Na konci letošního září zveřejnila Evropská komise dlouho očekávanou zprávu zkoumající stav vlády práva napříč členskými zeměmi Evropské unie. Zpráva poukazuje na chyby, kterých se některé členské státy dopouštějí, ale i na legální postupy určitých členů, které by mohly být vzorem pro zbývající členské země.
Evropský soud pro lidská práva se poprvé hmotněprávně vyjádřil k procesním zárukám při vyhošťování cizinců. Rozsudek Velkého senátu definoval nová pravidla zacházení s utajovanými informacemi a naznačil rozsáhlejší výklad práva na obhajobu, což může nastínit směr budoucí judikatury štrasburského soudu.
Pět let poté, co vlna žadatelů o azyl vstoupila do Evropy, navrhuje Evropská komise změnit pravidla a předkládá nový pakt o migraci a azylu. Členské státy také nejsou se současnou situací spokojeny. Dokáží se ale shodnout na tom, jak ji napravit? Co Evropská komise v paktu navrhuje?
Věčný souboj mezi ochranou osobních údajů a zájmy státu na zajišťování národní bezpečnosti pokračuje. Jsou nové rozsudky Soudního dvora EU výhrou pro soukromí, nebo pro bezpečnostní složky? Zdá se, že tak trochu obojí.
Rozhodnutí polského ústavního soudu dramaticky omezující přístup k interrupci přivedlo do ulic polských měst masové protesty. Na základě jakých argumentů ústavní soud rozhodl a co by ještě mohlo jeho rozhodnutí zvrátit?
Mezinárodní trestní soud v říjnu tohoto roku zamítl odvolání Jeana-Pierra Bemby Gomba proti předchozímu zamítavému rozhodnutí o náhradě za desetiletou vazbu a způsobené majetkové škody. Průběh řízení vyvolává otázky ohledně schopností Mezinárodního trestního soudu spravovat majetek zadržených a souzených osob.
Od roku 2019 působí na území Sýrie nový Vyšetřovací a identifikační tým, který má za úkol vyšetřovat útoky chemickými zbraněmi a určit jejich původce. V dubnu tohoto roku vydal tým první zprávu, jež potvrzuje použití chemických zbraní ve městě Ltamenah v Sýrii v roce 2017.
Nedostatek politické vůle vytvořit mezinárodní trestní tribunály či svěřit vyšetřování Mezinárodnímu trestnímu soudu dal vzniknout novým institucím. Jsou jimi nezávislé mechanismy v Sýrii a Myanmaru a vyšetřovací tým v Iráku, jejichž úkolem je především shromažďovat důkazní materiály pro případnou jurisdikci mezinárodního, regionálního či vnitrostátního soudu. Jaká je práce těchto institucí, proč vznikly a co mohou nabídnout?
Dominantním tématem podzimního zasedání Rady OSN pro lidská práva byla opět pandemie Covid-19 a její dopad na dodržování lidských práv. K tomu se přidaly především masové protesty proti výsledkům prezidentských voleb v Bělorusku. Ze zasedání je zřejmé, že lidská práva ve světě jsou nadále v ohrožení.
Je k účinné ochraně lidských práv v souvislosti s životním prostředím zapotřebí nového protokolu k Úmluvě, nebo si Evropský soud pro lidská práva vystačí s inovativní interpretací a stávající legislativou? Tuto a další otázky si ve Štrasburku i v online prostoru kladli řečníci konference z řad soudců a právníků štrasburského soudu, ale i mezinárodních expertů na lidská práva a právo životního prostředí.
Každý měsíc vydáváme odborný online časopis s krátkými články o aktuálním vývoji v oblasti lidských práv. Vyplňte níže svou e-mailovou adresu, abyste se k odběru Bulletinu zdarma přihlásili. Odběr lze samozřejmě kdykoliv odhlásit.