Velký senát Evropského soudu pro lidská práva vydal hned dva dlouho očekávané rozsudky týkající se takzvaného mass surveillance – tedy užívání sledovacích metod, které státům umožňují skrytě monitorovat jedince a shromažďovat o nich citlivé informace. I když štrasburský soud shledal porušení Úmluvy v obou případech, zklamal mnohé naděje na přísnější postup vůči plošnému sledování.
Na rozsudky Big Brother Watch a ostatní proti Spojenému království a Centrum för Rättvisa proti Švédsku se nejen ve Štrasburku čekalo dlouho. Mnozí doufali, že přijdou s výraznou změnou kurzu, kterým se plošné sledování na starém kontinentě ubírá. I když velký senát Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) shledal porušení článků 8 a 10 Úmluvy, hromadné sledování jako takové nezastavil a dokonce ho označil za „nutné pro udržení veřejného pořádku”. Pro ty, kteří očekávali odsouzení sledovacích praktik ve službách státu a jednoznačný zákaz plošného používání podobných strategií, tak byly rozsudky v obou případech zklamáním.
Sleduje se v Británii i ve Švédsku
V obou rozsudcích šlo o hromadné sledování občanů státními bezpečnostními službami – tedy o strategie, které využívají státní tajné služby ke sběru informací z hromadných komunikačních kanálů včetně internetu. V britském případě zažalovala nezisková organizace Big Brother Watch spolu se skupinou dalších patnácti organizací a osob Spojené království kvůli sledovacím praktikám britské vládní zpravodajské služby v rámci programu Tempora, na které poukázaly materiály odhalené Edwardem Snowdenem v roce 2013. Obranu soukromí švédských občanů si na sebe zase vzala nezisková organizace Centrum för Rättvisa (v překladu „Centrum pro spravedlnost“), která poskytuje švédským občanům právní zastoupení v podobných lidskoprávních procesech.
Samotnou možnost sledování cizí komunikace státními orgány potvrdil štrasburský soud již v dřívější judikatuře, která označuje tyto praktiky jako přípustné v rámci poměrně širokého prostoru pro uvážení jednotlivých států – alespoň pokud vykonávající orgány řádně dodržují zásady minimální ochrany popsané v rozsudku Weber a Saravia proti Německu (odst. 95). V nynějších rozsudcích ale velký senát usoudil, že nebyla dostatečně zajištěna ani minimální ochrana, a došlo tedy k porušení článků 8 a 10 Úmluvy. Plošné sledování jako takové ale podle Soudu nutně Úmluvu porušovat nemusí. Soudci hromadné sledování dokonce označili za nevyhnutelný nástroj, nutný k boji s přeshraničním zločinem a terorismem – pro který neexistuje vhodná, méně kontroverzní alternativa. V tomto ohledu navazují oba rozsudky na předchozí judikaturu Evropského soudu pro lidská práva.
Nový náhled na důležitost ochrany soukromí?
Přesto se tyto dva rozsudky velkého senátu podle některých akademiků rozchází s širšími evropskými trendy. Zdá se, že v soudním přemýšlení o problematice hromadného sledování nastal v nedávné době čitelný obrat, který je obzvlášť patrný v judikatuře Soudního dvora Evropské unie. Lucemburský soud byl – tak jako do jisté míry i soud štrasburský – v rámci svého minulého rozhodování obzvlášť citlivý k ochraně soukromí, kterou v některých případech upřednostňoval i nad jiné celospolečenské zájmy. Vymezoval se tak proti trendům sekuritizace a bezpečnostní rétoriky, které „hrají do karet“ zástupcům státních informačních služeb.
Mezi příklady této tendence lze uvést rozsudky Soudního dvora Privacy International a Tele 2 Sverige, které zdůraznily důležitost ochrany soukromí v rámci unijního práva i lidskoprávních principů. Přelomovým se ale zdá být rozsudek La Quadrature Du Net z října minulého roku, který dal přednost posílení státní bezpečnosti na úkor ochrany osobních údajů. Štrasburské soudní uvažování patrné z Big Brother Watch i Centrum för Rättvisa se lucemburskému rozsudku La Quadrature Du Net v mnohém podobá a akademičtí komentátoři varují před negativními dopady této konvergence mezi oběma evropskými soudy.
Zajímavé je také uvážení kontextu, ve rámci kterého rozsudky vznikly. Sběr a analýza osobních údajů jsou pilířem hlavních strategií ve státním boji proti šíření pandemie koronaviru, a jsou nezbytné pro efektivitu trasování nakažených - například přes cestovní formuláře, dotazníky pro zákazníky některých služeb, či mobilní aplikace. Je možné, že za větším důrazem na veřejnou bezpečnost na úkor soukromí a ochrany osobních údajů můžeme vidět pokračující pandemii? Od pobouřené reakce na Snowdenova odhalení přeci jen už utekla necelá dekáda a je možné, že světové události posledních dvou let zahýbaly s prioritami v očích veřejnosti i štrasburských soudců. V blízké budoucnosti se žádná výraznější změna systémů plošného sledování na základě těchto rozsudků neočekává – sledovací taktiky různého druhu se budou v Evropě zcela jistě využívat dál, a to nejen ke krocení pandemie.
Zdroje
Monika Zalnieriute, A Dangerous Convergence: The Inevitability of Mass Surveillance in European Jurisprudence. EJIL: Talk. 4. 6. 2021 https://www.ejiltalk.org/a-dangerous-convergence-the-inevitability-of-mass-surveillance-in-european-jurisprudence/.
Eliza Watt, Much Ado About Mass Surveillance – the ECtHR Grand Chamber ‘Opens the Gates of an Electronic “Big Brother” in Europe’ in Big Brother Watch v UK. Strasbourg Observers. 28. 6. 2021 https://strasbourgobservers.com/2021/06/28/much-ado-about-mass-surveillance-the-ecthr-grand-chamber-opens-the-gates-of-an-electronic-big-brother-in-europe-in-big-brother-watch-v-uk/.
Judith Vermeulen, Big Brother May Continue Watching You. Strasbourg Observers. 12. 10. 2018 https://strasbourgobservers.com/2018/10/12/big-brother-may-continue-watching-you/.
Mark Klamberg, Big Brother’s Little, More Dangerous Brother: Centrum för Rättvisa v. Sweden. Verfassungsblog, 1. 6. 2021 https://verfassungsblog.de/raettvisa/.
European Court of Human Rights, Weber and Saravia v. Germany - Application no. 54934/00. HUDOC: Cour (Troisième Section). 29. 6. 2006 http://hudoc.echr.coe.int/fre?i=001-76586.
European Court of Human Rights, Centrum för rättvisa v. Sweden - Application no. 35252/08. HUDOC: Résumés juridiques, 25. 5. 2021 http://hudoc.echr.coe.int/fre?i=002-13279.
European Court of Human Rights, Big Brother Watch v. United Kingdom - Application nos. 58170/13, 62322/14 and 24960/15, HUDOC. 4. 2. 2019 http://hudoc.echr.coe.int/fre?i=001-186048.
Fotografie
[1] Žaloby reagovaly na odhalení Edwarda Snowdena. Edward Snowden, autor: Freedom of the Press Foundation, 1. února 2014, zdroj: Freedom of the Press Foundation, CC BY 4.0, editace: ořez.