Ne Gulagu: mučení v ruských věznicích
Nevládní organizace Gulagu.net (česky „Ne Gulagu”) na svých webových stránkách zveřejnila videa dokládající brutální mučení stovky vězňů v ruských věznicích. Ti jsou na záznamech biti, znásilňováni a podrobováni dalším formám mučení a ponižování. Jedno z prvních zveřejněných videí bylo pořízeno ve vězeňské nemocnici v ruském Saratově.
Organizaci Gulagu.net záznamy poskytl bývalý vězeň Sergej Saveljev, který ve vězení v saratovské oblasti do letošního února vykonával devítiletý trest. Jelikož se Saveljev živil jako programátor, byl vedením věznice najat na práce se správou elektronických dokumentů. Měl tak přístup k videoarchivu, který obsahoval i záznamy mučení vězňů. Ty se Saveljevovi podařilo tajně stáhnout a po svém propuštění zveřejnit. Následně Saveljev utekl do Francie, kde požádal v říjnu o azyl. Nedlouho poté byl na něj vydán zatykač. Přestože je Saveljev uveden na seznamu hledaných osob zveřejněném na webových stránkách ruského ministerstva vnitra, konkrétní důvod pro jeho zatčení není znám.
Ve Francii momentálně žije také zakladatel Gulagu.net Vladimir Osečkin, který z Ruska utekl v roce 2015. Projekt Gulagu.net pomáhá vyšetřovat, objasňovat a předkládat fakta ve veřejném prostoru. Usiluje o vyšetřování a trestání mučení, nelidského zacházení a porušování práv v ruských věznicích a pomáhá vězňům hájit svá práva. Od zveřejnění videí čelí organizace kybernetickým útokům, jejichž cílem je znepřístupnit stránky uživatelům. Podle Osečkina za útoky stojí ruské úřady.
Obsah záznamů se stal dalším šokujícím důkazem svědčícím o nelidském zacházení s vězni a svévoli dozorců v ruských věznicích. Porušování základních lidských práv v těchto zařízeních je problémem, na který dlouhodobě poukazují lidskoprávní organizace včetně Amnesty International či Human Rights Watch. Nově zveřejněná videa dokládají stále trvající korupci a především nezákonné praktiky v ruském vězeňství.
Soud v Myanmaru propustil amerického novináře odsouzeného k 11 letům
Americký novinář Danny Fenster byl myanmarským vojenským soudem odsouzen za porušení vízových pravidel, podněcování a šíření nepravdivých informací a spolupráci s nezákonnými organizacemi. Jen několik dní po oznámení rozsudku byl Fenster propuštěn z ,,humanitárních důvodů”. Jeho osvobození měla napomoci jednání mezi myanmarskou vládnoucí juntou a bývalým americkým velvyslancem při OSN Billem Richardsonem.
Fenster pracoval pro zpravodajský server Myanmar Now, který byl kvůli kritice únorového vojenského převratu zařazen mezi zakázaná média. Fenster však již v srpnu 2020 rezignoval na svou pracovní pozici a začal pracovat pro nezávislou mediální společnost Frontier Myanmar. V květnu 2021 byl Fenster zatčen na mezinárodním letišti v Rangúnu při odletu ze země. Kromě něj byly zatčeny desítky dalších novinářů. Část z nich se stále nachází ve vazbě, přičemž přibližně polovina byla odsouzena. Zatčeni a následně propuštěni byli například polský novinář Robert Bociaga či japonský žurnalista Yuki Kitazumi.
Myanmarská vojenská junta se soustavně snaží potlačovat činnost nezávislých médií, aby znemožnila šíření informací o aktuálním dění na Myanmaru. K tomu také využívá internetové výpadky. Jednání myanmarské junty odsoudila například organizace Human Rights Watch. Dle zástupce ředitele Human Rights Watch pro Asii Phila Robertsona mělo věznění Fenstera sloužit jako varování USA a médiím. Junta v souvislosti s únorovým vojenským převratem usmrtila více než 1200 lidí, přes 10 tisíc bylo zatčeno a na necelé 2 tisíce osob je vydán příkaz k zatčení.
Soud v Myanmaru také nedávno odsoudil bývalou myanmarskou vůdkyni Aun Schan Su Ťij, která byla během převratu zadržena spolu s prezidentem Win Myinem vojenskou juntou (viz Bulletin březen 2021, s. 29). Soud ji shledal vinnou z podněcování násilí a porušování protikoronavirových opatření. Aun Schan Su Ťij byla odsouzena ke dvěma letům vězení, stále však čelí dalším obviněním, za která jí hrozí až doživotí. Dle lidskoprávních organizací je rozsudek politicky motivovaný, kriticky se k němu vyjádřila například Velká Británie, USA či Evropská unie.
Říjnové parlamentní volby v Iráku: podaří se sestavit většinovou koalici?
V říjnu 2021 se v Iráku konaly předčasné parlamentní volby, které rozhodly o rozložení křesel 329 členů poslanecké sněmovny. Jednalo se o první parlamentní volby od vypuknutí masových protestů v roce 2019 (viz Bulletin prosince 2019, s. 36), které proběhly jako odpor vůči stávající politické elitě, korupci a vysoké nezaměstnanosti. Protesty byly tehdy krvavě potlačeny ozbrojenými skupinami napojenými na některé politické strany podporované Íránem. Oproti předešlým volbám tyto strany zaznamenaly značný pokles zisku hlasů.
Poprvé se volilo na základě nového volebního zákona schváleného v roce 2020. Irák zavedl systém jednoho nepřenosného hlasu. Volič disponuje jedním hlasem, který může odevzdat pouze jednomu kandidátovi napříč vícemandátovými obvody. Ve volbách zvítězila strana populistického sadristického hnutí šíitského duchovního Muktady Sadra, která získala 73 mandátů. Strana chce bojovat proti korupci a prosazovat silnou nacionalistickou vládu. Charakterizuje ji také snaha o zbavení se vlivu cizích vlád v zemi.
Druhý nejvyšší počet křesel získala sunnitská koalice v čele s předsedou iráckého parlamentu Muhammadem Halbúsím, která obsadí 37 mandátů. Tato progresivní koalice má za cíl směřovat k modernímu státu. Na 33 mandátů dosáhla koalice Právní stát napojená na Írán vedená Núrím Málikím. Blok zahrnuje šíitskou islamistickou stranu Dawa lídra Málikího, šíitské kurdy, ale i některé kmenové vůdce sunnitů. Málikího koalice pak prosazuje nacionalistické principy vedení státu.
Irácká vláda se řadí mezi ty s nejvyšší mírou korupce. Přijetí nového volebního zákona a uskutečnění voleb o šest měsíců dříve před původním termínem představují téměř jediný viditelný výsledek dřívějších protestů nespokojeného obyvatelstva. Volební účast však byla nízká. Klesla na nejnižší hodnotu od roku 2003 a to na pouhých 44 %. Tato skutečnost může svědčit o vysoké nedůvěře voličů v politické autority.
Vzhledem k velkému počtu stran, které se dostaly do parlamentu, čeká vítěze složité vyjednávání. Politické strany loajální Íránu nejspíše značně ztíží vytvoření vládní koalice. Situaci neulehčí ani etnická a jazyková diverzita politických stran. Často totiž dochází k ideologickým střetům mezi sunnity, šíity a Kurdy. Úkol zajistit novou vládu, v tak nejistém prostředí, stojí hlavně před vítěznou stranou Muktada Sadrího.
(Ne)úspěch COP26 ve skotském Glasgow
Od 31. října do 12. listopadu probíhala 26. konference OSN o změně klimatu, jejíž konání bylo o rok odloženo z důvodu pandemie COVID-19. Ve skotském Glasgow se sešlo a jednalo 197 smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC). Cílem účastníků bylo dosažení dohody o dalším postupu v boji s klimatickými změnami. Jednání se týkala zejména čtyř zásadních cílů: 1. dosažení uhlíkové neutrality; 2. udržení globálního oteplování pod 1,5 °C; 3. pomoci rozvojovým zemím ve výši 100 mld. USD ročně; 4. dokončení pravidel plnění závazků z Pařížské dohody.
Závěrečná dohoda v podobě Klimatického paktu z Glasgow je mnohými považována za úspěch. Dohoda apeluje na země, aby urychlily snižování emisí a uspíšily postupné vyřazování neefektivních dotací na fosilní paliva. Dohoda potvrdila cíl udržet globální oteplování pod hranicí 2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí, ideálně pak pod 1,5 °C. Během konference bylo také uzavřeno několik dílčích dohod. Přes 100 zemí se například shodlo na snížení úbytku lesů či emisí metanu o 30 % do roku 2030.
Výsledky konference jsou však rovněž kritizovány. Problematickým se stalo například navýšení finančních prostředků rozvojovým zemím, které již nyní musí čelit následkům změn klimatu. Rozvinuté státy na základě dohody z Kodaně z roku 2009 měly rozvojovým zemím do roku 2020 poskytnout až 100 miliard USD ročně. Tohoto závazku se však zatím nepodařilo dosáhnout. Dohoda přijatá v Glasgow vyzývá k naplnění tohoto cíle do roku 2025.
Další třecí plochou se stala změna znění jednotlivých návrhů. Původně se totiž jednalo o postupném omezování vedoucímu k úplnému ukončení spalování uhlí. Ve finální verzi se ovšem hovoří pouze o ,,odklonu” a postupném snižování používání uhlí. O přeformulování textu usilovaly zejména Čína a Indie. ,,Změnili slovo, ale nemohou změnit signál vycházející z této konference, že éra uhlí je u konce” řekla Jennifer Morgan, ředitelka společnosti Greenpeace.
Zdroje
AAPP. Daily Briefing in Relation to the Military Coup. 25. listopadu 2021
(https://aappb.org/?p=18901).
AFP. Russia Drops Case Against Prison Torture Whistleblower. The Moscow Times 10. listopadu 2021 (https://www.themoscowtimes.com/2021/11/10/russia-drops-case-against-prison-torture-whistleblower-a75526).
Amnesty International. Myanmar: US journalist Danny Fenster sentenced to 11 years in prison. 12. listopadu 2021
(https://www.amnesty.org/en/latest/news/2021/11/myanmar-us-journalist-danny-fenster-sentenced-to-11-years-in-prison/).
Amnesty International. Vykonat (,) nemožné (,) prominout. Mučení v Rusku. O mýtech a realitě mučení ve vazbách a vězeních v Rusku. 3. září 2018
(https://www.amnesty.cz/blog/4313/vykonat-nemozne-prominout-muceni-v-rusku).
BBC. Aung San Suu Kyi: Myanmar court sentences ousted leader in widely criticised trial.6. prosince 2021 (https://www.bbc.com/news/world-asia-59544484).
BBC. Iraqis vote in first parliamentary election since 2019 mass protests.10. října 2021 (https://www.bbc.com/news/world-middle-east-58826391).
Blanchard, M. Christopher. . Iraq’s October 2021 Election. Congressional Research Service. 18. října 2021 (https://crsreports.congress.gov/product/pdf/IN/IN11769).
DW. Iraq: Sadrists lead in parliamentary election. 11. října 2021 (https://www.dw.com/en/iraq-sadrists-lead-in-parliamentary-election/a-59463066).
ER a REU. Konference OSN o změně klimatu (COP 26), summit světových lídrů, Glasgow, Spojené království.1. listopadu 2021 (https://www.consilium.europa.eu/cs/meetings/international-summit/2021/11/01/).
Euronews with AP. Muqtada al-Sadr set to win Iraq's parliamentary vote. Euronews (12. října 2021 (https://www.euronews.com/2021/10/12/muqtada-al-sadr-set-to-win-iraq-s-parliamentary-vote).
Greenpeace International. COP26 ends in Glasgow.13. listopadu 2021
(https://www.greenpeace.org/international/press-release/50751/cop26-ends-in-glasgow-greenpeace-response/).
Gulagu.net. Torture in Russia. 2021(https://gulagu-net.ru/Torture_in_Russia).
Moe, Maung a Ratcliffe, Rebecca. Myanmar junta jails US journalist Danny Fenster for 11 years. The Guardian. 12. listopadu 2021 (https://www.theguardian.com/world/2021/nov/12/myanmar-junta-jails-us-journalist-danny-fenster-for-11-years).
Price, Ned. Press Statement on Danny Fenster's Sentencing. U.S. Department of State. 12. listopadu 2021 (https://www.state.gov/on-danny-fensters-sentencing/).
Reuters. FACTBOX-What's in the Glasgow Climate Pact?. 16. listopadu 2021 (https://www.reuters.com/business/cop/factbox-whats-glasgow-climate-pact-2021-11-13/).
Reuters. U.S. journalist jailed for 11 years in army-ruled Myanmar. 12. listopadu 2021
(https://www.reuters.com/business/media-telecom/us-journalist-fenster-sentenced-11-years-jail-myanmar-lawyer-2021-11-12/).
Roth, Andrew. ‘I was always scared’: inmate who exposed systemic Russian prisoner abuse. The Guardian.8. listopadu 2021 (https://www.theguardian.com/world/2021/nov/08/i-was-always-scared-inmate-who-exposed-systemic-russian-prisoner-abuse).
UN Climate Change Conference. COP26 Outcomes. 12. listopadu 2021 (https://ukcop26.org/the-conference/cop26-outcomes/).
Fotografie
[1] Protest hnutí Pátky pro budoucnost v Miláně. Blah blah blah sign - Fridays for Future pre-COP26 Milano, Lombardy, Italy - 2021-10-01, autor: Mænsard vokser, 1. října 2021, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0, editace: ořez.
