Předevčírem zvolilo Parlamentní shromáždění Rady Evropy nového Komisaře pro lidská práva. Je jím Nils Muiznieks z Lotyšska. Jeho životopis je opravdu úctyhodný, kloubí se v něm kvality akademika (Ph.D. z Berkeley a stálá přednášková i publikační činnost) s praktickými zkušenostmi (mj. vedl nevládní Centrum pro lidská práva a etnická studia, fungoval jako zvláštní ministr Lotyšska pro sociální integraci a aktuálně předsedá Evropské komisi proti rasismu a intoleranci Rady Evropy). Z osobních zkušeností mohu potvrdit, že je mimořádně přátelský a ve svém vystupování dovede být vůči vládám kritický i je pochválit za učiněný pokrok. Mandát mu začíná 1. dubna, kdy nahradí švédského Thomase Hammarberga.
Z pohledu České republiky může být zajímavé, že šanci na úspěch na takovýto prominentní post mají i kandidáti z malých východních zemí. Přičemž se nedá říct, že by byl pan Muiznieks od začátku favorit. Přestože ve svém programu zejména vypíchnul boj proti rasizmu (i na sociálních sítích) a zlepšní práv dětí, je znám tím, že podporuje práva sexuálních menšin a nebojí se kritizovat Ruskou federaci. Je také docela dobře možné, že Lotyšsko vyčerpalo svou diplomatickou podporu zahraničním kandidátům ve všech možných mezinárodních organizacích na pět let dopředu. Každopádně se nebálo jako malá země plně postavit za svého kandidáta a dotáhnout diplomatické klání k úspěšnému konci. Doufejme, že se to vyplatí a komisař Muiznieks přispěje k zlepšení stavu lidských práv v Evropě, o němž se nedá říct, že by se v průběhu ekonomické krize rapidně zlepšoval.
Lubomir Majerčik
