Prezident Duterte nadále pokračuje s protidrogovou válkou na Filipínách, která si dle odhadů OSN vyžádala již kolem dvaceti sedmi tisíc životů. Poté, co s účinností od března roku 2019 odstoupila Filipínská republika od Římského statutu, Mezinárodní trestní soud nadále pokračuje v tzv. předběžném šetření tamních vládních aktivit.  

„Pokud se dostanu do prezidentského paláce, udělám to, co jsem dělal jako starosta. Vy, obchodníci s drogami, příživníci a povaleči, raději byste měli odejít, protože vás zabiju“. Tento výrok prohlásil Rodrigo Roa Duterte v předvečer svého zvolení do prezidentského úřadu v květnu roku 2016 před více než třemi sty tisíci lidmi.

Ode dne nastoupení do prezidentského úřadu v červnu roku 2016 vede protidrogovou válku, která si dle oficiálních zpráv filipínské vlády vyžádala 8 663 obětí. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva však odhadl počet zabití v souvislosti protidrogovou válkou na více než dvacet sedm tisíc.

Protidrogová kampaň, která pravděpodobně zahrnuje mimosoudní popravy, může představovat zločiny proti lidskosti. Výzkum organizace Human Rights Watch zjistil, že policie falšuje důkazy, které ospravedlňují tato usmrcení. 

Situace na Filipínách dle zprávy OSN

Podle zprávy Úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva (Office of the United Nations High Commissioner for Human Rights, OHCHR) z června tohoto roku, která varuje před beztrestností a požaduje nezávislé vyšetřování zneužívání obyvatelstva Filipín, mohlo být během války s drogami zabito několik desítek tisíc lidí. Ve zprávě bylo také uvedeno, že boj proti drogám, který zahájil prezident Duterte hned poté, co vyhrál volby a dal slib zbavit zemi drogové kriminality, došlo k rozsáhlým a systematickým mimosoudním popravám.

Zpráva dodává, že rétorika nejvyšších úředníků potenciálně povzbudila policii, aby se chovala, jako by měla povolení zabíjet. Dále se v ní uvádí, že vynucování veřejného pořádku a zaručení národní bezpečnosti v zemi je často na úkor lidských práv, zejména práva na spravedlivý proces, a koliduje s principy právního státu.  

Od poloviny roku 2016 bylo na Filipínách zaregistrováno pouze jedno odsouzení za zabití podezřelého z drogové kriminality při policejní operaci. Zpráva OHCHR uvádí, že policie pravidelně přepadává domy a soukromý majetek bez soudního příkazu a systematicky nutí podezřelé k tomu, aby činili sebeobviňující prohlášení pod pohrůžkou násilí. Vláda však tato obvinění popírá.

Ve zprávě OHCHR je rovněž vyjádřeno znepokojení nad postupy orgánů veřejné moci, které jsou stále více normalizovány způsobem, jež bude velmi obtížné zvrátit. Dále byl zaregistrován zvyšující se počet zahájených trestních stíhání osob, které kritizovaly kroky vlády na online platformách.

OHCHR taktéž zdokumentoval, že v letech 2015 až 2019 bylo v souvislosti s jejich prací zabito nejméně 248 obránců lidských práv, právníků, novinářů a odborářů. Zpráva však uvádí, že bez dalšího vyšetřování nemohla ověřit počet mimosoudních vražd, které byly spáchány v rámci protidrogových zásahů.

Vnitrostátní vyšetřování

Protidrogová válka neprobíhá jen proti odpůrcům z řady veřejnosti, ale i kritikům kontroverzní politiky prezidenta působících v orgánech veřejné moci. Významná kritička stávajícího prezidenta, senátorka a lidskoprávní právnička Leila de Lima, která byla vzata do vazby v roce 2017 na základě obvinění ze zapojení do obchodu s drogami v době jejího působení v úřadu ministryně spravedlnosti, je nadále ve vazbě. V květnu roku 2018 podnikl filipínský Nejvyšší soud bezprecedentní kroky k odvolání jeho předsedkyně Marie Lourdes Sereno, která vystupovala proti Dutertově kontroverzní politice a protidrogové válce.

V návaznosti na tyto události a podezření na porušování lidských práv požaduje Vysoká komisařka OSN pro lidská práva nezávislé a účinné domácí vyšetřování mimo jiné výše uvedených politických obvinění. Rovněž uvedla, že pokud ze strany Filipín nepřijde žádná důvěryhodná odpověď, její kancelář učiní další kroky.

OHCHR není jediným orgánem vyšetřujícím údajné porušování lidských práv v zemi. Mezinárodní trestní soud (MTS) v současné době také zkoumá situaci na Filipínách a obvinění ze zločinů spáchaných během protidrogové války.

Zahájí MTS vyšetřování?

Filipíny uložily svou ratifikační listinu Římského statutu dne v roce 2011, čímž přiznaly jurisdikci MTS v případě zločinů podle Římského statutu spáchaných na území Filipín nebo jeho státními příslušníky. Odstoupení Filipín z Římského statutu bylo oznámeno 17. března 2018 a nabylo účinnosti dne 17. března 2019. Podle článku 127 odst. 2 Statutu, je soud nadán pravomocí nad zločiny spáchanými během doby, ve které byl stát smluvní stranou Statutu, a tudíž může tuto jurisdikci vykonávat i poté, co odstoupení vstoupilo v účinnost.

Tzv. předběžné šetření  (preliminary examination) tedy čtyřfázové posuzování toho, ohledně kterých událostí otevřít skutečná vyšetřování (investigation), bylo v souvislostí se situací na Filipínách vyhlášeno MTS v únoru 2018 a stále probíhá. Úřad žalobkyně MTS (Office of the Prosecutor, OTP)  analyzuje zločiny údajně spáchané od 1. července 2016 v rámci kampaně „válka proti drogám“, kterou zahájila vláda Filipín, zejména pak prezident Duterte. OTP prošetřuje tvrzení, že od této doby byly zabity tisíce osob z důvodů souvisejících s jejich údajným zapojením do nezákonného užívání nebo obchodování s drogami.

Zatímco k některým zabitím došlo údajně v souvislosti se střetem mezi gangy nebo uvnitř gangů, OTP tvrdí, že mnoho z nahlášených incidentů zahrnovalo mimosoudní popravy v souvislosti s policejními protidrogovými operacemi.

Postoj ostatních subjektů mezinárodního práva k situaci na Filipínách

OSN a MTS nejsou jedinými aktéry, kteří jednání orgánů veřejné moci na Filipínách zpochybňují. V lednu 2018 vyjádřila Evropská komise silné obavy z toho, že Filipíny nedodržují závazky v oblasti lidských práv v souvislosti se systémem obchodních preferencí s Evropskou unií, z něhož Filipíny těží.

Jsou tu ale i státy, které Filipíny v jejích protidrogové válce přímo či nepřímo podporují. Asijské vlády vyjádřily implicitní nebo explicitní podporu protidrogové kampani. Indonéská vláda v únoru 2018 udělila tehdejšímu generálnímu řediteli filipínské národní policie Ronaldovi de la Rosovi nejvyšší vyznamenání Řád cti (Medal of Honor) za inspiraci indonéské národní policie a indonéského lidu v boji proti drogám.

V květnu darovalo jihokorejské velvyslanectví v Manile a Národní agentura korejské policie více než 130 vozidel Filipínské národní policii, a to navzdory jejich úloze při „drogové válce“.

Kongres USA pravidelně přiznává pomoc filipínské vládě, včetně prodeje značného objemu zbraní, poskytování finančních prostředků na vymáhání práva a vojenské školení. Financování vymáhání práva je omezeno na projekty léčby uživatelů drog a námořní a mezinárodní zákazové programy. Americká armáda také rutinně poskytuje filipínské armádě ojetá vojenská vozidla, lodě a jiné vybavení.

Prezident Duterte trvá na pokračování boje s drogami

Přes zájem o vyšetřování některých mezinárodních aktérů a pokračující předběžné šetření MTS se prezident Duterte zavázal, že bude pokračovat ve své protidrogové kampani až do konce svého funkčního období v roce 2022. Duterte také slíbil, že bude chránit policisty a agenty podílející se na boji s drogami před stíháním ze strany MTS.

 

Zdroje

BBC. Philippines drugs war: UN report criticises 'permission to kill'.  04. června 2020. Dostupné z: https://www.bbc.com/news/world-asia-52917560

Human Rights Watch. Philippines’ War on Drugs. Dostupné z: https://www.hrw.org/tag/philippines-war-drugs

Human Rights Watch. Philippines Events of 2018. Dostupné z: https://www.hrw.org/world-report/2019/country-chapters/philippines

International Criminal Court. Republic of the Philippines. Dostupné z: https://www.icc-cpi.int/philippines

International Federation for Human Rights. Philippines: Incommunicado detention of Senator Leila de Lima. 05. června 2020. Dostupné z: https://www.fidh.org/en/issues/human-rights-defenders/philippines-incommunicado-detention-of-senator-leila-de-lima

The Washington Post. Thousands dead. Police accused of criminal acts. Yet Duterte’s drug war is wildly popular. 23. října 2019. Dostupné z: https://www.washingtonpost.com/world/asia_pacific/thousands-dead-police-accused-of-criminal-acts-yet-dutertes-drug-war-is-wildly-popular/2019/10/23/4fdb542a-f494-11e9-b2d2-1f37c9d82dbb_story.html

Rod Austin. The Guardian. 'War on drugs' makes Philippines fourth most dangerous country – report. 09. července 2019. Dostupné z: https://www.theguardian.com/global-development/2019/jul/09/war-on-drugs-makes-philippines-fourth-most-dangerous-country-report

Rebecca Ratcliffe. The Guardian. Philippines war on drugs may have killed tens of thousands, says UN. 04. června 2020. Dostupné z: https://www.theguardian.com/world/2020/jun/04/philippines-police-may-have-killed-tens-of-thousands-with-near-impunity-in-drug-war-un

Fotografie

Michelle Bachelet, Vysoká komisařka OSN pro lidská práva. United Nations High Commissioner for Human Rights, autor: UN Photo/Jean-Marc Ferré. 3. září 2018, zdroj: flickr, CC BY-NC-ND 2.0, editace: ořez.