Návrat dynastie Marcosů: syn bývalého diktátora se stal prezidentem Filipín
Ferdinand Marcos junior zvítězil v květnu v prezidentských volbách. Hlasovalo pro něj přes 30 milionů Filipínců.
Podobně vysoký počet hlasů voličů získal naposledy v roce 1969 dnes již zesnulý Ferdinand Marcos starší, otec nově zvoleného prezidenta a bývalý diktátor, který vládl ostrovní zemi přes dvě dekády. Během té doby převzal kontrolu nad soudy, důležitými podniky a médii. Zatýkání a mučení disidentů, ale také vraždění politických odpůrců bylo součástí jeho diktátorského režimu.
Marcos mladší ve svém inauguračním projevu na konci června vzdal hold svému zesnulému otci. Některá tamní média a organizace Global Voices (GV) upozornila na to, že nový prezident ve svém projevu uvedl zavádějící informace, historické nepřesnosti i lži. Projev tak podle GV potvrdil, jak důležité byly pro zvolení Marcose juniora dezinformace, které se objevovaly během volební kampaně ve veřejném prostoru.
Na Filipínách funguje prezidentský systém. Podobně jako v USA i zde existuje funkce viceprezidenta. Tuto pozici obsadila Sara Duterte, dcera bývalého populistického prezidenta Filipín. Do čela země se tak postavili představitelé dvou nejvlivnějších politických dynastií: Marcosů ze severních Filipín a Dutertů z jižního ostrova Mindanao.
Čínský vliv v Tichomoří: stát Kiribati opouští Fórum tichomořských ostrovů
Fórum tichomořských ostrovů (FTO) je mezivládní organizace, která sdružuje téměř dvě desítky zemí, z nichž většinu tvoří ostrovní státy. Nejvýraznějšími členy jsou Austrálie a Nový Zéland. Jedním z jejich cílů je posílit bezpečnostní spolupráci států. To je přitom otázka, která je v regionu stále více diskutovaná, a to kvůli velmocenskému soupeření Číny a USA. Novozélandská premiérka Jacinda Ardern proto opakovaně volala po posílení regionální spolupráce tichomořských států. V červenci ale z FTO odešel statisícový ostrovní stát Kiribati.
Součástí FTO jsou též Šalamounovy ostrovy. Ty v polovině dubna tohoto roku podepsaly bezpečnostní pakt s Čínou, přičemž umožnily Pekingu vytvořit vojenskou základnu na svém území, které se nachází necelých 2000 km od pobřeží Austrálie. Pakt tehdy kritizovali představitelé Austrálie a USA.
Právě červencový odchod Kiribati z FTO označují někteří tichomořští politici za další projev rostoucího čínského vlivu v regionu. Kiribatská poslankyně Tessie Lambourne uvedla, že je rozhodnutím vlády šokovaná a zklamaná. Podle ní bylo rozhodnutí ovlivněno Pekingem. Jak Šalamounovy ostrovy, tak Kiribati přerušily v roce 2019 diplomatické styky s Tchaj-wanem a navázaly užší kontakt právě s Čínou.
Šest lidí ze sedmi nežije v zemích, kde se mohou svobodně dostat k informacím
Pouze patnáct procent světové populace žije v zemích, kde je možné volně a bezpečně vyhledávat, přijímat a sdílet informace. Vyplývá to ze zprávy Global Expression Report pro rok 2022. Dokument každoročně hodnotí úroveň svobody projevu ve více než 160 zemí na základě dvaceti pěti indikátorů, jako jsou například mediální korupce, vládní cenzura a vládní monitoring sociálních sítí nebo zatýkání kvůli vytváření politického obsahu. Zpráva upozorňuje na to, že se svoboda projevu ve světě od roku 2011 výrazně snížila. Čtyři lidé z pěti žijí v zemích, kde se za poslední dekádu situace zhoršila. To se týká jak Asie a Tichomoří, tak Evropy, Střední Asie a severní i Jižní Ameriky. V neposlední řadě zpráva uvedla, že úroveň demokracie se vrátila tam, kde byla v roce 1989.
Žebříčku nejlépe hodnocených zemí vévodí Dánsko, Švýcarsko, Švédsko a Norsko. Na prvních příčkách se dále umístily i další země severní a západní Evropy. Naopak nejhůře je situace hodnocená v Severní Koreji, Turkmenistánu, Sýrii, Číně či Bělorusku.
Britská vláda může posílat migranty do třetích zemí, ESLP je ale proti
Britský vrchní soud v červnu rozhodl, že britská vláda může deportovat migranty a neúspěšné zadatele o azyl do Rwandy, s níž Velká Británie uzavřela deportační dohodu. Soud tak nevyhověl žádosti čtveřice žadatelů o azyl a odborových a charitativních organizací o zabránění deportace. Rozhodnutím potvrdil platnost zákona, který byl přijat na konci dubna. Ten umožňuje vládě posílat do třetích zemí utečence, kteří nelegálně vstupují do Británie.
První deportační let migrantů do Rwandy let měl proběhnout v polovině června. Původně měly být přepraveny přes tři desítky z nich, později pouze sedm. Do procesu ale na poslední chvíli zasáhl Evropský soud pro lidská práva (ESLP), který rozhodl o zastavení deportace zbývajících migrantů a žadatelů o azyl. Své rozhodnutí ESLP mimo jiné odůvodnil nebezpečím, které by v případě deportace těmto osobám hrozilo. Deportace nakonec byla odložena. V polovině července měl proběhnout druhý let. I ten nakonec britská vláda pozastavila do doby, než si zvolí nového premiéra.
Britský zákon je vnímán kontroverzně. Již dříve se proti němu ohradila řada organizací včetně OSN, podle které je právní akt v rozporu s Úmluvou o uprchlících z roku 1951.
Kolektivní akce nebo sebevražda, rozhodnutí je na nás, varoval Guterres
Generální tajemník OSN António Guterres vydal v polovině července varování při příležitosti setkání Petersberského klimatického dialogu. Současný stav ve světě označil za klimatickou nouzi. Mezinárodní společenství vyzval k učinění konkrétních kroků na ochranu klimatu. Zdůraznil potřebu snížit emise, nutnost finančně podpořit rozvojové země a pomoci těm nejzranitelnějším. Uvedl, že lidé v Africe, jižní Asii a střední a jižní Americe mají patnáctkrát vyšší šanci, že zemřou v důsledku extrémního počasí.
Guterres tak nepřímo reagoval mimo jiné na vlnu veder, která postihla velkou část Evropy. Dále uvedl, že polovina lidstva žije v zónách, kde hrozí záplavy, sucho, extrémní bouřky a lesní požáry. Krize se podle něj týká všech národů.
Petersberský klimatický dialog je diskuzním fórem, kde se jedná o klimatických dohodách před konferencí OSN o změně klimatu, která je známá jako COP27. Ta se minulý rok konala ve skotském Glasgow, letos proběhne v Egyptě.
Poznámky
[1] Global Expression Report každoročně vydává lidskoprávní mezinárodní organizace Article 19. Ta se zabývá především svobodou projevu a právem na svobodný přístup k informacím. Jmenuje se podle devatenáctého článku Všeobecné deklarace lidských práv.
Zdroje
BBC news. Ferdinand Marcos Jr sworn in as Philippines president, replacing Duterte. 30. červen 2022 (https://www.bbc.com/news/world-asia-61976940)
Heydarian, J. Richard. Macros dynasty back in power: What´s next for the Philipines? Aljazeera.com. 12. květen 2022 (https://www.aljazeera.com/opinions/2022/5/12/the-marcos-counterrevolution)
Palatino, Mong. Fact-checking the inaugural speech of Philippine President Ferdinand Marcos Jr. 11. červenec 2022 (https://globalvoices.org/2022/07/11/fact-checking-the-inaugural-speech-of-philippine-president-ferdinand-marcos-jr/)
McClure, Tess. Pacific Islands Forum: Ardern says total membership ´critical´ as PIF shaken by Kiribati´s exit. The Guardian. 11. červenec 2022 (https://www.theguardian.com/world/2022/jul/11/pacific-islands-forum-pif-jacinda-ardern-total-membership-critical-kiribati-exit-withdraws)
Rimon, Rimon. China influenced Kiribati exit from Pacific Islands Forum, MP claims. The Guardian. 12. červenec 2022 (https://www.theguardian.com/world/2022/jul/12/china-influenced-kiribati-exit-from-pacific-islands-forum-mp-claims)
The Economist. The Pacific Islands Forum is derailed by a high-profile withdrawal. 14. červenec 2022 (https://www.economist.com/asia/2022/07/14/the-pacific-islands-forum-is-derailed-by-a-high-profile-withdrawal).
Lanteigne, Marc; Stunkel, Larissa. Exit Kiribati? The Pacific Islands Forum Faces Further Strife. The Diplomat. 12. červenec 2022 (https://thediplomat.com/2022/07/exit-kiribati-the-pacific-islands-forum-faces-further-strife/)
Article 19. The Global Expression Report 2022. Červen 2022 (https://static.poder360.com.br/2022/06/Relatorio-Global-Expressao-2022.pdf).
Article 19. As free expression slides and authoritarianism grows, how do we reclaim democracy? Červen 2022 (https://www.article19.org/gxr-22/)
Holmes, Samantha. Commentary: Governments in Southeast Asia weaponise restrictive laws to curtail freedom of expression. 13. červenec 2022 (https://www.business-humanrights.org/en/latest-news/commentary-governments-in-southeast-asia-weaponise-restrictive-laws-to-curtail-freedom-of-expression/)
Townsend, Mark. Suicidal Afghan was ´fine´ about being sent to Rwanda, Home Office officials claimed. 17. červenec 2022 (https://www.theguardian.com/politics/2022/jul/17/suicidal-afghan-was-fine-about-being-sent-to-rwanda-home-office-officials-claimed)
Casciani, Dominic. Plan to reverse European Court Rwanda rulings. BBC news. 22. červen 2022 (https://www.bbc.com/news/uk-politics-61887933)
Jiménez, Jesus. U.N. Chief warns that humanity faces ´collective suicide´ over climate crisis. 18. červen 2022 (https://www.nytimes.com/2022/07/18/world/europe/un-chief-suicide-warning-climate-change.html).
Fotografie
[1] Novozélandská premiérka Jacinda Ardern. Jacinda Ardern Japan 2022, autor: 内閣官房内閣広報室, 21. duben 2022, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY 4.0, editace: ořez.
