Petr Pospíšil
Salcburk není jen oblíbená turistická destinace, rodiště Wolfganga Amadea Mozarta a kolébka známých cukrovinek nesoucích jeho jméno. Univerzita v Salcburku již od roku 1999 v letních měsících pořádá desetidenní intenzivní program „Salzburg Law School“ věnující se mezinárodnímu trestnímu právu, humanitárnímu právu a lidským právům.
Počátky a tradice letní školy
U zrodu Salzburg Law School (dále jen ,,SLS”) stál profesor Otto Triffterer, jeden z největších rakouských expertů na mezinárodní právo, účastník přípravných prací Římského statutu zakládajícího Mezinárodní trestní soud (dále jen ,,MTS” ) a autor komentáře k Římskému statutu. V tradici nyní pokračuje Astrid Reisinger Coracini, která je od roku 2014 ředitelkou SLS.
Téma letošního již devatenáctého ročníku letního programu SLS znělo „Mezi kodifikací a progresivním rozvojem: Mezinárodní trestní právo po Římu a Kampale“ (Between Codification and Progressive Development: International Criminal Law after Rome and Kampala). Název reflektoval skutečnost, že v loňském roce bylo dosaženo potřebného počtu třiceti ratifikačních listin Dodatků z Kampaly vyžadovaných k tomu, aby tato zásadní revize Římského statutu umožňující stíhání pachatelů zločinu agrese před MTS nabyla účinnosti.
Program zahájila předsedkyně Mezinárodního trestního soudu
Již v předvečer oficiálního zahajovacího ceremoniálu SLS se uskutečnila večerní debata s Dire Tladim, členem Komise OSN pro mezinárodní právo. Následující den pak přišlo na řadu slavnostní zahájení, jehož se zúčastnila Silvia Fernández de Gurmendi, předsedkyně MTS. Argentinská soudkyně přednesla hlavní příspěvek, ve kterém velice podrobně, přehledně a upřímně pojmenovala a rozebrala hlavní výzvy a problémy, které limitují efektivitu MTS.
Předsedkyně MTS tak symbolicky zahájila deset dní plných přednášek, workshopů, ale například i filmových projekcí o mezinárodněprávní problematice. Impozantní byl i seznam hostů, mezi kterými nechyběli reprezentanti mezinárodních soudních orgánů, bývalí i současní členové Komise OSN pro mezinárodní právo či přední světoví akademici.
Modelová situace zločinu agrese byla inspirována Krymem
Jedním z přednášejících byl i Albin Eser, čestný ředitel Max Planck Institutu a bývalý soudce Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (dále jen ,,ICTY”), který promluvil o rozdílech mezi mezinárodním a vnitrostátním trestním právem a o způsobu formulace trestněprávních institutů při tvorbě Římského statutu MTS. Roger Clark, profesor z Rutgers University v New Jersey, se pro změnu zaměřil na zločin agrese. Účastníci SLS pod jeho vedením absolvovali i malou simulaci, inspirovanou událostmi z Krymu, a diskutovali o možné aplikovatelnosti článku o zločinu agrese.
Následující blok byl věnován historickému vývoji zákazu použití síly v mezinárodním právu. Zúčastnili se jej řečníci z nejpovolanějších: Gerhard Hafner, profesor Vídeňské univerzity a bývalý člen Komise OSN pro mezinárodní právo, a Don Ferencz, vedoucí Globálního institutu pro prevenci agrese (The Global Institute for the Prevention of Aggression) a syn legendárního prokurátora z Norimberku, Benjamina Ferencze.
Diskutovalo se o budoucnosti mezinárodní trestní spravedlnosti i o její politizaci
Předsedkyně americké sekce International Law Association, Jennifer Trahan, následně s účastníky diskutovala o scénářích budoucího vývoje mezinárodní trestní spravedlnosti – zda lze očekávat větší angažmá MTS, vznik nových ad hoc tribunálů či hybridních soudů, případně zda se dočkáme zřízení trestněprávních senátů v rámci regionálních soudních orgánů. Ať už bude trajektorie budoucího vývoje jakákoli, nepůjde čistě o právní téma, ale i o téma politické. O pronikání práva a politiky pojednal generální sekretář mezinárodní neziskové organizace Parlamentarians for Global Action, David Donat Cattin, v souvislosti s nedávným stažením souhlasu s jurisdikcí MTS ze strany tří afrických zemí (přičemž dva z těchto tří států následně tento krok vzaly zpět).
Vhled do fungování MTS z pohledu jeho vlastních zaměstnanců účastníkům poskytli Gilbert Bitti a Eleni Chaitidou. Neoficiální vrchol programu pak představovalo vystoupení Williama Schabase, profesora mezinárodního práva Leidenské univerzity, zaměřené na evoluci zločinů proti lidskosti, resp. zločinu genocidy, a otevírající sporné otázky rozsahu ius cogens v mezinárodním trestním právu.
Po volném dni, který jsem strávil výletem lanovkou na více než 1800 metrů vysoký vrchol blízkých Berchtesgadenských Alp, zakončily celý program dva dny, během nichž byla řeč o (mezinárodním boji proti) terorismu, sexuálních zločinech či užití síly a o konceptu džihádu v pojetí islámského práva.
Pestrý program s účastníky z několika kontinentů a s různorodým profesním pozadím
Program letošního ročníku SLS popsaný výše (či v oficiálním dokumentu zde) byl opravdu mimořádně pestrý. Byť se na první pohled zdá jako nemožné pokrýt během devíti dní odvětví mezinárodního trestního práva, humanitárního práva i práva lidských práv, většina přednášek se soustředila pouze na vybrané, aktuální a kontroverzní otázky v rámci těchto oblastí. Tudíž široký záběr programu rozhodně nebyl na škodu a naopak umožnil, aby si v něm každý z účastníků „našel to svoje.“ Ostatně i seznam účastníků zahrnoval kromě studentů i mladé profesionály z řad akademiků, ale i začínajících státních zástupců či soudců, a to nejen z Evropy, ale i ze zámoří či Asie. Příležitost navázat cenné kontakty v oboru mezinárodního práva tak byla důvodem k účasti sama o sobě.
Účast na Salzburg Law School byla vynikající zkušeností, která do posledního písmene naplnila motto „spojit příjemné s užitečným.“Pokud jste již teď nakloněni směrem k zaslání přihlášky na příští jubilejní dvacátý ročník programu, více informací můžete nalézt zde. Deset dní strávených v inspirativním prostředí historické metropole Solnohradska za to jistě stojí.
Foto:
[1] Petr Pospíšil ve společnosti ostatních účastníků na vrcholu Geiereck (1806 m n.m.) nad Salcburkem. Autor: Petr Pospíšil.
