Evropská komise již tradičně zveřejnila zprávu o stavu právního státu v Evropské unii. Došlo ke zlepšení či zhoršení situace? V České republice přetrvávají problémy s korupcí a odměňováním v rámci justice, co jí tedy zpráva doporučuje na příští rok?

Evropská komise již pátým rokem vydává zprávu, hodnotí stav a která sleduje vývoj právního státu ve všech zemích EU. Celkově se ukazuje, že EU je připravena mnohem lépe než před pěti lety odhalovat a řešit vznikající problémy a předcházet jim. K tomu přispěl například obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie za účelem ochrany řádného finančního řízení rozpočtu EU a finančních zájmů EU před porušením zásad právního státu, který je platný od roku 2021. Dalším nástrojem, který přispěl k lepšímu stavu právního státu, je horizontální základní podmínka podle nařízení o společných ustanoveních (tzv. „horizontální základní podmínka Listiny“). Ta zajišťuje, že členské státy jsou povinny zavést účinné mechanismy, které zajistí dodržování Listiny základních práv ve všech fázích provádění programů EU. Komise pečlivě sleduje situaci ve všech členských státech a v případě potřeby přijímá opatření, kterými by chtěla zajistit odolnějšíevropské demokracie, vzájemnou důvěru v EU, dobré fungování jednotného trhu a podnikatelské prostředí, které podporuje konkurenceschopnost a udržitelný růst. 

Součástí zprávy jsou každoročně doporučení, která by státy měly reflektovat, aby zlepšily stav právního státu. Loňská doporučení byla z 68 % úplně či částečně splněna. To však neznamená, že situace se plošně zlepšuje - v některých státech je tomu totiž právě naopak. Špatně si vedlo především Maďarsko, které za poslední rok ve vztahu k doporučením nepokročilo v žádné z oblastí. Dobře na tom nebylo ani Slovensko, které mimo jediné kategorie, v níž prokázalo alespoň určitý pokrok, udržuje ve zbylých oblastech stále stejný stav. Naopak dobře si vedlo například Irsko, Řecko či Lucembursko.

Hlavními problémy, na které se letošní zpráva zaměřuje, jsou justiční reformy; protikorupční rámec; pluralismus a svoboda médií; a systém institucionálních brzd a protiváh.

Letošní zpráva navíc poprvé obsahuje čtyři kapitoly o vývoji v Albánii, Černé Hoře, Severní Makedonii a Srbsku. Důvodem, proč zpráva o právním státě zahrnuje tyto země, které zatím došly nejdále v procesu přistoupení k EU, je snaha o podpořit jejich reformní úsilí, pomoci tamním orgánům dosáhnout dalšího pokroku v přístupovém procesu a pomoci jim připravit se na další úsilí k posílení právního státu. Právní stát je nedílnou součástí samotné identity EU a předpokladem pro dodržování ostatních hodnot - zpráva proto obsahuje i pohled občanů. Podle posledního průzkumu Eurobarometru více než 7 z 10 občanů EU souhlasí s tím, že unie hraje důležitou roli v podpoře právního státu v jejich zemi. Téměř 9 z 10 občanů EU si myslí, že je důležité, aby všechny země EU dodržovaly její základní hodnoty. Kromě toho se v mnoha zemích výrazně zlepšil pocit informovanosti o základních hodnotách EU: celkově dle nejnovější zprávy 51 % občanů o nich a o právním státu cítí být informováno dobře, zatímco v roce 2019 to bylo 43 %.

Jak to funguje?

Všechny členské státy byly vyzvány, aby na základě společně projednaného aktualizovaného dotazníku poskytly informace o významných změnách, které se udály především od přijetí zprávy o právním státě v roce 2023. Vstupní informace jsou rozděleny do čtyř pilířů, jimiž se zpráva zabývá: justiční systém, protikorupční rámec, pluralita médií a další institucionální otázky týkající se brzd a protiváh. Tyto informace byly poskytnuty každým státem dle dohodnutého vzoru.

Jak je na tom Česká republika?

Dle zprávy došlo v roce 2023 v České republice ve všech oblastech k významnému či alespoň určitému posunu k lepšímu. 

Co se týče justičních reforem v České republice, zásadní reforma přinesla nové záruky pro odvolání nejvyššího státního zástupce a dalších vedoucích státních zástupců, čímž se naplnila doporučení z roku 2023. Výběrová řízení na soudce sice funguje dobře, stále ale vyžadují další praktické úpravy. Zpráva též zmínila, že dochází k digitalizaci díky plánovanému přechodu z klasických soudních spisů na elektronické.  Evropská komise opět zdůraznila, že platy soudců zůstávají problematické. To se týká též asistentů soudců a státních zástupců. 

Kromě justiční reformy Česká republika podnikla kroky k revizi legislativy o střetu zájmů a posílení etických pravidel, přičemž ale korupce na vysokých pozicích a zahraniční úplatky zůstávají nedořešenými výzvami. V indexu vnímání korupce za rok 2023 organizace Transparency International dosáhlo Česko 57 ze 100 možných bodů a umístilo se tak v rámci Evropské unie na 16. a celosvětově na 41. místě. [1] Evropská komise v souvislosti s korupcí explicitně zmiňuje kauzu bývalého premiéra Andreje Babiše, který byl obžalován ve věci spojené s dotačním podvodem. Případ vedl k opakovanému soudnímu řízení, které nařídil odvolací soud, a následnému opětovnému osvobození všech obžalovaných v první instanci. K podvodu údajně došlo v roce 2008 a obvinění bylo poprvé vzneseno v roce 2016. Dalším příkladem případů korupce na vysoké úrovni je skandál se zadáváním veřejných zakázek v městské hromadné dopravě a na pražském magistrátu (kauza Dozimetr) a případ korupce a podvodů v Brně v souvislosti s prodejem městských bytů, ale i další případy, jako věc související s institutem IKEM a manipulace s veřejnými zakázkami ve městech Olomouc a Pardubice. 

Mediální scéna se mění díky reformám, které posilují nezávislost veřejnoprávních médií, i když finanční stabilita těchto médií je stále problematická. Nové právní předpisy sice zakazují politikům vlastnit média, avšak přetrvávají obavy o transparentnost vlastnictví médií.[2]

Evropská komise doporučila České republice pro příští rok přijmout opatření k řešení odměňování soudců a zaměstnanců soudů a státních zastupitelství s ohledem na evropské normy týkající se zdrojů a odměňování v justici. Dále je potřeba přijmout opatření ke zkrácení délky řízení a zajištění nezávislosti vyšetřování a stíhání v případech korupce na vysoké úrovni, přijmout další opatření k posílení rámce pro bezúhonnost tykajícího se všech členů Parlamentu, zejména doplněním stávajících pravidel, pokud jde o efekt otáčivých dveří [3] a lobbing. Mělo by dojít k pokroku v dalších reformách týkajících se transparentnosti informací o vlastnictví médií. V souvislosti s tím je nutné zajistit, aby byla zavedena pravidla nebo mechanismy pro poskytování finančních prostředků veřejnoprávním médiím, které jsou přiměřené pro realizaci jejich poslání veřejné služby a zároveň zaručují jejich nezávislost. Důležitým bodem je též pokračovat v legislativních změnách s cílem zřídit národní instituci pro lidská práva s přihlédnutím k pařížským zásadám OSN.

Poznámky

[1]  Míra vnímané korupce se dělí do těchto kategorií: nízká (skóre vnímání korupce ve veřejném sektoru ze strany odborníků a vedoucích pracovníků podniků je vyšší než 79 bodů); relativně nízká (79–60 bodů), relativně vysoká (59–50 bodů), vysoká (méně než 50 bodů). 

[2] Zákon č. 253/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.  

[3] Efekt otáčivých dveří označuje situaci, kdy se do vysoké politiky mohou dostat představitelé zájmových skupin nebo i lobbisté sami na jedné straně a naopak řada bývalých veřejných činitelů se stává lobbisty nebo zaměstnanci zájmových skupin či firem na straně druhé.

Zdroje

[1] Evropská komise. 2024 Rule of Law Report. Dostupné z: https://commission.europa.eu/strategy-and-policy/policies/justice-and-fundamental-rights/upholding-rule-law/rule-law/annual-rule-law-cycle/2024-rule-law-report_en

[2] Müller, Laboutková, Vymětal. Lobbing v moderních demokraciích. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2010, s. 65

[3] Transparency International (2022), index vnímání korupce pro rok 2022, s.2–3.

Fotografie

Sídlo Evropské komise v Bruselu. Belgique - Bruxelles - Schuman - Berlaymont – 01, autor: EmDee, 14. září 2019, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0 DEED.