Bulletin - 2016

Právě vychází první číslo Bulletinu pro lidská práva a demokratizaci v roce 2016. Bylo by zřejmě lepší říci dvojčíslo, jelikož od minulého roku jsme kromě letního dvojčísla zavedli rovněž tzv. zimní dvojčíslo. Kromě toho jsme také trochu oživili grafickou stránku Bulletinu, doufáme tedy, že se Vám bude líbit. Uvnitř zimního dvojčísla v rámci mezinárodní trestněprávní sekce vysvětluje Kateřina Studecká ozbrojený konflikt v Jemenu, který tak trochu uniká pozornosti mainstreamových médií. V rámci evropské sekce se Helena Kopecká zaměřuje na případ českých domácích porodů před Velkým senátem Evropského soudu pro lidská práva. Dále Vám Jana Nováková a Lenka Vavrušová z této sekce přináší souhrn aktuální judikatury ESLP a Irena Kaletová ze sekce Mezinárodní politika, byznys a lidská práva pojednává o přístupu k internetu jako lidskoprávní otázce. V  rámci české sekce zkoumá Kamila Abbasi napjatou situaci kolem Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), zajímavé je také ohlédnutí se za patnácti lety fungování veřejného ochránce práv v ČR od autora Michala Oščipovského.

Právě vychází březnové číslo Bulletinu pro lidská práva a demokratizaci s řadou aktualit z oblasti lidských práv. Bulletin začíná exkluzivním rozhovorem s Manfredem Nowakem, profesorem vídeňské univerzity, který v akademické rovině již řadu let prosazuje zřízení Světového soudu pro lidská práva. Relativně obsáhlý rozhovor tak představuje náhled do kuchyně tohoto záměru i na jeho setkání s realitou politické vůle států. Následuje neméně zajímavý příspěvek Ľubomíra Majerčíka, který bilancuje judikaturu Ústavního soudu ČR za rok 2015. V rámci mezinárodní trestněprávní sekce podává Katarína Hukelová zprávu o tom, že u Mezinárodního trestního soudu začal proces s bývalým prezidentem Pobřeží slonoviny, Laurentem Gbagbo. Erik Kotlárik z evropské sekce se zaměřuje na zajímavý rozsudek Evropského soudu pro lidská práva, podle kterého pokud zaměstnavatel kontroluje za určitých okolností zaměstnanci elektronickou komunikaci, nejedná se o porušení práva na respektování soukromého života. Irena Kaletová ze sekce Mezinárodní politika, byznys a lidská práva pojednává o případech dětské práce syrských uprchlíků v mezinárodních oděvních společnostech v Turecku. V rámci české sekce se Kamila Abbasi věnuje rozhodnutí Ústavního soudu ve věci povinného očkování dětí a potřebě zákonné úpravy náhrady škody v souvislosti s očkováním.

Dubnové vydání Bulletinu přináší zejména příspěvek, ve kterém české zástupkyně v Benátské komisi Veronika Bílková a Kateřina Šimáčková informují o třaskavém jednání, které se týkalo znepokojujícího vývoje v Polsku, kde konzervativní vláda osekává některé ze základních elementů liberálně-demokratického právního státu. Po nedávném bezzubém laškování s Maďarskem tak Evropská unie opět zažívá situaci, kdy se jejím představitelům nelíbí vnitřní vývoj v jednom z členských států, nicméně nemá účinné nástroje k odvrácení negativních následků. Evropská komise v reakci na množící se demokratické excesy v posledních letech v březnu 2014 přijala nový mechanismus, který se snaží řešit problémy prostřednictvím dialogu s ohroženým státem. Poprvé v unijní historii Evropská komise otestuje tento „měkký“ prostředek právě na případu Polska. Uvidíme, zda se nenátlakové řešení osvědčí. Další zajímavé počtení slibuje reportáž Heleny Kopecké z Kambodži, tedy země, která se jen s obtížemi vyrovnává s šíleným řáděním z období vlád Rudých Khmerů. O novinkách z oblasti mezinárodního práva trestního, evropského a tuzemského lidskoprávního dění a také byznysu a lidských práv se dočtete více v jednotlivých sekcích.

Květnový Bulletin Centra pro lidská práva a demokratizaci začíná příspěvkem Moniky Marekové o tom, jak se studují (nejen) lidská práva v Oxfordu –  autorka se s Vámi upřímně podělí o pozitiva a negativa studia a vysvětlí, v čem je Oxford skutečně výjimečný. Dále pokračujeme tradičně tématem mezinárodního trestního práva, v rámci něhož Kateřina Studecká osvětluje dlouho očekávaný rozsudek, kterým byl bývalý prezident Republiky srbské Radovan Karadžić odsouzen ke 40 letům vězení. Jana Nováková z evropské sekce přináší již tradiční přehled nejdůležitějších rozsudků ESLP a u Evropského soudu pro lidská práva zůstává i Helena Kopecká, která se zaměřuje na případ Çam proti Turecku, který se týká diskriminace v rámci přístupu ke vzdělání. Irena Kaletová ze sekce Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se zabývá souvislostí kauzy Panama Papers s lidskými právy a vysoce zajímavý příspěvek Kamily Abbasi z české sekce se týká tzv. výhrady svědomí v českém právním řádu, a to nejen z důvodu náboženského přesvědčení, ale také v oblasti medicíny.

V průběhu uplynulého roku byla uprchlická krize evropským tématem číslo jedna, přičemž nic nenasvědčuje tomu, že by daná problematika měla být v následujících měsících méně závažná. Helena Kopecká tak červnový Bulletin Centra pro lidská práva a demokratizaci otevírá rozhovorem s Martinem Rozumkem, ředitelem Organizace pro pomoc uprchlíkům. Jak tedy současnou situaci vnímá šéf nevládní humanitární organizace, která se v ČR již více než dvě dekády zabývá poradenstvím pro cizince a uprchlíky? V rámci sekce mezinárodního trestního práva objasňuje Petr Pospíšil současnou komplikovanou situaci v Libyi, jež se již řadu let zmítá v občanské válce. Veronika Bazalová poté vysvětluje, proč se žalobkyně Mezinárodního trestního soudu začala zabývat situací v Burundi. Lenka Vavrušová z evropské sekce přináší tradiční zajímavý souhrn judikatury ESLP za uplynulý měsíc a Helena Kopecká se zabývá bojem EU proti pašerákům migrantů a uprchlíků. Josef Kovařík ze sekce Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se zabývá zákazem dovozu produktů vzešlých z nucené práce, který začíná být uplatňován v USA a jehož implementace má již první příznivé výsledky. V rámci české sekce přibližuje Kamila Abbasi studii, která zkoumá, jak se žije mladým lidem pocházejícím z Afgánistánu, kteří vyrostli ve svobodné západní společnosti, ale po osmnáctém roku věku byli vyhoštěni zpět do Afghánistánu.

Po dvou měsících Vám přinášíme „prázdninový Bulletin“ a doufáme, že si i v těchto letních dnech rádi počtete novinky z oblasti lidských práv a demokratizace. Začínáme aktuální zprávou z červnového zasedání Benátské komise, která se mimo jiné zabývala situací v Rusku a Turecku, přičemž začátek zasedání lze bez nadsázky označit za vznětlivý. Petr Pospíšil poté přibližuje obsah odborného semináře o právu ozbrojených konfliktů, který v červnu 2016 uspořádal Mezinárodněprávní odbor Ministerstva zahraničních věcí ČR. V sekci týkající se mezinárodního trestního práva objasňuje Katarína Hukelová osud bývalého čadského prezidenta Hissène Habrého, který byl na konci května za zločiny proti lidskosti a další zločiny spáchané během své vlády odsouzen na doživotí. Tématem Heleny Kopecké z evropské sekce je jedna z hlavních událostí uplynulých dvou měsíců: Brexit a to, jak vystoupení Velké Británie z EU ovlivní britskou vnitrostátní ochranu lidských práv. Irena Kaletová ze sekce Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se zabývá vnitřní lidskoprávní reformou, ke které se po sérii skandálů odhodlala mezinárodní fotbalová asociace FIFA. V rámci české sekce komentuje Michal Oščipovský nedávné rozhodnutí Ústavního soudu, kterým bylo zrušeno zákonné ustanovení zabraňující osobám žijícím v registrovaném partnerství v individuálním osvojení dětí.

Pro nastupující období prodlužujících se večerů nové číslo Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci nabízí celou řadu kvalitních příspěvků. Hned dva příspěvky se dotýkají jednoho problému – Helena Kopecká se věnuje legalitě použití síly v mezinárodním právu na příkladu současných útoků proti radikální organizaci Islámský stát, Katarína Hukelová připomíná již druhé výročí masakru jezídů v Sinjaru na severu Iráku, který spáchali právě bojovníci ISIS. V evropské sekci Helena Kopecká o dočasném odstoupení Turecka od závazků Evropské úmluvy o lidských právech v reakci na nedávný pokus o převrat, Josef Kovařík ze sekce Mezinárodní politika, byznys a lidská práva zase pojednává o výsledcích studie, která porovnává náklady na integraci uprchlíků s následnými efekty pro hospodářský růst, a dochází k pro mnohé překvapivým závěrům. Bulletin uzavírá česká sekce, v níž Adam Blisa komentuje nová rozhodnutí Ústavního soudu k právu na zákonného soudce a Kamila Abbasi informuje o dilematu českých orgánů, zda budou při svém postupu akcentovat lidská práva, nebo spíše dobré obchodní vztahy v důsledku žádosti o azyl šedesáti křesťanských Číňanů z důvodu náboženského pronásledování.

Říjnový Bulletin Centra otevírá Veronika Bazalová informací o tom, že se Palestina se stala třicátým státem na světě, který uložil ratifikační listiny kampalského dodatku k Římskému statutu, čímž byla splněna první podmínka pro aktivaci jurisdikce Mezinárodního trestního soudu vůči zločinu agrese; vysoké mezinárodní politiky se týká rovněž kauza syna padlého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího, který byl nejprve odsouzen k trestu smrti, poté omilostněn, což však ještě neznamená, že Saif Al-Islam se bude těšit ze života na svobodě. Ve velké části Evropy již neúprosně udeřil podzim, ale v Bulletinu se přesto ještě krátce vrátíme k jednomu z velkých letních témat. Zejména ve Francii rezonovala problematika koupacího oblečení muslimských žen, kde jako u mnoha lidskoprávních otázek ve věci aspoň na čas udělal jasno soud. V Číně, jež se v této problematice ukazuje jako mnohem otevřenější země, oproti tomu nepatří pracovní podmínky dělníků k tématům, jimiž by se Čína mohla chlubit. Naopak potěšující zprávy jsme se dočkali z České republiky: do konce letošního roku má MPSV za úkol vytvořit zákon, který by pomohl ve věci práv osob se zdravotním postižením, jež využívají doprovodu psa se speciálním výcvikem.

Po měsíci opět vychází Bulletin Centra pro lidská práva a demokratizaci které otevíráme exkluzivním příspěvkem Kateřiny Šimáčkové a Veroniky Bílkové z jednání Benátské komise, na kterém se projednávalo stanovisko k situaci na polském ústavním soudu. V sekci mezinárodní trestní spravedlnosti popisuje Petr Pospíšil přelomové rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu, který na konci září odsoudil Ahmada al-Mahdího za ničení kulturních památek v Timbuktu, což podle Římského statutu odpovídá válečným zločinům. Kateřina Studecká pak odkrývá předběžné výsledky vyšetřování sestřelení malajského dopravního letounu před dvěma lety nad Ukrajinou. Martin Dominik z evropské sekce přináší velmi zajímavý příspěvek od štrasburského soudu, který jednal o právu na spravedlivý proces, a to v souvislosti s vnitrostátním vyšetřováním pachatelů, již plánovali teroristický útok v Londýně v roce 2005. V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Lukáš Hoder věnuje velmi aktuální problematice hromadného zpracovávání osobních dat, a v rámci české sekce přibližuje Michal Oščipovský možnosti kontroly dodržování pracovněprávních předpisů, a to především s ohledem na cizince pracující v České republice.

Prosincové číslo Bulletinu zahajujeme hned dvěma rozhovory. První rozhovor, s právě odejitým ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřím Dienstbierem, se zaměří na to, jaký je stav lidských práv v ČR a jaké aktuální otázky Česká republika v této souvislosti řeší. Helena Kopecká pak pro Vás připravila rovněž velmi zajímavý rozhovor s Magdou Faltovou, ředitelkou Sdružení pro integraci a migraci. V sekci mezinárodní trestní spravedlnost se Klára Jančušková věnuje aktuální situaci v Sýrii, jejíž válečný konflkt pomalu dovršuje pátý rok svého trvání. Lenka Vavrušová z evropské sekce komentuje aktuální rozsudek Velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva týkající se tzv. domácích porodů, v sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva informuje Lucie Janotová o tom, že mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic sestavila tzv. Predátorskou galerii sestávající z 35 subjektů, které zásadním způsobem omezují svobodu tisku v určité zemi. V rámci české sekce se Kamila Abbasi věnuje tématu nošení muslimských šátků v Evropě a přípustnosti jejich zákazů podle Evropského soudu pro lidská práva.