V únoru letošního roku byl Karim Khan zvolen novým žalobcem Mezinárodního trestního soudu. Khanovi započne mandát v červnu tohoto roku. V Úřadu žalobce nahradí současnou žalobkyni Fatou Bensoudu. Khan bude ve funkci žalobce devět let.

Karim Khan se v červnu stane v pořadí třetím žalobcem Mezinárodního trestního soudu (dále MTS). V této funkci nahradí stávající žalobkyni Fatou Bensoudu. Nový žalobce byl volen zeměmi, které jsou smluvními stranami Římského statutu. Mezi těmito zeměmi nedošlo k jednoznačné shodě, uskutečnilo se tedy tajné hlasování. Volby žalobce se zúčastnilo 123 států, pro Khana hlasovalo 72 z nich. V nejužším výběru se Khan pocházející ze Spojeného království ucházel o post spolu se třemi dalšími kandidáty z Irska, Španělska a Itálie.  

Přestože žalobce je pověřen vykonávat svoji roli nezávisle a nestranně, samotná volba konkrétní osoby je reálně do značné míry otázkou politickou. Výběr vhodné osoby do funkce nového žalobce byl odbornou veřejností pokládán pro budoucí úspěšné fungování MTS za životně důležitý. Někteří odborníci doporučovali zvolení žalobce s britským, francouzským či americkým občanstvím. Khan byl nominován Spojeným královstvím. Jeho kandidaturu ale podpořila otevřeným dopisem pro MTS například skupina afrických nevládních organizací.

Karim Khan: brilantní právník s rozmanitými zkušenostmi

Khan je podle slov svých kolegů inteligentní, sebejistý obhájce a výborný řečník. V právní komunitě je považován za zkušeného odborníka na mezinárodní trestní právo. Khan je od roku 2018 vedoucím Vyšetřovacího týmu na podporu odpovědnosti za zločiny spáchané Islámským státem v Iráku (UN Investigative Team to Promote Accountability for Crimes Committed by Da’esh/ISIL, UNITAD).[1] Khan zde vedl tým čítající více než 150 odborníků z různých částí světa. Právě schopnost vést tým, který je navíc takto kulturně rozmanitý, bylo pro výběr nového žalobce důležitým kritériem.

Karim Khan působil jako poradce pro žalobce u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY), dále u Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu (ICTR), u Zvláštního tribunálu pro Libanon, a rovněž u Zvláštního soudu pro Sierra Leone. Khan má bohaté zkušenosti i mimo pozice v úřadech žalobce. Khan za sebou také vícero případů obhajoby obětí trestných činů, což s přihlédnutím ke skutečnosti, že je MTS kritizován za nedostatečnou pozornost vůči obětem, představuje pro funkci žalobce cenné zkušenosti.

Se jménem Khan se spojují také lehce kontroverzní, ale neméně důležité případy. Khan byl obhájcem Williama Ruta, viceprezidenta Keni. Ruto byl postaven před MTS kvůli údajným zločinům proti lidskosti spáchaným mezi lety 2007 a 2008. Řízení bylo zahájeno v roce 2013 a skončeno v roce 2016, kdy byla obvinění proti Rutovi vzata zpět. 

Khan byl dále obhájcem Sajfa Kaddáfího, syna bývalého prezidenta Libye Muammara Kaddáfího, který byl obviněn před MTS ze zločinů proti lidskosti spáchaných v roce 2011. Sajf Kaddáfí byl v roce 2015 v Libyi odsouzen k trestu smrti a v roce 2016 byl z vězení propuštěn, přičemž vnitrostátní prominutí trestu vyjednal právě Khan.  

Ačkoli se Khanovy případy obhajoby obžalovaných staly v souvislosti s volbou žalobce MTS předmětem diskuzí, odborná veřejnost na ně nahlíží pozitivně. Obhajoba obžalovaných je ve fungujícím právním systému stejně důležitá jako obhajoba obětí. Karim Khan má díky těmto případům různorodé zkušenosti, což může být v budoucnu výhodou. 

Luis Moreno-Ocampo: první a hojně kritizovaný žalobce MTS

Prvním žalobcem MTS se v roce 2003 stal Argentinec Luis Moreno-Ocampo. Podle Ocampa se jednalo o náročnou pozici, protože je MTS prvním soudem svého druhu. Už během funkčního období nahlížela odborná komunita na Ocampovu práci kriticky. Ocampo navíc podle odborníků snižoval kredibilitu MTS, kupříkladu když v roce 2012 pogratuloval Guillaume Sorovi – údajnému válečnému zločinci – po jeho zvolení do funkce předsedy parlamentu v Pobřeží slonoviny.

Nejznámějšími případy, kterými se Ocampo ve funkci žalobce zabýval, byla keňská šestice obžalovaných. Obviněnými byli Kenyatta, Muthaura, Hussein Ali, Kosgey, Ruto a Sang. Všichni z této šestice měli údajně po volbách v Keni spáchat mezi lety 2007 a 2008 zločiny proti lidskosti. Případy byly uzavřeny v letech 2015 a 2016, přičemž nikdo z obviněných nebyl shledán vinným. Právě zpětvzetí obvinění v těchto případech bylo odbornou veřejností pokládáno za selhání MTS. Neúspěch mohl být zčásti zaviněn tím, že Ocampo neměl připravenou dostatečně propracovanou obžalobu.

V roce 2018 vyšel nezávislý posudek, který se zaměřoval právě na faktory, které umožnily neúspěšné trestní stíhání výše zmíněné keňské šestice. Žalobkyně Fatou Bensouda se k věci vyjádřila tak, že za neúspěchem mohlo stát Ocampovo autokratické vedení týmu a jeho chování směrem k zaměstnancům Úřadu.  

Fatou Bensouda: druhá žalobkyně MTS 

V roce 2012 se stala žalobkyní MTS Fatou Bensouda z Gambie. Její mandát končí v červnu letošního roku, kdy do úřadu nastoupí nově zvolený žalobce Karim Khan. Žalobkyně Fatou Bensouda byla po Ocampovi považována za výraznou změnu k lepšímu. Na rozdíl od svého předchůdce se Bensouda zaměřila i na země mimo Afriku, kupříkladu na Myanmar či Gruzii.  

Mezi důležité případy vedené Bensoudou, které skončily usvědčením obviněného, patří například případ vůdce ozbrojené militantní skupiny z Demokratické republiky Kongo, Bosca Ntagandy. Ten byl usvědčen z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti a v roce 2019 odsouzen k třiceti letům vězení, což je historicky nejvyšší trest od vzniku MTS.

Rozhodnutí Bensoudy: budoucí výzvy pro MTS

V posledním roce učinila Bensouda smělá rozhodnutí, která v budoucnu pro Úřad žalobce pravděpodobně přinesou nové výzvy. Podle rozhodnutí Úřadu žalobkyně spadá území Palestiny pod jurisdikci MTS a soud zde tedy bude vyšetřovat údajné zločiny spáchané nejen za strany Hamásu, ale i izraelských složek.[2] Toto rozhodnutí se setkalo s nevolí ze strany Izraele, který se obává možné budoucí zaujatosti ze strany MTS.

Druhé rozhodnutí Úřadu žalobkyně se týká plánovaného vyšetřování v Afghánistánu, kde mělo dojít ke zločinům nejen ze strany Talibánu a afghánských složek, ale také příslušníků amerických ozbrojených sil, kteří by se tedy také měli podrobit vyšetřování.[3] Protože USA není smluvní stranou Římského statutu, američtí představitelé rozhodnutí MTS hojně kritizovali.

Nároky na nového žalobce budou vysoké

Činnost Mezinárodního trestního soudu podle odborníků nezačala zrovna šťastně. Žalobcům bylo vytýkáno přílišné zaměření na africký kontinent, neschopnost usvědčit politicky vysoce postavené zločince a přehlížení obětí zločinů. Ačkoliv došlo během funkčního období Fatou Bensoudy k posunu k lepšímu, směr, jakým se bude MTS ubírat, bude v budoucích devíti letech rozhodující. Úřad žalobce se musí především poučit z předešlých chyb a posílit důvěryhodnost soudu.

Karim Khan působí jako správná osoba zvolená do Úřadu žalobce. Zkušenosti s vedením týmu UNITAD, kde úzce spolupracoval s iráckou vládou, může být předzvěstí, že by mohl dobře zastávat práci nejen žalobce, ale i diplomata. Právě diplomatické jednání se zeměmi, které prozatím MTS neuznávají, by mohla soudu zvýšit legitimitu, o což bude Karim Khan pravděpodobně usilovat.

 

Poznámky

[1] Více o UNITAD viz Bulletin prosinec 2020, s. 11.

[2] Palestina je smluvní stranou Římského statutu, Izrael nikoliv.

[3] Afghánistán je smluvní stranou Římského statutu.

Zdroje

BBC News. 2020. Afghan conflict: US sanctions 'kangaroo' ICC over war crimes probe: https://www.bbc.com/news/world-us-canada-53012783.

Curriculum vitae – Karim Khan, 2021: https://asp.icc-cpi.int/iccdocs/asp_docs/Elections/PRO2020/Karim%20Khan-CV-ENG.pdf.

Heller, Kevin Jon. ICC Prosecutor Symposium: The ASP Should Choose a Prosecutor from the P-3. Opinio Juris. 2020: http://opiniojuris.org/2020/04/16/icc-prosecutor-symposium-the-asp-should-choose-a-prosecutor-from-the-p-3/.

Heller, Kevin Jon. Moreno-Ocampo Once Again Undermines the OTP’s Credibility. Opinio Juris. 2012: http://opiniojuris.org/2012/04/14/moreno-ocampo-once-again-undermines-the-otps-impartiality/.

Heller, Kevin Jon. NGO Letter Supporting Karim Khan QC. Opinio Juris. 2021: http://opiniojuris.org/2021/01/08/ngo-letter-supporting-karim-khan-qc/.

Heller, Kevin Jon. The Irritating ICC Prosecutor. Opinio Juris. 2011: http://opiniojuris.org/2011/04/09/the-irritating-icc-prosecutor/.

Holmes, Olivia. ICC rules it can investigate alleged war crimes in Palestine despite Israeli objections. The Guardian. 2021: https://www.theguardian.com/law/2021/feb/05/icc-rules-it-can-investigate-war-crimes-in-palestine-despite-israeli-objections.

Mezinárodní trestní soud. 2015. Case Information Sheet: The Prosecutor v. Uhuru Muigai Kenyatta. Haag: https://www.icc-cpi.int/CaseInformationSheets/KenyattaEng.pdf.

Mezinárodní trestní soud. 2019. Full Statement of the Prosecutor, Fatou Bensouda, on external expert review and lessons drawn from the Kenya situation. Haag: https://www.icc-cpi.int/itemsDocuments/261119-otp-statement-kenya-eng.pdf.

Stephen, Chris. Gaddafi son Saif al-Islam 'freed after death sentence quashed'. The Guardian. 2016: https://www.theguardian.com/world/2016/jul/07/gaddafi-son-saif-al-islam-freed-after-death-sentence-quashed.

Wintour, Patrick. British barrister Karim Khan elected ICC's new chief prosecutor. The Guardian. 2021: https://www.theguardian.com/law/2021/feb/12/karim-khan-international-criminal-court-prosecutor.

Fotografie

[1] Nový žalobce MTS, Karim Khan. Lawyer Karim Khan, autor: Coalition for the ICC, 27. srpna 2008, zdroj: Flickr, CC BY-NC-ND 2.0, editace: ořez.