V říjnu vydal Evropský soud pro lidská práva rozsudek ve věci Bouton proti Francii. V něm rozhodl, že Francie porušila právo na svobodu projevu odsouzením k odnětí svobody a udělením pokuty francouzské aktivistce Bouton za protest proti postoji katolické církve k potratům.

Stěžovatelka, Éloïse Bouton, je francouzská aktivistka a členka feministické skupiny Femen na ochranu ženských práv, která byla založena na Ukrajině v roce 2008. Bouton v prosinci roku 2013 protestovala v pařížském kostele La Madeleine proti postoji katolické církve k potratům a k právům žen. Během vánočních koled se Bouton postavila k oltáři polonahá, s nápisem na hrudi 344 Salope. Zatímco držela v ruce dva kusy telecího, simulovala potrat Ježíše Krista a poté se vymočila na zem. Záměrem Bouton bylo protestovat proti zamítavému postavení křesťanské církve v otázce umělých potratů a práv žen.

Francouzský soud udělil trest

Rok poté, v roce 2014, byla Bouton odsouzena francouzským soudem k podmíněnému trestu odnětí svobody a zaplacení pokuty ve výši 2 000 EUR (v přepočtu 50 000 korun) za nezákonné „sexuální obnažování”. Trestní soud odsoudil stěžovatelku za sexuální exhibici k trestu odnětí svobody v délce jednoho měsíce s podmíněným odkladem. Stěžovatelka měla povinnost zaplatit zástupci farnosti částku 2 000 EUR za nemajetkovou újmu a zároveň přispět na náklady řízení protistrany ve výši 1 500 EUR. Rozsudek potvrdil i nejvyšší francouzský soud - trest odnětí svobody v délce jednoho měsíce a zaplacení reparací církvi.

Při soudním jednání v prosinci 2014 pařížský trestní soud zamítl námitky stěžovatelky při odvolání. Ta tvrdila, že nedošlo k naplnění skutkové podstaty trestného činu sexuálního obnažování, a že došlo k porušení článku 10 Evropské úmluvy o lidských právech (Úmluva), který zakotvuje svobodu projevu. Soud odmítl argument žalobkyně, že její jednání bylo výlučně politické a spadalo do rozsahu její svobody projevu.

Teprve letos Evropský soud pro lidská práva vynesl rozsudek ve věci Bouton a rozhodl, že francouzský soud porušil právo na svobodu projevu v rámci zakotvenou v čl. 10 Úmluvy. ESLP rozhodl, že Francie má zaplatit odškodnění Bouton v souvislosti s náhradou nákladů a výdajů ve výši 7 800 EUR (v přepočtu 195 000 korun).

Pohoršení katolické církve

Bouton uvedla, že hájila veřejný zájem a zájmy feministické skupiny Femen. V rozhovoru pro Business Insider se radovala z rozhodnutí soudu, které bylo v její prospěch. Bouton dodala, že rozsudek „vytváří právní precedenty, a pro ženy a feministky, které používají své tělo na protest, to znamená, že toto budou moct praktikovat ve Francii”. Také uvedla, že je na pochybách, že „by mě Francie v roce 2022 zažalovala za sexuální obnažování na veřejnosti. Ano, je zde stále mnoho problémů, ale Francie se posouvá vpřed.” Katolickou církev ovšem její stanovisko pobouřilo a vyvolalo značné kontroverze.

Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva

Evropský soud pro lidská práva vydal rozhodnutí ze dne 13.října 2022 ve věci Bouton proti Francii. Dle ESLP došlo k porušení svobody projevu stěžovatelky, když ji francouzské soudy odsoudili k trestu odnětí svobody za odhalení poprsí na veřejnosti během protestu za ženská práva.

Evropský soud při zvažování proporcionality francouzského zásahu rozhodl následovně:

(a) Zásah – Podle názoru Soudního dvora je “představení” formou uměleckého a politického projevu, který spadá do oblasti svobody projevu, stejně tak jako nahota na veřejnosti. Dle ESLP tedy došlo k zásahu do stěžovatelčiných práv.

(b) Předepsané zákonem – Dle článku 222-32 trestního zákoníku není jasně definováno, co znamená pojem „sexuální obnažování”.

(c) Legitimní cíl – Zásah sledoval legitimní cíle ochrany morálky a práv jiných osob a předcházení výtržnostem nebo trestné činnosti.

(d) Nezbytnost v demokratické společnosti – Účelem představení bylo předat na symbolickém místě bohoslužby zprávu o veřejné a společenské diskusi o postoji katolické církve k citlivé a kontroverzní otázce. Konkrétně se jednalo o postavení v rámci práv žen svobodně nakládat se svým tělem, včetně práva na potrat.

Soud vydal stanovisko, že jednání Bouton nebylo nijak urážlivé ani nenávistné. Stěžovatelka v minulosti neměla žádný záznam v trestním rejstříku, je ve společnosti dobře začleněná a nezpůsobila nic, co by zasloužilo trest odnětí svobody.

Rozhodnutí ESLP se soustředilo na skutečnost, že žaloba, vydaná nejvyšším francouzským soudem, neobviňovala Bouton za žádné „urážlivé či nenávistné chování”, ale za fakt „odhalení poprsí na veřejnosti”. Z toho vyplývá, že rozhodnutí se netýkalo potrestání útoku za svobodu projevu (který je zaručen v Úmluvě), ale za obnažování se na veřejnosti. Jinými slovy, chybou francouzského soudu bylo to, že Bouton odsoudili za ‘nesprávný’ trestný čin.

ESLP byl toho názoru, že francouzské soudy Bouton odsoudili neprávem, jelikož brali v potaz „obnažování na veřejnosti” a ne skutečnost, že se aktivistka snažila dát „základní poselství v rámci potratů a práv žen”. V případu Bouton proti Francii tak Bouton uspěla a francouzský stát bude muset zaplatit stěžovatelce odškodné za nemajetkovou újmu.

Nesouhlasné stanovisko konzervativních kritiků

Řadu závažných otázek vyvolalo rozhodnutí ESLP v rámci svobody projevu a svobody náboženského vyznání napříč konzervativními kritiky. Gregor Puppinck, ředitel Evropského centra pro právo a spravedlnost poznamenal, že „u ESLP se stává zvykem obhajovat útoky podobného typu v kostelech a proti církvi”.

Puppinck ovšem není jediný, který zastává negativní názor na rozsudek vydaný Evropským soudem. Například předseda Katolické ligy za náboženská a občanská práva v New Yorku, Bill Donohue, přirovnal tento čin jako „morální zkaženost” a „rouhání” Bouton, stejně tak i rozhodnutí ESLP. Donohue také narážel na slova bývalého papeže, Benedikta XVI., který varoval před nebezpečnými aspekty multikulturalismu. Rozhodnutí proto vyvolalo značnou vlnu odlišných názorů napříč katolíky, zda ESLP jednal správně.

Boj za práva žen

Femen, feministická skupina bojující za práva žen, je ale zcela opačného názoru. Dle aktivistek a členek skupiny má každá žena právo rozhodovat se o vlastním těle a mít svobodu projevu. Nejen skupina Femen, ale i mnoho dalších organizací bojují za právo žen rozhodnout se pro umělé přerušení těhotenství. Podle uvedeného rozhodnutí tak mohou činit i kontroverzními prostředky, jelikož se jedná o důležité společenské téma spadající pod ochranu svobody projevu.

 

Zdroje

Evropský soud pro lidská práva. (13. října 2022). Bouton v. France - 22636/19. HUDOC. Získáno z URL: Bouton v. France (coe.int)

Kuna, M. (14. listopadu 2022). Polonahá Francúzka ukázala, ako by vyzeral potrat Ježiša Krista v kostole. Štrasburský súd sa jej zastal. Štandard. Získáno z URL: Polonahá Francúzka ukázala, ako by vyzeral potrat Ježiša Krista v kostole. Štrasburský súd sa jej zastal (standard.sk).

La jurisprudence francophone des Cours suprêmes. (13. října 2022). | CEDH, AFFAIRE BOUTON c. FRANCE, 2022, 001- 219707. CEDH. Získáno z URL: CEDH, AFFAIRE BOUTON c. FRANCE, 2022, 001-219707 (juricaf.org)

Mallevoüe de, D. (15. října 2014). Les actions des Femen devant la justice. Le Figaro. Získáno z URL: Les actions des Femen devant la justice (lefigaro.fr)

Fotografie

Eloïse Bouton na konferenci TedEx. Eloïse Bouton, autor: TEDx around the clock, 4. listopad 2016, zdroj: Flickr, CC BY- -NC-SA 2.0.