Bulletin - 2019

Zimní vydání Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci zahajujeme rozhovorem se soudcem hlavního soudního orgánu OSN, který rozhoduje spory mezi státy. Slovenský soudce a bývalý předseda Mezinárodního soudního dvora v Haagu Peter Tomka vysvětluje, jaké případy Mezinárodní soudní dvůr řeší, přibližuje své působení na pozici předsedy soudu a vysvětluje, jaké budoucí výzvy před soudem stojí.

Nikola Klímová poté přináší souhrn jednání lidskoprávních smluvních orgánů v Ženevě za období září až prosinec 2018. K jakým závěrům vybrané výbory došly?

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost přináší Barbora Valíková zprávu o předání dvou vůdců ze Středoafrické republiky Mezinárodnímu trestnímu soudu. Zuzana Malá následně pojednává o odpovědnosti Facebooku za šíření nenávisti v Myanmaru a na Filipínách.

Sabina Škrobánková z evropské sekce se zaměřuje na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který konstatoval porušení práv opozičního představitele Alexeje Navalného ze strany Ruské federace.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva přináší Aneta Boudová závěry konference v polských Katovicích, která měla za úkol uvést do praxe tzv. Pařížskou dohodu ve snaze zmírnit následky klimatických změn.

Zdeněk Nevřivý z české sekce přibližuje obsah teprve nedávno zveřejněné výroční zprávy Bezpečnostní informační služby za rok 2017. Před jakými hrozbami nás BIS varuje?

Březnové vydání Bulletinu lidských práv zahajujeme rozhovorem s českou eurokomisařkou Věrou Jourovou, která je v Komisi EU zodpovědná za oblast spravedlnosti, ochrany spotřebitelů a rovnosti pohlaví. Čím se v rámci jmenovaných oblastí nejvíce zabývá? Lze účinně bojovat proti tzv. fake news? Jaká témata Komise řeší v lidskoprávní oblasti? A patří mezi ně přistoupení EU k Evropské úmluvě o lidských právech?

Aneta Frodlová na vývoji v zemích V4 včetně České republiky vysvětluje, proč je nezávislost soudní moci v demokratickém právním státě klíčová. 

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost přibližuje Barbora Valíková rozsudek, kterým Mezinárodní trestní soud zprostil viny bývalého prezidenta Pobřeží slonoviny Laurenta Gbagba.

Karolina Michková z evropské sekce přináší zhodnocení roku 2018 u Evropského soudu pro lidská práva. Autorka se věnuje nejen změnám v počtu přicházejících stížností, ale také stěžejním rozsudkům, vstupu Protokolu č. 16 v platnost a rovněž problémům Rady Evropy.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Aneta Boudová zaměřuje na probíhající mírový proces v Afghánistánu. Jedním z kontroverzních bodů je však postavení žen v afghánské společnosti.

Eva Dokoupilová z české sekce přináší zasvěcený vhled do volebního pozorovatelství – nejprve vysvětluje, jak pozorování voleb probíhá, poté se dělí o vlastní zkušenost z mise v Moldavsku a nakonec uvádí i nedávná doporučení OBSE pro Českou republiku.

Dubnové vydání Bulletinu lidských práv zahajujeme dvěma tématy, která v současné době považujeme za klíčová. Aneta Boudová na úvod diskutuje úroveň svobody médií ve světě. Ta již několik let po sobě klesá, na čemž se podílí zhoršující se situace v tradičně demokratických státech.

Na konci minulého roku byly v rámci OSN přijaty dva tzv. globální kompakty - jeden o uprchlících a druhý o migraci. Tomáš Jungwirth vysvětluje, jak vznikaly, co je odlišuje a jaké přínosy můžeme v budoucnu díky jejich přijetí očekávat.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se Zuzana Malá zaměřuje na problém navracejících se zahraničních bojovníků tzv. Islámského státu. Jejich původní domoviny, mezi nimiž je řada západních států, si lámou hlavu s tím, jak se k navrátivším postavit.

Tereza Žuffová - Kunčová z evropské sekce se věnuje antisemitismu v Evropě na začátku roku 2019. Podle aktuálních průzkumů averze vůči židovské komunitě roste, což se projevuje nejen na sociálních sítích.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva pojednává Martin Pracný o saúdskoarabské aplikaci do mobilních telefonů Absher, která kromě usnadnění styku občanů s úřady umožňuje mužům, aby kontrolovali pohyb žen, které jsou v jejich opatrovnictví.

Aneta Frodlová z české sekce se zaměřuje na oběti trestných činů a na podmínky, které musí dle judikatury Nejvyššího správního soudu splnit, aby mohly získat peněžitou pomoc od Ministerstva spravedlnosti.

Květnové vydání Bulletinu lidských práv zahajujeme již tradiční zprávou Veroniky Bílkové a Kateřiny Šimáčkové, zástupkyň ČR v Benátské komisi. Největší pozornosti se v rámci nedávného jednání dostalo stanovisku k maďarskému správnímu soudnictví a zprávě k tzv. ombudsmanským principům. Dále se Benátská komise věnovala také revizi lucemburské ústavy.

Vedoucí sekce Mezinárodní politika, byznys a lidská práva Nela Černotová potěší příznivce Latinské Ameriky, míru a tranzitivní spravedlnosti. I na základě vlastní zkušenosti přináší příspěvek o mírovém procesu v Kolumbii a roli nově ustaveného soudu, který se nazývá Zvláštní jurisdikce pro mír.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost přibližuje Zuzana Malá, co je to „univerzální jurisdikce” a v jaké míře je tento koncept, jenž umožňuje soudit pachatele vnitrostátně v cizí zemi, využíván.

Karolina Michková z evropské sekce se věnuje rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, které se týká pozitivních závazků státu ohledně práva na život. Soud se konkrétně vyjádřil k otázce ochrany pacientů při dobrovolném pobytu v psychiatrické léčebně.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Dominika Beňková zaměřuje na hojně diskutovanou a kontroverzní reformu trestního práva v Bruneji, která v této asijské zemi zavádí nelidské tresty.

Zdeněk Nevřivý z české sekce diskutuje citlivé téma domácích porodů a nuceného převozu do nemocnice na případu, o kterém nedávno rozhodoval Ústavní soud.

červnové vydání Bulletinu začínáme vskutku výjimečným příspěvkem, který připomíná osmdesáté výročí činu, kterým Brit Nicholas Winton zachránil životy 669 dětí z Československa. Tehdy v roce 1939 mezi nimi byl i John Karlik, který přináší osobní vzpomínku na svá raná léta strávená v Praze a později v Anglii. 

Kristýna Molková Foukalová poté přibližuje setkání soudkyň z celého světa ve španělském Madridu, kam přijely diskutovat o otázkách genderu v soudnictví.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se Zuzana Malá zaměřuje na rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu nevyšetřovat válečné zločiny spáchané v Afghánistánu. Jedná soud selektivně?

Michal Kubica z evropské sekce se věnuje rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, které se týká bezdůvodného výslechu a prohlídky na letišti, a tedy hranic respektování soukromého života.

V mezinárodní sekci diskutuje Aneta Boudová systém sociálních kreditů, který se již několik let testuje v Číně a má být „nasazen“ na celou společnost. Propojení moderních technologií a komunistické ideologie tak vytváří silně znepokojující projekt Velkého bratra 21. století.

Zdeněk Nevřivý z české sekce se zaměřuje na konflikt svobody projevu podnikatele a diskriminace spotřebitele, který v ČR odstartovala citlivá kauza ostravského hotelu, jenž odmítal ubytovat ruské občany, pokud nepodepsali, že nesouhlasí s anexí Krymu.

Letní vydání Bulletinu lidských práv zahajujeme příspěvkem Martina Kopy k 60. výročí vzniku Evropského soudu pro lidská práva. K čemu vlastně potřebujeme kromě všech domácích soudů v oblasti lidských práv i „mezinárodního hlídače”?

Navazují české zástupkyně u Benátské komise Veronika Bílková a Kateřina Šimáčková, které popisují přijatá stanoviska komise týkající se svobody náboženství a vyznání v Černé Hoře, jmenování soudců Nejvyššího soudu v Gruzii či reformy justice v Rumunsku.

Nikola Klímová poté přináší závěry jednání Rady OSN pro lidská práva. Mezi diskutovanými tématy byla zhoršující se situace ve Venezuele, vyšetřování vraždy saúdského novináře Chášukdžího či diskriminace žen v Polsku.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost přibližuje Barbora Valíková nový rozsudek Mezinárodního trestního soudu. Konžský vůdce milic Bosco Ntaganda byl usvědčen ve všech bodech obžaloby ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

Tereza Žuffová - Kunčová z evropské sekce se věnuje polské reformě soudnictví. Jak se bude k ohrožení právního státu v Polsku stavět Soudní dvůr Evropské unie?

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Aneta Boudová zaměřuje na trend podstatného zpřísňování potratové politiky, patrný v řadě států USA.

Aneta Frodlová z české sekce diskutuje proměny přístupu k trestu smrti. Po přiblížení mezinárodní situace se zaměřuje na vývoj u nás, a to od první republiky až do současnosti.

Zářijové vydání Bulletinu lidských práv zahajujeme rozhovorem s osobností, která vybudovala Člověka v tísni – největší českou humanitární organizaci, která je zároveň jednou z předních na světové úrovni. Šimon Pánek přibližuje nejen vznik, ale také současné aktivity Člověka v tísni v ČR, Evropě i vzdálenějších oblastech. Kromě toho se dozvíte, jaké činnosti tato organizace vyvíjí v oblasti lidských práv i co považuje Šimon Pánek za největší výzvu současnosti.



V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se Katarína Hukelová věnuje problémům mezinárodního trestního soudu. Realita jeho fungování totiž dávná očekávání nenaplňuje. Kde je třeba hledat příčiny?



Michal Kubica z evropské sekce se zaměřuje na Radu Evropy, která navrátila Rusku hlasovací práva, jež mu pozastavila v roce 2014 v reakci na anexi Krymu. Současné rozhodnutí tak lze vnímat jako pragmatický krok tiše uznávající status quo výměnou za opětovné platby ruských členských příspěvků.



V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva diskutuje Aneta Boudová přístup Číny k etnické menšině Ujgurů, jejíž příslušníky pod záminkou boje proti extremismu zavírá do tzv. převýchovných táborů.



Aneta Frodlová z české sekce se věnuje návrhu Nejvyššího správního soudu na zrušení ustanovení zákona o státním občanství, jež vylučuje soudní přezkum rozhodnutí v případě ohrožení bezpečnosti státu na základě utajovaných informací. Jak reagoval Ústavní soud?

Říjnové vydání Bulletinu lidských práv zahajujeme rozhovorem s generálem Petrem Pavlem, kterého není třeba příliš představovat - bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR a poté předseda vojenského výboru NATO, nyní v civilu zpět v ČR. Jak se dívá na své působení v Severoatlantické alianci? Proč je třeba více se zabývat kybernetickou bezpečností? A co vnímá jako podstatné hrozby pro Českou republiku?

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost přibližuje Barbora Valíková nový strategický plán žalobkyně Mezinárodního trestního soudu na následující tři roky. Přestože v červenci zaznamenala prokuratura díky odsuzujícímu rozsudku podstatný úspěch, dlouhodobě jsou výsledky práce úřadu žalobkyně spíše neuspokojivé, na což má nový plán reagovat.

Tereza Žuffová - Kunčová z evropské sekce se věnuje zajímavému případu, v rámci kterého Evropský soud pro lidská práva řešil, zda a do jaké míry má chránit i práva stěžovatele, který tuto instituci a její soudce veřejně uráží.

 V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Aneta Boudová zaměřuje na novou dohodu struktur OSN pro životní prostředí a pro lidská práva, která si klade za cíl zefektivnit ochranu a prosazování lidských práv v boji proti devastaci přírody.

Zdeněk Nevřivý z české sekce se věnuje případu chlapce, který zmizel před více než dvaceti lety. Jeho matka se domáhala možnosti nahlédnout do policejního spisu, což však policie odmítala. Případ se nakonec dostal až k Ústavnímu soudu, který právo matky potvrdil.

V těchto dnech si připomínáme již třicet let od listopadových událostí roku 1989. K této příležitosti jsme o úvodní příspěvek pro čtenáře Bulletinu požádali skutečně výjimečnou osobnost. Předseda Ústavního soudu ČR Pavel Rychetský byl nejen přímým účastníkem listopadových událostí, ale následující roky se rovněž aktivně podílel na vytváření nejprve československého a poté českého právního řádu. Od svého jmenování předsedou Ústavního soudu v roce 2003 se věnuje ochraně ústavy a základních práv. Jaké jsou jeho vzpomínky na události roku 1989 a následné právní výzvy?

Pokračujeme sekcí Mezinárodní trestní spravedlnost, ve které se Barbora Valíková věnuje případu obnoveného soudního řízení bývalého rwandského ministra. Zuzana Malá poté přibližuje podnět k Mezinárodnímu trestnímu soudu, který se týká smrti migrantů ve Středozemním moři. 

Karolina Michková z evropské sekce vysvětluje stanovisko generálního advokáta Soudního dvora EU k nezávislosti polské justice.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Martin Pracný zaměřuje na krizi ve Venezuele a ústavní aspekty tamní koexistence dvou prezidentů.

Česká sekce ve věnuje sametové revoluci. Zdeněk Nevřivý a Gabriela Štvrtňová jakožto „porevoluční děti” krátce představují svůj pohled na tehdejší události. Aneta Frodlová následně přibližuje průběh demokratických změn ve státech nynější Visegrádské čtyřky - tedy v Maďarsku, Polsku a tehdejším Československu.

Prosincové vydání Bulletinu lidských práv zahajujeme příspěvkem Veroniky Bílkové a Kateřiny Šimáčkové, českých zástupkyň v Benátské komisi. Říjnovým „bestsellerem” se stalo stanovisko k tzv. Istanbulské úmluvě, hojně diskutované i v ČR.

Navazuje Monika Hanych, která představuje téma umělé inteligence a lidských práv. Jako zástupkyně ČR ve výboru Rady Evropy pro tuto problematiku přibližuje, čím se bude nový orgán zabývat a jaká lidskoprávní úskalí může technologický pokrok představovat.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost informuje Barbora Valíková o vývoji v případu Bosca Ntagandy, kdy po nedávném rozhodnutí o vině konžského povstalce nyní Mezinárodní trestní soud rozhodl o výši trestu a odsoudil jej ke 30 letům vězení.

Zuzana Andreska z evropské sekce se věnuje španělské kauze, ve které Evropský soud pro lidská práva neshledal porušení práva na soukromí v případě sledování zaměstnanců pomocí kamerového systému.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva vysvětluje Tereza Ciupková situaci v Bolívii, kde průběh prezidentských voleb vedl až k rezignaci Evo Moralese a jeho útěku do Mexika. Je namístě vnímat události jako státní převrat, nebo vítaný posun k demokracii? Anebo je situace ještě složitější?

Pavel Doubek z české sekce se zaměřuje na kritiku dodržování lidských práv v České republice ze strany Výboru OSN pro lidská práva. Tzv. závěrečná doporučení Výboru představují kromě určitých pozitivních aspektů rovněž celou řadu oblastí, které je v ČR zapotřebí zlepšit.