Výbor pro odstranění rasové diskriminace projednával periodickou zprávu Slovenska, v níž se zabýval zejména diskriminací romského obyvatelstva. S politováním hodnotil nedostatečné kroky v odškodnění obětí nucené sterilizace. V periodických zprávách Jamajky, Brazílie nebo Francie se pak zaměřil na diskriminaci domorodého obyvatelstva, které žije v oblastech se zhoršenou kvalitou životního prostředí v důsledku těžby nebo klimatických změn.

Lidskoprávní smluvní orgány jsou expertní výbory zřízené mezinárodními smlouvami OSN o lidských právech. Jejich činnost spočívá v monitoringu lidskoprávní situace ve státech, které k dané smlouvě přistoupily, a ve vydávání tzv. závěrečných doporučení pro vlády smluvních států. Rovněž mohou přijímat stížnosti jednotlivců pro porušení lidských práv.

Výbor pro odstranění rasové diskriminace je jedním z deseti výborů (respektive devíti a jednoho podvýboru), který dohlíží na dodržování závazků plynoucích z Úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace jejími smluvními stranami, mezi nimiž je i Česká republika. Svou činností přispívá k systematické revizi vnitrostátních zákonů či ústav s cílem změnit nebo zakázat ustanovení vedoucí k rasové diskriminaci.

Koncepční plán pro začlenění romské komunity na Slovensku nevyřešil všechny problémy

Na srpnovém zasedání se Výbor zabýval periodickou zprávou Slovenska. Zprvu uvítal, že stát schválil Strategii pro rovnost, inkluzi a participaci Romů do roku 2030, která navázala na předešlou strategii pro období let 2012–2020. Nově schválená strategie vznikla i z podnětu společné snahy členských států EU o začlenění romské komunity. Podobný koncepční plán schválila i česká vláda v roce 2021. Cílem bylo posílit integraci Romů zejména v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti, bydlení či zdravotní péče.

I přes zjevnou snahu státu o zlepšení životních podmínek Romů však Výbor vyjádřil znepokojení nad přetrvávající strukturální diskriminací Romů, která jim nepřiměřeně brání v užívání práv chráněných Úmluvou. V návaznosti na to vyslovil poměrně obecné doporučení, aby Slovensko přijalo vhodná opatření k řešení nepřiměřeně vysoké míry chudoby Romů, nebo k jejich nízké účasti na trhu práce.

Problém však Výbor spatřoval i v nedostatečném čerpání možných finančních prostředků na řešení problémů spojených se začleňováním Romů. Vyzval proto Slovensko, aby zajistilo, že zejména ty obce, v nichž se diskriminované komunity nacházejí, budou plně využívat dostupné finanční prostředky, včetně prostředků z EU, ke zlepšení socioekonomické situace těchto menšin. Dále doporučil posílit spolupráci s neziskovými organizacemi zabývajícími se romskou problematikou.

Alarmující stav romských osad ohrožuje zdraví komunity

Ve zprávě se Výbor dále zaměřil na oblasti, ve kterých zmíněné problémy spatřuje nejvíce. Tyto oblasti se částečně překrývaly i s těmi, které jsou zahrnuty ve výše zmíněném strategickém plánu, a to konkrétně oblast vzdělání, bydlení a zdraví. Výbor se také zabýval politickou účastí etnických menšin, nucenou sterilizací a rasistickými projevy, zejména v médiích a na internetu.

Výbor byl znepokojen zprávou, že romská komunita nadále většinově žije v osadách, kde chybí základní vybavení, jako je pitná voda, elektřina, kanalizace či likvidace odpadu. V důsledku toho přetrvává i rezidenční segregace této komunity, jelikož mnohdy členové komunity ani nemají jinou možnost kvůli diskriminaci při hledání bydlení na soukromém nájemním trhu. Vyzval proto stát, aby posílil opatření k zabránění diskriminačního zacházení s Romy.

Co se týče oblasti zdraví, Výbor vyjádřil znepokojení nad nízkým počtem očkovaných Romů v poměru s ostatním obyvatelstvem proti onemocnění Covid-19. Výskyt tohoto onemocnění navíc v romských osadách vedl mnohdy k celoplošné karanténě bez zajištění dostatečného zásobování potravinami a léky, na rozdíl od běžného přístupu, kdy hygienická stanice přistoupila pouze k izolaci pozitivně testovaných jednotlivců.

Slovensko by tak mělo podle Výboru rozšířit svá opatření ke zmírnění zdravotních důsledků z onemocnění Covid-19 i na romské obyvatelstvo. Doporučil také, aby přijalo veškerá nezbytná opatření k prevenci a potírání všech forem diskriminace a segregace Romů v systému zdravotní péče. S pandemií souviselo znepokojení Výboru nad vzděláváním romských dětí, které se v důsledku uzavírání škol nemohly zúčastnit výuky kvůli nedostatečnému přístupu k internetu v jejich komunitách.

Jaká opatření stát přijal poté, co se omluvil obětem nucené sterilizace?

Výbor byl dále znepokojen tím, že pro romské ženy, které byly oběťmi nucené sterilizace bez jejich informovaného souhlasu, zůstává přístup ke spravedlnosti a odškodnění obtížný. V České republice mohou ženy protiprávně sterilizované v období let 1966 až 2012 již rok žádat stát o odškodnění ve výši až 300 tisíc Kč. Stále však platí, že pokud podstoupily sterilizaci na území Slovenska, nemají na odškodnění nárok, jelikož smluvní stát k tomuto doposud neuskutečnil právní kroky.     

Vyzval proto Slovensko, aby zajistilo obětem sterilizace přístup k účinným opravným prostředkům a přiměřenému odškodnění. Také doporučil, aby bylo s pachateli těchto sterilizací zahájeno soudní řízení. Vzhledem k tomu, že většina sterilizací probíhala do konce 20. století, je však splnění tohoto doporučení stěží reálné.

Problémy se začleňováním konkrétně romské etnické skupiny Výbor pro rasovou diskriminaci pozoruje i mimo členské státy EU. Na listopadovém zasedání se např. vyjadřoval k jejich situaci v Brazílii nebo Gruzii. V Gruzii spatřoval Výbor největší problém v přetrvávajícím špatném přístupu ke vzdělávání romských dětí. Byl znepokojen tím, že ve smluvním státě je míra předčasného ukončování školní docházky u romských dětí vyšší, což souvisí zejména s jazykovými a kulturními bariérami.

Kritice zacházení s romským obyvatelstvem ze strany Výboru dlouhodobě čelí i Česká republika. Naposledy na zasedání v roce 2019 projednával její 12. a 13. periodickou zprávu, v níž vytyčil podobné oblasti problémů, se kterými se potýká i Slovensko. Vyjádřil obavy zejména nad rozšířenou diskriminací, které Romové čelí na trhu s bydlením či neúměrně vysokou mírou nezaměstnanosti v této komunitě. Další zprávu České republiky bude Výbor projednávat na zasedání nejdříve v roce 2024.

Čelí Jamajka třídní nebo rasové diskriminaci?

V listopadu se pak Výbor zabýval periodickou zprávou Jamajky. Podle Jamajky na jejím území neexistují důkazy o významných problémech spojených s rasovou diskriminací, je zde ale podle ní rozšířená „třídní diskriminace“, tedy diskriminace na základě společenské třídy. Zároveň však ve smluvním státě nadále přetrvává socioekonomické znevýhodnění, které negativně postihuje zejména Jamajčany tmavší pleti v oblasti dosaženého vzdělání, zaměstnání či cestovním ruchu.

Třídní diskriminace se na Jamajce projevuje např. v souvislosti s omezením přístupu na vybrané pláže. Některé školy pak omezují přijímání studentů na základě jejich vzhledu. Jsou tak diskriminováni studenti s copánky, korálky či dredy. Výbor proto doporučil, aby smluvní stát odstranil zásady pro přijímání do některých škol, které zakazují určité účesy, a tím diskriminují studenty afrického původu.

V souvislosti s omezením přístupu na pláže pak Výbor doporučil přezkoumat zákon o kontrole pláží z roku 1956 a urychlit přijetí plážové politiky, která by zabránila přímým či nepřímým formám diskriminace. Dále se blíže Výbor zabýval situací etnických a etnicko-náboženských skupin ve smluvním státě. 

Jaký je přístup k Rastafariánům po hrůzném incidentu v Coral Gardens?

Výbor vzal na vědomí, že se předseda vlády Jamajky v dubnu 2017 oficiálně omluvil komunitě Rastafari za incident v Coral Gardens z dubna 1963. Tehdy skupina šesti rastafariánů zapálila benzinovou pumpu v Montego Bay. Policejní zásah následně vedl k násilnostem, které měly za následek smrt civilistů i policistů, a také pronásledování a zadržování rastafariánů na celém ostrově, kteří byli následně mučeni či zabíjeni. Přesná čísla obětí nejsou k dispozici, ale dle odhadů se počet zadržených osob vyšplhal až na 150.

Dále vzal na vědomí, že smluvní stát zřídil svěřenský fond pro pozůstalé po obětech zmíněného hrůzného incidentu. Nicméně byl znepokojen tím, že dle zprávy jsou na Jamajce členové komunity Rastafari i nadále vystaveni rasovým profilováním [1] zejména ze strany policejních orgánů. Dle dostupných informací jsou častěji kontrolováni v souvislosti s policejními protidrogovými operacemi a existují také zprávy o tom, že v některých případech byly členům komunity při zadržení násilně ostříhány dredy.

Doporučil proto, aby Jamajka přijala a účinně uplatňovala zákony a politiky, které definují a zakazují rasové profilování ze strany příslušníků donucovacích orgánů. Rovněž doporučil, aby  zajistila povinné školení pro příslušníky donucovacích orgánů s cílem čelit předpojatému policejnímu postupu v souvislosti s drogovou kriminalitou a zneužíváním etnicko-náboženských skupin, jako je Rastafari.

Maroonové a Taínové jsou jako původní „kultury“ podle Výboru marginalizováni

Jamajka se domnívá, že na území jejího státu neexistují žádné původní národy. Maroony a Taíny pak považuje za původní „kultury“. Výbor byl tímto přístupem znepokojen, jelikož by mohl marginalizovat komunity ve smluvním státě, které se samy označují za původní národy a mohl by prohloubit případy jejich diskriminace.

Výbor byl také znepokojen zprávami o negativním dopadu těžební činnosti bauxitu v Cockpit Country na ekosystém, ale také na zdraví maroonských komunit, které v těchto místech žijí. Doporučil proto Jamajce, aby přijala veškerá opatření k zabránění škodlivému dopadu těžební činnosti a zavedla postupy a mechanismy, které zajistí smysluplnou a účinnou účast a komunikaci s těmito komunitami při zavádění zmíněných opatření.

Podobný problém Výbor řešil i v listopadové periodické zprávě Brazílie. Ve smluvním státě vyjádřil obavy ze zasahování do oblastí domorodých obyvatel kmene Quilombola ze strany mnoha subjektů, včetně podnikatelů, kteří se podílejí na těžební činnosti, odlesňování a těžbě dřeva, a to jak legálně, tak nelegálně. Výbor byl znepokojen, že ničení životního prostředí v důsledku těchto invazí vystavuje domorodou komunitu významným zdravotním rizikům, jako je otrava rtutí, či infekční nemoci. 

Jak ovlivňuje ničení životního prostředí domorodé obyvatelstvo?

Výbor ve zprávě Brazílie také vyjádřil znepokojení nad zpomalením vnitrostátních předpisů v oblasti životního prostředí a zejména pak skutečnosti, že smluvní stát opustil Akční plán pro prevenci a kontrolu odlesňování v Amazonii. Doporučil Brazílii, aby chránila a podporovala právo na čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí, mimo jiné prostřednictvím prevence a zmírňování dopadů ničení životního prostředí, které je důsledkem těžebních činností na území obyvatel kmene Quilombola.

Podobné problémy Výbor zaznamenal také v periodické zprávě Francie, která byla taktéž projednávána na listopadovém zasedání. Byl znepokojen zejména diskriminací domorodého obyvatelstva v zámořských územích, jejichž práva, včetně práva na půdu a předchozí informovaný souhlas, nejsou plně respektována.

I na francouzských zámořských územích, zejména pak Francouzské Guyaně a Nové Kaledonii, byl Výbor znepokojen negativním dopadem těžebních činností na zdraví a životní prostředí. Byl také znepokojen obecně negativními dopady klimatických změn na tradiční způsob života původních obyvatel. Doporučil proto přijmout opatření ke zmírnění dopadů klimatické krize na jejich půdu a zdroje, s cílem chránit jejich živobytí a prostředky obživy.

Následky klimatických změn, které se v zámořských oblastech projevují např. zvyšováním hladiny oceánu, nebo častějšími zemětřeseními, tak mohou být ve svém důsledku považovány i za diskriminaci domorodých obyvatel, které v oblastech žijí. Lze tak předpokládat, že se v budoucnu bude Výbor pro odstranění rasové diskriminace častěji setkávat s podobnými problémy. Otázkou zůstává, k jakým konkrétním řešením se smluvní státy rozhodnou. 

O dalších závěrech jednání lidskoprávních smluvních orgánů v Ženevě za srpen až prosinec 2022 se lze dočíst v lednovém čísle Bulletinu.

 

Poznámka 

[1] Rasovým profilováním je nejčastěji chápána praxe státních orgánů (zejména policejních), které se domnívají, že se lidé určité rasy nebo barvy pleti budou chovat určitým způsobem, např. častěji páchat trestné činy.

 

Zdroje

After more than half a century, a community receives justice. (2017, květen 26). United Nations Human Rights Office of the High Commissioner. Získáno z https://www.ohchr.org/en/stories/2017/05/after-more-half-century-community-receives-justice. 

Comité pour l’élimination de la discrimination racionale. (2022). Observations finales concernant le rapport de la France valant vingt-deuxième et vingt-troisième rapports périodiques. Dostupné z: https://tbinternet.ohchr.org/_layouts/15/treatybodyexternal/Download.aspx?symbolno=CERD%2FC%2FFRA%2FCO%2F22-23&Lang=en. 

Committee on the Elimination of Racial Discrimination. (2019). Concluding observations on the combined twelfth and thirteenth periodic reports of Czechia. Dostupné z https://tbinternet.ohchr.org/_layouts/15/treatybodyexternal/Download.aspx?symbolno=CERD%2FC%2FCZE%2FCO%2F12-13&Lang=en. 

Committee on the Elimination of Racial Discrimination. (2022). Concluding observations on the combined eighteenth to twentieth periodic reports of Brazil. Dostupné z https://tbinternet.ohchr.org/_layouts/15/treatybodyexternal/Download.aspx?symbolno=CERD%2FC%2FBRA%2FCO%2F18-20&Lang=en.

Committee on the Elimination of Racial Discrimination. (2022). Concluding observations on the combined ninth and tenth periodic reports of Georgia. Dostupné z https://tbinternet.ohchr.org/_layouts/15/treatybodyexternal/Download.aspx?symbolno=CERD%2FC%2FGEO%2FCO%2F9-10&Lang=en.

Committee on the Elimination of Racial Discrimination. (2022). Concluding observations on the combined twenty-first to twenty-fourth periodic reports of Jamaica. Dostupné z https://tbinternet.ohchr.org/_layouts/15/treatybodyexternal/Download.aspx?symbolno=CERD%2FC%2FJAM%2FCO%2F21-24&Lang=en.

Committee on the Elimination of Racial Discrimination. (2022). Concluding observations on the thirteenth periodic report of Slovakia. Dostupné z https://tbinternet.ohchr.org/_layouts/15/treatybodyexternal/Download.aspx?symbolno=CERD%2FC%2FSVK%2FCO%2F13&Lang=en. 

Coral Gardens incident. Wikipedia. Získáno z https://en.wikipedia.org/wiki/Coral_Gardens_incident. 

Introduction. Committee on the Elimination of Racial Discrimination. OCHR. Dostupné z https://www.ohchr.org/en/treaty-bodies/cerd/introduction

Stratégia pre rovnosť, inklúziu a participáciu Rómov do roku 2030. (2021). Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky. Získáno z https://www.minv.sk/?strategia-pre-rovnost-inkluziu-a-participaciu-romov-do-roku-2030.

Šudová, D. (2022, březen 29). Zákrok, který jim změnil život. Ženy mohou nově žádat stát o odškodné za protiprávní sterilizace. Centrum pro lidská práva a demokracii. Získáno z https://www.centrumlidskaprava.cz/zakrok-ktery-jim-zmenil-zivot-zeny-mohou-nove-zadat-stat-o-odskodne-za-protipravni-sterilizace.

Treaty bodies. OCHR. Dostupné z https://www.ohchr.org/en/treaty-bodies.

Úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace. Vláda České republiky. Dostupné z  https://www.vlada.cz/cz/pracovni-a-poradni-organy-vlady/rlp/dokumenty/umluva-o-odstraneni-vsech-forem-rasove-diskriminace-19721/

Vláda schválila Strategii rovnosti, začlenění a participace Romů 2021 - 2030. (2021, květen 10). Vláda České republiky. Získáno z https://www.vlada.cz/cz/ppov/zmocnenkyne-vlady-pro-lidska-prava/aktuality/vlada-schvalila-strategii-romske-integrace-2021---2030-188268/. 

Zimní Bulletin. (2023). Centrum pro lidská práva a demokracii. Získáno z https://www.centrumlidskaprava.cz/bulletin/zimni-bulletin-4.

Fotografie

Rastafariáni na Jamajce jsou stále vystavování případům policejního násilí. Jamaican Man, autor: Mattstone911, 29. prosinec 2008, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0., úpravy: ořez.