V druhé polovině září zahájil Ázerbájdžán vojenskou operaci na území Náhorního Karabachu. Tato oblast, mezi místními známá také jako Černá zahrada, představuje dlouhodobě sporné území, které si nárokuje jak Ázerbájdžán, tak Arménie. Blesková válka si od svého počátku vyžádala nespočet vojenských i civilních obětí a mnoho zraněných.

Historický kontext konfliktu

Oblast Náhorního Karabachu si po vzniku Sovětského svazu nárokovaly jak Ázerbájdžán, tak Arménie. V roce 1923 nakonec vedení komunistické strany SSSR rozhodlo, že oblast Náhorního Karabachu připadne jakožto autonomní oblast tehdejší Ázerbájdžánské sovětské socialistické republice. Náhorní Karabach přitom v té době obývali téměř výhradně etničtí Arméni. Napětí mezi oběma zeměmi pokračovalo, nicméně Sovětský svaz nepřipustil vznik jakéhokoliv konfliktu.

Vzájemná nevraživost mezi Jerevanem a Baku opětovně vyvstala až v 80. letech. Slábnoucí Sovětský svaz již na konflikt nebyl schopen reagovat. V roce 1988 vyjádřil regionální parlament Náhorního Karabachu vůli stát se součástí Arménie. Snahy vedení Náhorního Karabachu o nezávislost na Ázerbájdžánu a připojení k Arménii vedly jednak k ozbrojenému konfliktu mezi zeměmi, jednak k vzájemnému vysídlování a pogromům.

Války o Náhorní Karabach

První válku o Náhorní Karabach, která započala již v roce 1988, ukončilo až příměří z května 1994 vyjednané za účasti Ruska. Faktickým vítězem se stala Arménie, které připadla většina Náhorního Karabachu a shodně i přilehlé části Ázerbájdžánu. Příměří však bylo v průběhu doby z obou stran opakovaně porušováno. K ozbrojeným střetům došlo mimo jiné i v roce 2016, avšak po 4 dnech byla krize zažehnána.

K plné obnově konfliktu došlo v září 2020. Během druhé války o Náhorní Karabach zemřelo více než sedm tisíc vojáků a civilistů. Lépe vyzbrojená azerbajdžánská armáda postupovala vítězně a získala zpět velkou část území. Konflikt ukončilo až příměří z listopadu 2020. Výsledkem bylo i vytvoření bezpečnostního Lachinského koridoru, který spojuje Arménii a oblast Náhorního Karabachu.

Černá zahrada opět v plamenech

Situace v oblasti začala v průběhu letošního léta prudce eskalovat. Na začátku září se objevovaly zprávy, že se Ázerbájdžán připravuje na válku s cílem získat celou oblast pod svou správu. Dne 19. září se obavy naplnily a Ázerbájdžán zahájil v oblasti vojenskou operaci.

Baku ve svém vyjádření uvedlo, že cílem operace je potlačit teroristické aktivity separatistů a obnovit v oblasti ústavní pořádek. Ázerbájdžánská ofenzíva velmi rychle překročila hranice nedobyté části Náhorního Karabachu. Svůj postup podpořila systematickým ostřelováním nejen vojenských objektů.

Samotná Arménie se do konfliktu, během kterého bylo zabito nejméně 200 lidí a mnoho dalších osob bylo zraněno, nakonec přímo nezapojila. Postup arménské vlády Nikoly Pašinjana je ovšem opozicí i Arménci silně kritizován a část obyvatelstva volá po jeho rezignaci. Samotný Pašinjan naopak vyzdvihuje, že „mír je faktor, který zajišťuje bezpečnost stejně jako nezávislost a suverenitu” Arménie.

Příměří a další vývoj

Již druhý den bojů byli představitelé autonomní oblasti Náhorního Karabachu, kterou sami tamní Arméni označují jako Republiku Arcach, přizváni k jednání s Ázerbájdžánci. Mírová jednání byla zahájena pod taktovkou ruských mírových jednotek, které na území operují již od roku 2020, tedy od posledního ozbrojeného konfliktu. Zástupci Jerevanu k jednání přizváni nebyli.

Po 24 hodinách bojů ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev ve svém projevu uvedl, že dochází k zastavení bojů, neboť strany uzavřely příměří. Alijev prohlásil, že Arméni na území Náhorního Karabachu jsou v bezpečí. Jedná se přibližně o 120 tisíc obyvatel. Alijev uvedl, že Armény považuje za součást oblasti a očekává, že se budou moci zúčastnit voleb, budou moci získat státní vzdělání a i nadále svobodně praktikovat křesťanství. Vzhledem k historické minulosti obou států však panuje ohledně situace Arménů na území Náhorního Karabachu nejistota.

Omezování humanitární pomoci

Samotnému ozbrojenému konfliktu dlouhodobě předcházelo zvýšené napětí. Od prosince minulého roku Jerevan obviňoval Baku, že záměrně blokuje humanitární koridor mezi Arménií a Armény ovládanou částí Náhorního Karabachu. Humanitární koridor je přitom nezbytný, neboť Náhorní Karabach nemá s Arménií společnou hranici. To vyvolalo v tamních arménských městech humanitární krizi. Mezinárodní výbor Červeného kříže (dále jen „MVČK”) zároveň upozorňoval, že v oblasti chybí základní léky, hygienické výrobky či kojenecká výživa. 

MVČK obě strany opakovaně vyzýval, aby alespoň v otázce humanitární pomoci dosáhly konsensu. Regionální ředitelka MVČK pro Eurasii Ariane Bauer rovněž urgovala, že poskytování humanitární pomoci „je život zachraňující činnost a musí být umožněno v ní pokračovat.“ V lokalitě nebylo možné poskytnout ani náročnější lékařskou péči, a proto od počátku konfliktu muselo být z oblasti přes Lachinský koridor složitě evakuováno více než 600 lidí.

Nejasné výhledy do budoucnosti

I přes vyjádření prezidenta Alijeva i ázerbajdžánských úřadů vzniká důvodná obava, že Arméni nebudou v oblasti Náhorního Karabachu v bezpečí. Podle Human Rights Watch z oblasti uprchlo již více než 120 tisíc lidí, téměř většina z nich etnických Arménů. Místní se obávali zejména možné perzekuce. Dostatečné záruky nejsou zajištěny ani ve vztahu k beztrestnosti za zločiny spáchané během konfliktu. Představitelé Náhorního Karabachu rovněž prohlásili, že do konce roku se tamní vláda rozpustí. 

Obavy však existují i kvůli možnému vpádu ázerbajdžánských vojsk do Arménie. Premiér Arménie Pašinjan ve svém projevu před Evropským parlamentem uvedl, že je ochoten s Ázerbájdžánem uzavřít případnou mírovou dohodu, jejímž předmětem bude uznání vzájemné suverenity a územní celistvosti či otevření regionálních dopravních spojení. Schůzka o dohodě plánovaná na konec října byla nicméně ze strany prezidenta Alijeva údajně zrušena. 

Samotná Arménie se nyní potýká s obrovskými problémy. Tato třímilionová země totiž nápor uprchlíků nezvládá. Mezi příchozími je asi 30 tisíc dětí a mnoho dalších zranitelných osob, včetně těhotných žen, osob se zdravotním postižením, s chronickými zdravotními problémy a dalších. Po naléhavé pomoci volá i Filippo Grandi, vysoký komisař OSN pro uprchlíky, který vyzýval mezinárodní společenství, aby uprchlíky a jejich hostitele naléhavě podpořilo.

 

Zdroje

Armenia-Azerbaijan: UN calls for ‘credible and durable’ end to fighting in flashpoint region. (2023, září 21). UN News. Získáno z https://news.un.org/en/story/2023/09/1141232. 

Armenia Ready To Sign Peace Treaty With Azerbaijan By Year's End, Pashinian Tells European Parliament (2023, říjen 18). Radio Free Europe/Radio Liberty. Získáno z https://www.rferl.org/a/armenia-pashinian-eu-parliament-peace-azerbaijan/32642275.html. 

Armenia: UN launches urgent appeal to help refugees fleeing Karabakh (2023, říjen 7). United Nations. Získáno z https://news.un.org/en/story/2023/10/1142017.

Azerbaijan declares victory as surrender talks begin with Karabakh Armenians. (2023, září 21). Eurasianet. Získáno z https://eurasianet.org/azerbaijan-declares-victory-as-surrender-talks-begin-with-karabakh-armenians. 

Azerbaijan/Armenia: Sides must reach “humanitarian consensus” to ease suffering. (2023, červenec 25). ICRC. Získáno z https://www.icrc.org/en/document/azerbaijan-armenia-sides-must-reach-humanitarian-consensus-to-eArmenia says Pashinyan-Aliyev talks cancelledase-suffering. 

Armenia says Pashinyan-Aliyev talks cancelled (2023, říjen 25). Aljazeera. Získáno z https://www.aljazeera.com/news/2023/10/25/meeting-canceled-between-leaders-of-armenia-and-azerbaijan. 

Azerbaijan toddler killed in Nagorno-Karabakh shelling. (2017, červenec 5). BBC. Získáno z https://www.bbc.com/news/world-europe-40504373.

Faulconbridge, G. (2023, září 22). Karabakh Armenians: no agreement yet with Azerbaijan on guarantees or amnesty. Reuters. Získáno z https://www.reuters.com/world/karabakh-armenians-no-agreement-yet-with-azerbaijan-guarantees-or-amnesty-2023-09-22/.

Harding, L. (2023, srpen 22). ‘They want us to die in the streets’: inside the Nagorno-Karabakh blockade. The Guardian. Získáno z https://www.theguardian.com/world/2023/aug/22/inside-nagorno-karabakh-blockade-armenia-azerbaijan. 

Hosenseidlová, P. (2020, listopad 29). Kdo byl první v Černé zahradě? Za sporem o Náhorní Karabach není starodávná nenávist, ale spletitá historie. Česká televize. Získáno z https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3231334-kdo-byl-prvni-v-cerne-zahrade-za-sporem-o-nahorni-karabach-neni-starodavna-nenavist-ale. 

Kirby, P. (2023, září 20). Azerbaijan launches operation against Nagorno-Karabakh and demands surrender. BBC. Získáno z https://www.bbc.com/news/world-europe-66851975. 

Kristof, N. (2023, září 2). Another Ethnic Cleansing Could Be Underway — and We’re Not Paying Attention. The New York Times. Získáno z https://www.nytimes.com/2023/09/02/opinion/armenia-azerbaijan-nagorno-karabakh.html.

Light, F. (2023, září 19). Azerbaijan launches 'anti-terrorist operation' in Karabakh. Reuters. Získáno z https://www.reuters.com/world/asia-pacific/azerbaijan-launches-anti-terrorist-operation-karabakh-2023-09-19/. 

Fotografie

Vlajka autonomní oblasti Náhorní Karabach. The Flag of the Republic of Artsakh in Yerevan's Great Bridge of Hrazdan, autor: Garik Avakian, 7. listopad 2020, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0 DEED., úpravy: ořez.