Začátkem března 2024 se v Madridu konalo regionální kolo soutěže European Law Moot Court, kterého se zúčastnil i tým studentů Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Jednalo se již o 35. ročník této mezinárodní soutěže zaměřující se na právo Evropské unie. Celá soutěž je jednou z nejprestižnějších a nejnáročnějších moot courtů v oblasti evropského práva.
Jak ELMC probíhá?
European Law Moot Court (ELMC) je prestižní právnická soutěž zaměřující se na evropské právo. Jde o simulované soudní jednání, které se skládá nejprve z písemné a následně ústní části, kam postoupí jen 48 nejlepších týmů z písemné části. Každý tým se skládá ze tří až čtyř soutěžících.
Soutěžící pak společně pracují pod vedením koučů na písemném podání. V ústním kole jsou pro soutěžící určeny čtyři role – Applicant, Defendant, Advocate General nebo Council a tzv. „nemluvící“. Každá role přitom obhajuje jednu stranu sporu. „Nemluvící“, jak již název role napovídá, během ústního kola nemluví, ale je perfektním znalcem případu a judikatury, a během ústního kola může ostatním soutěžícím ve svém týmu napovídat.
V rámci písemné části soutěže tak dostanou soutěžící případ, který mají vyřešit, a to jak za stranu Applicanta, tak stranu Defendanta. Do ústního kola pak postupuje pouze 48 nejlepších týmů z písemného části soutěže, kteří se proti sobě utkají v rámci regionálních ústních kol. Regionální kola jsou celkem 4, každé z nich se odehrává v jiném evropském městě. Z každého regionálního kola postupuje vždy jeden tým a k tomu buď Advocate General nebo Council. Postupující z regionálních kol se proti sobě utkají ve finále v Lucemburku.
Písemná část soutěže
Celá soutěž startuje 1. září, kdy je na stránkách ELMC zveřejněný případ pro daný ročník soutěže. Každý rok tak týmy netrpělivě vyčkávají, až se případ zveřejní, aby na něm již mohly začít pracovat.
Náš tým se skládal celkově ze čtyř soutěžících, dvou koučů a dvou tzv. shadowerů (lidé v týmu, kteří měli na starosti rešerše a formální stránku písemného podání). Většina týmů z nejprestižnějších má za kouče akademiky z oblasti evropského práva – našimi kouči byli dva studenti ze třetího ročníku Právnické fakulty Masarykovy univerzity, kteří se soutěže zúčastnili minulý rok. Oba by se však svými znalostmi mohli kdejakému akademikovi rovnat.
První měsíc jsme strávili rešerší případu, hlavně hledáním relevantní judikatury. Každý z nás se zaměřil na jednu ze tří otázek a týdenně jsme se scházeli, abychom probrali náš pokrok. Na začátku listopadu jsme se sešli na víkend, abychom napsali první verzi písemného podání. I když jsme to nestihli celé, do týdne byla první hrubá verze hotová.
Přepisování a opravování první verze bylo náročné, takže většina členů týmu odsunula jiné povinnosti a soustředila se na podání. Já jsem svou část dokončila pouze den před odevzdáním. Poslední den jsme věnovali formálním úpravám, což nám zabralo celý den. Kolem osmé večer jsme písemné podání odevzdali a mohli si od moot courtu na chvíli odpočinout.
Ústní kolo
Zhruba v půlce prosince jsme se dozvěděli, že náš tým postoupil do regionálního kola, které se mělo konat začátkem března v Madridu.
V ústním kole jsme již neprezentovali každý jednu otázku, kterou jsme se zabývali při písemné části, ale byli jsme již rozděleni do jednotlivých rolí. Já jsem zastupovala Applicanta. Porozumět dalším dvěma otázkám, na kterých jsem v písemném kole nepracovala, a také zkrátit celé písemné podání do zhruba 10 minut, bylo opravdu náročné, a strávila jsem nad tím mnohem více času, než jsem původně předpokládala. Nakonec jsme ale všichni dali svoje řeči dohromady.
Týden před samotným odjezdem do Madridu jsme se pak společně scházeli, abychom naše řeči nacvičili a ještě doladili.Vídali jsme se téměř každý den, takže příprava byla opravdu intenzivní.
Ve středu 6. března jsme vyrazili z Vídně do Madridu. Po příjezdu na společné ubytování jsme večer trénovali naše řeči. Druhý den jsme měli volno, které jsme využili na další trénink. Večer proběhlo oficiální zahájení soutěže.
Následující den již probíhal první den tzv. pleadingů (soudní jednání), během nichž soudci pokládali nelehké otázky,
Následující den pak probíhalo semifinále, do kterého náš tým sice nepostoupil, ale využili jsme alespoň příležitosti prozkoumat ve zbylém čase Madrid. Odpoledne se ještě uskutečnilo finále, na které se přišli podívat všichni účastníci soutěže. Večer pak probíhala společná večeře jak všech soutěžících týmů, tak i organizátorů a hlavně soudců. Měli jsme tak výjimečnou příležitost popovídat si s lidmi, kteří toho na mezinárodní úrovni dosáhli v evropském právu opravdu hodně.
Stálo to za to? Rozhodně!
Byla to krev, pot a slzy, a rozhodně mě tato soutěž se vším stresem a taky nedostatku spánku připravila, jak se říká, minimálně o deset let života, i tak si ale myslím, že to rozhodně stálo za to!
Moot courty zahrnují právní argumentaci, práci s judikaturou a odbornou literaturou, a prezentaci argumentů před soudci. Tyto aspekty jsou klíčové nejen v soutěžích, ale i v profesním životě. Díky účasti v moot court soutěži jsem zlepšila své dovednosti v právní argumentaci, zejména prostřednictvím systému CRAC [1], který pomáhá strukturovat a prezentovat argumenty. Schopnost jasně argumentovat je přitom pro právníky zásadní.
V ústní části soutěže jsem zdokonalila své dovednosti veřejného vystupování před prestižním panelem soudců. To zvýšilo mou sebejistotu a poskytlo cenné zkušenosti. Díky ELMC jsem si také prohloubila znalosti evropského práva, zejména práci s judikaturou Soudního dvora a systémem CURIA. Naučila jsem se tedy lépe vyhledávat a pracovat s judikaturou Soudního dvora.
Práce v týmu mi umožnila zdokonalit komunikační a organizační schopnosti. Postup do regionálního finále v Madridu mi poskytl možnost navázat kontakty s nadšenci do práva z celé Evropy, sdílet zkušenosti a motivovat se navzájem.
Pokud tedy přemýšlíte, že byste ELMC či jiný moot court zkusili, neváhejte a jděte do toho!
Poznámky
[1] CRAC je argumentační metoda používaná při právní argumentaci, složená ze čtyř částí: C - conclusion, R - rule, A - analysis, C - conclusion.
Fotografie
Společná fotka soutěžícího týmu, Madrid. Autor: Adéla Čapková.