V souvislosti s nepříznivým zdravotním stavem prezidenta Miloše Zemana se centrem pozornosti stal čl. 66 Ústavy. K jeho aktivaci zatím nedošlo, debaty uplynulých týdnů nastínily, jak by mohlo odebrání pravomocí prezidentovi vypadat.

Miloš Zeman byl hospitalizován bezprostředně po sněmovních volbách. Šlo přitom již o jeho druhý pobyt v pražské Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN). Zatímco v půlce září v ní byl zhruba týden, po volbách strávil téměř měsíc na tamní jednotce intenzivní péče. 

Kvůli nedostatečným informacím o Zemanově zdravotním stavu si v půlce října Senát prostřednictvím předsedy Miloše Vystrčila vyžádal od ÚVN zprávu ohledně jeho schopnosti vykonávat úřad. Následně senátní komise pro Ústavu konstatovala, že jsou naplněny předpoklady pro aktivaci čl. 66 Ústavy České republiky.

Aktivace čl. 66 Ústavy: předpoklady a důsledky

Článek upravuje výkon pravomocí hlavy státu jinými ústavními činiteli, mimo jiné v případě, že prezident není ze závažných důvodů způsobilý svůj úřad vykonávat a shodnou-li se na tom obě komory Parlamentu.

Ústava nicméně pojem závažných důvodů nespecifikuje a článek nebyl v minulosti z tohoto důvodu nikdy použit. Doktrína jako příklady těchto závažných důvodů uvádí především zdravotní důvody, např. vážnou nemoc či operaci, jako méně očekávatelné důvody pak uvádí únos, zajetí panovníka cizí armádou, nezvěstnost či dlouhodobý pobyt v zahraničí. 

Klíčová je povaha závažných důvodů. Cílem čl. 66 je ochrana výkonu úřadu prezidenta republiky zajištěním nepřetržitého výkonu některých státních funkcí. Závažné důvody nezpůsobilosti výkonu úřadu tak musí představovat objektivně danou překážku. Zároveň musí být vztaženy k výkonu úřadu prezidenta jako celku, nikoliv jen k dílčím funkcím.

Prezident se může proti postupu Parlamentu bránit

Procesní obranu prezidenta představuje jeho oprávnění navrhnout Ústavnímu soudu, aby usnesení zrušil. Návrh může podat ve lhůtě 10 dnů od přijetí usnesení komor Parlamentu, že již nemůže svůj úřad vykonávat. Ústavní soud by pak musel do pěti dní od doručení návrhu nařídit ústní jednání a ve lhůtě 15 dní od jeho doručení o návrhu rozhodnout. Takové řízení by tak bylo limitováno poměrně krátkými lhůtami.

Ústavní soud by posuzoval, zda v době přijetí usnesení komor Parlamentu existovaly ony závažné důvody nezpůsobilosti vykonávat úřad prezidenta, popřípadě do kdy trvaly. V případě vyhovění návrhu prezidenta by však úkony činěné namísto něj nepozbývaly platnosti.

Senátoři řešili aplikaci čl. 66 již dříve

Komise pro Ústavu se čl. 66 zabývala již na schůzích v červnu a červenci letošního roku v souvislosti se zprávou bezpečnostního výboru.[1] Především v souvislosti s tzv. vrbětickou kauzou byl totiž výbor politickým vedením Senátu pověřen vypracovat analýzu Zemanova jednání v úřadu prezidenta.

Na základě zprávy výbor doporučil Senátu přijmout usnesení podle čl. 66 konstatující neschopnost Zemana vykonávat úřad prezidenta.[2] Členové senátní komise pro Ústavu a ústavně-právního výboru však nepovažovali, a to i na základě proběhnuvší dvoukolové ankety mezi ústavními experty, závěry analýzy za dostačující.

S výjimkou zpravodaje analýzy senátora Pavla Fischera totiž senátoři poukazovali především na nutnost vnímat čl. 66 jako nástroj k ochraně úřadu prezidenta, nikoliv jako prostředek k uplatnění Zemanovy politické odpovědnosti. Tím je podle nich institut ústavní žaloby podle čl. 65 Ústavy.

Senátorka Miroslava Němcová k tomuto uvedla: „Ve chvíli, kdy mám posuzovat, zda institut prezidenta má být zasažen rozhodnutím o odebrání těch pravomocí, si musím odmyslet, že tam sedí Miloš Zeman, že nesouhlasím s jeho kroky, nesouhlasím s jeho názory. A musím zvažovat to, jestli je naplněn požadavek článku 66 Ústavy, který říká, že prezident není, byť dočasně, schopen vykonávat svoji funkci. Tam není řečeno, jestli ji vykonává dobře, špatně, mizerně, na hraně Ústavy. Tam je řečeno, že není schopen vykonávat svou funkci.“[3]

Konec debat o čl. 66?

V listopadu se Zemanův stav zlepšil a v ÚVN byl přeložen na standardní oddělení. To zohlednila i senátní komise pro Ústavu. Podle ní by nebylo nutné situaci dále řešit, pokud by Zeman byl schopen výkonu alespoň významných pravomocí.[4] Na konci listopadu byl Zeman převezen z ÚVN do Lán, kde později jmenoval Petra Fialu předsedou vlády a započal hovory s kandidáty na ministry. V polovině prosince pak vládu Petra Fialy jmenoval.

S ohledem na vývoj událostí se tak zdá, že debaty o čl. 66 jsou pro tuto chvíli ukončeny. Nelze vyloučit, že v budoucnu opět nedojde ke zhoršení Zemanova zdravotního stavu a politici nezačnou o jeho aktivaci opět uvažovat. Podzimní debata o čl. 66 tak byla užitečná alespoň k připomenutí, že je rozdíl mezi tím, když prezident své pravomoci vykonávat nemůže a tím, když prezident své pravomoci vykonávat nechce.

 

Poznámky

[1] Analýza jednání a činů Miloše Zemana v úřadu prezidenta republiky: Vrbětice a dopady na bezpečnost ČR. Pavel Fischer. 2. 6. 2021. (https://www.pavelfischer.cz/wp-content/uploads/2021/06/Fischer_66_zpravodajska_zprava.pdf).

[2] 66. usnesení Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Senát. 2. 6. 2021. (https://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/99622/83635).

[3] Rozsypal, Michael. Němcová: Zbavení pravomocí prezidenta? Musíme být ve střehu. Zeman rozvrátil stát. Aktuálně.cz. 10. 11. 2021 (https://video.aktualne.cz/dvtv/nemcova-zbaveni-pravomoci-prezidenta-musime-byt-ve-strehu-ze/r~4a6d177641a411ec98380cc47ab5f122/).

[4] 11. usnesení Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury. Senát. 9. 11. 2021. (https://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/101562/85228). 

Zdroje

Filip, Jan. Čl. 66 [Zastupování prezidenta]. In: Bahýľová, Lenka; Filip, Jan; Molek, Pavel; Podhrázký, Milan; Suchánek, Radovan; Šimíček, Vojtěch; Vyhnánek, Ladislav. Ústava České republiky. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2015, s. 658-674.

Fischer, Pavel. Ústava předpokládá, že prezident jako každá instituce podléhá kontrole. Senát, 2021, č. 3, s. 17. (https://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/100895/84660).

Kysela, Jan. První pokus o iniciaci řízení podle čl. 66 Ústavy. Legislativní příloha odborného časopisu Správní právo, roč. 13, s. 103-104.

Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

10. usnesení Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury. Senát. 19. 10. 2021. (https://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/101269/84978). 

Fotografie

[1] Miloš Zeman. Zeman M 1, autor: David Sedlecký, 5. květen 2013, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0, editace: ořez.