Česká republika se v červenci tohoto roku ujala historicky druhého předsednictví v Radě Evropské unie. V roli předsedající země bude po dobu šesti měsíců určovat nejen budoucí směřování Rady, řídit její zasedání, ale také ji zastupovat na jednáních s dalšími institucemi EU a partnery. Jaké jsou priority České republiky v oblasti demokracie a lidských práv? A na jaká vyjednávání se Česká republika bude soustředit?

Na otázky Centra pro lidská práva a demokracii odpovídá Úřad vlády ČR.

Ratifikace Istanbulské úmluvy vyžaduje další politickou a veřejnou diskusi

Chystá se Česká republika posunout diskuzi týkající se ratifikace Istanbulské úmluvy?

Potírání domácího a sexuálního násilí patří k prioritám českého předsednictví (CZ PRES) v oblasti rovnosti žen a mužů. Návrh na přistoupení EU k Istanbulské úmluvě je projednáván od roku 2016. Na vnitrostátní úrovni Úmluvu zatím neratifikovalo šest členských států (Bulharsko, Česká republika, Maďarsko, Litva, Lotyšsko a Slovensko). Poměrně dlouho se řešila otázka, zda může EU k Úmluvě přistoupit, aniž by byl proces ratifikace završen ve všech členských státech.

V říjnu 2021 vydal Soudní dvůr EU (SDEU) stanovisko, ve kterém konstatoval, že EU může k Istanbulské úmluvě přistoupit a nemusí čekat na vnitrostátní ratifikaci ve všech členských státech. Je nutné říci, že EU k Úmluvě nepřistoupí jako k celku, ale jen k částem spadajícím do výlučné či sdílené kompetence. Jedná se především o spolupráci v trestním řízení a v oblasti azylové politiky.

Po vydání posudku SDEU začalo francouzské předsednictví přistoupení EU k Úmluvě opět projednávat. Během našeho předsednictví by měly být dořešeny právně-technické detaily. První technické jednání proběhlo v polovině července. Dovršení procesu přistoupení Unie k Istanbulské úmluvě se předpokládá během švédského předsednictví.

Co se týče ratifikace Istanbulské úmluvy ze strany ČR, tak tato otázka vyžaduje další politickou a veřejnou diskusi. Ve vztahu k Úmluvě v našem prostředí panují některé obavy, mýty a dezinformace. Podle průzkumů veřejného mínění sice odpůrců ratifikace není mnoho (podle průzkumu z června 2021 je proti ratifikaci Istanbulské úmluvy jen 8 % veřejnosti), přesto je potřeba vést další diskusi a dopady ratifikace veřejnosti důsledně vysvětlit. Ministerstvo spravedlnosti v loňském roce požádalo o odklad předložení návrhu na ratifikaci do února 2023. Vláda by se tedy otázkou ratifikace měla začátkem příštího roku opět zabývat.

Rada EU v červnu schválila Závěry o ochraně bezpečnosti novinářů a pracovníků sdělovacích prostředků. Plánuje Česká republika v této oblasti další inciativy?

ČR uvítala iniciativu francouzského předsednictví zdůraznit nezbytnost ochrany novinářek a novinářů. Jejich role ve společnosti je nenahraditelná a útoky na ně a jejich práci mohou mít negativní vliv na celou společnost. Schválené Závěry Rady EU o ochraně bezpečnosti novinářů a pracovníků sdělovacích prostředků (dále jen Závěry) lze považovat za dobrý podklad k dalším krokům v této problematice na evropské úrovni.

ČR podporuje stávající iniciativy jako je například European News Media Forum. Taktéž si uvědomuje, že by měl být dáván důraz na vzdělávání v této oblasti, ale i podchycení významu online prostoru a nutnosti zajištění bezpečnosti i zde skrze spolupráci všech hráčů včetně policie a odborníků na kyberbezpečnost. Ponechat stranou nelze ani spolupráci s nevládními organizacemi, které mají dostatečné znalosti a zkušenosti, a výměnu zkušeností na evropské úrovni ke zlepšení vnitrostátních postupů.

Závěry vyzývají členské státy a Evropskou komisi k realizaci konkrétních kroků, kterých by mělo být dosaženo v horizontu tří let. ČR tyto návrhy podporuje a bude se snažit o jejich postupnou realizaci ve spolupráci všech zainteresovaných resortů (Ministerstvo kultury, Ministerstvo vnitra, zmocněnec vlády pro oblast médií a dezinformací a další). Ministerstvo kultury připravilo dotační řízení na podporu profesionalizace médií a na posilování mediální gramotnosti.

První dotace je určena na podporu projektů z oblasti hromadných sdělovacích prostředků – přehlídky, soutěže, ceny, konference, projekty zaměřené na podporu novinářek a novinářů (včetně mentoringu a leadershipu) s cílem vyrovnaného zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích v oblasti médií apod. Druhá dotační výzva je určena na podporu projektů zaměřených na mediální kulturu a porozumění médiím, včetně projektů pro děti a ohrožené sociální skupiny.

V návaznosti na nedávné předložení návrhu směrnice o ochraně před strategickými žalobami proti účasti veřejnosti (SLAPP), jejímž cílem je ochránit novináře a obránce lidských práv před šikanózními žalobami, bude CZ PRES pokračovat ve vyjednávání. ČR plánuje dosáhnout buď částečného obecného přístupu, nebo zorganizovat orientační debatu nad vybranými aspekty návrhu.

ČR taktéž vyhlíží zveřejnění evropského aktu o svobodě sdělovacích prostředků, jehož cílem je chránit pluralitu a nezávislost sdělovacích prostředků na vnitřním trhu EU, který s ochranou novinářů úzce souvisí. Diskuze na neformálním zasedání ministrů pro evropské záležitosti v polovině července 2022 v Praze ukázala, že mezi členskými státy panuje shoda ohledně důležitosti dalšího posílení nezávislosti médií, plurality a také ochrany novinářů.

Snižování rozdílů v příjmech žen a mužů jako jedna z priorit

Jaké změny by měly přinést právě vyjednávané směrnice o transparentnosti platů a genderovém násilí? Jak plánuje Česká republika prosazovat práva žen především s ohledem na tyto dvě směrnice?

Návrh směrnice o transparentnosti odměňování reaguje na skutečnost, že v Evropě přetrvávají vysoké rozdíly v příjmech žen a mužů. Ženy v EU vydělávají v průměru o 14 % méně než muži, a to i přes to, že právo žen a mužů na rovnou odměnu za práci stejné hodnoty bylo zakotveno již v roce 1957 v Římské smlouvě. Směrnice směřuje k posílení vymahatelnosti tohoto práva. Zejména zavádí právo zaměstnanců na informace o průměrné mzdě na srovnatelné pozici u svého zaměstnavatele. Zavádí také povinnost velkých zaměstnavatelů informovat o rozdílu v průměrných mzdách žen a mužů.

Směrnice se momentálně nachází ve fázi trialogů. To znamená, že CZ PRES hledá kompromis mezi návrhem Evropské komise, mandátem Rady EU a stanoviskem Evropského parlamentu (EP). Pozměňovací návrhy EP jsou v řadě ohledů příliš ambiciózní a rozšiřují působnost směrnice. Snížování rozdílů v příjmech žen a mužů patří k prioritám našeho předsednictví a budeme se snažit vyjednávání této směrnice co nejvíce posunout.

Návrh směrnice o potírání násilí na ženách a domácího násilí pak obsahuje komplexní úpravu prevence těchto forem násilí a pomoci jeho obětem. Návrh byl Evropskou komisí představen letos v březnu a jednání jsou teprve v počáteční fázi. Směrnice kromě trestněprávní roviny upravuje i oblast podpůrných služeb pro oběti, oblast prevence či přeshraniční spolupráce.

Jde tedy o velmi komplexní a rozsáhlou směrnici a některé státy vůči ní mají výhrady. CZ PRES bude ve vyjednávání směrnice o potírání násilí na ženách a domácího násilí pokračovat, dosáhnout shody na úrovni Rady EU však bude velmi složité.

​Právní stát a hodnoty s ním spojené musí být tématem, které nás spojuje a nikoliv rozděluje

​Má Česká republika nějaké plány ohledně upevnění monitorování a dodržování právního státu (rule of law) v zemích EU?

Česká republika si zcela uvědomuje, že právní stát představuje nedílnou součást našeho evropského společenství. Právní stát a hodnoty s ním spojené, vyjádřené v článku 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU), musí být tématem, které nás spojuje a nikoliv rozděluje. To se bude odrážet i během probíhajícího českého předsednictví, kdy ČR bude působit jako tzv. honest broker – nestranný zprostředkovatel usilující o dosažení smírného řešení se všemi dotčenými stranami.

EU v současnosti disponuje několika nástroji a mechanismy sledujícími cíl v podobě ochrany zásad právního státu. S těmito nástroji musíme nakládat smysluplným a koordinovaným způsobem. ČR bude během svého předsednictví pokračovat v řízeních dle čl. 7 SEU, která jsou v současné době vedena s Polskem a Maďarskem, a zařadit t. Tyto body budou zařazeny na jednání Rady.

Procedurou podle čl. 7 SEU se ovšem spektrum nástrojů určených na ochranu právního státu nevyčerpává. V červenci 2022 byla zveřejněna třetí zpráva Evropské komise o stavu právního státu v členských zemích EU. ČR pokládá tento mechanismus za velmi přínosný nástroj a během svého předsednictví vyvine náležité úsilí směrem k pokračování stávajícího směru debaty ohledně tohoto mechanismu. Konkrétně během CZ PRES proběhnou dvě diskuze na Radě, které bude ČR moderovat. První z diskuzí bude mít horizontální charakter a jejím obsahem budou obecné trendy v oblasti právního státu v EU. Následovat bude specifická diskuze zaměřující se na pět členských států dle protokolárního pořadí.

Dalším z klíčových nástrojů týkajících se právního státu je nařízení o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie. To, jak název napovídá, podmiňuje čerpání unijních finančních prostředků dodržováním zásad právního státu. Procedura byla historicky poprvé spuštěna vůči Maďarsku letos v dubnu. Aktuálně Evropská komise zpracovává reakci na dopis, kterým Maďarsko odpovědělo na její výtky. S ohledem na to, že jde o historicky první případ, nelze zatím předvídat časový harmonogram, a tedy ani to, zda těžištěm řízení bude období českého předsednictví.

Chystá se Česká republika věnovat oblasti vyšetřování válečných a jiných zločinů, které jsou páchány na Ukrajině? Jak lze ze strany EU podporovat mezinárodní vyšetřování a jak vnitrostátní v jednotlivých státech?

Koordinace justiční reakce EU na ruskou agresi vůči Ukrajině je jednou z klíčových priorit v oblasti justice, které se ČR bude věnovat v průběhu celého CZ PRES. Otázka shromažďování veškerých dostupných důkazů a jejich uchovávání nepochybně představuje jedno ze zcela klíčových témat justiční reakce na zločiny ruských okupantů spáchané na ukrajinské půdě. Aby bylo zajištěno, že žádný z těchto zločinů neunikne spravedlnosti, je nezbytné vyvinout maximální úsilí při shromažďování a uchovávání všech dostupných důkazů, kdy CZ PRES podpoří koordinaci veškerých postupů při shromažďování důkazů na národní, evropské i mezinárodní úrovni.

Tématu shromažďování a uchovávání důkazů trestných činů spáchaných v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině se věnovala již diskuze ministrů spravedlnosti v průběhu neformálního jednání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci v Praze v polovině července, také za účasti zástupce Eurojustu, žalobce Mezinárodního trestního soudu v Haagu a ministra spravedlnosti Ukrajiny Denise Maliusky.

Policie ČR rovněž zahájila prověřování válečných zločinů spáchaných v souvislosti s invazí Ruské federace na Ukrajinu. Hlavním cílem tohoto prověřování je shromáždění informací využitelných jako důkazy v trestním řízení. Takové informace mohou poskytnout zejména uprchlíci z Ukrajiny, kteří aktuálně pobývají v ČR. Dozor nad prověřováním a vyšetřováním byl svěřen vrchnímu státnímu zastupitelství tak, aby byla zajištěna dostatečná specializace při jeho výkonu.

Evropská komise předložila na konci dubna návrh revize nařízení o shromažďování, uchovávání a analýze důkazů souvisejících s genocidou, zločiny proti lidskosti a válečnými zločiny v Eurojustu. Cílem je umožnit Eurojustu shromažďovat, uchovávat a analyzovat důkazy týkající se nejzávažnějších mezinárodních zločinů a v případě potřeby umožnit jejich výměnu nebo je jinak zpřístupnit příslušným vnitrostátním i mezinárodním justičním orgánům.

Role Eurojustu je důležitá vzhledem k rozsahu událostí, které se dějí na Ukrajině, a obrovskému množství důkazů, které je třeba uložit a uchovávat. Zároveň text nařízení umožňuje vytvoření dočasného automatizovaného zařízení, kde je možné tyto informace ukládat, mimo systém řízení případů, který toto nyní neumožňuje. Další změnou je možnost zasílat Eurojustu ve vztahu k těmto trestným činům i video a audiozáznamy. Vzhledem k naléhavosti situace byl návrh přijat ve zrychlené proceduře a vstoupil v platnost dne 1. června 2022.

 

Fotografie

[1] Předsedkyně Evropské komise a předseda vlády ČR. 1Z6_4969, autor, autor: EU2022_CZ, 1. červenec 2022, zdroj: Flickr, editace: ořez.