Kardinál Duka neuspěl u Ústavního soudu

Před obecnými soudy se prostřednictvím žaloby na ochranu osobnosti stěžovatelé kardinál Dominik Duka a právník Ronald Němec neúspěšně domáhali po brněnském divadlu Husa na provázku omluvy za to, že kontroverzními hrami „Prokletí“ a „Naše násilí, vaše násilí“ byla zasažena jejich osobnostní práva. Ve hrách se objevilo například znázornění zneužívání dětí kněžími nebo postava Ježíše, která měla znásilnit muslimskou ženu.

Podle pravomocného rozsudku, který potvrdil i Nejvyšší soud, však nešlo o diskriminaci křesťanů ani zásah do práva na svobodu vyznání, a proto podali stěžovatele ústavní stížnost.

Ústavní soud stížnost přezkoumal a dospěl k závěru, že obě hry sledovaly legitimní cíl v podobě vyvolání veřejné diskuse o náboženském násilí a sexuálních incidentech uvnitř jedné z církví. Současně Ústavní soud zdůraznil i důležitost základního práva na svobodu projevu. Dal tak za pravdu obecným soudům a ústavní stížnost zamítl.

Ústavní soud mimo jiné poukázal na to, že soudci, a to ani ústavní, by se neměli stát strážci veřejné morálky. „V jednom z citovaných rozsudků Evropského soudu pro lidská práva zaznělo v disentu, že pro věřícího je nejlepší ochranou před rouháním a výsměchem síla jeho víry. Čas uplynulý od uvedení obou her prokázal, že se věřící ochránit dokáží,“ uvedl v odůvodnění svého nálezu Ústavní soud.

Případem dlouholetého kurtování pacientky k lůžku se zabývá policie

Na základě trestního oznámení podaného v tomto roce pracovníkem Národního ústavu duševního zdraví policie prošetřuje případ opavské psychiatrické nemocnice, v níž měla být pacientka trpící těžkou formou autismu dlouhé roky kurtována k lůžku. „Chci vědět, zda je na psychiatrii možné dělat komukoliv cokoliv, nebo jestli to podléhá trestnímu právu. Když bych tohle udělal psovi, tak je to trestné,“ uvedl oznamovatel.

Na tento případ narazil kontrolní tým Ministerstva zdravotnictví již v roce 2018 při jedné z návštěv, která byla realizována s cílem vyhodnocení kvality poskytované péče dle kritérií Světové zdravotnické organizace (WHO). „Podle informací personálu je pacientka kurtována již dvanáct let v podstatě bez přerušení, kurtování je přerušeno jen jednou za 3-4 dny z důvodu provádění osobní hygieny. Pacientka je přebalována i krmena v kurtech, nemá kontakt s ostatními pacientkami. Personál dle vlastních slov nikdy nevyzkoušel alternativní techniky zvládání ataků agresivity pacientky,“ uvedli kontroloři v oficiálních zprávách. 

Uvedené zprávy ministerstvo zveřejnilo až po naléhání lidskoprávních aktivistů, případ ani v době zjištění neoznámilo policii. „Záležitost byla řešena na úrovni náměstků ministra. Obdobným způsobem byla řešena i většina dalších zjištění,“ uvedl k tomu mluvčí ministerstva.

Ředitel opavské psychiatrické nemocnice sdělil, že se od provedené kontroly zcela změnil zavedený přístup. Mělo dojít ke snížení počtu kurtací a jiných omezení, a to díky lépe proškolenému personálu a příznivějšímu technickému stavu budov nemocnice. Nápravu potvrdil i mluvčí ministerstva: „Podle dostupných informací je v tomto případě pacientka již několik let bez dlouhodobého omezení pohybu kurtováním.“ 

Chystá se větší ochrana obětí domácího a sexuálního násilí v ČR?

V září roku 2022 proběhlo druhé zasedání Rady vlády pro rovnost žen a mužů, které bylo tématicky zaměřeno na problematiku domácího a sexuálního násilí. Rada vydala doporučení o legislativních změnách v oblasti ochrany před domácím násilím a zároveň vyzvala ministra spravedlnosti, aby předložil vládě ČR návrh novely trestního zákoníku, kde by byla upravena definice znásilnění. Finální návrh legislativních změn by měl být předložen do konce června příštího roku.

„Vznikne jednotná definice toho, co je domácí násilí. Rada se usnesla sjednotit legislativu, aby se zefektivnila ochrana obětí a dětí, které v násilných domácnostech žijí a vyrůstají, a zajistila se dostupná pomoc,“ uvedla zmocněnkyně pro lidská práva a místopředsedkyně Rady Klára Šimáčková Laurenčíková.

Podle platného práva se znásilnění dopustí ten, kdo násilím nebo pohrůžkou násilí nebo jiné těžké újmy někoho donutí k pohlavnímu styku.[1] Rada vládě doporučila, aby do této definice vložila, že znásilněním je i to, pokud někdo vykoná pohlavní styk bez souhlasu oběti. „Momentální definice je zastaralá. Většina znásilnění se neděje v parku cizím člověkem, ale jsou to osoby blízké, které oběť zná. Dost často to probíhá bez násilí, agresoři používají manipulaci,“ upřesnila místopředsedkyně Rady.

Sněmovna schválila tzv. Magnitského zákon

Magnitského zákon je celosvětovým symbolem podpory lidských práv a svobod.[2] Jeho česká verze v podobě nového sankčního zákona by měla plnit nejen funkci národního nástroje pro ochranu lidských práv a svobod, ale měla by též přispět k boji proti terorismu a posílit mezinárodní mír i bezpečnost. „Bude to národní sankční mechanismus proti osobám, které porušují lidská práva, dopouští se teroristických aktů. Zákon bude zahrnovat i kybernetické zločiny a po ruské agresi jsme do něj zahrnuli i akt státní agrese,“ vysvětlil Lipavský.

Původní termín přípravy předlohy sankčního zákona byl rok 2023, avšak ruská invaze na Ukrajinu přípravy urychlila. Návrh sankčního zákona byl tedy předložen již v červnu 2022. V říjnu 2022 Sněmovna návrh zákona schválila, celkově jej podpořilo 112 ze 130 přítomných poslanců. Nyní jej posoudí Senát, a pokud dojde ke schválení i z jeho strany, dostane ho na stůl prezident ČR. 

Zákon by umožnil ČR využívat restrikce proti všem porušovatelům lidských práv a svobod i nad rámec těch již zavedených na úrovni EU. Měl by vzniknout i vnitrostátní sankční seznam vedený Ministerstvem zahraničních věcí ČR, kam by se jednotliví porušovatelé zaznamenávali na základě rozhodnutí vlády ČR. Osoby uvedené na tomto seznamu by se proti zápisu mohly bránit jednak námitkami adresovaným Ministerstvu zahraničních věcí, případně i žalobami u českých soudů.

 

Poznámky

[1] Ustanovení § 185 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

[2] Sergej Magnitskij byl ruský právník, který upozornil na podvody zkorumpovaných ruských úředníků. Po jeho smrti ve vazbě, kde byl pravděpodobně umučen, sílila potřeba přijmout právní nástroj pro postihování pachatelů porušujících lidská práva bez ohledu na to, v jakém státu se nacházejí. První zemí, která zákon pojmenovaný právě po Magnitském, bylo USA. Jednalo se o zákon směřovaný proti ruským činitelům porušující lidská práva. 

Zdroje

Ústavní soud. Ústavní soud zamítl ústavní stížnost kardinála Dominika Duky a právníka Ronalda Němce ve sporu s brněnskými divadly, 11. říjen 2022 (https://www.usoud.cz/aktualne/ustavni-soud-zamitl-ustavni-stiznost-kardinala-dominika-duky-a-pravnika-ronalda-nemce-ve-sporu-s-brnenskymi-divadly?fbclid=IwAR3g1ulR5vLyjWOamKQsqDRHHrSkLqObumj6q9gFnE9Kw1qhN1F5EGId68E).

iRozhlas. 12 let byla kurtovaná k psychiatrickému lůžku: zpráva ministerstva spekuluje o mučení, 27. září 2022 (https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/psychiatrie-opava-kurtovani-ministerstvo-zdravotnictvi-zpravy-zdravi_2209270500_vtk)

Košlerová, A. Čtyři roky tajností. Ministerstvo zdravotnictví případ ‚mučení‘ na psychiatrii odmítalo zveřejnit. iRozhlas, 30. září 2022 (https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ministerstvo-zdravotnictvi-izolace-lidska-prava-kvalita-psychiatrie-opava_2209300500_ank) 

Prchalová, B. Vláda chystá větší ochranu obětí domácího násilí. Novinky.cz, 2. říjen 2022 (https://www.novinky.cz/clanek/domaci-vlada-chysta-vetsi-ochranu-obeti-domaciho-nasili-40409665)

Vláda ČR. Rada vlády pro rovnost žen a mužů doporučila vládě legislativní změny k důslednější ochraně obětí domácího a sexuálního násilí, 22. září 2022 (https://www.vlada.cz/cz/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-muzu/aktuality/rada-vlady-pro-rovnost-zen-a-muzu-doporucila-vlade-legislativni-zmeny-k-duslednejsi-ochrane-obeti-domaciho-a-sexualniho-nasili-199425/)

ČTK. Sněmovna schválila sankční tzv. Magnitského zákon, Seznam zprávy, 14. říjen 2022 (https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-snemovna-schvalila-sankcni-tzv-magnitskeho-zakon-216907#utm_content=freshnews&utm_term=sněmovna%20sankčn%C3%AD%20zákon&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz) 

Fotografie

[1] Kardinál Dominik Duka. Dominik Duka 2014, autor: Petr Šálek, 18. srpna 2012, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0, editace: ořez.