Diskuse o nutnosti nahradit nekonečnou sérii nouzových stavů speciálním zákonem byla vedena již od počátku pandemie COVID-19. Přesto se Česká republika dočkala pandemického zákona až v únoru 2021. Co konkrétně nový zákon zakotvuje? Znamená přijetí pandemického zákona úplný konec nouzového stavu v České republice?

První vládní návrh pandemického zákona byl Poslanecké sněmovně představen již v květnu 2020, avšak nedostal se ani přes první čtení. Vláda se od té doby spoléhala na institut nouzového stavu, jehož opakované prodlužování provázely ve sněmovně bouřlivé diskuse.

Když v únoru 2021 Poslanecká sněmovna odmítla nouzový stav prodloužit, obrátili se na vládu hejtmani se žádostí o nové vyhlášení nouzového stavu. Jako jednu z podmínek si ovšem stanovili přijetí pandemického zákona. 

Jednání o konečném znění zákona

Po kontroverzním únorovém vyhlášení nouzového stavu vláda oživila svůj návrh z května 2020. Se zněním staronového návrhu však projevila nesouhlas opozice, jež kritizovala zejména absenci parlamentní kontroly nad prováděním zákona, příliš vysoké pokuty za nedodržování opatření a nejasný systém odškodňování zasažených podnikatelů a živnostníků.

Po jednání s opozicí byly sporné pasáže návrhu přepracovány a návrh pandemického zákona byl následně schválen Poslaneckou sněmovnou. Narazil ovšem v Senátu, kde se dočkal několika změn. Senát upozornil na nutnost podmínit platnost opatření trváním stavu pandemické pohotovosti a umožnit sněmovně opatření zrušit. Naopak zrušil oprávnění vlády omezovat veřejná shromáždění svolaná podle příslušného zákona.

Senátní verze byla Poslaneckou sněmovnou bez dalšího schválena a ještě téhož dne podepsána prezidentem republiky. Pandemický zákon nabyl účinnosti dne 27. února 2021, tedy pouhý den po jeho vyhlášení. Účinný bude jen do konce února 2022, déle budou platná pouze ustanovení, jež se týkají odškodňování a přestupků.

Hlavní body pandemického zákona

Pandemický zákon opravňuje Ministerstvo zdravotnictví a krajské hygienické stanice k vydávání restriktivních opatření týkajících se omezení služeb, obchodu, veřejné dopravy, výuky na školách nebo konání soukromých a veřejných akcí. Prostřednictvím mimořádných opatření je také možné nařídit testování zaměstnanců.

Dnem nabytí účinnosti pandemického zákona je vyhlášen stav pandemické pohotovosti. Tento stav podléhá kontrole Poslanecké sněmovny, která jej může kdykoli usnesením ukončit či znovu obnovit. Sněmovna může navíc kontrovat i samotná přijímaná opatření.

Zákon upravuje také finanční postihy za nedodržování mimořádných opatření. Výše pokuty může v případě přestupku fyzické osoby dosáhnout až jednoho milionu Kč, v případě právnické osoby až tří milionů Kč. Pokuta za nenošení roušky či respirátoru může činit až 30 tisíc Kč (přičemž vláda původně navrhovala až 100 tisíc Kč). V případě opakovaného porušování mohou být horní hranice postihů vyšší.

Přijímaná mimořádná opatření je třeba zdůvodňovat a každé dva týdny kontrolovat jejich potřebnost. Pokud by Ministerstvo zdravotnictví či krajská hygienická stanice došly k závěru, že důvody pro vydání opatření již pominuly nebo se změnily, bezodkladně opatření zruší nebo změní.

Zákon dále zakotvil informační povinnost Ministerstva zdravotnictví, jež je povinno zveřejňovat na svých internetových stránkách aktuální analýzu epidemiologické situace a přehled o míře ohrožení obyvatelstva a zvládání epidemie COVID-19.

Jablko sváru

Dosažení shody na konečném znění pandemického zákona bránila dlouho otázka odškodnění podnikatelů a živnostníků. Opozice trvala na nutnosti náhrady způsobené škody, čemuž ovšem vláda zpočátku nakloněna nebyla. 

Nárok na kompenzaci škody vzniklé ve stavu pandemické pohotovosti nakonec fyzickým a právnickým osobám náležet bude, a to ve výši skutečné škody vzniklé v příčinné souvislosti s mimořádnými opatřeními. Za škodu se ovšem nepovažují náklady na ochranné či dezinfekční prostředky.

Vzniklou škodu si budou muset vyčíslit sami poškození a prokázat její výši Ministerstvu financí, přičemž z celkové částky bude nutno odečíst již vyplacené státní podpory a kompenzace. O náhradu škody bude možné žádat do jednoho roku od jejího vzniku, ministerstvo bude mít následně šest měsíců na vyjádření. V případě, že by ministerstvo nárok neuznalo, může se poškozený obrátit na příslušný správní soud.

Přezkum mimořádných opatření byl uložen především Nejvyššímu správnímu soudu.[1] V této souvislosti vyzval jeho předseda JUDr. Michal Mazanec veřejnost k trpělivosti a pochopení, neboť tím bude způsobeno podstatné navýšení rozhodovací agendy soudu. Uvedl však, že se bude snažit o zachování standardní kvality a rychlosti rozhodování.

Rozporuplné reakce

Pandemický zákon vzbuzoval rozdílné reakce již od loňského jara. V Senátu byl zákon některými dokonce označen za „roční neomezený diktát vlády a ministerstva zdravotnictví.“[2] Naopak advokát JUDr. Robert Neruda ve zpravodajském pořadu na ČT24 zdůraznil, že pandemický zákon přinese možnost parlamentní kontroly vládních opatření, což nouzový stav neumožňoval.

Již od loňského jara upozorňovala také Rekonstrukce státu [3], že na současnou epidemiologickou situaci je třeba reagovat přijetím speciálního zákona. Ačkoli jeho přijetí hodnotí převážně kladně, staví se například proti tomu, že bude nahrazována pouze skutečná škoda. Kritizuje také nelehkou pozici podnikatelů zatížených důkazním břemenem při prokazování výše vzniklé škody.

Rozloučení s nouzovým stavem?

Ve výše zmíněném pořadu ČT24 vystoupil i ústavní právník JUDr. Ondřej Preuss, jenž uvedl, že by mohlo být nutné pokračovat v režimu nouzového stavu i po přijetí pandemického zákona. Současná epidemiologická a ekonomická situace totiž dosahuje takové intenzity, že jsou nutná i opatření, která pandemický zákon neumožňuje. Zejména se jedná o opatření omezující volný pohyb obyvatelstva. Podle doktora Preusse tak není za dané situace jisté, zda se k uplatnění nově přijatého zákona vůbec dostaneme.

Pandemický zákon tak nepředstavuje úplnou „náhradu“ nouzového stavu, ale pouze užší řešení současné krizové situace. Na rozdíl od nouzového stavu přinesl výrazné posílení kontroly mimořádných opatření, a to hned v několika rovinách. Jeho klíčovým aspektem je pak odškodnění poškozených podnikatelů a živnostníků ve výši skutečné škody, jež jim byla způsobena v souvislosti s mimořádnými opatřeními.

Závěrem je třeba podtrhnout, že na rozdíl od nouzového stavu a krizových opatření vznikl pandemický zákon jako výsledek konsensu parlamentních stran. Navíc i v době pandemické krize poskytl určité pojistky před nepřiměřenými zásahy do základních práv a svobod občanů.

 

Poznámky

[1] Nejvyšší správní soud je příslušný k projednání mimořádných opatření vydaných ministerstvem. K přezkumu opatření krajských hygienických stanic jsou však příslušné krajské soudy.

[2] ČTK. Senát vrátil sněmovně upravený pandemický zákon. Podmínkou pro restrikce má být stav pohotovosti. iROZHLAS. 24. 2. 2021.

[3] Rekonstrukce státu je projekt nevládních neziskových organizací, řady odborníků a občanů usilující o transparentnost veřejné správy. Dohlíží na dodržování principů demokratického vládnutí a prosazuje opatření pro dobrou správu.

Zdroje

Česká televize. Pandemický zákon ve sněmovně. Česká televize. 18. 2. 2021 (https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/221411058130218/video/820932).

ČTK. Senát vrátil sněmovně upravený pandemický zákon. Podmínkou pro restrikce má být stav pohotovosti. iROZHLAS. 24. 2. 2021 (https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/pandemicky-zakon-senat-snemovna-koronavirus-nouzovy-stav_2102242151_onz).

Gavenda, Jaroslav, Rambousková, Michaela, Machová, Martina. Sněmovnou prošel pandemický zákon. Podnikatelé mají dostávat odškodnění. Seznam Zprávy. 18. 2. 2021 (https://www.seznamzpravy.cz/clanek/pandemicky-zakon-ma-zelenou-vlada-vyhovi-opozici-ve-vsem-142976).

Gričová, Andrea. Poslanci schválili pandemický zákon. Ministerstvo může vydávat restrikce. deník.cz. 26. 2. 2021 (https://www.denik.cz/z_domova/poslanci-pandemicky-zakon-ministerstvo-20210226.html).

Mazanec, Michal. Prohlášení předsedy Nejvyššího správního soudu k přijetí tzv. pandemického zákona. Nejvyšší správní soud. 27. 2. 2021 (http://nssoud.cz/Prohlaseni-predsedy-Nejvyssiho-spravniho-soudu-k-prijeti-tzv-pandemickeho-zakona/art/32855?tre_id=135).

Rekonstrukce státu. Co přinese pandemický zákon? (host Josef Karlický). Rekonstrukce státu. 23. 2. 2021 (https://rekonstrukcestatu.bandcamp.com/track/co-p-inese-pandemick-z-kon-host-josef-karlick). 

Zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19.

Fotografie

[1] Předseda vlády Andrej Babiš. Andrej Babiš v roce 2020, autor: Lucie Bartoš, 30. leden 2020, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0, editace: ořez.