Poslanecká sněmovna v lednu schválila novelu zákona o veřejném ochránci práv, která rozšiřuje jeho pravomoci o agendu tzv. národní lidskoprávní instituce, a rovněž zavádí dětského ombudsmana. Měsíc na to ji následoval Senát. Proč se jedná o důležitý krok ke zlepšení vnitrostátní ochrany základních práv v Česku?
Ústavní soud opět dostal příležitost vyjádřit se k problematice restitucí. V jeho bohaté rozhodovací praxi lze nalézt řadu klíčových závěrů. Ve svém novém nálezu řešil případ pochybení obecných soudů vůči Cisterciáckému opatství Vyšší Brod. Co bylo v rámci jejich rozhodování problematické a s čím přispěl k odborné diskusi tentokrát?
V českém trestním právu tradičně platí princip, že veřejná žaloba musí vinu obžalovaného prokázat před nestranným soudem. S nekonečným tlakem na zrychlení a zlevnění boje se zločinem zavedl během posledních dekád zákonodárce do trestního řádu celou řadu nových institutů, které řízení jako celek od uvedeného principu odklání. Možnostmi použití jednoho z nich se nedávno poprvé zabýval Ústavní soud.
V letošním roce se svět znovu ocitl tváří v tvář ničivým povodním, které zasáhly většinu částí světa od Evropy přes Asii až po Jižní Ameriku. Vyžádaly si stovky životů, způsobily rozsáhlé materiální škody a zanechaly miliony lidí bez domova. Klimatická změna se zdá být klíčovým faktorem stojícím za tímto trendem.
Změna klimatu, silné záplavy a nenadálé změny počasí nejsou jen teoretické iluze o oteplování planety v Africe a Asii, ale i změny dotýkající se Evropy. Jsou to ovšem také signály, že je potřeba mobilizovat společnost. K tomu mohou napomoci konference, jako například COP29, která se konala v listopadu minulého roku v ázerbájdžánském Baku. Ta měla za cíl přinést novou finanční dohodu mezi státy na podporu ochrany klimatu.
V červenci letošního roku publikovala Agentura Evropské unie pro základní práva výsledky svého nejnovějšího průzkumu týkajícího se antisemitismu v Evropě. Situace se podle výpovědí za posledních pět let zhoršila a antisemitismus je tak stále aktuálnějším problémem mnoha evropských států. Strategie EU pro boj proti antisemitismu je nadějí na zlepšení, avšak ani přijatá opatření nejsou dostatečná k zajištění bezpečí židovských komunit v Evropě.
V říjnu Evropský soud pro lidská práva rozhodl ve věci B.B. proti Slovensku o porušení článku 4 Úmluvy o ochraně lidských práv z důvodu neúčinného vyšetřování při podezření na obchodování s lidmi. Rozhodnutí je aktuální v kontextu trvající mezinárodní kritiky za ukládání mírných trestů za obchodování s lidmi a také v kontextu situace na Slovensku, kde bylo v poslední době zaznamenáno zvýšené riziko pro romské ženy a dívky stát se oběťmi sexuálního vykořisťování.
Každý měsíc vydáváme odborný online časopis s krátkými články o aktuálním vývoji v oblasti lidských práv. Vyplňte níže svou e-mailovou adresu, abyste se k odběru Bulletinu zdarma přihlásili. Odběr lze samozřejmě kdykoliv odhlásit.