Omezení členství v politických stranách odporuje právu a hodnotám občanství EU

Maďarský antiLGBTQ+ zákon před Soudním dvorem EU

SDEU o bezpečné zemi původu a jejím územním rozsahu

Omezení členství v politických stranách odporuje právu a hodnotám občanství EU

Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) posuzoval žalobu Evropské komise podle článku 263 Smlouvy o fungování EU. Jednalo se o otázku, zda je v souladu s unijním právem odepřít občanům Unie právo stát se členy politických stran v členských státech, kde bydlí, ale nejsou státními příslušníky. Česká republika a Polsko tímto způsobem podle rozsudku diskriminují občany EU na základě státní příslušnosti, což podle SDEU porušuje zásadu rovného zacházení a unijní právo.

Unijní právo přiznává občanům Unie, kteří mají bydliště v jiném členském státě, právo volit a být volen v obecních volbách a ve volbách do Evropského parlamentu za stejných podmínek, jako místní občané. Soudní dvůr zdůraznil, že efektivní výkon tohoto práva zahrnuje i možnost členství v politické straně, protože politické strany hrají klíčovou roli ve volebním procesu. Omezení tohoto práva oslabuje šance občanů EU být zvolen, neboť členství v politické straně zajišťuje přístup k organizačním a finančním zdrojům potřebným pro volební kampaň.

Česká a polská legislativa však umožňuje členství v politických stranách pouze vlastním státním příslušníkům. Tím brání občanům Unie, kteří mají bydliště v těchto zemích, plně využívat svých volebních práv. Evropská komise proto podala žalobu proti těmto státům k SDEU, který rozhodl, že tato praxe porušuje unijní právo. Soudní dvůr také zamítl argument, že by toto omezení mohlo být odůvodněno ochranou národní identity.

Maďarský antiLGBTQ+ zákon před Soudním dvorem EU

V listopadu proběhlo u Soudního dvora Evropské unie (SDEU) ústní jednání v klíčovém sporu mezi Evropskou komisí a Maďarskem. Předmětem žaloby je maďarský zákon o ochraně dětí, který zakazuje zobrazování homosexuality a informací o změně pohlaví v médiích a vzdělávacích materiálech přístupných nezletilým.

Kritici tento zákon označují za diskriminační vůči LGBTQ+ komunitě a upozorňují, že nevhodně spojuje homosexualitu s pedofilií. Namítají, že porušuje základní práva dětí na svobodný rozvoj a svobodu projevu. Maďarská vláda obhajuje legislativu jako ochranu dětí před „škodlivými vlivy“ a odkazuje na referendum z roku 2022, jehož výsledek však kvůli nízké účasti není platný.

Žalobu Komise podpořilo 16 členských států a také Evropský parlament, který zákon rovněž odsoudil. Během ústního jednání se vyjádřili zástupci Belgie, Dánska, Německa, Estonska, Irska, Řecka, Španělska, Lucemburska, Malty, Nizozemska, Finska a Švédska.

Případ je průlomový z právního hlediska. Evropská komise postavila žalobu na článku 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU), který zahrnuje hodnoty EU, jako jsou důstojnost, rovnost a ochrana menšin. SDEU projednává případ v plénu všech soudců, což podtrhuje jeho význam. Rozhodnutí, které se očekává v příštích měsících, by mohlo mít totiž zásadní dopady. Pokud by bylo potvrzeno porušení článku 2 SEU, mohlo by to přimět Evropskou radu k aktivaci článku 7 SEU, který umožňuje odebrání hlasovacích práv členského státu. 

Prodloužená lhůta pro Polsko: reforma nezávislosti soudů stále čeká

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) rozhodl o dalším prodloužení lhůty pro řešení systémových problémů v polském soudnictví do listopadu 2025. Toto rozhodnutí navazuje na pilotní rozsudek Wałęsa proti Polsku z roku 2023, který odhalil závažné porušení práva na spravedlivý proces. Soudní dvůr tehdy konstatoval, že polský Nejvyšší soud nebyl „nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem“ a mimořádné opravné prostředky odporovaly principu právní jistoty.

Od roku 2017 Polsko čelí kritice za reformy soudnictví, které porušují zásady právního státu, oddělení moci a nezávislosti justice. ESLP proto využil pilotní rozsudek k určení obecných opatření, která by měla polská vláda přijmout. Tato opatření zahrnují zejména obnovu nezávislosti Národní soudcovské rady, která byla podle reforem podřízena výkonné a zákonodárné moci.

Ohrožení nezávislosti soudů a práva na spravedlivý proces přetrvává navzdory určitým pozitivním krokům, jako je schválení nového zákona o Národní soudcovské radě. Tento zákon však dosud nenabyl účinnosti. Polská vláda, která nastoupila v prosinci 2023, rovněž slíbila rychlé provedení reforem a pravidelné zprávy o pokroku. I přes tento závazek ESLP zdůrazňuje potřebu urychleného dokončení legislativních změn, zejména protože eviduje přibližně 700 případů souvisejících s právem na „nezávislý a nestranný soudní proces“ v Polsku.

S ohledem na rozsah reformních kroků a jejich politickou složitost souhlasil Evropský soud pro lidská práva s dalším odkladem projednávání případů o rok. Tento krok umožní Polsku provést nutné reformy a obnovit důvěru v právní stát.

SDEU o bezpečné zemi původu a jejím územním rozsahu

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie (SDEU), který vyšel z případu týkajícího se označení „bezpečné země původu“, má zásadní dopad na azylovou politiku EU. Podle SDEU musí označení bezpečné země původu platit pro celé území dané země a nelze ho aplikovat pouze na určité regiony, které nejsou problematické. To znamená, že členské státy EU nemohou například označit Moldavsko, Gruzii nebo v minulosti Ukrajinu za bezpečné země původu, pokud vyjmou oblasti jako Podněstří, Osetii, Donbas nebo Krym, kde jsou bezpečnostní podmínky zřetelně horší.

Toto rozhodnutí je důležité, protože Česká republika institut „bezpečné země původu“ používá jako nástroj pro zrychlení azylového řízení a přenesení důkazního břemene na žadatele o azyl. Pokud byla země označena za bezpečnou, žadatelé o azyl museli prokázat, že jejich situace je výjimečná a neodpovídá běžné situaci v této zemi.

Soudní dvůr EU zdůraznil, že označení bezpečné země původu musí pokrývat celé území a nelze jej omezit na určité regiony, protože to by porušovalo princip rovnosti a spravedlivého přístupu k azylovému řízení. Tento rozsudek má potenciál mít dlouhodobý dopad na azylovou praxi v EU, i když SDEU upozornil, že se tato úprava vztahuje na přechodné období a v budoucnu se může změnit v rámci nového migračního paktu EU.

 

Zdroje

Fracassi, G. (2024, listopad). EU top Court starts hearings against Hungary’s anti-LGBT law. European Interest. Získáno z: https://www.europeaninterest.eu/eu-top-court-starts-hearings-against-hungarys-anti-lgbt-law/

O’Sullivan, D. (2024, listopad). Controversial Hungarian law criticised as anti-LGBT to appear before EU Court of Justice. Euronews. Získáno z:  https://www.euronews.com/2024/11/18/controversial-hungarian-law-criticised-as-anti-lgbt-to-appear-before-eu-court-of-justice

Evropský soud pro lidská práva. (2024, listopad). Tisková zpráva ESLP č. 269 [tisková zpráva]. Získáno z: https://www.echr.coe.int/w/-rule-of-law-cases-against-poland-adjourned

Soudní dvůr Evropské unie. (2024, říjen) Tisková zpráva SDEU č. 162/24 [tisková zpráva]. Získáno z:  https://curia.europa.eu/jcms/upload/docs/application/pdf/2024-10/cp240162en.pdf

Soudní dvůr Evropské unie. (2024, listopad) Tisková zpráva SDEU č. 194/24 [tisková zpráva]. Získáno z:

https://curia.europa.eu/jcms/upload/docs/application/pdf/2024-11/cp240194cs.pdf

Fotky

Nejvyšší soud Polské republiky, Supreme Court of Poland - Sąd Najwyższy - Warsaw, Poland - Warszawa, Polska, autor: David Berkowitz, duben 2013, Flickr, CC BY 2.0