Ruská invaze Ukrajiny: Evropská unie projevuje solidaritu
Čtvrtek 24. 2. 2022 je mnohými označován jako „černý den Evropy“, tento den zrána totiž započala Ruská invaze na území Ukrajiny.
Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj žádal své západní spojence o pomoc a Evropská unie odpověděla. Na mimořádném zasedání Evropské komise přijala Evropská unie dosud nejtvrdší opatření proti Ruské federaci, které mají zasáhnout jeho hospodářství a politickou elitu. Směřují na pět oblastí a mimo jiné omezují přístup Ruska ke kapitálovému trhu, západním polovodičům či letadlům.
Po počátečním nesouhlasu Německa a Maďarska, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila, že EU se spolu se Spojenými státy, Kanadou a Velkou Británií dohodla na odpojení vybraných ruských bank od globálního systému SWIFT. Dle předsedkyně Evropské komise si Ukrajina zaslouží místo v EU, avšak finální rozhodnutí leží v rukách členských států jejichž názor na vstup Ukrajiny do EU se různí. Pro vstup nového členského státu do Unie je však potřebný jejich jednohlasný souhlas. [1]
SDEU dal zelenou novému mechanismu: Pokud stát ohrozí vládu práva, může přijít o peníze z EU
Evropská unie již delší dobu sleduje krizi vlády práva v bývalých zemích komunistického bloku ve střední a východní Evropě. Experti z Benátské komise Rady Evropy vícekrát poukázali na nedostatky právního státu v Polsku, především v souvislosti z omezením nezávislosti soudnictví. Tzv. nukleární možnost čl. 7 SFEU se neukázala jako vhodný mechanismus na řešení situace, vyžaduje totiž jednomyslný souhlas všech členských států. Jelikož si Polsko a Maďarsko navzájem blokují hlasování, dostala se procedura do patové situace.
Díky novému mechanismu z dílny Evropského parlamentu a Rady má Evropská unie v rukách efektivnější prostředek na ochranu hodnot Evropské unie. Státům, které nectí principy právního státu může pozastavit finance z evropských fondů. Pro Polsko a Maďarsko, které patří mezi státy, které z podpory EU těží velké benefity, to může být rozhodné. Voličská základna by nemusela být stejně příznivá v případě, že by začalo stagnovat hospodářství či obchod.
Nepřekvapivě se na SDEU obrátili se žalobou Maďarsko a Polsko s úmyslem zdiskreditovat mechanismus, zpochybnit jeho legálnost a oddálit aplikaci mechanismu. Soudní dvůr však v rozhodnutích C-16/21 a C-157/21 potvrdil, že nový mechanismus „byl přijat na vhodném právním základě, je slučitelný s postupem stanoveným v článku 7 SEU a respektuje zejména omezení pravomocí svěřených Evropské unii a zásadu právní jistoty.“ Mechanismus tedy dostal zelenou a může být aplikován. Kdy se tak opravdu stane však zůstává v uvážení Komise.
ESLP: Nepřiměřeně vysoká sankce může omezovat svobodu slova
ESLP se v lednu zabýval případem portugalského novináře Freitas Rangela, který v roce 2010 svědčil v národním parlamentu o údajně protiprávní výměně informací mezi soudci, státními zástupci a novináři. Asociace zmíněných právnických profesí jej za tento výrok žalovaly a u portugalských soudů se domohly přiznání náhrady škody v celkové výši 50 000 eur a uložení pokuty ve výši 6 000 eur.
Ačkoli byla většina tvrzení i podle ESLP spíše vyjádřením osobního názoru, podstatné je, že Freitas Rangel svému tvrzení věřil a že vystupoval na ochranu veřejného zájmu. Štrasburský soud zopakoval, že politické projevy je vzhledem k jejich funkci ve společnosti potřeba chránit speciálním způsobem.
Dle judikatury ESLP pověsti právnických osob neposkytuje stejnou míru ochrany jako pověsti osob fyzických. Portugalské soudy proto pochybily, když se soustředily pouze na práva profesních asociací bez toho, aniž by je vyvážily právy žalovaného. S odkazem na nepřiměřenou výši náhrady škody, která navíc vedla k ochlazení politické diskuze, shledal ESLP porušení článku 10 Úmluvy.
Úleva pro přetížený ESLP: Protokol č.15 k Úmluvě byl ratifikován a nabyl účinnost
Italská vláda již v létě ratifikovala Protokol č. 15 – dokončila tak proces ratifikace protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Nově ratifikovaný protokol přinesl vícero podstatných změn; v preambuli zakotvuje doktrínu „prostor pro uvážení“ (margin of appreciation) a mění rovněž věkovou hranici soudců ESLP. Zmíněné a další změny vstoupily v platnost již v srpnu 2021.
Výjimkou byl čl. 2 Protokolu, který přináší z pohledu praxe nejpodstatnější změnu - zkrácení lhůty k podání stížnosti k ESLP z šesti na čtyři měsíce. Tento vstoupil v platnost k 1. 2. 2022 a použije se teprve na stížnosti ve věcech, ve kterých bylo konečné vnitrostátní rozhodnutí napadené stížností vydáno od 1. 2. 2022.
Poznámky
[1] Aktuality popisují stav ke dni 28. 2. 2022
Zdroje
Čaputová, Z. (28. února 2022). Příspěvek na sociální síti. Twitter. Získáno z https://twitter.com/ZuzanaCaputova/status/1498261593427263492?ref_src=twsrc%5Etfw%7Ctwcamp%5Etweetembed%7Ctwterm%5E1498261593427263492%7Ctwgr%5E%7Ctwcon%5Es1_&ref_url=https%3A%2F%2Fdennikn.sk%2Fminuta%2F2744085%2F
ECJ rules in favour of making EU cash handouts conditional on a country's respect for rule of law. (16. února 2022). Euronews. Získáno z https://www.euronews.com/my-europe/2022/02/16/ecj-to-rule-on-whether-eu-cash-handouts-can-be-made-conditional
Evropský parlament. (2018). Zpráva o návrhu, který vybízí Radu, aby podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii rozhodla, že existuje zřejmé nebezpečí, že Maďarsko závažně poruší hodnoty, na nichž je Evropská unie založena (2017/2131(INL)). Dostupné z https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/A-8-2018-0250_CS.html
Evropský soud pro lidská práva. 2022. Rozsudek ve věci Freitas Rangel proti Portugalsku. Rozsudek. Štrasburk: Evropský soud pro lidská práva. (https://hudoc.echr.coe.int/fre?i=001-214674)
Novák, J. & Vojířová, L. (29. června 2022). Zkrácení lhůty podání stížnosti k ESLP – ratifikace Protokolu č. 15 k Úmluvě. Advokátní deník. Získáno z https://advokatnidenik.cz/2021/06/29/zkraceni-lhuty-podani-stiznosti-k-eslp-ratifikace-protokolu-c-15-k-umluve/
Soudní dvůr Evropské unie. (2022). Rozsudek Soudního dvora (plénum) ve věci C-157/21,16. února 2022. Dostupné z https://eur-lex.europa.eu/legal-content/SK/TXT/?uri=CELEX:62021CJ0157.
Soudní dvůr Evropské unie. (2022). Rozsudek Soudního dvora (plénum) ve věci C-156/21,16. února 2022. Dostupné z https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A62021CN0156.
Ukrajina patrí do Európskej únie, vyhlásila von der Leyenová. (28. února 2022). Denník N. Získáno z https://dennikn.sk/minuta/2743278/
Von der Leyen, U. (26. února 2022). Příspěvek na sociální síti. Twitter. Získáno z https://twitter.com/vonderleyen/status/1497694812018991112
Yar, L. (28. února 2022). Únia sa počas vojny na Ukrajine stala globálnym hráčom. Euractiv. Získáno z https://euractiv.sk/section/obrana-a-zahranicie/news/unia-sa-pocas-vojny-na-ukrajine-stala-globalnym-hracom/
Zelenskyj, V. (26. února 2022). Příspěvek na sociální síti. Twitter. Získáno z https://twitter.com/ZelenskyyUa/status/1497469956686028804
Zichová, K. (11. listopad 2020; aktualizováno 30. listopad 2020). Pokud stát ohrozí vládu práva, může přijít o peníze z EU. Jak má fungovat nový mechanismus?. Euractiv. Získáno z https://euractiv.cz/section/all/opinion/pokud-stat-ohrozi-vladu-prava-muze-prijit-o-penize-z-eu-jak-ma-fungovat-novy-mechanismus/
Zpravodajství Evropského parlamentu. (6. Říjen 2020; aktualizováno 8. červenec 2021). Evropské záležitosti. Právní stát: Nový mechanismus má ochránit rozpočet a hodnoty EU. Získáno z https://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/eu-affairs/20201001STO88311/pravni-stat-novy-mechanismus-ma-ochranit-rozpocet-a-hodnoty-eu
Fotografie
[1] 141 zemí světa požaduje aby Rusko stáhlo své jednotky z území Ukrajiny. Ukraine peace banner, autor: geralt, 1. března 2022, zdroj: Pixabay, Pixabay license, editace: ořez.
