Náhorní Karabach, horská enkláva na pomezí Ázerbájdžánu a Arménie, je jádrem jednoho z nejdéle trvajících konfliktů. Navzdory jejímu mezinárodnímu uznání jako součásti Ázerbájdžánu se region stal oblastí kontrolovanou etnickými Armény. Vleklý spor mezi oběma státy vedl k masovým vysídlováním a tisícům obětí. Po poslední eskalaci konfliktu došlo mezi stranami k mírovým jednáním, napětí mezi oběma zeměmi a jejich spojenci však stále přetrvává. 

V průběhu roku 2023 zahájil Ázerbajdžán nejprve blokádu Lachinského koridoru, na kterém je region Náhorního Karabachu existenčně závislý, a následně odstartoval vojenskou operaci, která si vyžádala nejen mnoho vojenských a civilních obětí, ale také množství vysídlených obyvatel. Arménie uvedla, že více než polovina z odhadovaných 120 tisíc etnických Arménů uprchla z regionu v týdnu po příměří v obavách, že v Náhorním Karabachu nebudou mít žádnou budoucnost. 

Obavy z možné genocidy etnických Arménů

Toto vysídlení etnických Arménů přitom vyvolává otázky ohledně možné genocidy. V dubnu 2024 kalifornské Centrum pro pravdu a spravedlnost (CFTJ) předložilo Mezinárodnímu trestnímu soudu (MTS) důkazy o údajné pokračující genocidě, kterou páchá Ázerbájdžán vůči etnickým Arménům. Právníci této organizace tvrdí, že existuje dostatek důkazů k zahájení formálního vyšetřování předních ázerbájdžánských představitelů, a to včetně prezidenta Ilhama Alijeva. Tato žádost byla předložena na základě článku 15 Římského statutu, který umožňuje hlavnímu prokurátorovi MTS zahájit vyšetřování na základě předložených důkazů.

Podle Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia se genocidou rozumí řada různých činů spáchaných s úmyslem zničit, zcela nebo zčásti, národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu. Za skutečný počátek genocidy označuje CFTJ již humanitární blokádu Lachinského koridoru, protože byla údajně realizována s cílem záměrně vytvořit životní podmínky určené k fyzické likvidaci cílové skupiny.

I jiní mezinárodní experti, mezi nimiž je také první prokurátor MTS, Luis Moreno Ocampo, mají za to, že exodus desítek tisíc etnických Arménů prchajících ze svých domovů v Náhorním Karabachu splňuje podmínky pro válečný zločin deportace nebo nuceného přesídlení, nebo také zločinu proti lidskosti. Zakládající dokumenty MTS přitom říkají, že zločin nuceného přesunu nebo deportace není nutně omezen na použití fyzického násilí, ale může zahrnovat také hrozbu síly nebo nátlaku nebo vytvoření donucujícího prostředí. Právě takové prostředí bylo vytvořeno v Náhorním Karabachu před vojenskou ofenzivou Ázerbájdžánu překážkami v dodávkách nezbytných zásob.

V konfliktu ale hrají klíčové role i jiní aktéři mezinárodního společenství, zejména Turecko a Rusko. Turecko má úzké kulturní a historické vazby s Ázerbajdžánem a jeho podpora měla rozhodující vliv na výsledky bojů v minulých letech. Arménie měla dlouhodobě silné vztahy s Ruskem, v posledních letech však došlo k jejich ochlazení. Rusko, ani Ruskem vedená vojenská aliance Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO), jejíž je Arménie členem, do posledních bojů nijak nezasáhly.

Odklon Ruska od Arménie započal, když se arménským premiérem stal Nikol Pašinjan a byl dovršen připojením Arménie k MTS, který vydal zatykač na prezidenta Vladimira Putina. Proces ratifikace Římského statutu zahájila arménská vláda na konci roku 2022 v kontextu eskalujícího napětí v regionu, a tento proces dokončila dne 3. října 2023. Právě ratifikace Římského statutu Arménií je krokem proti možné beztrestnosti ázerbájdžánských vládních úředníků. 

Dochází k vyšetřování porušení lidských práv?

Už v únoru 2021 vyzvali odborníci OSN na lidská práva Arménii i Ázerbájdžán, aby obě země provedly důkladná, rychlá, nezávislá a nestranná vyšetřování obvinění z vážných porušení lidských práv během konfliktu v Náhorním Karabachu. Cílem bylo pohnat pachatele k odpovědnosti a poskytnout nápravu obětem.

Arménie přitom podala také žalobu k Mezinárodnímu soudnímu dvoru (MSD), v níž na základě Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia obvinila Ázerbájdžán z etnické čistky, oslavování rasismu a ničení arménských kulturních památek. Ázerbájdžán však vyzval Soud, aby případ zamítl a odmítl jeho jurisdikci k rozhodování o otázkách obsažených ve stížnosti. Navíc podal vlastní žalobu proti Arménii na základě stejné Úmluvy.

V reakci na eskalaci situace na podzim 2023 vydal ale MSD rozhodnutí, které nařizuje Ázerbájdžánu umožnit uprchlým etnickým Arménům návrat do jejich domovů. Dále soud nařídil, aby Ázerbájdžán zajistil ochranu Arménů, kteří zůstali v regionu, před jakýmkoli zastrašováním nebo použitím síly, jež by je mohlo donutit k útěku. Navzdory těmto rozhodnutím se vynutitelnost těchto opatření jeví jako problémová. Ázerbájdžán vykazuje nízkou ochotu tato opatření implementovat a podobná předchozí rozhodnutí nebyla adekvátně vykonána.

Přestože některá vyšetřování nebo stíhání na národní úrovni probíhají, existují obavy, že se zaměřují pouze na nízko postavené pachatele, a ti, kteří mohli jednat na příkaz nebo pod kontrolou státních úřadů, zůstávají bez trestu. Tento přístup je často kritizován jako tokenismus, tedy forma falešné participace, která poskytuje iluzi spravedlnosti, aniž by skutečně postihla hlavní viníky. Tím se zpochybňuje, zda lze spravedlnosti dosáhnout prostřednictvím domácích soudů, zejména v kontextu ázerbájdžánských státních struktur.

Organizace Amnesty International a Freedom House totiž opakovaně varují, že soudní procesy v Ázerbájdžánu jsou systematicky nespravedlivé, zejména když jsou politicky motivované. Tento problém ještě více komplikuje skutečnost, že Náhorní Karabach je mezinárodně uznáván jako součást Ázerbájdžánu, což prakticky vylučuje možnost stíhání závažných zločinů prostřednictvím ázerbájdžánských soudů. 

Při prosazování spravedlnosti v konfliktech, kde domácí soudní systémy selhávají, hrají klíčovou roli mezinárodní soudy. MTS však v této oblasti čelí komplikacím, protože Ázerbájdžán není signatářem Římského statutu, což omezuje jeho jurisdikci. Oproti MTS má MSD relevantní pravomoci podle Úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace, jejíž smluvními stranami jsou oba státy. 

Posun v mírových jednáních

V napjatých vztazích mezi státy však přesto došlo k určitému posunu. V minulosti země žádnou mírovou dohodu nikdy nepodepsaly, v prosinci se však dohodly na obnovení společných jednání. Ázerbájdžán a karabašské úřady od té doby zahájily rozhovory o integraci enklávy do Ázerbájdžánu. Ázerbájdžán požadoval navrácení čtyř vesnic jako podmínku pro dosažení mírové dohody po desetiletích trvajícího konfliktu. 

Arménský premiér Pašinjan s tímto krokem souhlasil v březnu, v rámci snahy o zajištění trvalého míru mezi oběma zeměmi. Vymezení hranic začalo 19. dubna a skončilo 15. května 2024. Ázerbájdžánský vicepremiér Šahin Mustafajev potvrdil předání a oznámil, že ázerbájdžánská pohraniční stráž převzala kontrolu nad čtyřmi osadami, konkrétně nad Baghanis Ayrum, Asagi Eskipara, Heyrimli a Kizilhacili. 

Návrat pohraničních vesnic však v Arménii vyvolal týdny protivládních protestů, během kterých tisíce demonstrantů vedených charismatickým duchovním Bagratem Galstanjanem obvinili premiéra Pašinjana ze zrady a požadovali jeho rezignaci. Policie uvedla, že v Jerevanu bylo v rámci protestů zadrženo na 200 osob.

Je zřejmé, že mírová jednání jsou teprve na začátku a jejich výsledek bude mít zásadní dopad na budoucnost tohoto regionu. Situace není jednoduchá ani z hlediska mezinárodního práva, ani geopolitiky. Odpověď mezinárodního společenství bude do značné míry záviset na politické vůli, zejména s ohledem na probíhající války na Ukrajině a na Blízkém východě, které by mohly od Náhorního Karabachu odvést pozornost.



Zdroje

Armenia and Azerbaijan agree on ‘historic’ return of villages (duben 2024). Al Jazeera. Získáno z: https://www.aljazeera.com/news/2024/4/19/armenia-and-azerbaijan-agree-on-historic-return-of-villages

Armenia returns four border villages to Azerbaijan as part of deal (květen 2024). Al Jazeera. Získáno z: https://www.aljazeera.com/news/2024/5/24/armenia-returns-four-border-villages-to-azerbaijan-as-part-of-deal

As Land In Northern Armenia Ceded To Azerbaijan, Protests Spread In Yerevan (květen 2024). RFE/RL. Získáno z: https://www.rferl.org/a/armenia-border-demarcation-azerbaijan-protests/32965397.html

Atanesian, G., Whewell, T. (duben 2024). Armenians fear new war with Azerbaijan despite talk of peace. BBC. Získáno z: https://www.bbc.com/news/world-europe-68882269

Azerbaijan calls for ICJ to throw out Armenian ethnic cleansing case (duben 2024). Al Jazeera. Získáno z: https://www.aljazeera.com/news/2024/4/15/azerbaijan-asks-world-court-to-throw-out-armenian-ethnic-cleansing-case

Azerbaijan must let ethnic Armenians return to Nagorno-Karabakh: UN court (listopad 2023). Al Jazeera. Získáno z: https://www.aljazeera.com/news/2023/11/17/azerbaijan-must-let-ethnic-armenians-return-to-nagorno-karabakh-un-court

Deutsch, A., Van den Berg, S. (září 2023). Nagorno-Karabakh exodus amounts to a war crime, legal experts say. Reuters. Získáno z: https://www.reuters.com/world/asia-pacific/nagorno-karabakh-exodus-amounts-war-crime-legal-experts-say-2023-09-29/

Ertl, M. (září 2023). Nagorno-Karabakh: Conflict between Azerbaijan and Armenians explained. BBC. Získáno z: https://www.bbc.com/news/world-europe-66852070

Paylan, S. The U.N. Must Investigate Nagorno-Karabakh War Crimes (říjen 2021). Foreign Policy. Získáno z: https://foreignpolicy.com/2021/10/07/the-u-n-must-investigate-nagorno-karabakh-war-crimes/

Protests shut streets in Armenia’s capital, roads in other parts to demand the prime minister resign (květen 2024). AP News. Získáno z: https://apnews.com/article/armenia-protests-azerbaijan-b33bedefe0c25aaae54957ad5141be92

Quell, M., Corder, M. (duben 2024). Armenian victims group asks International Criminal Court to investigate genocide claim. AP News. Získáno z: https://apnews.com/article/armenia-azerbaijan-genocide-claim-international-court-4331781a6213e82a78b9ce152ed8d27c

UN rights chief warns of possible war crimes in Nagorno-Karabakh conflict (listopad 2020). UN News. Získáno z: https://news.un.org/en/story/2020/11/1076672

Vardanyan, A. (únor 2024). From an Unconstitutional Rome Statute to Its Constitutionality: Why It Took Over 20 Years for Armenia to Join the ICC? EJIL:Talk! Získáno z: https://www.ejiltalk.org/from-an-unconstitutional-rome-statute-to-its-constitutionality-why-it-took-over-20-years-for-armenia-to-join-the-icc/

Yoder, S. Minimal accountability for war crimes in Nagorno-Karabakh sets dangerous precedent (listopad 2023). CivilNet. Získáno z: https://www.civilnet.am/en/news/756397/minimal-accountability-for-war-crimes-in-nagorno-karabakh-sets-dangerous-precedent-for-global-human-rights/

Zangeneh, P. (říjen 2023). Is the world turning a blind eye to international crimes in Nagorno-Karabakh? IntLawGrrls. Získáno z: https://ilg2.org/2023/10/29/is-the-world-turning-a-blind-eye-to-international-crimes-in-nagorno-karabakh/

Fotografie

Vlajka Náhorního Karabachu symbolizující snahu o nezávislost a propojení s Arménií. The flag of Artsakh (Nagorno-Karabakh) waving in the center of Yerevan, Armenia, autor: Garik Avakian, 18. říjen 2020, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0