Konec milostivého léta
Na konci ledna skončilo tzv. milostivé léto. V rámci tříměsíční akce měli dlužníci veřejných institucí (např. dopravních podniků, zdravotních pojišťoven či státních a polostátních firem), kteří zároveň nebyli v insolvenci, šanci zbavit se některých dluhů. Pokud v této době dlužníci splatili původní dlužnou částku a zaplatili exekutorovi poplatek ve výši 908 Kč, byly jim odpuštěny zbylé úroky, penále a další poplatky.
V průběhu února a března dochází k vyhodnocení akce. Vládní koalice se shodla na tom, že vyloučeno není její opakování během podzimních měsíců. Proto nyní jednají se zástupci opozice, exekutorské komory či dluhovými poradci o možné podobě akce.
Zástupkyně ombudsmana k novele zákona o zdravotních službách
V lednu nabyla účinnosti novela zákona o zdravotních službách,[1] kterou došlo ke změně pravidel pro využívání tzv. omezovacích prostředků. Zjednodušena byla definice použití psychofarmak a dalších léků jako omezovacího prostředku. Omezovacím prostředkem bude každá z těchto látek, které jsou pacientovi podány silou za účelem zvládnutí jeho chování.[2] Dále došlo k vynětí síťových lůžek ze seznamu omezovacích prostředků.
Kladně hodnotila zavedené změny zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková.[3] Kancelář veřejného ochránce práv již upozorňovala na potřebu zjednodušení podání léků jako omezovacího prostředku. Používání síťových lůžek bylo nedůstojným opatřením, navíc při jejich užití existovalo riziko úrazů či jiných komplikací. Upozornila však na to, že změny byly přijaty bez širší debaty s odbornou veřejností a pouze jako legislativní přílepek k novele jiného zákona.
Poslaneckou sněmovnu ochromily obstrukce
Nové volební období Poslanecké sněmovny provází střety mezi opozicí a koalicí. Projednávání návrhu vládní novely tzv. pandemického zákona [4] na počátku února v důsledku obstrukcí poslanců SPD trvalo přibližně 35 hodin. Její projednávání bylo již zablokováno na lednové schůzi. Kvůli obstrukcím SPD se též během ledna nepodařilo projednat návrh na zavedení korespondenčního hlasování ze zahraničí.
Jako „dílčí rozklad akceschopnosti parlamentu“ charakterizoval obstrukční jednání ústavní právník Jan Kysela,[5] podle kterého by mělo dojít ke změně jednacího řádu sněmovny.[6] Racionalizaci jednacího řádu doporučuje i expert na parlamentní právo Jan Wintr.[7] Obstrukci podle něj způsobují především možnost jednotlivých poslanců vystupovat ke každému bodu opakovaně či možnost přednostních řečníků hovořit neomezeně dlouhou dobu. Opozice by však měla disponovat možnost vznášet k projednání svá témata.
Odklad projednání Istanbulské úmluvy
Koncem ledna požádal ministr spravedlnosti Pavel Blažek o odklad projednávání Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva) do konce ledna 2023. Úmluvu, která se zaměřuje na prevenci, ochranu obětí a stíhání pachatelů genderově podmíněného násilí podepsala Česká republika jako jedna z posledních zemí Evropské unie v roce 2016. Původně měla být ratifikována Parlamentem již v roce 2018, avšak dosud k tomu nedošlo.
Mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka vysvětlil potřebu odkladu novým složením Poslanecké sněmovny. „Rádi bychom poskytli dostatečný časový prostor pro politické předjednání dané problematiky. To samozřejmě nevylučuje dřívější kroky směřující k rozhodnutí o tom, zda Istanbulská úmluva bude, či nebude ratifikována, pokud se dospěje k politickému konsenzu před uvedeným datem.“[8]
Karel Šimka novým předsedou Nejvyššího správního soudu
Na začátku února jmenoval prezident republiky Miloš Zeman novým předsedou Nejvyššího správního soudu (NSS) soudce Karla Šimku. Ten nejprve působil jako civilní a exekuční soudce, na NSS působí od roku 2004, resp. 2005. Vystudoval právo a politologii a mimo činnost v justici se věnuje též přednáškové činnosti. V oboru správního práva byl v roce 2017 oceněn cenou Právník roku.
Prezident republiky jmenuje na dobu 10 let předsedu NSS pouze ze soudců tohoto soudu. Bývalý předseda Michal Mazanec ve funkci předsedy NSS skončil kvůli dovršení věku 70 let, kdy ze zákona zaniká funkce soudce.
Konec sporu o Turów: Češi a Poláci se dohodli
Na začátku února podepsali předsedové vlád Česka a Polska Petr Fiala a Mateusz Morawiecki dohodu,[9] kterou je tak ukončen spor o těžbu v hnědouhelném dole Turów českých hranic. Polsko vzápětí převedlo Česku finanční náhradu ve výši 45 milionů eur, tedy přes jednu miliardu korun. Česko poté stáhlo žalobu,[10] kterou loni na Polsko podalo u Soudního dvora Evropské unie.
Uzavření dohody se však stalo okamžitě terčem kritiky. Dohodu jednak zveřejnilo Ministerstvo životního prostředí až několik dní po jejím uzavření po nátlaku občanské společnosti. Podle kritiků jsou pak opatření, které podmiňují další těžbu nezpůsobilé ochránit zdroje vody na české straně hranice. Hlavním opatřením proti odtoku vody má být hydroizolační bariéra, podle českých hydrogeologů i samotné těžařské společnosti PGE však bariéra nefunguje. Samotná dohoda navíc může být v rozporu s českým i unijním právem.
Michal Koudelka opět ředitelem Bezpečnostní informační služby
V polovině února jmenovala vláda Petra Fialy řádným ředitelem Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku. Návrh na jeho jmenování projednal již počátkem února sněmovní bezpečnostní výbor.[11] Projednání v příslušném výboru vyžaduje zákon o zpravodajských službách [12].
Jmenovat ředitele BIS přitom měla již předchozí vláda Andreje Babiše. S ohledem na říjnové volby do Poslanecké sněmovny však jeho výběr ponechala na příští vládě. Michala Koudelku, který BIS vedl od srpna 2016 do léta roku 2021, kdy mu vypršel mandát, pak prozatímním vedením BIS pouze pověřila.
Poznámky
[1] Zákon č. 371/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
[2] § 39 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů
[3] Ombudsman – veřejný ochránce práv. 8. únor 2022. Změna pravidel pro používání omezovacích prostředků ve zdravotnictví míří dobrým směrem. Do zákona se ale dostala bez širší diskuze s odborníky. Kancelář veřejného ochránce práv. https://www.ochrance.cz/aktualne/zmena_pravidel_pro_pouzivani_omezovacich_prostredku_ve_zdravotnictvi_miri_dobrym_smerem-_do_zakona_se_ale_dostala_bez_sirsi_diskuze_s_odborniky/
[4] Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 4/2022 Sb., zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 520/2021 Sb., o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19
[5] Šustr, Ladislav. 5. únor 2022. Obstrukce opozice jsou dílčím rozkladem parlamentu. Cestou je změnit jednací řád, říká Kysela. https://echo24.cz/a/SBaF3/obstrukce-opozice-jsou-dilcim-rozkladem-parlamentu-cestou-je-zmenit-jednaci-rad-rika-kysela
[6] Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů
[7] Danda, Oldřich. 1. únor 2022. Wintr: Obstrukce ničí demokracii a vládu lidu. https://www.novinky.cz/domaci/clanek/wintr-obstrukce-nici-demokracii-a-vladu-lidu-40385726
[8] ČTK. 31. leden 2022: Česko neratifikuje Istanbulskou úmluvu. Blažek žádá odklad projednání o rok kvůli politické debatě. https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/istanbulska-umluva-blazek-ministerstvo-spravedlnosti_2201311311_pj
[9] Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o spolupráci k řešení vlivů těžební činnosti v povrchovém hnědouhelném dole Turów v Polské republice na území České republiky. https://www.mzp.cz/web/web-news2.nsf/EB4B0E394778ED4EC12587DD006687E5/$file/Turow_CZ-PL%20dohoda.pdf
[10] Nováková, Veronika. 17. únor 2022. Spor o Túrów: Stáhne ČR žalobu proti Polsku? https://www.centrumlidskaprava.cz/spor-o-turow-stahne-cr-zalobu-proti-polsku
[11] Výbor pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
[12] § 4 odst. 2 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Zdroje
ČT24. Sněmovna po 35 hodinách schválila novelu pandemického zákona. ČT24. 2. únor 2022. https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3436102-zive-poslanci-se-znovu-sesli-kvuli-pandemickemu-zakonu
ČTK. Oddlužovací milostivé léto se může od září do listopadu zopakovat, řekli vládní politici. ČT24. 25. leden 2022. https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3433300-oddluzovaci-milostive-leto-se-muze-od-zari-do-listopadu-zopakovat-rekli-vladni
Mazancová, Hana. Blažek odkládá projednání Istanbulské úmluvy do ledna 2023. Koalice k ní má vlažný přístup a nechce se o ni rozbít. Deník N. 30. leden 2022. https://denikn.cz/797034/blazek-odklada-projednani-istanbulske-umluvy-do-ledna-2023-koalice-k-ni-ma-vlazny-pristup-a-nechce-se-o-ni-rozbit/?ref=tit
Mazancová, Hana. Kdo je novým předsedou Nejvyššího správní soudu a proč by šel na schůzku s Mynářem. Deník N. 2. únor 2022. https://denikn.cz/800261/kdo-je-novy-predseda-nejvyssiho-spravniho-soudu-karel-simka-a-proc-by-sel-na-schuzku-s-mynarem/
Rektor Polánek, Adam. Právnička z Frank Bold: Dohoda o Turówu je v rozporu s českým i evropským právem. 10. únor 2022. Deník Referendum. https://denikreferendum.cz/clanek/33651-pravnicka-z-frank-bold-dohoda-o-turowu-je-v-rozporu-s-ceskym-i-evropskym-pravem
Tiskové oddělení MŽP. ČR a Polsko dnes podepsaly dohodu o spolupráci k řešení vlivů těžby v dole Túrow. 3. únor 2022. Ministerstvo životního prostředí. https://www.mzp.cz/cz/news_20220203_CR-a-Polsko-dnes-podepsaly-dohodu-o-spolupraci-k-reseni-vlivu-tezby-v-dole-Turow
Frank Bold. Twitter. 3. únor 2022. https://twitter.com/FrankBoldCZ/status/1489192167222521862?s=20&t=C_GC0XHYN86MOsluLKWtwQ
Fotografie
[1] Konec sporu o Turów: Češi a Poláci se dohodli. Turow, autor: Anna Uciechowska, 7. září 2006, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0, editace: ořez.
