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.

Fotografie

[1] Důl Turów způsobuje environmentální škody v Česku. TurowCoalMine, autor: Petr Vodička, Wikipedie, 21. červenec 2021, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0, editace: ořez.