Bulletin - 2020

V úvodní části zimního vydání Bulletinu lidských práv začínáme rozhovorem s americkou právničkou Kimberley Motley, která zastupuje cizince obžalované v Afghánistánu. Jak zde vypadá trestní řízení?

České zástupkyně v Benátské komisi Veronika Bílková a Kateřina Šimáčková přináší zprávu z prosincového zasedání, které se zaměřilo především na jazykový zákon na Ukrajině, trestní odpovědnost ústavních soudců a návrat Ruska do Parlamentního shromáždění Rady Evropy.

Pavel Doubek poté přibližuje závěry jednání lidskoprávních smluvních orgánů působících v Ženevě za druhou polovinu minulého roku.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost informuje Jana Šikorská o plánovaném vyšetřování zločinů v Palestině. Žalobkyně Mezinárodního trestního soudu požádala soudce o rozhodnutí ve věci rozsahu územní jurisdikce soudu.

Jakub Drahorád z evropské sekce se věnuje dvěma případům u Evropského soudu pro lidská práva, které se týkají omezení svobody, z nichž každý dopadl jinak. Jaký byl mezi nimi rozdíl?

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva vysvětluje Tereza Ciupková případ Gambie v. Myanmar před Mezinárodním soudním dvorem OSN, který se týká možné genocidy Rohingů. V lednu soud Myanmaru nařídil předběžná opatření za účelem ochrany této menšiny.

Pavel Doubek z české sekce se zaměřuje na spor kardinála Dominika Duky s Divadlem Husa na provázku, ve kterém se odehrál střet mezi svobodou náboženského vyznání a svobodou umělecké tvorby.

Březnové vydání Bulletinu lidských práv zahajujeme reportáží Elišky Mockové ze studia mezinárodního humanitárního práva a lidských práv na Ženevské akademii. Autorka popisuje nejen samotné studium na této prestižní instituci, ale věnuje se i situaci týkající se financování takové studijní zkušenosti.

Navazuje Barbora Valíková se svým příspěvkem o nejnovějším nositeli Nobelovy ceny míru. Tím je etiopský premiér Abiy Ahmed. Jak se mu za pouhý rok a půl ve funkci podařilo, že se Nobelův výbor rozhodl udělit nejprestižnější ocenění právě jemu?

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se Jana Šikorská zaměřuje na možnosti stíhání zbrojařských firem za válečné zločiny páchané v Jemenu. Hodnocení případného spolupachatelství však v takovém případě není vůbec jednoduché.

Zuzana Andreska z evropské sekce informuje o zahájení nového soudního roku u Evropského soudu pro lidská práva, v rámci kterého byl mimo jiné hodnocen rok uplynulý. Jaké byly zásadní loňské kauzy?

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Michaela Stenzelová věnuje případu, který řešil Výbor OSN pro lidská práva. Ten se ve svém rozhodnutí vyjádřil, že negativní důsledky klimatických změn mohou být v budoucnu důvodem pro udělení azylu.

Klára Košťálová z české sekce vysvětluje obsah chystané novely zákona a soudech a soudcích. Jaké podstatné změny přinese do organizace a fungování českého soudnictví?

Dubnové vydání Bulletinu lidských práv začínáme rozhovorem s čínskou Ujgurkou Rushan Abbas, která vysvětluje, jak v Číně funguje systém tzv. převýchovných táborů pro ujgurskou menšinu, a jak jsou životy Ujgurů pod permanentním dohledem ze strany úřadů. Jedná se skutečně o orwellismus 21. století?

Aneta Frodlová referuje o vydařené akci Noc práva, v rámci které řada významných právnických institucí přibližovala právo laické veřejnosti. Akce se tento rok konala již ve čtyřech městech ČR.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost informuje Petra Olivová o odvolacím rozsudku Mezinárodního trestního soudu, kterým zvrátil prvostupňové rozhodnutí a povolil tak vyšetřování situace v Afghánistánu. Nutno dodat, že rozhodnutí spustilo vlnu kritiky z USA.

Eva Kostolanská z evropské sekce přibližuje nové rozhodnutí německého ústavního soudu, podle kterého trestat pomoc při asistované sebevraždě je protiústavní.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Michaela Stenzelová věnuje počátkům současné pandemie. Jaký vliv měla absence svobody slova v Číně na rychlost jejího šíření?

Pavel Doubek z české sekce se zaměřuje na nový zákon o náhradě újmy způsobené povinným očkováním a diskutuje jak jeho pozitivní přínos, tak nedostatky finální verze zákona. 

Květnové vydání Bulletinu lidských práv věnujeme především pandemii koronaviru SARS-CoV-2 u nás i ve světě. Začínáme článkem Pavla Doubka a Simony Úlehlové, který se zaměřuje na vyhlášení nouzového stavu v ČR a související krizová opatření. Slovem klíčovým pro jejich hodnocení je proporcionalita.

Navazuje Michaela Stenzelová se svým příspěvkem o zneužívání boje s pandemií k upevnění moci a potlačování práv jednotlivců ve světě. Varovné příklady vidíme v mnoha regionech a mají různé formy - od omezení svobody projevu, přes posílení pravomocí vlády, až po vyšší míru sledování obyvatel.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost informuje Tereza Šťastná o tom, že první dva zločinci odsouzení Mezinárodním trestním soudem - Thomas Lubanga a Germain Katanga - byli z konžského vězení propuštěni na svobodu.

Eva Kostolanská z evropské sekce se věnuje derogacím závazků plynoucích z Evropské úmluvy o lidských právech. V souvislosti s pandemií některé státy k formálnímu odstoupení od svých závazků přistoupily, jiné nikoliv. Jaké jsou důsledky takového rozhodnutí?

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva Andrea Šťástková představuje případ, ve kterém nizozemský nejvyšší soud rozhodl, že Nizozemí má povinnost snížit emise skleníkových plynů nejméně o 25 % oproti hodnotám roku 1990. Jak takový rozsudek zdůvodnil?

Aneta Frodlová z české sekce se zaměřuje na právo otce být přítomen u porodu, které v českém veřejném prostoru vzbuzovalo řadu vášní.

Přeji Vám hezké slunečné dny.

Aktuální vydání Bulletinu lidských práv zahajujeme rozhovorem s Petrem Konůpkou, právníkem Kanceláře vládního zmocněnce pro zastupování ČR před Evropským soudem pro lidská práva. Jak by měl vypadat připravovaný webový portál, který má českým odborníkům ulehčit orientaci v mezinárodních lidskoprávních zdrojích? Jak probíhá implementace rozsudků v ČR? A co zajímavého můžeme očekávat ze Štrasburku v blízké době?

České zástupkyně v Benátské komisi Veronika Bílková a Kateřina Šimáčková přináší zprávu z dvou jarních „nezasedání”, resp. zasedání, která proběhla dálkově. I přesto Komise vyprodukovala celou řadu zajímavých výstupů.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost informuje Tereza Šťastná o nových případech u Mezinárodního trestního soudu, které přichází do fáze hlavního líčení. Jedná se o jednoho obviněného z Mali a dva ze Středoafrické republiky.

Jakub Drahorád z evropské sekce se věnuje případu ochrany práv migrantů na maďarských hranicích, ve kterém Soudní dvůr EU přiznal vyšší míru ochrany nežli štrasburský soud.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva přibližuje Andrea Šťástková obsah novely ruské ústavy, podle které by mohl současný prezident Vladimír Putin vládnout až do roku 2036.

Simona Úlehlová z české sekce se zaměřuje na rozsudek Městského soudu v Praze, který vyjasnil, že za nouzového stavu mají být vydávána krizová opatření v režimu krizového zákona vládou, nikoliv prostřednictvím mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví.

Prázdninové vydání Bulletinu lidských práv zahajujeme příspěvkem Evy Kostolanské, která zdůrazňuje, že i v době pandemie je nutné zohledňovat práva dětí. Při zavádění jakýchkoliv opatření tak musí být vždy brán v úvahu nejlepší zájem dítěte.

Jana Šikorská následně přibližuje průběh zasedání Rady OSN pro lidská práva v Ženevě, které koronavirová krize rozdělila vedví. Kromě tématu Covid-19 a lidská práva se Rada věnovala také rasovým nepokojům v USA. Pro kterou z těchto oblastí vyjadřovaly západní státy více podpory?

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost informuje Petra Olivová o tom, že žalobce tzv. Kosovského tribunálu, který sídlí v Haagu, obvinil prezidenta Kosova Hashima Thaçiho z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

Zuzana Andreska z evropské sekce představuje závěry Agentury EU pro základní práva, která zjišťovala, co si občané Evropské unie myslí o lidských právech. Věří, že jsou důležitá pro spravedlivější společnost?

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva diskutuje Andrea Šťástková plán evropského komisaře pro spravedlnost zavést povinnost „due diligence” pro obchodní korporace a zohlednit tak lidskoprávní přístup v rámci byznysu.

Pavel Doubek z české sekce se zaměřuje na návrh zřízení nové instituce dětského ombudsmana v ČR. Na první pohled přínosně znějící iniciativa má však řadu praktických problémů. Jaké bude rozdělení kompetencí se současným veřejným ochráncem práv? A jaké s budoucí národní lidskoprávní institucí (NHRI), kterou by Česká republika měla vytvořit?

Přeji Vám hezké čtení.

Aktuální vydání Bulletinu lidských práv zahajujeme příspěvkem Pavla Doubka o jednání lidskoprávních smluvních orgánů v Ženevě v druhé polovině roku 2020. Jaké důležité závěry přinesly Výbor pro lidská práva, Výbor pro hospodářská, sociální a kulturní práva, Výbor pro odstranění diskriminace žen nebo Výbor pro práva dítěte? A jak jejich zasedání ovlivnila probíhající pandemie?

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost diskutuje Tereza Šťastná protidrogovou válku prezidenta Duterteho na Filipínách a možnosti Mezinárodního trestního soudu vládní aktivity vyšetřovat. Jana Šikorská se poté zamýšlí nad možnými souvislostmi mezi pandemií a pácháním zločinů podle mezinárodního práva.

Zuzana Andreska z evropské sekce informuje o rozhodnutí Soudního dvora EU, který upřesnil pravidla směrnice o volném pobytu. Za jakých podmínek lze létat po Evropě bez evropského občanství?

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Tereza Ciupková věnuje prezidentským volbám v Bělorusku. Jakou pozici bude mít Alexandr Lukašenko, který se oficiálním vítězem stal již pošesté v řadě?

Pavel Doubek z české sekce se zaměřuje na COVID-19 v českých věznicích. Výbor proti mučení Rady vlády ČR na svém zasedání diskutoval opatření zavedená v těchto zařízeních a přijal tři konkrétní doporučení.

Aktuální vydání Bulletinu lidských práv zahajujeme příspěvkem Moniky Hanych o svobodě projevu ve světě. Nakolik státy během probíhající pandemie blokovaly weby informující o nebezpečnosti pandemie a vůbec omezovaly volný tok informací?

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost přibližuje Jana Šikorská rozhodnutí Zvláštního tribunálu pro Libanon sídlícího v Haagu, který vydal dlouho očekávaný rozsudek ve věci vraždy bývalého libanonského premiéra. Řízení však probíhalo in absentia a výsledné odsouzení jedné osoby a osvobození tří osob, stejně jako délka řízení, vyvolávají rozporuplné reakce.

Zuzana Andreska z evropské sekce se věnuje novému rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, podle nějž Slovensko diskriminovalo romské občany, když vnitrostátní orgány řádně neprošetřily policejní razii v obci na východě země.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva informuje Andrea Šťástková o situaci v tureckých věznicích. Evropský výbor pro zabránění mučení zveřejnil dvě zprávy, a to z roku 2017 a 2019. V jakých podmínkách osoby zbavené svobody v Turecku žijí a jaký je v tomto ohledu během posledních let trend?

Klára Košťálová z české sekce představuje návrh zákona o odškodnění protiprávně sterilizovaných osob. Proč je jeho obsah důležitý a jak by měla nová právní úprava vypadat? Aneta Frodlová se následně věnuje právu na bezplatnou právní pomoc, a to ve světle nového nálezu Ústavního soudu ČR.

Přejeme Vám hezké čtení.

Aktuální vydání Bulletinu lidských práv zahajujeme příspěvkem Pavla Doubka o konceptu Human Rights City. Jak lze prosazovat ochranu lidských práv na lokální úrovni? A co je to vlastně lidskoprávní město? Jakým způsobem promítá lidskoprávní pohled do svých politik? A která města v našem okolí se takovým titulem mohou pyšnit?

Martina Prejdová se věnuje Istanbulské úmluvě a vysvětluje, které politické strany a zájmové skupiny jsou k ní kritické, a které její přijetí naopak podporují.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost informuje Petra Olivová o dopadení jednoho z nejhledanějších uprchlíků před spravedlností - téměř čtvrtstoletí hledaného podporovatele rwandské genocidy. Tereza Šťastná poté přibližuje výsledky tzv. nezávislého odborného přezkumu Mezinárodního trestního soudu. Pomůže přesnější pojmenování problémů jejich následnému řešení?

Jakub Drahorád z evropské sekce se věnuje Evropskému soudu pro lidská práva, který vydal rozhodnutí o předběžném opatření ve věci mezistátní stížnosti Arménie proti Ázerbájdžánu ohledně bojů o Náhorní Karabach.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Tereza Ciupková zaměřuje na situaci v Sýrii. Téměř deset let od začátku konfliktu uzavřelo Rusko s Tureckem dohodu o klidu zbraní. Konec nebezpečí pro civilní obyvatelstvo je však stále v nedohlednu.

Aneta Frodlová z české sekce představuje zprávu Evropské komise, která poprvé posoudila vládu práva a naplňování demokratických principů v jednotlivých členských státech EU. Jak hodnotila českou justici?