V červnu a červenci proběhlo v Ženevě zasedání Rady OSN pro lidská práva, která se mj. zabývala lidskoprávní situací v Myanmaru, Sýrii a v etiopském regionu Tigraj. Jednání probíhala na podkladě odborných zpráv vypracovaných zvláštními zpravodaji a Vysokou komisařkou OSN pro lidská práva. Česká republika na jednání mj. podpořila rezoluci požadující okamžité stažení eritrejských jednotek z Tigraje.
V červenci tohoto roku byla u haagského soudu potvrzena obvinění v případu Abd al-Rahmana, kterému se také přezdívá Ali Kushayb. Toho čeká trestní řízení za zločiny, které měl údajně spáchat v letech 2003 a 2004 na území Dárfúru v západním Súdánu. Mezinárodní trestní soud tak bude poprvé vyšetřovat události v Dárfúru.
Bývalý náčelník generálního štábu armády Republiky srbské Ratko Mladić byl v rámci odvolacího řízení odsouzen k trestu odnětí svobody na doživotí. Soud tak potvrdil verdikt prvoinstančního řízení, proti kterému se Mladić i žalobce odvolali.
Agentura Evropské unie pro základní práva vydala zprávu, která poprvé zdůrazňuje rozsah diskriminace lidí menšinového etnického původu při policejních kontrolách. Dokument Agentura zveřejnila u příležitosti výročí úmrtí George Floyda, jenž zemřel během zatýkání americkým policistou.
Velký senát Evropského soudu pro lidská práva vydal hned dva dlouho očekávané rozsudky týkající se takzvaného mass surveillance – tedy užívání sledovacích metod, které státům umožňují skrytě monitorovat jedince a shromažďovat o nich citlivé informace. I když štrasburský soud shledal porušení Úmluvy v obou případech, zklamal mnohé naděje na přísnější postup vůči plošnému sledování.
ESLP: odpovědnost orgánů u domácího násilí a vraždy
Velký senát se v případu Kurt proti Rakousku zabýval problematikou domácího násilí, při kterém může dojít až k ohrožení života. Připomněl, že státní orgány musí v případech domácího násilí postupovat bezodkladně a se zvláštní péčí. V souvislosti s tzv. Osmanovým testem [1] také zdůraznil, že je jejich povinností proaktivně, samostatně a komplexně zhodnotit riziko ohrožení života.
Konflikt na východě Ukrajiny se neustále vyostřuje. Ruská vojenská přítomnost na ukrajinsko-ruské hranici je nyní nejrozsáhlejší od počátku konfliktu. Podle zprávy mezinárodní nevládní organizace Human Rights Watch se navíc ozbrojené skupiny i samotní vládní aktéři dopouští mučení a špatného zacházení s lidmi, které drží. Alarmující je především zacházení se zajatými ženami.
Svoboda projevu v Egyptě je kriminalizována. Tak se dá vykládat rozsudek káhirského soudu ve věci dvou mladých dívek a jejich příspěvků na sociální síti TikTok. K lidskoprávní situaci v Egyptě se vyjádřily státy i během zasedání Rady OSN pro lidská práva.
Vývoj práv zaměstnanců a členů odborových svazů dále upadá a nepříznivý trend tak pokračuje. Globální index práv 2021 potvrzuje, že i v dnešní době dochází k porušování práv zaměstnanců. Vlády i zaměstnavatelé v mnoha případech využili koronavirovou pandemii jako záminku k oslabení práv svých pracovníků. Výjimkou nebyly ani případy úmrtí pracovníků.
V červnu Nejvyšší správní soud vyslovil nezákonnost části opatření Ministerstva zdravotnictví, které plošně omezovalo provoz středních a vyšších odborných škol a konzervatoří. Soud se zabýval otázkou, zda v době vydání opatření bylo možné považovat za ohnisko nákazy celou Českou republiku. Dále upozornil na potřebu zachovat demokratický právní stát a přirovnal ministra zdravotnictví k římskému diktátorovi.
Každý měsíc vydáváme odborný online časopis s krátkými články o aktuálním vývoji v oblasti lidských práv. Vyplňte níže svou e-mailovou adresu, abyste se k odběru Bulletinu zdarma přihlásili. Odběr lze samozřejmě kdykoliv odhlásit.