Dohra nepokojů v Kazachstánu: Stovky mrtvých, tisíce zadržených a mučených

Zatímco ve světě doznívaly novoroční oslavy, v Kazachstánu se schylovalo k největším masovým protivládním nepokojům od pádu Sovětského svazu. V reakci na kroky kazašské vlády k odstropování cen zkapalněného ropného plynu (LPG) a jejich následný prudký vzrůst vyšly do ulic tisíce lidí po celé zemi.

K protestujícím se pak také přidali lidé demostrující za politické změny, více občanských práv a svobod, i za odchod bývalého prezidenta Nursultana Nazarbayeva. Ten navzdory své rezignaci v roce 2019 přetrvává v jádru politického řízení země. 

Prezident Kazachstánu Kasym-Žomart Tokajev demonstranty označil za teroristy podporované ze zahraničí za účelem rozvratu země a svržení současné vlády. Za pomoci ozbrojených složek poskytnutých Ruskem a Běloruskem pak začal krvavě potlačovat nepokoje v zemi. Armádě a místním policejním složkám vláda se souhlasem prezidenta umožnila nadměrné použití síly proti demonstrantům. Prezident dokonce vydal rozkaz střílet do demonstrantů bez varování. I kvůli tomu zemřelo v Kazachstánu více než 220 lidí. Přibližně deset tisíc demonstrujících pak bylo zadrženo, mnohdy protiprávně. Téměř 900 také hrozí trestní stíhání kvůli údajnému terorismu a masovým výtržnostem. Zadržení byli podrobováni dlouhým policejním výslechům bez možnosti přítomnosti právního zástupce či kontaktu s rodinou. Některé při tom bili a mučili. Ve spoustě případů pak tyto policejní praktiky vyústily v křivá obvinění a vykonstruované soudní procesy bez dodržení práva na spravedlivý proces.

I přes nelibý přístup vlády však protesty přinesly alespoň některé z požadovaných změn. Prezident Tokajev přislíbil navrácení zastropování cen LPG na úroveň z roku 2021 po dobu zhruba šesti měsíců. Protesty taktéž přiměly k rezignaci premiéra Askara Mamina a jeho vládu a vedly k odvolání Nazarbayeva z čela bezpečnostní rady státu.

Konflikt v Jemenu a paralelní válka v kyberprostoru

Občanská válka v Jemenu se dále vyostřuje. Místní povstalecká šiítská militantní skupina Hútíů v uplynulých měsících vypálila balistické rakety na sousední Saúdskou Arábii a nedaleké Spojené arabské emiráty (SAE). Tam si tyto střely vyžádaly rovnou několik životů místních. Zatímco v SAE byly útoky Hútiů až do ledna 2022 spíše výjimkou, v Saudské Arábii bylo jen v roce 2021 zaznamenáno více než 700 útoků této Íránem podporované skupiny. 

Válečný konflikt v Jemenu probíhá od roku 2014, kdy Hútíové přebrali kontrolu nad jemenským hlavním městem San'á. Po neúspěšném vyjednávání s místní vládou obsadilii prezidentský palác. Prezident Abd Rabbu Mansoura Hadí následně rezignoval, stejně jako jeho kabinet. Nedlouho poté začaly státy Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu vedené Saúdskou Arábií ofenzivní kampaň proti Hútíům v podobě ekonomické blokády a rozsáhlého bombardování oblastí kontrolovaných touto skupinou. 

Kromě konvenčních bojů v oblasti probíhá také paralelní válka v kyberprostoru. V počáteční fázi se totiž Hútiům povedlo převzít kontrolu nad internetovou doménou “.ye”,[1] i nad místním poskytovatelem internetového připojení, YemenNet. Díky tomu se Hútiům daří regulovat přístup místních obyvatel na některé webové stránky a sociální sítě a cenzurovat jejich obsah. To jim také umožňuje šířit propagandistické a tendenční materiály namířené proti Saúdské Arábii. I proto se tato skupina těší až osmdesátiprocentní důvěře obyvatel v částech Jemenu spadajících pod jejich kontrolu. 

Ve snaze převzít zpět kontrolu nad jemenským kyberprostorem vytvořila vláda prezidenta Hadída v roce 2018 vlastního poskytovatele připojení, AdenNet. I přes atraktivnější ceny má však síť AdenNetu jen slabé pokrytí. Podobně, jako v případě YemenNetu, AdenNet nestanovuje žádné podmínky pro používání svých služeb. Kvůli obavám o zneužití osobních dat tak místní přistupují k novému poskytovateli spíše zdrženlivě. 

Zimní olympijské hry v Pekingu ve stínu porušování lidských práv

Obavy ze zneužití zimních olympijských her komunistickou čínskou vládou jako nástroje politické propagandy se naplňují. Ve snaze o takzvaný sportwashing [2] se Čína rozhodla dosadit do role nositele olympijské pochodně běžkařku ujgurského původu. Zatímco pro mnohé Číňany byl tento krok znakem etnické pospolitosti národa a pokrokovosti, pro lidskoprávní organizace a kritiky čínského komunistického režimu byl píchnutím do vosího hnízda a symbolem zlehčováním porušování lidských práv i probíhající genocidy Ujgurů v západočínském regionu Xinjiang.

Letošní zahájení olympijských her připomíná události z letních olympijských her v Pekingu z roku 2008, kdy olympijskou pochodeň nesl rovněž zástupce ujgurské menšiny, Adil Abdurehim. Bývalý zaměstnanec kanceláře kultury a sportu v hlavním městě Xinjiangu Urumqi a člen Čínské komunistické strany je v současné době režimem vězněn za shlédnutí protivládních a revolučních videí.

Čínští představitelé také důrazně varovali všechny olympijské sportovce před jakýmkoliv vyjadřováním k místní lidskoprávní situaci a její kritikou. Nad varováním čínské vlády vyjádřilo znepokojení několik zemí. Austrálie tento postup otevřeně zkritizovala. Další státy jako Belgie, Velká Británie nebo USA se pak v reakci na odehrávání zimní olympiády v Číně i kvůli čínským požadavkům rozhodly hry zcela bojkotovat.

Bývalí vězni z Guantánama v právním limbu

Až jedna třetina ze 150 věznů z Guantánama, které USA po jejich propuštění přesídlily do třetích zemí na základě bilaterálních smluv, tam nezískala rezidenční právní status potřebný k běžnému životu. Bývalí vězni byli do těchto zemí převezeni především kvůli nebezpečí, které by jim hrozilo v případě návratu do svých domovských států.  

Kvůli nedostatečnému právnímu postavení čelí bývalí vězni problémům se získáním práce i bydlení, setkáváním s jejich rodinami i s cestováním. Mnohým z nich také hrozí deportace a v některých případech taktéž násilné repatriace. Neobvyklým není ani porušování jejich práv. V této situaci se ocitl například tatarský muslim Ravil Mingazov, kterého lidskoprávní experti OSN důrazně varovali před návrátem do rodného Ruska kvůli obavám z možného mučení. Na základě dohody mezi USA a Spojenými arabskými emiráty (SAE) byl Mingazov převezen do Dubaje, kde mu mělo být umožněno začít žít běžný život. Namísto toho byl však zavřen do detenčního zařízení bez možnosti komunikace s jeho rodinou. Dle OSN se může jednat o případ nuceného zmizení. Ruská vláda mezitím započala kroky vedoucí k Mingazově repatriaci. 

Dalších 22 bývalých vězňů pak SAE přímo deportovalo do Afghánistánu a Jemenu. Někteří z nich se kvůli tomu dostali do zajetí místních milic, jiní byli dokonce zabiti. Přestože se tak někteří vězni z Guantánama dočkali propuštění, jejich osudy zůstávají v rukou hostitelských zemí.

 

Poznámky

[1] Doména “.ye” je internetová národní doména nejvyššího řádu pro Jemen, která funguje na podobném principu jako česká internetová doména .cz. 

[2] “Sportwashing” označuje praxi, kdy stát, firma, zájmová skupina nebo i jednotlivec využívají vrcholného sportu k očištění své reputace. To může být v podobě pořádání sportovní akce nebo třeba sponzorováním určitého sportovce nebo sportovního týmu.

Zdroje

Abdul-Ahad, G. (2018, prosinec). Yemen on the brink: how the UAE is profiting from the chaos of civil war. The Guardian. Získáno z https://www.theguardian.com/news/2018/dec/21/yemen-uae-united-arab-emirates-profiting-from-chaos-of-civil-war.

Athletes warned against speaking up on human rights at Beijing Games (2022, leden 18). Reuters. Získáno z https://www.reuters.com/lifestyle/sports/athletes-warned-against-speaking-up-human-rights-beijing-games-2022-01-18/.

Baker, S. (2022, leden). Kazakhstan shut down the internet as violent fuel-price protests rock the country and force out the government. Business Insider. Získáno z https://www.businessinsider.com/kazakhstan-blocks-internet-amid-huge-protests-govt-resigns-2022-1?r=US&IR=T.

Beijing Winter Olympics boycott: Why are the Games so controversial? (2022, únor 4). BBC.  Získáno z https://www.bbc.co.uk/news/explainers-59644043.

'Burned With An Iron': Relatives Say Detainees Tortured After Massive Kazakh Protests  (2022, únor 17). Radio Free Europe/Radio Liberty. Získáno z https://www.rferl.org/a/burned-with-an-iron-relatives-say-detainees-tortured-after-massive-kazakh-protests/31708700.html.

Butler, J. (2022, leden). China’s threat to ‘punish’ Olympic athletes for free speech ‘very concerning’, Australia says. The Guardian. Získáno z https://www.theguardian.com/sport/2022/jan/21/china-threat-punishment-beijing-winter-olympics-athletes-political-statements-free-speech-very-concerning-australia-says.

Clarke, M. (2022, únor). Can China use the Beijing Olympics to ‘sportwash’ its abuses against the Uyghurs? Only if the world remains silent. The Conversation. Získáno z https://theconversation.com/can-china-use-the-beijing-olympics-to-sportwash-its-abuses-against-the-uyghurs-only-if-the-world-remains-silent-175922.

Feng, E. (2022, únor). Uyghur kids recall physical and mental torment at Chinese boarding schools in Xinjiang. NPR. Získáno z https://www.npr.org/2022/02/03/1073793823/china-uyghur-children-xinjiang-boarding-school?utm_campaign=npr&utm_source=twitter.com&utm_medium=social&utm_term=nprnews.

FIDH (2022). Kazakhstan: Mass protests are stifled by violence and further suppression of fundamental rights. Dostupné z https://reliefweb.int/report/kazakhstan/kazakhstan-mass-protests-are-stifled-violence-and-further-suppression-fundamental. 

Hoshur, S. (2022, únor). Uyghur torchbearer for 2008 Beijing Olympics serving 14-year sentence in Xinjiang. Radio Free Asia. Získáno z https://www.rfa.org/english/news/uyghur/adil-abdurehim-02112022170759.html.

Human Rights Council Working Group on Arbitrary Detention (2021). Opinions adopted by the Working Group on Arbitrary Detention at its ninety-first session, 6–10 September 2021: Opinion No. 32/2021 concerning Ravil Mingazov (United States of America and United Arab Emirates). Dostupné z: https://www.ohchr.org/Documents/Issues/Detention/Opinions/Session91/A_HRC_WGAD_2021_32_AdvanceEditedVersion.pdf.

Jacobs, H. (2022, leden). Russia-led alliance troops have arrived in Kazakhstan after mass protests. NPR. Získáno z https://www.npr.org/2022/01/06/1070840030/police-say-dozens-have-been-killed-in-kazakhstan-unrest.

Jones, S. G. & Thompson, J. & Ngo, D. & McSorley, B. & Bermudez Jr, J.S. (2021, prosinec 21). The Iranian and Houthi War against Saudi Arabia. Centre for Strategic and International Studies. Získáno z https://www.csis.org/analysis/iranian-and-houthi-war-against-saudi-arabia.

Kazakhstan authorities raise death toll from unrest to 225 (2022, leden 16). The Guardian. Získáno z https://www.theguardian.com/world/2022/jan/16/kazakhstan-authorities-raise-death-toll-from-unrest-to-225.

Kazakhstan: Protesters Arbitrarily Arrested, Beaten (2022, únor 1). Human Rights Watch. Získáno z https://www.hrw.org/news/2022/02/01/kazakhstan-protesters-arbitrarily-arrested-beaten#. 

Kazakhstan says nearly 8,000 arrested after week of deadly unrest (2022, leden 10). France 24. Získáno z https://www.france24.com/en/asia-pacific/20220110-kazakhstan-says-nearly-8-000-arrested-after-week-of-deadly-unrest.

Krause, P. & Parker, T.B. (2020, březen 26).Yemen's proxy wars explained. MIT Centre for International Studies. Získáno z https://cis.mit.edu/publications/analysis-opinion/2020/yemens-proxy-wars-explained.

Muggah, R. (2022, leden). Yemen’s Parallel War in Cyberspace. Foreign Policy. Získáno z https://foreignpolicy.com/2022/01/06/yemen-war-internet-media-houthis-iran-saudi-arabia/.

Musil, A. (2022, únor). Olympiáda legitimizuje genocidu. Čína se chce pomstít světu a ten selhává, varuje Ujgurka Rushan Abbas. ČT 24. Získáno z https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3440216-olympiada-legitimizuje-genocidu-cina-se-chce-pomstit-svetu-a-ten-selhava-varuje-ujgurka.

Residents Of Kazakhstan Continue To Come Out To Mass Rallies In Centres Of Their Towns (2022, leden 6). Charter 97. Získáno z https://charter97.org/en/news/2022/1/6/450122/. 

The war in Yemen reaches Abu Dhabi (2022, leden 29).The Economist. Získáno z https://www.economist.com/middle-east-and-africa/2022/01/29/the-war-in-yemen-reaches-abu-dhabi.

Timeline: UAE under drone, missile attacks (2022, únor 3). Al Jazeera. Získáno z https://www.aljazeera.com/news/2022/2/3/timeline-uae-drone-missile-attacks-houthis-yemen.

War in Yemen (2022, únor 23). Council on Foreign Relations. Získáno z https://www.cfr.org/global-conflict-tracker/conflict/war-yemen.

Westendarp, L. (2022, leden). Who’s boycotting the Winter Olympics? Politico. Získáno z https://www.politico.eu/article/boycott-winter-olympics-beijing-2022/.

Yachot, N. (2022, leden). Exclusive: many resettled Guantánamo detainees in legal limbo, analysis shows. The Guardian. Získáno z https://www.theguardian.com/us-news/2022/jan/09/guantanamo-resettled-no-legal-status.

Fotografie

[1] Protest za ukončení války v Jemenu. Stop the War in Yemen ! (40650246912). autor: Alisdare Hickson from Canterbury, United Kingdom, 7. březen 2018, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 2.0, editace: ořez.