Změny klimatu v posledních letech stále zrychlují a jejich následky začínají být viditelné. Čím více se planeta oteplí, tím nepříznivější následky to bude mít pro lidstvo i pro další živočišné druhy. Mnohé státy se snaží zpomalit oteplování snižováním emisí. Jak si v tom vede Česká republika?
Bez zásadních změn je možné očekávat nárůst průměrné globální teploty v rozmezí 3,7–4,8 °C do konce tohoto století.[1] Rizika zvýšení teploty jsou přitom velmi závažná. Vlny horka mohou ovlivnit zemědělství či turismus, snižovat produktivitu práce, způsobovat předčasná úmrtí, záplavy, nedostatek pitné vody a se všemi těmito problémy související ekonomické ztráty.
Česká republika je spolu s dalšími 196 státy světa smluvní stranou Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, která stanoví základní principy spolupráce stran. Na ni navazuje Pařížská dohoda, která její ustanovení provádí.
Hlavním cílem Pařížské dohody je udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí (před rokem 1750) a usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C. Podle současných předpokladů je nicméně možné očekávat nárůst teploty o 1,5 °C už mezi lety 2030 a 2052 a do konce století dokonce o 4 až 4,4 °C.
Na růst průměrné teploty má přitom výrazný vliv emise skleníkových plynů. Jde například o oxid uhličitý, metan nebo oxid dusný, které se v atmosféře vyskytují přirozeně, nicméně vlivem činnosti člověka jejich koncentrace stoupá.
Tyto plyny mají společné to, že přispívají k tzv. skleníkovému efektu. Zemský povrch absorbuje část energie ze Slunce, zbytek se odrazí zpět do vesmíru, ale část této odražené energie se vlivem skleníkových plynů zachytí v atmosféře. Ta pak v atmosféře zůstává a ohřívá Zemi dál.
Výskyt skleníkových plynů a nárůst teploty spolu přímo souvisí. Jedním z důležitých opatření zvyšování teploty je proto omezení emise skleníkových plynů.
Jaké kroky plánuje Evropská unie?
Česká republika jako členský stát Evropské unie má povinnost řídit se evropskou legislativou. Evropská unie se zavázala snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů původně o minimálně 40 % oproti roku 1990, ale na sklonku roku 2020 zvýšila toto číslo na 55 %. Připravuje proto nové politiky, které by braly v úvahu tento přísnější závazek. Kromě toho hodlá do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality, což znamená, že bude produkovat nulové čisté emise skleníkových plynů.
Evropská komise navrhla změny systému pro obchodování s emisními povolenkami, od kterého si slibuje snížení emisí až o 61 % v roce 2030 v porovnání s rokem 2005. Chce toho dosáhnout například tím, že do systému pro obchodování zahrne také emise z námořní dopravy, nebo tím, že ukončí přidělování bezplatných povolenek v oblasti letectví.
Dále chce přezkoumat směrnici o obnovitelných zdrojích energie a dosáhnout do roku 2030 podílu minimálně 40 % (nyní je to 32 %) energie z obnovitelných zdrojů na celkové skladbě zdrojů energie. Komise také navrhla změnu směrnice o energetické účinnosti – chce zvýšit cíl pro energetickou účinnost na 36 % pro konečnou spotřebu energie a na 39 % pro spotřebu primární energie.
Urychlit by se mělo také zavádění infrastruktury pro dobíjení vozidel alternativními palivy. Dalším návrhem je zákaz uvádět na trh osobní automobily nebo dodávky se spalovacím motorem od roku 2035. Evropská komise by také chtěla snížit emise v letectví zavedením pokročilých biopaliv a elektropaliv a podporovat využívání ekologičtějších paliv v lodní dopravě.
Jak si Česká republika vede ve snižování emisí?
Česká republika v roce 2019 vyprodukovala něco lehce pod 14 000 tun skleníkových plynů. Jedná se o nejhorší výsledek od roku 2008 a zároveň o největší přírůstek oproti roku 2018 v porovnání s ostatními evropskými státy. Co se týče rozdílu mezi lety 2018 a 2019, nejlepšího výsledku dosáhlo Německo.
ČR navíc měla třetí nejhorší výsledek v přepočtu vypuštěných emisí na obyvatele. Hůře na tom bylo jenom Lucembursko a Island. Tyto země však na druhou stranu měly velmi dobrý výsledek v porovnání s hrubým domácím produktem.
Česko mělo i třetí nejhorší výsledek v porovnání s hrubým domácím produktem, hůře dopadlo jenom Bulharsko a Polsko. Nejlepší výsledek v přepočtu na obyvatele měla Malta, Švýcarsko pak dosáhlo nejlepšího srovnání v porovnání s hrubým domácím produktem.
Plány České republiky ve snižování emisí
Důležitými strategickými dokumenty pro plánování v oblasti klimatu a v oblasti energetického hospodářství jsou Politika ochrany klimatu a Státní energetická koncepce. Podle Politiky ochrany klimatu patří Česká republika k nejprůmyslovějším státům Evropské unie, přičemž velký podíl tvoří těžký průmysl jako hutnictví nebo strojírenství.
Existuje „významný prostor pro snižování spotřeby tepla a elektřiny ve výrobních technologiích, například pomocí zpětného získávání tepla (rekuperace), zavedením kombinované výroby elektřiny, tepla a chladu (trigenerace), řízení otáček průmyslových motorů nebo modernizací elektromechanických zařízení.“
V oblasti průmyslu by mělo jít o zavádění výrobků s vyšší účelovostí, s příznivějším vlivem na životní prostředí nebo nejlepších dostupných technologií (tzv. BAT – best available technology). Měly by se také podporovat nízkoemisní, nízkoodpadové a energeticky úsporné technologie, programy zaměřené na úpravu a čištění odpadních vod, pro zpracování a odstraňování odpadů a pro zavádění „čistších“ technologií.
Dalším z možných řešení je snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší a do vody, neznečišťování vodních toků průmyslovými vodami a odpadními chemickými látkami a zdokonalování čištění odpadních vod. Dále se jedná o omezení výroby, dovozu a používání nebezpečných chemických látek a jejich náhrada alternativními produkty.
Opatřeními pro snižování emisí jsou také zavádění nízkouhlíkových technologií, obnovitelných zdrojů, zvyšování energetických úspor, kombinované výroby tepla a elektřiny, zavádění smart technologií v průmyslu nebo snižování ztrát v tepelných rozvodech. Na tyto projekty je možné získat dotaci z Operačního programu „Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost”. Ten však v dohledné době skončí a naváže na něj Operační program „Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost”.
Konec uhlí v Čechách
Vláda ČR stanovila konkrétní termín pro ukončení těžby uhlí v ČR. „Budeme vytvářet podmínky pro energetickou transformaci a rozvoj uhelných regionů tak, aby byl možný odklon od uhlí do roku 2033,“ stojí v programovém prohlášení vlády Petra Fialy. V koaliční smlouvě přitom stálo datum 2038, což značí, že vláda svůj plán o 5 let uspíšila.
Cílem do roku 2040 je vyšší využití obnovitelných zdrojů energie a jaderné energetiky. Plánuje se také postupné snižování podílu uhlí a zvyšování efektivity jeho využití s pomocí technologií čistého uhlí s pomocí nejlepších dostupných technologií.
Podle optimalizovaného scénáře by emise oxidu uhličitého ze spalovacích procesů měly v období 2010 až 2040 klesnout o 38 %. Uhlí by měla nahradit solární a větrná energie a energie z biomasy. Plánuje se také výstavba nových bloků jaderných elektráren a dlouhodobé prodloužení provozu současných čtyř bloků v Dukovanech.
Hodnocení Výboru pro hospodářská, sociální a kulturní práva
Česká republika je také smluvní stranou Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, který se věnuje ochraně životního prostředí. Výbor pro hospodářská, sociální a kulturní práva (dále jen „Výbor“) vydává periodické zprávy, ve kterých hodnotí situaci ve členských státech a případně jim dává doporučení.
Výbor zhodnotil, že emise skleníkových plynů se výrazně snížily, je však znepokojen tím, že tento pokles se v posledních letech prakticky zastavil. Kritizuje také to, že Česko má hospodářství náročné na uhlík, což vystavuje obyvatelstvo vysoce znečištěnému ovzduší. Doporučuje, aby republika podporovala alternativní a obnovitelné zdroje energie, například restrukturalizací uhelných regionů.
Poznámky
[1] Ministerstvo životního prostředí. Politika ochrany klimatu České republiky. Získáno z https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/politika_ochrany_klimatu_2017/$FILE/OEOK-POK-20170329.pdf.
Zdroje
Balíček „Fit for 55“. Získáno z https://www.consilium.europa.eu/cs/policies/green-deal/eu-plan-for-a-green-transition/
Committee on Economic, Social and Cultural Rights. (2022). Concluding observations on the third periodic report of Czech Republic, E/C.12/CZE/CO/3. Získáno z https://tbinternet.ohchr.org/_layouts/15/treatybodyexternal/Download.as….
Co způsobuje klimatické změny? Získáno z https://ec.europa.eu/clima/sites/youth/causes_cs.
EEA greenhouse gases - data viewer. (2021). Získáno z https://www.eea.europa.eu/data-and-maps/data/data-viewers/greenhouse-gases-viewer.
European Environmental Agency. (2021). The European environment — state and outlook 2020, Knowledge for transition to a sustainable Europe. Získáno z https://www.eea.europa.eu/publications/soer-2020/download.
Ministerstvo průmyslu a obchodu. Státní energetická koncepce České republiky. (2014). Získáno z https://www.mpo.cz/assets/dokumenty/52841/60959/636207/priloha006.pdf.
Ministerstvo životního prostředí. Politika ochrany klimatu České republiky. Získáno z https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/politika_ochrany_klimatu_2017/$FILE/OEOK-POK-20170329.pdf.
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích. Získáno z https://eur-lex.europa.eu/legal-content/cs/TXT/?uri=CELEX:52021PC0564.
Pařížská dohoda. Získáno z https://www.mzp.cz/cz/parizska_dohoda.
Programové prohlášení vlády. (2022). Získáno z https://www.vlada.cz/cz/programove-prohlaseni-vlady-193547/.
Programy podpory OP PIK. (2015). Získáno z https://www.mpo.cz/cz/podnikani/dotace-a-podpora-podnikani/oppik-2014-2….
Rámcová úmluva OSN o změně klimatu. Získáno z https://www.mzp.cz/cz/ramcova_umluva_osn_zmena_klimatu.
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. Získáno z https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32018L2001&from=EN.
Vláda schválila OP TAK, který v příštích letech podpoří rozvoj českých firem. (2021). Získáno z https://www.mpo.cz/cz/podnikani/dotace-a-podpora-podnikani/optak-2021-2027/aktualni-informace/vlada-schvalila-op-tak--ktery-v-pristich-letech-podpori-rozvoj-ceskych-firem--263692/.
Fotografie
[1] Průmysl je významným znečišťovatelem ovzduší. Burn, Rotterdam, 20191229, autor: lbert Sopakuwa, 29. prosince 2019, zdroj: Flickr, CC BY-NC-ND 2.0, editace: ořez.
[
