Bulletin - 2017

Povánoční dvojčíslo je zahájeno naprostou perličkou, a to exkluzivním rozhovorem se soudcem Soudního dvora EU a jedním z největších českých odborníků v oblastech mezinárodního a evropského práva, profesorem Jiřím Malenovským. Dále pokračujeme zprávou Veroniky Bílkové z prosincového zasedání Benátské komise, která se věnovala mimo jiné mimořádným opatřením zaváděným Tureckem po letním neúspěšném pokusu o převrat. Tématu opouštění Mezinárodního trestního soudu se věnuje Katarína Hukelová a Kateřina Šimonová z evropské sekce hodnotí svobodu shromažďování v současném Rusku. Příchod sibiřské zimy v lidskoprávní oblasti naznačuje jak přitvrzující vnitrostátní legislativa, tak nejnovější rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva informuje Marek Jahn o stále se zhoršujícím konfliktu v Jižním Súdánu. V rámci české sekce se Michal Oščipovský věnuje odůvodnění rozsudku pražského vrchního soudu v kauze Davida Ratha, které se odvolává na nezákonnost využití odposlechů v přípravném řízení.

Březnové číslo zahajujeme příspěvkem, který pro Bulletin o aktuální situaci v Jižním Súdánu a v Ugandě napsal Petr Přibyla, jenž pracuje v Delegaci Evropské unie v Ugandě. V sekci mezinárodní trestní spravedlnost Helena Kopecká informuje o tom, že Nejvyšší komora Zvláštních senátů pro Kambodžu potvrdila trest doživotí pro dva vrcholné představitele Rudých Khmerů. Kateřina Šimonová z evropské sekce hodnotí rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, podle něhož Švýcarsko neporušilo Evropskou úmluvu, když odmítlo udělit výjimku dvěma muslimským dívkám, jež se nechtěly účastnit smíšených hodin plavání. V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva pojednává Lucie Janotová o situaci málo známého etnika Nagů, jehož příslušníci žijí na území Myanmaru a Indie a hrozí jim rozdělení výstavbou hraničního plotu. Rozhodně si také nenechte ujít velmi zajímavý článek Adama Blisy a Michala Oščipovského z české sekce, který na pozadí aktuálního pětadvacetiletého výročí obnovení ústavního soudnictví v českých zemích odkrývá zranitelnost ústavních soudů v některých středoevropských státech.

Dubnové číslo Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci otevíráme příspěvkem z březnového zasedání tzv. Benátské komise. České členky komise Veronika Bílková a Kateřina Šimáčková vysvětlují dvě zajímavá stanoviska – první se týká otázky (ne)jmenování ústavních soudců na Slovensku a druhé návrhu kontroverzních změn turecké ústavy před dubnovým referendem. V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se Petr Pospíšil zaměřuje na nový Mechanismus pro vyšetřování zločinů v Sýrii, kterým se Valné shromáždění OSN snaží suplovat nečinnost Rady bezpečnosti. Úkolem Mechanismu bude shromažďovat důkazy o zločinech spáchaných v Sýrii pro případ budoucích trestních stíhání. Kateřina Šimonová z evropské sekce se věnuje rozsudku Soudního dvora EU, který přináší posun v ochraně lidských práv žadatelů o mezinárodní ochranu, a to konkrétně v případě tzv. dublinských transferů. V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva informuje Marek Jahn o zhoršujícím se konflktu v Jižním Súdánu a uprchlické krizi v sousední Ugandě, kde se za posledního půl roku trojnásobně zvýšil počet jihosúdánských uprchlíků. V rámci české sekce se Šárka Dušková věnuje problematice neudělení státního občanství na základě utajovaných informací. K této otázce se nedávno vyjádřil Ústavní soud ČR.

 

Květnové číslo Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci zahajujeme rozhovorem se soudcem Mezinárodního trestního soudu Robertem Fremrem. Je kritika Mezinárodního trestního soudu oprávněná? Jak je možné přispět k lepšímu fungování soudu? A jaký případ v současnosti český soudce v Haagu řeší? V sekci mezinárodní trestní spravedlnost Helena Kopecká informuje, jak začátkem roku soudní senát Mezinárodního trestního soudu vedený Robertem Fremrem rozhodl, že sexuální násilí páchané na členech ozbrojených složek z vlastních řad spadá do jurisdikce soudu. Lenka Vavrušová z evropské sekce hodnotí rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, kterým se soud vyjádřil k následkům teroristického útoku v ruském Beslanu před dvanácti lety. V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva pojednává Lucie Janotová o situaci čečenských homosexuálů, kteří jsou terčem pronásledování státního aparátu. Michal Oščipovský z české sekce se zamýšlí nad budoucností politiky transformační spolupráce ČR.

Červnové číslo Bulletinu zahajujeme zamyšlením nad liberální demokracií a současným nárůstem populismu, které pro Bulletin napsal Pavel Molek. Fejetonu dal název „Příběhy“. Druhý úvodní příspěvek se týká zpráv lidskoprávních expertů Rady OSN pro lidská práva z prvního zasedání tohoto roku. Petr Pospíšil stručně informuje o jejich závěrech, které se týkají situace v Sýrii, Jižním Súdánu, Severní Koreji, Íránu, Myanmaru a Burundi. V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se Katarína Hukelová věnuje tak trochu exotickému rozsudku u Mezinárodního trestního soudu v případě Bemba, který se netýká zločinů podle mezinárodního práva, nýbrž ovlivňování svědků. Kateřina Šimonová z evropské sekce poté osvětluje nejnovější judikaturu Soudního dvora EU týkající se práva pobytu v EU pro rodiče, jehož dítě je občanem Unie. V jakých případech se může takový rodič odvozeného práva pobytu v Evropské unii dovolávat? V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva pojednává Marek Jahn o napjaté situaci v Hongkongu před plánovanou návštěvou čínského prezidenta, ve které stojí na jedné straně příznivci čínského režimu a na straně druhé podporovatelé prodemokratických změn. Kamila Abbasi z české sekce pak přispívá k diskuzi na téma znásilnění v kontextu ČR, kterou rozproudil do českých kin nedávno uvedený film na dané téma.

V úvodu „letního“ dvojčísla přibližuje zástupkyně ČR v Benátské komisi Veronika Bílková stanovisko komise týkající se kontroverzního návrhu maďarského zákona, jenž má klást dodatečné povinnosti pro nevládní organizace fnancované ze zahraničí. Druhý úvodní příspěvek Šárky Duškové se zaměřuje na právě probíhající předsednictví ČR ve Výboru ministrů Rady Evropy. Jaké jsou jeho priority? V sekci mezinárodní trestní spravedlnost se Helena Kopecká věnuje rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu, podle kterého odsouzený Germain Katanga musí zaplatit obětem individuální a kolektivní reparace. Kateřina Šimonová z evropské sekce analyzuje případ malého Charlese Garda ve Velké Británii, který se týká složitých právních a etických otázek souvisejících se zdravotní péčí - kdy je možné rozhodnout o ukončení život udržující léčby? Titulní fotografí Bulletinu považujeme za vhodné reagovat na úmrtí, ale především připomenout život čínského disidenta Liou Siao-poa, jehož Charta 08 inspirovaná československou Chartou 77 přispěla k tomu, že v roce 2010 obdržel Nobelovu cenu míru. Lukáš Hoder ze sekce Mezinárodní politika, byznys a lidská práva jej krátce připomíná. Adam Blisa z české sekce poté přibližuje několik zajímavých případů, které v posledních měsících rozhodl Ústavní soud ČR.

Zářijové vydání zahajujeme naprostou perličkou, a to exkluzivním příspěvkem profesora Pavla Šturmy, jenž je členem Komise OSN pro mezinárodní právo. Článek se věnuje činnosti komise během uplynulých dvou let. Pouze namátkou - ochrana osob v případě katastrof, identifikace obyčejového mezinárodního práva, jus cogens, imunity státních představitelů – tím vším se komise zabývala. Kateřina Šimonová Vám dále přináší reportáž z odborného semináře o situaci vnitřně přesídlených osob (tzv. IDPs), který uspořádalo Centrum pro lidská práva a demokratizaci. V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost Katarína Hukelová informuje o tom, že Mezinárodní trestní soud požádal Libyi, aby do Haagu vydala Sajfa Kaddáfího, jenž byl v Libyi nedávno amnestován. Příspěvek Kateřiny Šimonové v rámci evropské sekce přibližuje rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který se neztotožnil s rozhodnutím portugalského soudu, podle něhož sexualita není pro padesátiletou ženu tak důležitá, jako pro osobu mladšího věku. V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva pojednává Marek Jahn o životních podmínkách obyvatel v Pásmu Gazy a v této souvislosti kritizuje vládnoucí hnutí Hamás. Adam Blisa z české sekce referuje o společném prohlášení vrcholných představitelů české justice k situaci v Polsku, v němž se postavili na obranu nezávislosti polské justice.

Říjnové číslo Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci zahajujeme reportáží Šárky Duškové a Kateřiny Šimonové z dvou konferencí o detenci dětí, které proběhly v rámci českého předsednictví ve Výboru ministrů Rady Evropy.

Následuje velmi zajímavý externí příspěvek Moniky Hanych o situaci v srbských uprchlických táborech. Kromě lidské stránky autorka přibližuje také relevantní právní úpravu.

V sekci mezinárodní trestní spravedlnost Katarína Hukelová osvětluje vnitrostátní pokus o obvinění bývalého britského premiéra Tonyho Blaira za spáchání zločinu agrese v podobě invaze do Iráku v roce 2003.

Kateřina Šimonová z evropské sekce analyzuje rozhodnutí Soudního dvora EU, jenž zamítl žaloby Slovenska a Maďarska, kterými se tyto dva státy domáhaly zrušení rozhodnutí Rady EU týkající se tzv. uprchlických kvót.

Marek Jahn ze sekce Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se věnuje současnému pronásledování Rohyngů v Myanmaru. Z jakého důvodu probíhá násilí, které přehlíží i mezinárodním společenstvím dlouhá léta obdivovaná Aun Schan Su Ťij?

Michal Oščipovský z české sekce přibližuje nové rozhodnutí v případu odposlechů bývalého premiéra Petra Nečase, které se týká konfliktu práva na soukromí a veřejného zájmu.

Listopadové číslo Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci otevíráme příspěvkem z říjnového zasedání tzv. Benátské komise. České členky komise Veronika Bílková a Kateřina Šimáčková vysvětlují aktuální stanoviska, která čtenáře zavedou z Maďarska až do Venezuely. Autorky se věnují jak novele maďarského zákona přezdívaného Lex CEU, tak pro orgán Rady Evropy poněkud exotickému stanovisku, které se týká vypsání voleb do Národního ústavodárného shromáždění ve Venezuele.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost Helena Kopecká pojednává o tom, že africký stát Burundi jako první opustil jurisdikci Mezinárodního trestního soudu. Pouhé dva týdny poté však Mezinárodní trestní soud zahájil vyšetřování zločinů v Burundi, které proběhly před jeho odstoupením z Římského statutu. Nikola Klímová se poté věnuje aktuálním problémům, jimž čelí Zvláštní senáty soudů v Kambodži.

Kateřina Šimonová z evropské sekce se věnuje Ceně Václava Havla za lidská práva, jež byla letos udělena tureckému soudci Muratu Arslanovi. Ten však cenu nemohl osobně převzít, jelikož se nachází v Turecku ve vazbě.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva pojednává Lukáš Hoder o průběhu zasedání pracovní skupiny OSN pro byznys a lidská práva, která jednala o vytvoření závazné mezinárodní smlouvy upravující činnost nadnárodních korporací. Michal Oščipovský z české sekce poté informuje, že Ústavní soud ČR bude předsedat Konferenci evropských ústavních soudů.

Prosincové číslo Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci Vám přinášíme v pozměněném složení vedoucích sekcí a stážistů a doufáme tedy, že budete i nadále spokojeni. Aktuální vydání zahajujeme příspěvkem nové vedoucí české sekce Lucie Nechvátalové, která přináší reportáž o tzv. E.MA studiu lidských práv v italských Benátkách. Necháte se inspirovat?

Následuje příspěvek Šárky Duškové o Univerzálním periodickém přezkumu (UPR) lidskoprávních závazků České republiky, který proběhl v listopadu v ženevské Radě OSN pro lidská práva.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost osvětluje Petr Pospíšil obsah odsuzujícího rozsudku vůči Ratku Mladićovi u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii.

Tereza Bártová z evropské sekce připomíná desáté výročí od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci D. H. a ostatní proti ČR a hodnotí, jak si Česká republika vede při naplňování rovného přístupu ke vzdělání.

Ján Filip Brenkus ze sekce Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se zaměřuje na pozapomenuté téma, kterým je perzekuce Krymských Tatarů po okupaci Krymu v roce 2014.

Laura Haiselová se v rámci české sekce věnuje Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením a jejímu působení v judikatuře Ústavního soudu ČR.