Bulletin - 2015

První Bulletin roku 2015 pokrývá měsíce leden-únor, čímž chceme docílit toho, aby další Bulletiny vycházely vždy v polovině toho měsíce, ke kterému se vztahují. Kromě obsahuje také několik stylistických změn. Nejvýraznější z nich je, že jednotlivé články budou nově obsahovat tzv. perex, tedy krátký zvýrazněný text na začátku článku, jehož účelem je naznačit, o čem příspěvek pojednává. Co se týče obsahové stránky, v samotném úvodu tohoto čísla Bulletinu se Hubert Smekal zamýšlí nad prosincovým posudkem Soudního dvora Evropské unie 2/13, kterým unijní soudci vystavili červenou přístupu EU k Evropské úmluvě o lidských právech. Autoři mezinárodní trestněprávní sekce se v tomto čísle věnují rekapitulaci dění u mezinárodních trestních tribunálů a v rámci evropské sekce se Lucia Krajčovičová věnuje nedávnému rozsudku Soudního dvora EU k otázce, zda lze na obezitu nazírat jako na zdravotní postižení. Anna Macíčková ze sekce mezinárodní politika, byznys a lidská práva se pak zabývá rekapitulací toho, jakým tématům se Bulletin v rámci dané sekce v uplynulém roce věnoval a v české sekci se pak Adam Blisa zabývá hranicemi svobody projevu v reakci na nedávný teroristický útok na redakci Charlie Hebdo v Paříži. 

Hlavním tématem aktuálního čísla Bulletinu jsou dvě nové zprávy o stavu lidských práv z produkce významných nevládních organizací Freedom House a Human Rights Watch. Obě zprávy se znepokojením sledují negativní trendy, co se kvality ochrany lidských práv týče. V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se dočtete o emancipaci Palestiny, která začátkem roku přijala výkon jurisdikce Mezinárodního trestního soudu a přistoupila k Římskému statutu, a také o příběhu Dominica Ongwena, který byl jako dítě unesen, aby se posléze v Ugandě stal dětským vojákem a poté i velitelem v Armádě Božího odporu. V Evropské sekci se dozvíte o problematice práva na zapomnění, která je v EU stále živým tématem. Česká sekce se zabývá klady a zápory zvažované povinné soudní praxe pro advokátní koncipienty a také novým rozhodnutm Ústavního soudu týkajícím se svobody projevu.

Dubnový Bulletin otevírá aktuální zpráva ze zasedání Benátské komise, jejíž členky Kateřina Šimáčková a Veronika Bílková shrnuly to nejzajímavější z jednání, které se zaměřilo na fungování justice a prokuratury v některých členských státech Rady Evropy. Vojtěch Kyselý poté přináší informace o vydání několika zpráv, ve kterých státy jako Čína, Rusko a Írán kritizují stav dodržování lidských práv v USA a v Evropské unii.Mezinárodně trestněěprávní sekce obashuje článek o situaci ve Středoafrické republice, evropská sekce pak článek Mater semper certa est?, věnující se právním aspektům tzv. surogátního mateřství. Z českých témat pak Bulletin nabízí pojednání o návrhu novely zákona o zpravodajských službách a také o Strategii romské integrace do roku 2020, jejímž účelem je dosáhnout všeobecnémho zlepšení postavení Romů v české společnosti.

Květnový Bulletin otevírá reportáž Vojtěcha Kyselého z politologické konference zaměřené na aktuální stav české zahraniční politiky. V rámci mezinárodně trestněprávní sekce se Veronika Bazalová zabývá zločiny páchanými radikální islamistickou organizací Islámský stát, Katarína Hukelová se poté zabývá univerzální jurisdikcí, a to v souvislosti s vyšetřováním bývalých vrcholných představitelů Maroka španělským soudem. Lucia Krajčovicová z evropské sekce se zaměřuje na ochranu soukromí uživatelů Facebooku, Anna Macíčková ze sekce mezinárodní politika, byznys a lidská práva se ve svém příspěvku věnuje novým pravidlům Evropské unie pro demontáž a recyklaci starých dopravních lodí. V české sekci, si pak můžete přečíst příspěvek věnující se ústavnosti zákazu registrovaných partnerů osvojit si dítě v českém právním řádu, jenž bude v blízké době hodnotit Ústavní soud.

Hlavním lákadlem červnového čísla Bulletinu je rozhovor s veřejnou ochránkyní práv Annou Šabatovou, která hovoří nejen o citlivých tématech své každodenní práce, ale vyjadřuje rovněž názory na potřebnou legislativní úpravu úřadu ombudsmana v českém právním řádu. Trojice autorek Veronika Mokrá, Martina Grochová a Veronika Helferová pak přináší rozsáhlý článek shrnující zprávu Evropského výboru pro zabránění mučení, který kontroloval, jak se v České republice zachází s osobami, které jsou z jakéhokoliv důvodu omezeny na svobodě. V rámci mezinárodně trestněprávní sekce se Vojtěch Kyselý věnuje dění v Egyptě, Lucia Krajčovicová z evropské sekce se zaměřuje na zprávu Rady Evropy, která hodnotí stav demokracie, lidských práv a právního státu v členských státech této regionální organizace. Lukáš Hoder ze sekce mezinárodní politika, byznys a lidská práva se ve svém příspěvku věnuje „právu být zapomenut“ po roce jeho existence a Ladislav Vyhnánek z české sekce Vám poté přináší rovnou dvě aktuality z Ústavního soudu, zabývající se nálezem týkajícím se svobody shromažďování, a nálezem hodnotícím souladnost pětiprocentní uzavírací klauzule ve volbách do Evropského parlamentu s českým ústavním pořádkem.

Dvouměsíční prázdninový Bulletin přináší čerstvé zprávy z jednání Benátské komise z pera Veroniky Bílkové a Kateřiny Šimáčkové, která tentokrát projednávala především reformní snahy na Ukrajině. Veronika Mokrá a Veronika Helferová přinášejí druhou část reportáže týkající se osob omezených na svobodě v ČR. V rámci mezinárodní trestněprávní sekce se Kateřina Studecká zabývá situací v Eritreji, Lucia Krajčovicová z evropské sekce se pak věnuje osudu Human Rights Act ve Velké Británii a možnému odstoupení Spojeného království od Evropské úmluvy o lidských právech. Petr Suchánek ze sekce mezinárodní politika, byznys a lidská práva se věnuje podílu nadnárodních společností na moderním otroctví v Kataru, Ladislav Vyhnánek pak v České sekci pojednává v prvním článku o tom, jak se Ústavní soud ČR vyjádřil k rozsahu poslanecké indemnity, v druhém pak přibližuje výroční zprávu Rady vlády České republiky pro lidská práva za rok 2014.

Vážení čtenáři, ani v létě se v lidskoprávním světě nezahálelo, soudy fungovaly a politické události si bohužel dovolenou nevzaly.  Evropský soud pro lidská práva se zabýval velice zajímavým případem nenávistných komentářů pod zpravodajskými články na internetu a otázkou, kdo za takové komentáře nese odpovědnost. Štrasburský soud se v rozsudku Delfi proti Estonsku domnívá, že zpravodajské servery by měly diskuze (pokud to tak lze ještě nazvat) aktivně monitorovat a případné excesy odstraňovat. Petr Suchánek nicméně ve svém komentáři vysvětluje, že dopad rozhodnutí nebude pravděpodobně tak široký, jak by se na první pohled mohlo zdát. V červenci přidal Evropský soud pro lidská práva v povznesené post-obergefellovské atmosféře další důležitý zářez v boji homosexuálů za rovná práva. Rozsudkem Oliari a ostatní proti Itálii uložil žalovanému státu přijmout právní úpravu homosexuálních svazků. Martina Grochová zařazuje čerstvý rozsudek do širšího historického obrazu a ukazuje, jakým směrem se judikatura štrasburského soudu v této problematice vyvíjí. Otázkou diskriminace, tentokráte nepřímé, se zabýval i český ústavní soud, více se o tuzemské neukotvenosti tohoto konceptu dočtete v článku Ladislava Vyhnánka. Mezinárodní trestní spravedlnost na horké léto 2015 asi nebude vzpomínat zcela v dobrém. Rusko vetovalo pokusy o zřízení nového tribunálu a Omar al-Bashir se soudům stále vyhýbá, ačkoliv čistě dle litery práva by již měly být procesy v plném proudu. 

Říjnový bulletin otevírá zpráva Vyokého komisaře OSN pro lidská práva týkající se možného vyšetřování zločinů spáchaných na Srí Lance v roce 2009. V rámci mezinárodní trestněprávní sekce píše Katarína Hukelová o možnosti propuštění Thomase Lubangy, který je prvním odsouzeným u Mezinárodního trestního soudu  Vojtěch Kyselý podává zprávu o tom, že se Ukrajina podřídila jurisdikci Mezinárodního trestního soudu. Lucia Krajčovicová z evropské sekce se věnuje nedávnému rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci Parrillo proti Itálii. V tomto rozhodnutí, které se týká nakládání s lidským embryem, přiznal Evropský soud pro lidská práva širokou míru uvážení státu. Anna Macíčková ze sekce mezinárodní politika, byznys a lidská práva se ve svém příspěvku věnuje vodě jako tématu souvisejícím s lidskými právy a v rámci české sekce přibližuje Adam Blisa nález Ústavního soudu, který se zabývá otázkami dokazování v případech tvrzené nepřímé diskriminace, a to v souvislosti s umisťováním romských dětí do zvláštních škol.

Listopadový Bulletin otvírá zpráva z jednání tzv. Benátské komise. České zástupkyně Veronika Bílková a Kateřina Šimáčková pro Bulletin opět shrnuly hlavní téma aktuálního zasedání, kterým byla tentokrát situace na Ukrajině. V rámci mezinárodní trestněprávní sekce se Katarína Hukelová věnuje vnitrostátnímu procesu s knězem obžalovaným za účast ve rwandské genocidě, který probíhal ve Francii. Lucia Krajčovicová z evropské sekce se zaměřuje na ochranu osobních údajů. ve světle nedávného rozhodnutí Soudního dvora EU, Martin Dominik se poté věnuje vyšetřování možných nelegálních praktik CIA, které probíhaly či probíhají na evropské půdě. Andrea Bittnerová ze sekce mezinárodní politika, byznys a lidská práva se ve svém příspěvku věnuje uprchlické krizi, a v rámci české sekce zkoumá Hana Gabrielová, jak se České republice daří v jejím úsilí o platovou rovnost mužů a žen. Kromě zajímavých statistických údajů se věnuje také důvodům, které k přetrvávající nerovnosti vedou

Poslední letošní Bulletin již pro Vás celý připravil autorský tým nových stážistů, který snad naváže na naše úspěšné bývalé kolegy, působící nyní různě na soudech, ministerstvech, ambasádách, na prestižních univerzitách či v advokátních kancelářích. Nejožehavějším tématem roku 2015 se bezkonkurenčně stala uprchlická vlna směřující zejména z konfliktních blízkovýchodních oblastí do západní Evropy. Jednoho z významných aktérů v tuzemské poučenější debatě představovala Kancelář Veřejného ochránce práv (KVOP), která přispěla jak odbornými podklady, tak právními i morálními apely. Marie Lukasová, vedoucí oddělení dohledu nad omezováním osobní svobody KVOP, hodnotí první desetiletí ombudsmanské agendy prevence špatného zacházení. Dále v Bulletinu rozebíráme, že zacházením s osobami v detenčním zařízení Bělé Jezové se zabýval už i Evropský soud pro lidská práva a také, že existují alternativní způsoby, kterými lze řešit pobyt uprchlíků na našem území. Dále se v Bulletinu zabýváme tématem, o němž budeme v příštím roce zřejmě slýchat stále častěji, a to problematikou lidských práv a byznysu. V Ženevě se v půlce listopadu odehrálo čtvrté Fórum OSN k byznysu a lidským právům; naše Centrum pak vypracovalo pro Ministerstvo zahraničních věcí studii a pomalu se pod patronací Úřadu vlády rozbíhá debata, jak přetavit Obecné zásady OSN k byznysu a lidským právům do Národního akčního plánu.