Ministerstvo spravedlnosti představilo na své únorové tiskové konferenci informace o bilanci České republiky před Evropským soudem pro lidská práva v roce 2023. Soud rozhodoval o celkem 33 stížnostech, jež proti ČR vznesli individuální stěžovatelé. Jak si Česká republika před štrasburským soudem v loňském roce vedla?
V únoru 2024 se na Ministerstvu spravedlnosti konala tisková konference o bilanci ČR před Evropským soudem pro lidská práva (dále jen „ESLP“) v roce 2023 a o výhledu na rok letošní. Celkem 2 z 33 stěžovatelů před soudem proti České republice uspěli. Ve 25 případech byla ČR úspěšná, 3 řízení Evropský soud pro lidská práva zastavil, jednou česká vláda sama uznala porušení Evropské úmluvy o ochraně lidských práv (dále jen „Úmluva“) a ve dvou případech byl uzavřen smír. Vládní zmocněnec pro zastupování ČR před ESLP Mgr. Petr Konůpka k bilanci uvedl: „Je dobré to ale vidět i z širšího kontextu – ESLP totiž zašle vládě k vyjádření jen asi desetinu věcí, které obdrží. Celkově obdrží proti České republice více než 300 stížností ročně. To znamená, že ESLP shledal porušení ČR ve dvou případech z 300.“
Ministerstvo spravedlnosti označilo počínání České republiky před ESLP za úspěšné. ČR v rámci řízení uhradila stěžovatelům v roce 2023 dohromady jeden milion Kč, přičemž stěžovatelé nebyli úspěšní ve svých nárocích v celkovém objemu 161,5 milionů Kč. „To jistě vypovídá o tom, jak úspěšní naši kolegové ve své práci u této soudní instituce jsou,“ uvedl náměstek ministra spravedlnosti Mgr. Karel Dvořák. Za úspěchem ČR před ESLP stojí činnost českých soudů, kterým se daří nalézt spravedlivá řešení respektující základní práva a svobody.
V roce 2022 ESLP rozhodoval o 24 případech proti ČR. Porušení Úmluvy shledal soud v pěti případech, 15 případů bylo v souladu s Úmluvou a zbylé čtyři skončily smírem [1]. Počet stížností proti ČR ale podle vládního zmocněnce neroste a ročně se pohybuje v rozmezí tří až čtyř stovek. Zároveň většinu z nich ESLP zamítne. Od vzniku samostatné ČR rozhodl ESLP zhruba o osmi stech stížnostech namířených proti ČR a přibližně ve 30 % případů shledal ESLP porušení Úmluvy. Nejčastěji ČR porušuje právo na spravedlivý proces.
V jakých případech Česká republika v roce 2023 porušila Úmluvu?
V prvním případě rozhodl ESLP o porušení práva na spravedlivý proces před Ústavním soudem. V řízení totiž Ústavní soud nesdělil stěžovateli vyjádření, které si vyžádal od obecných soudů jako podklad pro své rozhodnutí. V daném případě právo na spravedlivý proces vyžadovalo, aby stěžovatel měl možnost seznámit se s písemnými podáními ostatních stran a následně se k nim vyjádřit. Ústavní soud však tuto možnost stěžovateli neposkytl. V druhém případě porušila ČR čl. 2 Úmluvy zaručující právo na život. Případ se týkal psychiatrického pacienta, který zemřel po zásahu policejním taserem. K použití taseru soud uvedl, že psychiatrické ústavy by při práci s pacienty měly zacházet s vlastními prostředky tak, aby zásah policie byl poslední možností. To se však v uvedeném případě nestalo. ESLP konstatoval, že v důsledku společného jednání řady osob stát nesplnil svůj pozitivní závazek poskytnout pacientovi přiměřenou péči a zachránit jeho život. Obě rozhodnutí byla v souladu s předchozí judikaturou ESLP, a Česká republika se tak ani v jednom z případů nerozhodla požádat o přezkum velkým senátem ESLP. [2]
Případ, ve kterém ČR uznala porušení Úmluvy se týkal stěžovatele, jemuž stát způsobil újmu policejním zásahem a následně přiznáním nedostatečného finančního zadostiučinění. Po uznání porušení Úmluvy a vyplacení stěžovateli 7 tisíc eur ze strany české vlády vyškrtl ESLP případ ze seznamu stížností.
Aktuálně řešené stížnosti
Vládní zmocněnec Konůpka uvádí: „Štrasburský soud aktuálně řeší 40 dalších stížností proti Česku. Pak je tam dalších 80, o kterých zatím nevíme, čeho se týkají. Mohou nám být zaslány, ale také nemusí – soud to může vyhodnotit tak, že je odmítne, aniž by potřeboval naše stanovisko.“
Ke stížnostem, které byly české vládě zaslány k vyjádření, patří například mezinárodní kauza ve věci Lichtenštejnsko proti České republice. Případ se týká konfiskace majetku rodu Lichtenštejnů na základě dekretů prezidenta Beneše. Nadace knížete Lichtenštejna žádá po českém státu vrácení zhruba 70 tisíc hektarů pozemků a více než 20 hradů a zámků. V roce 2020 podala nadace stížnost proti České republice k ESLP.
Další kauzou je smrt muže, který byl v roce 2021 zatčen policií, násilím spoután a následně zemřel. Případ, ve kterém ESLP řeší otázku porušení práva na život, byl široce kritizován českými i mezinárodními aktivisty a organizacemi. Na rozhodnutí čeká také věc Duarte Agostinho a ostatní proti 32 státům (včetně České republiky) týkající se změn klimatu.
Některé stížnosti označil ESLP za tzv. impact case. Jedná se o případy, které mohou vést ke změně právní úpravy, judikatury, nebo se týkají významné lidskoprávní otázky. K těmto případům se řadí například věc T.H. proti České republice. Případ řeší otázku sterilizace jako podmínku pro uznání změny pohlaví. Ministerstvo také zmiňuje stížnosti Y a Z, které se týkají kriminalizace a stíhání trestných činů sexuální povahy. Návrh změny právní úpravy přinášející redefinici znásilnění a úpravu dalších trestných činů sexuální povahy již prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně.
Vládní zmocněnec pro zastupování ČR před ESLP upozornil také na snahu implementovat některé rozsudky a rozhodnutí ESLP. Jedná se především o kauzu diskriminace romských žáků ve vzdělávání z roku 2007, kde se ČR stále nedaří nalézt uspokojivé řešení. Dále jde o případ Approach týkající se nepřijatelnosti tělesného trestání dětí. ČR již připravila novelu občanského zákoníku, která je v současné době v připomínkovém řízení.
Nový projekt Mezi soudy
Na tiskové konferenci představilo Ministerstvo spravedlnosti svůj projekt Mezi soudy. Tento nový portál poskytne zájemcům pravděpodobně již od května 2024 v češtině databázi judikatury ESLP, Evropského výboru pro lidská práva, výborů OSN a také judikaturu Ústavního soudu. K dispozici zde bude také praktický průvodce pro legislativce, sloužící k ověření slučitelnosti právního předpisu s judikaturou ESLP, tematické příručky judikatury ESLP a české překlady lidskoprávních dokumentů.
Poznámky
[1] Ke smíru dojde v případě, kdy se stěžovatel dohodne s dotčeným státem na smírném urovnání sporu. Nejčastěji dojde k vyplacení určité finanční částky stěžovateli.
[2] Rozsudek, který vydá senát ESLP se stane konečným po uplynutí lhůty tří měsíců. Během trvání lhůty může stát nebo stěžovatel požádat o přezkum rozsudku velký senát ESLP. Pokud kolegium velkého senátu žádost přijme, věc je znovu projednána.
Zdroje
Bílková, V. (2023, listopad). Vaduz proti Praze: Spor o majetek Lichtenštějnů zkonfiskovaný po druhé světové válce. Ústav mezinárodních vztahů. Dostupné z: https://www.iir.cz/vaduz-proti-praze-spor-o-majetek-lichtenstejnu-zkonfiskovany-po-druhe-svetove-valce
ESLP rozhodoval loni o 33 stížnostech proti ČR, uspěli dva stěžovatelé. (2024, únor 8). Advokátní deník. Získáno z: https://advokatnidenik.cz/2024/02/08/eslp-rozhodoval-loni-o-33-stiznostech-proti-cr-uspeli-dva-stezovatele/
Evropský soud pro lidská práva dal loni za pravdu dvěma stěžovatelům proti Česku. Jeden zemřel po zásahu policejním taserem. (2024, únor 9). romea.cz. Získáno z: https://romea.cz/cz/domaci/evropsky-soud-pro-lidska-prava-dal-loni-zapravdu-dvema-stezovatelum-proti-cesku-jeden-zemrel-po-zasahu-policejnim-taserem
Evropský soud pro lidská práva. ESLP v 50 otázkách. (2021). Dostupné z: https://www.echr.coe.int/documents/d/echr/50questions_CES
Kancelář vládního zmocněnce pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva. (2024). Zpravodaj KVZ. Dostupné z: https://justice.cz/documents/d/msp/zpravodaj-kvz-1_2024_fin-2-pdf
Kancelář vládního zmocněnce pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva. (2020). Zpravodaj KVZ. Dostupné z: https://justice.cz/documents/12681/720430/Zpravodaj+KVZ_202004_final.pdf/e9a324d3-8867-40b0-87db-a5470a72f3cf
Ministerstvo spravedlnosti chce uzákonit nepřijatelnost trestání dětí. (2023, červen 1). Advokátní deník. Dostupné z: https://advokatnidenik.cz/2023/06/01/ministerstvo-spravedlnosti-chce-uzakonit-neprijatelnost-trestani-deti/
Ne znamená ne. Sněmovna podpořila změnu vymezení znásilnění na nesouhlasný pohlavní styk. (2024, únor 7). irozhlas.cz. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/znasilneni-definice-snemovna_2402071408_ako
Ryšavý, Z. (2024, únor). Evropský soud pro lidská práva začal řešit případ smrti Stanislava Tomáše a klade České republice nepříjemné otázky: Byl případ řádně vyšetřen? romea.cz. Dostupné z: https://romea.cz/cz/domaci/evropsky-soud-pro-lidska-prava-zacal-resit-pripad-smrti-stanislava-tomase-a-klade-ceske-republice-neprijemne-otazky-byl-pripad-radne-vysetren-byl-zakrok-primereny-hral-v-pripadu-roli-rasismus
Řepka, V. (8. únor 2024). Bilance: před Evropským soudem pro lidská práva je ČR úspěšná. [tisková zpráva]. Získáno z https://justice.cz/en/web/msp/tiskove-zpravy/-/clanek/bilance-pred-evropskym-soudem-pro-lidska-prava-je-cr-uspesna-kopirovat-
Válová, I. (2023, únor). Český Ústavní soud nesdělil stěžovateli vyjádření soudů v jeho věci, muž nyní uspěl se stížností ve Štrasburku. Česká justice. Dostupné z: https://www.ceska-justice.cz/2023/02/cesky-ustavni-soud-nesdelil-stezovateli-vyjadreni-soudu-v-jeho-veci-muz-nyni-uspel-se-stiznosti-ve-strasburku/
Válová, I. (2023, prosinec). Běsnění schizofrenika ukončila policie taserem. ČR bude po jeho smrti hledat nová opatření. Česká justice. Dostupné z: https://www.ceska-justice.cz/2023/12/besneni-schizofrenika-ukoncila-policie-taserem-cr-bude-po-jeho-smrti-hledat-nova-opatreni/
Válová, I. (2023, říjen). ČR uznala porušení Úmluvy, odškodní odsouzeného vraha Hanušu za policejní zásah. Česká justice. Dostupné z: https://www.ceska-justice.cz/2023/10/cr-uznala-poruseni-umluvy-odskodni-odsouzeneho-vraha-hanusu-za-policejni-zasah/
Fotografie
ČR nejčastěji porušuje právo na spravedlivý proces. Justice, autor: n_grey, 11. červen 2011, zdroj: Flickr, CC BY-NC-ND 2.0 DEED.
