Vojtěch Kyselý
Soudní procesy se členy panislamistického hnutí se pomalu, ale jistě chýlí k pomyslnému konci. Sesazeného egyptského prezidenta Muhammada Mursího čeká poprava, jeho předchůdce Husního Mubáraka „pouhé“ nepodmíněné odnětí svobody na tři roky.
Historické souvislosti
Na začátku si v krátkosti shrňme zásadní události, které v minulých letech ovlivnily politické dění v Egyptě. Přelom roku 2010 a 2011 byl ve znamení masivních protivládních protestů ve velké řadě muslimských zemí na Blízkém východě a v severní části Afriky. Tzv. „Arabské jaro“ se nevyhnulo ani Egyptu, kde byl prezidentem skoro již 30 let vrchní letecký maršál Husní Mubárak.[1] Ten masové demonstrace neustál a na začátku února 2011 rezignoval na svou funkci prezidenta. Správy země se následně ujalo vrchní vedení egyptské armády.
Dvoukolové volby, ze kterých měl vzejít nový prezident země, byly vyhlášeny na květen a červen následujícího roku. Jejich celkovým vítězem se stal kandidát Muslimského bratrstva Muhammad Mursí, jenž se ujal funkce na konci června 2012. Nicméně i Mursí byl silně kritizován a na počátku července 2013 byl armádou donucen k odstoupení. Vrchní armádní velení se opětovně chopilo vedení země a ve stejné chvíli byla oficiálně zakázána činnost Muslimského bratrstva.
I když byly do Mursího vkládány poměrně velké naděje, on je nedokázal naplnit. Ukázalo se totiž, že než na potřebné socioekonomické reformy myslel spíše na to, jakým způsobem by mohl posilnit a upevnit svou prezidentskou moc.
Na konci května 2014 se konaly další prezidentské volby, které jasným způsobem vyhrál dřívější vrchní velitel egyptských ozbrojených sil a hlavní organizátor Mursího svržení polní maršál Abdal Fattáh as-Sísí. Sísí stojí v čele Egypta i v dnešních dnech a těší se poměrně vysoké oblibě u obyvatel země.
Soudní procesy s exprezidenty
Mubárak byl i se svými dvěma syny Gamalem a Alaaem ještě v roce 2011 terčem obžaloby v několika různých procesech. V prvním byli všichni tři obžalováni z podílu na smrti protivládních demonstrantů, kteří zahynuli v lednu toho roku. O rok později, v červnu 2012, byl exprezident Mubárak spolu se svým bývalým ministrem vnitra Habibem al-Adlym shledán v této kauze vinným a oba byli odsouzeni k doživotním trestům odnětí svobody. Na konci loňského roku 2014 však byl Mubárak viny zproštěn a následně osvobozen.
Na začátku června 2015 by měl egyptský nejvyšší soud rozhodnout o konečném verdiktu v tomto případě, protože obžaloba se proti Mubárakovu osvobození ihned odvolala.
V květnu 2014 byl Mubárak i s oběma svými syny souzen v kauze údajné defraudace přibližně 14 miliónů dolarů. Suma byla původně určena k opravě prezidentského paláce, avšak Mubárak ji se svými syny podle obžaloby použil na renovaci vlastních soukromých rezidencí v Káhiře a na břehu Rudého moře. V této kauze byli všichni tři Mubárakové shledáni vinnými, exprezident byl odsouzen na tři roky a oba jeho synové na čtyři. V lednu roku 2015 byl rozsudek kvůli objevivší se procedurální chybě ohrožen, nicméně v polovině května roku 2015 byl původní verdikt potvrzen.
Mubárak, který na začátku května oslavil své 87. narozeniny, se nyní snaží, aby se mu předchozí doba strávená v domácím vězení a ve vazbě započítala do oněch tří let, na které je odsouzen. Mubárak se také nadále těší poměrně velké oblibě u malé části egyptské veřejnosti. Většina Egypťanů však Mubárakova odsouzení kvituje s povděkem.
Druhým egyptským exprezidentem, který momentálně stojí před soudem, je Mubárakův nástupce Muhammad Mursí.
Mursí byl po svém svržení v létě roku 2013 držen egyptskou armádou na tajném místě (později se ukázalo, že to bylo nedaleko středomořského přístavu Alexandrie). V září toho roku byl obviněn z podílu na vraždách novináře a dvou opozičních demonstrantů. Obžaloba tvrdila, že Mursí své stoupence z řad Muslimského bratrstva podněcoval k násilnostem vůči opozici demonstrující v prosinci 2012 v Káhiře, tudíž nese přímou vinu na smrti těchto lidí. Mursí také údajně nařizoval brutální mučení zadržených demonstrantů, kteří byli navíc protiprávně drženi ve vazbě.
V dubnu roku 2015 byl Mursí i s dalšími 14 vysoce postavenými členy Muslimského bratrstva v kauze tří vražd shledán vinným a následně byl odsouzen k 20 letům odnětí svobody. Vina na mučení a zadržování demonstrantů mu však nebyla prokázána.
V polovině května 2015 byl Mursí navíc shledán vinným v dalším procesu. V něm byl první demokraticky zvolený egyptský prezident spolu s dalšími 104 lidmi (z nichž valnou část tvoří Palestinci údajně napojení na organizaci Hamás [2]) obžalován z toho, že se aktivně podílel na přípravě a provedení útěku velkého množství vězňů na konci ledna 2011. Sám Mursí byl jedním z prominentních vězňů a členů Muslimského bratrstva, kteří takto utekli z věznice Vádí Natrun nacházející se severně od Káhiry. Právě za zorganizování tohoto útěku byl odsouzen k trestu smrti.
Mursí je zároveň obviňován v několika dalších kauzách – např. ze špionáže nebo podporování teroristických aktivit palestinského Hamásu a libanonského Hizballáhu na Sinajském poloostrově. V případě špionáže bylo již 16 členů Muslimského bratrstva odsouzeno k trestu smrti. Rozsudek nad Mursím je očekáván někdy v průběhu letních měsíců roku 2015.
Jak se situace může dále vyvíjet?
Od Mursího svržení byly k trestu smrti odsouzeny stovky lidí (v drtivé většině případů jde o členy nyní oficiálně zakázaného Muslimského bratrstva), nicméně obecně se soudí, že poprav bylo do této chvíle provedeno pouze minimum.[3]
Ke všem rozsudkům smrti se podle zvyklostí musí vyjadřovat velký muftí, nejvyšší egyptský duchovní. Tím je v současnosti doktor islámského práva Šaukí Allám. Podle tradice se má za to, že velký muftí vyjádří svůj názor, zda má být trest smrti proveden. Muftího názor je však nezávazný a soud se může ve finále rozhodnout popravu provést, i kdyby ji muftí předtím nepodpořil.
Egyptské rozsudky smrti jsou dlouhodobě kritizovány ze strany mezinárodních lidskoprávních organizací zabývajících se tímto tématem. Velké pozornosti světových médií se těšil zejména nedávno proběhnuvší proces s Mursím, jenž byl odsouzen k trestu smrti. Organizace Transparency International upozornila na to, že obdobné rozsudky se mohou stát nástrojem, jak by se současné vedení země efektivně zbavilo své opozice. Turecký prezident Recep Erdogan přirovnal postupy egyptských soudů k návratu do antického Egypta.
Pokud jde o samotný trest smrti vynesený nedávno nad Mursím, široká škála analytiků a expertů se domnívá, že nakonec nebude vykonán. Podle slov H. A. Hellyera zabývajícího se blízkovýchodní tématikou v rámci washingtonského think-tanku Brookings Institution je nepravděpodobné, že by současný vojenský režim popravil nedávno demokraticky zvoleného prezidenta republiky, kterého sám svrhnul, a to zejména kvůli své mezinárodní reputaci.
Důvod takto tvrdého pronásledování a potírání Muslimského bratrstva je poměrně jednoduchý. Současný vojenský režim v čele se Sísím tvrdí, že členové Muslimského bratrstva stojí za častými útoky na příslušníky egyptských ozbrojených složek po celé zemi a navíc jsou úzce napojeni na zahraniční teroristické organizace. Vedení Muslimského bratrstva však opakovaně tato obvinění dementuje.
Důležité je však upozornit na to, za jaká obvinění padají takto drakonické rozsudky. Vážnější zločiny porušující mezinárodní právo (zejména zločiny proti lidskosti), jakým byl pravděpodobně i onen Mursím podporovaný útok na demonstranty v Káhiře, nebyly Mursímu prokázány, respektive pro jeho odsouzení nebyl dostatek důkazů.
Mezinárodní trestní soud se na přelomu let 2013 a 2014 snažil o získání jurisdikce k vyšetřování údajných zločinů podle mezinárodního práva, které měly být spáchány v Egyptě během předchozích dvou let při demonstracích a masových protestech. Tehdejší vláda v čele s Mursím však návrh soudu nepodpořila. Egypt totiž jako stát, který neschválil Římský statut, může spadat do jurisdikce haagského soudu pouze po svém vlastním předchozím dobrovolném souhlasu.
Soud však ihned dodal, že snaha o zisk jurisdikce nemusí nutně znamenat, že by došlo k nějakému porušení mezinárodního práva. To by mohlo korespondovat s tím, že pro odsouzení Mursího nebyl v těchto kauzách dostatek důkazů. Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že Mezinárodní trestní soud by se nechtěl v nečlenské zemi angažovat pouze kvůli nejasným domněnkám a dohadům odsuzujícím roli tehdejšího prezidenta země v potlačování demonstrací.
Jak již bylo řečeno výše, současný egyptský prezident Sísí se těší poměrně velké oblibě u obyvatel Egypta, avšak i on se bude muset začít v blízké budoucnosti věnovat palčivým sociálním a ekonomickým otázkám, poněvadž pozornost obyvatel na vypořádání se s oponenty režimu nelze udržet navždy.
Poznámky:
[1] Vrchní letecký maršál je čtyřhvězdičkový generál letectva. Jedná se o jednu z nejvyšších vojenských hodností u letectva ve Velké Británii, potažmo v bývalých britských koloniích.
[2] Hamás byl založen v roce 1987 jako palestinská militantní odnož Muslimského bratrstva. K historii této organizace viz Council on Foreign Relations. 2014. „Hamas”. Dostupné z http://www.cfr.org/israel/hamas/p8968
[3] Např. v polovině května 2015 bylo popraveno oběšením šest členů skupiny Wilayat Sinai spolupracující s Islámským státem, kteří měli v březnu 2014 zastřelit dva policisty.
Zdroje:
ABC News. Mohammed Morsi sentence: Egypt’s ex-president could face death penalty on charges of inciting protester deaths. 19/04/2015 (http://www.abc.net.au/news/2015-04-19/mohammed-morsi-could-face-death-penalty-over-protester-deaths/6404156).
Ahram Online. Egypt’s new Grand Mufti elected for first time ever. 11/02/2013 (http://english.ahram.org.eg/NewsContent/1/64/64550/Egypt/Politics-/Egyp…).
http://www.bbc.com/news/world-middle-east-32771728
BBC. Egypt’s Hosni Mubarak jailed in corruption retrial. 09/05/2015 (http://www.bbc.com/news/world-middle-east-32672630).
http://www.bbc.com/news/world-middle-east-32672630
BBC. Mohammed Morsi, Egypt’s ex-leader, sentenced to death. 16/05/2015 (http://www.bbc.com/news/world-middle-east-32763215).
http://www.bbc.com/news/world-middle-east-12301713
BBC. What’s become of Egypt’s Morsi? 16/05/2015 (http://www.bbc.com/news/world-middle-east-24772806).
ICC. Communication seeking to accept the ICC’s jurisdiction over Egypt is dismissed. 01/05/2014 (http://www.icc-cpi.int/en_menus/icc/press%20and%20media/press%20release…).