Legitimace účastníka demonstrace jako zásah do práva na pokojné shromažďování

Ústavní soud rozhodoval o případu stěžovatele, který se účastnil akce Klimakemp. Policie jej vyzvala k prokázání totožnosti, aniž by svůj postup blíže odůvodnila. Podle ÚS jde o zásah do základních práv, protože stěžovatele odrazoval od účasti na shromáždění.

Stěžovatel v červnu 2018 cestoval na akci na ochranu životního prostředí v Louce u Litvínova. Ihned po příjezdu jej legitimovala policie. Když se stěžovatel zeptal policie na důvod, dostalo se mu pouze odkazu na ustanovení zákona o Policii České republiky. Podle tohoto pravidla může policista kontrolovat totožnost „při plnění jiného úkolu, je-li to nezbytné k ochraně bezpečnosti osob a majetku, veřejného pořádku nebo pro předcházení trestné činnosti“.[1]

Policie k uvedenému postupu přistoupila na základě zkušenosti s organizováním podobné akce v roce 2017. Tehdy někteří účastníci protiprávně blokovali důlní zařízení v dole Bílina a organizátor akce, spolek „Limity jsme my“, k blokaci opět vyzýval.

Předně je třeba uvést, že i shromážděním, na nichž dochází k občanské neposlušnosti, se přiznává ústavní ochrana. Shromažďovací právo je širší pojem než „právo účastnit se akcí“. Jeho smyslem je kolektivní výkon svobody projevu. Pokud někdo nechce dávat najevo své postoje individuálně, na demonstraci se může tak říkajíc ztratit v davu.

Z toho důvodu může být i samotná výzva k legitimaci zásahem do práva pokojně se shromažďovat. Pokud účastníci nesouhlasí se státní politikou v těžbě uhlí, může je od účasti na shromáždění odrazovat, že stát zná jejich totožnost. Slovy Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva jde o opatření s tzv. odrazujícím účinkem.

Zásah do základních práv nicméně může být legitimní, pokud obstojí v testu proporcionality, který poměřuje střet základního práva a jiné ústavně chráněné hodnoty. V tomto případě stálo právo na shromažďování proti ochraně obchodních zájmů majitelů dolu Bílina a zájmu na zajišťování veřejného pořádku.

Při provádění testu soud došel k závěru, že výzva k prokázání totožnosti byla vhodným opatřením, protože ztráta anonymity mohla účastníky od blokace dolu odradit. Neprošla však druhým krokem, protože toho mohlo být dosaženo mírnějšími prostředky. Jako příklad Ústavní soud uvádí přítomnost policie na místě, kde by nepovolané osoby mohly vniknout do dolu, nebo upozorňování účastníků na hrozící pokuty. 

Dočkají se spotřebitelé hromadných žalob?

Vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona o hromadném řízení. Zákon by měl umožňovat spotřebitelům spojit se v hromadné žalobě a vymáhat po podnikatelích nároky s obdobným skutkovým či právním základem.

Pro spotřebitele je často nevýhodné domáhat se svých práv v civilním soudním řízení. Kvůli pár stovkám či tisícům korun se jim nevyplatí investovat čas a energii a riskovat, že ve sporu neuspějí. V některých případech lze využít mimosoudní řešení spotřebitelských sporů při České obchodní inspekci, ale výsledná dohoda není exekučním titulem. Řízení je navíc ryze dobrovolné, pokud se na něm podnikatel nechce podílet, nelze jej k tomu donutit.

Navrhovaný zákon, o kterém pojednává loňské číslo Bulletinu (vizte Bulletin květen 2020, s. 41), tyto problémy částečně řeší. Spotřebitelé se totiž budou moci spojovat a podávat žaloby dohromady. Kromě samotných spotřebitelů může podnikatele žalovat i nezisková osoba, která získá souhlas dostatečného počtu spotřebitelů řešících stejný případ, nebo spotřebitelská nezisková osoba.[2]

V praxi se může jednat o různé spolky, jejichž účelem je ochrana spotřebitele, třeba dTest nebo Sdružení obrany spotřebitelů. Spotřebitelská nezisková osoba má oproti neziskové osobě o něco výhodnější postavení, např. nemusí shánět podpisy spotřebitelů, aby mohla podat žalobu.

Podmínkou pro to, aby se mohlo vést jedno řízení, je stejný či obdobný právní nebo skutkový základ nároků. Tuto definici můžeme ilustrovat na následujícím příkladu: operátor několika svým zákazníkům zašle fakturu na vyšší částku, než jakou doopravdy provolali. V tomto případě jde o obdobný skutkový i právní základ – důvodem pro platbu je podobná smlouva. Jiným příkladem by bylo to zasílání špatného vyúčtování jednak spotřebitelům, se kterými operátor uzavřel smlouvu, jednak osobám, se kterými žádnou smlouvu nemá. Tehdy by byla dána pouze souvislost skutková, protože u první skupiny osob existuje pro pohledávku nějaký právní důvod, zatímco u druhé nikoliv.

Díky tomuto spojování se zrychlí a zlevní řízení, protože dokazování se provede pouze jednou. Dalším plusem je to, že se zamezí nejednotnosti v rozhodování, protože o všech spojených nárocích bude rozhodovat jediný soudce.

Návrh zákona upravuje dvě formy hromadného řízení, a to přihlašovací a odhlašovací. Přihlašovací řízení je základní a preferovanou formou. Pokud spotřebitelé chtějí uplatňovat své nároky společně, musí se do řízení přihlásit. Odhlašovací řízení je postaveno na opačném principu, spotřebitelé se z něj musí odhlásit, pokud se jej nechtějí účastnit. 

Návrh zákona představila vláda Poslanecké sněmovně už v roce 2020, ale projednávání bylo přerušeno. Nyní vláda předložila návrh znovu v souvislosti s ukončením činnosti energetické společnosti Bohemia Energy. V nově ustavené sněmovně má v současnosti podporu KDU-ČSL a Pirátů, na další vývoj si ale budeme muset počkat, neboť návrh zatím není zařazen na žádnou schůzi Poslanecké sněmovny.

Nejvyšší správní soud: Osobami podezřelými z nákazy nejsou všichni na území ČR

Nejvyšší správní soud (NSS) rozhodl, že mimořádné opatření vydané podle zákona o ochraně veřejného zdraví nemůže automaticky směřovat vůči všem občanům. Výjimku představuje situace, kdyby byla ohniskem nákazy celá Česká republika.

Rozšířenému senátu Nejvyššímu správnímu soudu (dále i „NSS“) předložil věc čtvrtý senát, protože nesouhlasil s dřívější judikaturou. Podle čtvrtého senátu je ohniskem nákazy celé české území, a to i v případě, že je epidemie právě na ústupu. Rozšířený senát ale tento postoj nesdílí, Ministerstvo zdravotnictví podle něj může vydávat opatření, jen pokud jsou pro podezření z nákazy silné důvodné domněnky.

NSS odmítl názor, že je možné za osobu podezřelou z nákazy považovat každého, kdo se nachází na území ČR. Skupinám (zatím) zdravých lidí, kteří se během inkubační doby ocitli ve styku s onemocněním nebo kteří pobývali v ohnisku nákazy, totiž může Ministerstvo zdravotnictví mimořádným opatřením zakázat styk s dalšími osobami. S těmito opatřeními jsme se setkali v průběhu lockdownu, jde například o omezení dopravy, zákaz divadelních představení nebo uzavření škol.

Rozšířený senát si zároveň uvědomuje, že v extrémních případech by mohla být ohniskem i celá ČR a Ministerstvo zdravotnictví by tedy mohlo vydávat opatření s celostátní působností. Jako příklad uvádí situaci, kdy se virus masivně a nekontrolovaně šíří nebo kdy je v populaci velmi vysoký podíl nakažených.

 

Poznámky

[1] Konkrétně se jedná o § 63, odst. 2, písm. l) zákona o Policii České republiky.

[2] Spotřebitelské neziskové osoby jsou zapsané na seznamu vedeném Evropskou komisí.

Zdroje

Informace o mimosoudním řešení spotřebitelských sporů (ADR). Česká obchodní inspekce. (https://www.coi.cz/informace-o-adr/).

Nález Ústavního soudu ze dne 11. října 2021, sp. zn. II. ÚS 1022/21.

Oznámení Komise k čl. 4 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/22/ES o žalobách na zdržení se jednání v oblasti ochrany zájmů spotřebitelů, která kodifikuje směrnici 98/27/ES, ohledně subjektů oprávněných podat návrh podle článku 2 této směrnice. EUR-lex. 30. 9. 2016. (https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex:52016XC0930%2…).

Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 11. listopadu 2021, č. j. 4 Ao 3/2021 - 117.

Vláda kvůli Bohemia Energy opět schválila zákon o hromadných žalobách. Česká televize. 5. 11. 2021 (https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3395962-vlada-kvuli-bohemia-energy…).

Vládní návrh zákona o hromadném řízení a důvodová zpráva. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. (https://psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=199968).

Fotografie

[1] Občanská neposlušnost na Klimakempu. Klimakemp 2020, autor: Peter Tkac, 5. září 2020, zdroj: Flickr, CC BY-SA 2.0, editace: ořez.