Veronika Mokrá
Dne 1. ledna 2007 došlo k rozšíření Evropské unie o dva nové členy – Bulharsko a Rumunsko. Jejich vstup však nebyl nikterak jednoduchý, byl podmíněn mnoha doprovodnými opatřeními. Obě země se totiž potýkaly s množstvím ekonomických i sociálních problémů.[1]
Bulharsku Evropská unie vytýkala zejména nedostatečný boj proti obchodu s lidmi a drogami, nedostatečnou kontrolu hranic, zapojení politických elit do ilegálního obchodu a jadernou elektrárnu Kozloduj, jejíž stav nevyhovoval evropským bezpečnostním standardům. Mimo tyto problémy se Bulharsku vyčítala též špatná hospodářská i finanční situace, která přispívala k vysoké míře nezaměstnanosti. Ve srovnání s ostatními ekonomikami střední a východní Evropy patřilo Bulharsko spolu s Rumunskem k nejméně rozvinutým zemím.
Vstupem do Evropské unie ale problémy nevymizely. Bulharsko se v dnešní době potýká s novým problémem – náporem uprchlíků, kteří se do Bulharska dostávají přes hranice s Tureckem. Většina z nich jsou Syřané, kteří se snaží dostat z válkou zdevastované Sýrie.[2] V roce 2013 překročilo hranice do Bulharska rekordních 11 600 uprchlíků.
Bulharské úřady na takový počet uprchlíků nebyly připraveny. Státní zastupitelství pro uprchlíky provozuje pouze tři oficiální přijímací centra s kapacitou 1200 osob. V loňském roce se musela zbudovat další krizová přijímací centra v prostorách starých škol a domech z přepravních kontejnerů. Tyto ubytovací jednotky však nebyly plnohodnotně přeměněny na ubytovací zařízení. Mnozí imigranti tak žili v nevyhovujících podmínkách. Kromě nedostatku soukromí trpěli i nedostatkem jídla, oblečení a špatnými sanitárními podmínkami.
Bulharsko se s přeplněností táborů snažilo bojovat všemi způsoby. S nabídkou pomoci se na Bulharsko obracely jak unijní státy, Českou republiku nevyjímaje,[3] tak i dobrovolnická sdružení, neziskové organizace a dokonce i pravoslavná církev, která nabízela ubytování ve svých klášterech.
Největší počet uprchlíků do země proniká přes hustě zalesněné pohoří Strandža na hranicích s Tureckem. Začátkem podzimu roku 2013 se Bulharsko rozhodlo na tomto území postavit 33 km dlouhý plot. Vláda toto opatření zdůvodňovala snahou nasměrovat imigranty na oficiální hraniční přechody, kde by o nich měla větší přehled.
V polovině října roku 2013 Bulharsko požádalo Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO) o pomoc se zlepšením systému azylové politiky. Dne 17. října téhož roku byl podepsán „Operating Plan“, podle kterého měl EASO do září 2014 poskytovat Bulharsku pomoc se zefektivněním azylové politiky.
V říjnu roku 2014 zažádala bulharská strana o prodloužení podpory. Dne 5. prosince 2014 byl podepsán „Special Support Plan“, na jehož základě bude EASO Bulharsku v otázkách azylové politiky pomáhat až do června roku 2016. Ještě začátkem roku 2014 totiž byly podmínky uprchlíků značně nevyhovující a Amnesty International dokonce vyzývala všechny evropské státy, aby zamezily přesunům uprchlíků do Bulharska, dokud se podmínky nezlepší.[4] „Special Support Plan“ se bude zaměřovat na budování nových ubytovacích zařízení, dodržování práv uprchlíků a jejich potřeby a na zkvalitnění celého systému.
Poznámky
[1] Více informací o problémech, které v rámci vstupu do EU země musely vyřešit, najdete na http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-06-346_en.htm?locale=fr, http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-06-345_en.htm?locale=fr
[2] Konflikt v Sýrii trvá od 15. března 2011, kdy započal v rámci tzv. Arabského jara pokojnými demonstracemi. V roce 2012 nepokoje postupně přerostly v občanskou válku.
[3] V prosinci roku 2014 předala Česká republika Bulharsku šek na 25 milionů korun na pomoc s přílivem uprchlíků.
[4] Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013 je k projednání žádosti oprávněn pouze jediný stát, a to ten, kde se imigrant prvně pokusí dostat do Evropy.
Zdroje
Stojarová, Věra: Rozšíření Evropské unie o Rumunsko a Bulharsko, Revue Politika, 20. ledna 2007, (http://www.revuepolitika.cz/clanky/138/rozsireni-evropske-unie-o-rumunsko-a-bulharsko).
Uprchlíci a migranti v Bulharsku čelí žalostným podmínkám, Amnesty International, 6. ledna 2014, (http://www.amnesty.cz/pripady/pripad/bulg-migr).
Syřané v Bulharsku: Ubohé uprchlické tábory i volání po vyhoštění, Lidovky, 12. února 2014, (http://www.lidovky.cz/syrane-v-bulharsku-ubohe-uprchlicke-tabory-i-volani-po-vyhosteni-py7-/zpravy-svet.aspx?c=A140211_164518_ln_zahranici_ele).
Bulharsko chce na hranici třicetikilometrový plot za 65 milionů. Kvůli syrským uprchlíkům, Hospodářské noviny, 6. října 2013, (http://zahranicni.ihned.cz/c1-61015190-bulharsko-chce-postavit-plot-na-hranici-s-tureckem-syrsti-uprchlici).
EU must ban transfers of asylum seekers to Bulgaria until country “sets affairs in order”, Amnesty International, 31. března 2014, (http://www.amnesty.org/en/news/bulgaria-asylum-seekers-2014-03-31).
EASO Operating Plan to Bulgaria, EASO, 17. října 2013, (http://easo.europa.eu/wp-content/uploads/Operating-Plan-Bulgaria-SIGNED.pdf).
EASO Special Support Plan to Bulgaria, EASO, 5. prosince 2014 (http://easo.europa.eu/wp-content/uploads/SSP-BG-2014-12-03.pdf).
Foto: Syrští uprchlíci na hranicích s Tureckem, autor: European Commision, zdroj: flickr.com.
