V srpnu oslavili vůdci radikálního islamistického hnutí Tálibán první výročí od převzetí moci v Afghánistánu. I přes počáteční sliby o ochraně lidských práv a svobod, a to především žen a dívek, uplynulý rok ukázal, že pro Tálibán to byla pouze planá slova.

V srpnu 2022 to bylo přesně rok od vpádu bojovníků radikálního islamistického hnutí Tálibán do hlavního města Kábul a jejich následného převzetí moci v zemi. Tehdy vůdci hnutí slibovali, že hodnoty nového Tálibánu jsou mírnější a humánnější než toho, který v zemi během svého působení mezi lety 1996 a 2001 nastolil totalitní systém v režii fundamentalisticky prosazovaného Islámu a radikální verze práva šaría. Mimo prosazování svobody médií a ochrany bývalých vládních představitelů se Tálibán zavázal taktéž k ochraně lidských práv a svobod žen a dívek, které za své předchozí nadvlády tvrdě potlačoval.

Nicméně z těchto slibů nedošlo k dodržení téměř žádného. Okamžitě po převzetí moci začali bojovníci Tálibánu zatýkat a věznit stovky civilistů, často bez udání důvodu či řádného soudního procesu. Afghánce, kteří protestovali proti Tálibánu, porušili zásady tohoto hnutí, nebo spolupracovali s bývalou vládou, pak hnutí mučí, popravuje, nebo je nechá tzv. nuceně mizet.[1] Problémům s nově nastoleným režimem čelí také afghánské ženy a dívky. To potvrzují i lidskoprávní organizace jako například UN Women, Amnesty International a Human Rights Watch. Ve svých zprávách ukazují, že během prvního roku nadvlády Tálibánu docházelo k systematickému vylučování žen a dívek z veřejného života členy tohoto radikálního uskupení. Tyto praktiky i nadále pokračují, přičemž jejich restriktivní povaha se stále více stupňuje.

Nová pravidla pro život afghánských žen? 

Dle zpráv UN Women z prosince 2021 a ze srpna 2022 dochází ke znovuzavedení hluboce restriktivních norem a praktik do afghánské společnosti. Ženám je tak přikázáno zakrývání obličeje a režim jim diktuje, co považuje za vhodný způsob oblékání na veřejných místech. Ženy také musí zůstávat po veškerý čas ve svých domovech bez zbytečného vycházení. To je povolené jen v nezbytných nutnostech. Na vzdálenosti delší než 48 mil je pak nutné mít takzvaný mahram, neboli mužský rodinný doprovod. Bez něho je ženám odmítáno poskytnutí základních služeb jako například zdravotní ošetření. Protože právo šaría považuje zobrazování odhalených žen za nepřípustné, neboli haram, reklamy v jakékoliv podobě, které zobrazují ženy, jsou cenzurovány, začerňovány, strhávány ze zdí, nebo stahovány z oběhu. Ženy jsou tak postupně, ale totálně, vytlačovány z veřejného života. 

K podobným závěrům došla také zpráva Amnesty International z července 2022 ve své dokumentaci přístupu Tálibánu ke vzdělávání dívek a zaměstnávání žen. Ta například zdůrazňuje, že Tálibán dívkám de facto zakázal návrat do druhého stupně základních škol v září 2021, tedy téměř ihned po převzetí moci. I přesto, že se hnutí zavázalo o znovuotevření všech škol pro dívky v březnu 2022, na poslední chvíli od svých závazků upustilo. Obdobná praxe nastala i při otevírání středních škol, které toto hnutí povolilo pouze pro chlapce. Tálibán tak i nadále odmítá otevřít školy pro dívky nad šestou třídu. Na univerzitní úrovni je pak sice dívkám a ženám stále povoleno studovat, nicméně množství přibývajících zákazů, jako například povinné nošení burek či zákaz používání smartphonů na kampusu a mluvení během výuky, vede často k dobrovolnému ukončení studia samotnými studentkami.

Také možnost pracovat je pro ženy stále menší. Mimo tvrdá opatření na pracovištích, která omezují ženy při práci a vynucují striktní segregaci od jejich mužských protějšků, jsou ženy stále více tlačeny k ukončení pracovních závazků mimo domov. V určitých odvětvích je pak ženám zakazováno pracovat úplně. Podle UN Women se tento zákaz týká především pracovních pozic v médiích, státní správě či v jiných pozicích, které umožňují ženám veřejně vystupovat nebo zastávat pozice moci.

Amnesty International také dodává, že závisí na tom, kde v zemi žena práci vykonává, neboť pravidla se liší mezi regiony. Pokud ženy pracovaly pro zahraniční organizace nebo firmy, jejich práce je dle Human Rights Watch nejen zakázaná, ale tyto ženy jsou taktéž považovány za nepřátele režimu. To vede k jejich zastrašování, pronásledování a další perzekuci. 

Každý den přitom přibývají nové a často mnohem horší zákazy. Zatímco některé jsou stanoveny přímo představiteli Tálibánu, jiné začínají zavádět také samotné rodiny, mimo jiné ze strachu o své dcery, sestry, matky, babičky a další členky domácnosti. Ty se projevují například dalším omezováním volného pohybu mimo domov. Ujišťování, že ženy a dívky budou moci nadále pokračovat v užívání svých práv a svobod pod nadvládou práva šaría, se tak rychle rozplývají pod tíhou nově nastolené tvrdé reality radikálně islamistického režimu.

Postupné odstraňování lidských práv a svobod žen a dívek napříč Afghánistánem navzdory příslibům o opaku šokovalo mezinárodní společenství. Nicméně vzhledem k předešlým zkušenostem afghánských žen s bojovníky za hnutí Tálibán v době jejich vlády železnou pěstí před více než dvaceti lety, a v kontextu prosazování radikální odnože Islámu podobným stylem, jaký se například v současné době praktikuje vůči ženám v Íránu, nemůže být vyvstalá situace porušování ženských práv a svobod členy tohoto hnutí v Afghánistánu považovaná za překvapující. Otázkou však zůstává, kam až jsou vůdci Tálibánu v utahování šroubů ženských práv a svobod zajít.

 

Poznámky

[1] Tzv. nucené zmizení (anglicky forced disappearance) označuje situaci, kdy je jakákoli osoba nuceně zbavena svobody orgány státu, nebo skupinou osob, která činnost provádí s povolením, vědomím, nebo podporou státu. Zbavení svobody je přitom popíráno a osud či místo pobytu osob je zatajován. Tato praktika se často provádí unesením a uvězněním/internací dané osoby, což je následováno mučením a vraždou. Nucené zmizení se ve velké míře odehrává v regionu Latinské Ameriky a je spojováno se strategickým šířením strachu ve společnosti, mimo jiné za účelem jejího podmanění.

Zdroje

Afghanistan: Taliban Deprive Women of Livelihoods, Identity (2022, leden 18). Human Rights Watch. Získáno z https://www.hrw.org/news/2022/01/18/afghanistan-taliban-deprive-women-livelihoods-identity. 

Afghanistan: Taliban Rights Pledges Raise Concerns (2022, srpen 18). Human Rights Watch.  Získáno z https://www.hrw.org/news/2021/08/18/afghanistan-taliban-rights-pledges-raise-concerns.

Afghanistan: Taliban’s Catastrophic Year of Rule (2022, srpen 11). Human Rights Watch. Získáno z https://www.hrw.org/news/2022/08/11/afghanistan-talibans-catastrophic-year-rule.

Barr, H. (2022, březen 23). Taliban Close Girls’ Secondary Schools in Afghanistan, Again. Human Rights Watch. Získáno z https://www.hrw.org/news/2022/03/23/taliban-close-girls-secondary-schools-afghanistan-again.

Giffin, K. (2022, srpen 2022). One year on: the Taliban takeover and Afghanistan's changing displacement crisis. IDMC/ReliefWeb. Získáno z https://reliefweb.int/report/afghanistan/one-year-taliban-takeover-and-afghanistans-changing-displacement-crisis.

Giordano, C. (2021, srpen 15). Ads depicting women ‘painted over’ after Taliban enters Kabul. The Independent. Získáno z https://www.independent.co.uk/asia/south-asia/afghanistan-taliban-women-rights-adverts-b1902922.html.

In focus: Women in Afghanistan one year after the Taliban takeover (2022, srpen 15). UN Women. Získáno z https://www.unwomen.org/en/news-stories/in-focus/2022/08/in-focus-women-in-afghanistan-one-year-after-the-taliban-takeover.

International reactions to postponement of girls’ schools in Afghanistan (2022, březen). The Frontier Post. Získáno z https://thefrontierpost.com/international-reactions-to-postponement-of-girls-schools-in-afghanistan/.

Iranian Society Under Crackdown (bez data). Human Rights Watch. Získáno z https://www.hrw.org/blog-feed/iranian-society-under-crackdown.

One Year of the Taliban's Broken Promises, Draconian Restrictions and Violence (bez data). Amnesty International. Získáno z https://www.amnesty.org/en/latest/news/2022/08/afghanistan-one-year-of-the-talibans-broken-promises-draconian-restrictions-and-violence/.

Stancati, M. a Amiri, E. (2022, březen 25). New Taliban Rules Impose Chaperones on Afghan Women. The Wall Street Journal. Získáno z https://www.wsj.com/articles/new-taliban-rules-impose-chaperones-on-afghan-women-11648200600.

Taliban’s backtracking on girls’ education, ‘deeply damaging’ (2022, březen 23). UN News. Získáno z https://news.un.org/en/story/2022/03/1114482.

Women's Rights in Afghanistan: Where Are We Now? (2021, prosinec). UN Women. Získáno z https://www.unwomen.org/sites/default/files/2021-12/Gender-alert-Womens-rights-in-Afghanistan-en.pdf.

Fotografie

Afghánské ženy v burce. Afghanistan 01, autor: Davric, 9. září 2007, zdroj: Wikimedia Commons, Public Domain, úpravy: ořez.