Média v únoru informovala o údajném záměru společnosti Meta Platforms „vypnout“ Facebook a Instagram Evropanům. Americký internetový gigant, který čelí řadě skandálů, se ale dle svých slov nikam nechystá. Podle expertů se Meta snažila pouze přimět EU a USA k urychlení jednání o nové úpravě ochrany osobních dat. Dokument, který by zajistil vyšší evropské nároky, se dlouho nedařilo vyjednat. K posunu došlo na konci března, kdy nejvyšší představitelé EU a USA uvedli, že se stranám podařilo najít shodu na principech nové dohody. 

Meta (ne)chce z Evropy pryč

Americká společnost Meta Platforms (dříve Facebook),[1] vlastnící mimo jiné sociální sítě Facebook a Instagram, zveřejnila v únoru tohoto roku výroční zprávu. V ní uvedla, že pokud nebude přijat nový transatlantický rámec pro přenos dat a Meta se nebude moci dále spoléhat na standardní smluvní doložky (SCC) či jiné způsoby přenosu dat z Evropy do USA, nebude pravděpodobně v Evropě poskytovat některé své služby včetně Facebooku a Instagramu.

V reakci na tuto formulaci se objevily v řadě médiích varovné články informující o tom, že zakladatel společnosti Meta Mark Zuckerberg chce Evropanům vypnout jejich oblíbené sociální sítě. Evropští politici hodnotili případný vývoj událostí velmi vlažně a zprávu o ukončení služeb Meta v Evropě bagatelizovali. Německý vicekancléř Robert Habeck uvedl, že poté co mu někdo  „hacknul“ účet, fungoval bez Facebooku a Twitteru čtyři roky a jeho život byl fantastický. Francouzský ministr financí Bruno Le Maire doplnil, že život bez Facebooku by byl velmi dobrý.

Jako za velmi nepravděpodobný označili odchod Meta z Evropy i někteří odborníci. Například podle bývalé europoslankyně z Nizozemí a ředitelky mezinárodního Cyber Policy Center Stanfordské univerzity Marietje Schaake jsou takové šance  „nulové“. Evropský trh je podle ní pro společnost příliš významný. Evropané sice představují asi jen 15 procent uživatelské základny, za to však tvoří zhruba čtvrtinu příjmů společnosti. Hlavním zdrojem příjmů firmy jsou uživatelská data. Díky nim totiž sítě sledují chování svých uživatelů a mohou na ně přesně zacílit reklamy.

Krátce po zveřejnění výroční zprávy vydal viceprezident Facebooku Markus Reinisch stručné prohlášení, v němž stálo, že Meta rozhodně odchodem z Evropy nevyhrožuje. Společnost se údajně stejně jako dalších sedmdesát amerických a evropských firem obává obchodního rizika, které plyne z nejistoty kvůli nedostatečné mezinárodní úpravě přenosu dat z Evropy do USA. Reinisch také doplnil, že na právní komplikace upozorňovala společnost již opakovaně několik let. Po srovnání částí zpráv upozorňujících na možné problémy vyplývající z absence úpravy o ochraně dat z předchozích let si lze všimnout, že formulace v té z posledního roku  byla emocionálněji zabarvena než minulé, i proto mohla připoutat větší pozornost médií.

Boj o ochranu osobních údajů odstartoval whistleblower Snowden

Únorová slovní přestřelka o odchodu Meta z Evropy je tak nejnovější epizodou již téměř osmiletého sporu o rozsahu ochrany osobních údajů mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými. Ten začal v roce 2014, kdy rakouský právník Maximillian Schrems podal stížnost k irskému orgánu pověřenému dozorem nad uplatňováním ochrany osobních údajů.

Důvodem podání stížnosti byla údajná nedostatečná ochrana před zpracováním osobních údajů americkými společnostmi. Ty Facebook předával serverům umístěným ve Spojených státech amerických. Schrems, uživatel Facebooku a občan Evropské unie, tak učinil v návaznosti na informace, které o rok dříve přinesl světu Edward J. Snowden, americký whistleblower a bývalý zaměstnanec Národní bezpečnostní agentury. Snowden v rozhovoru pro britský deník The Guardian prozradil, že bezpečnostní služby USA masivně sledují telefonní zařízení a další elektronické komunikace.

V říjnu 2015 Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) pak v případě známém jako Schrems I [2] zrušil rozhodnutí Evropské komise definující systém tzv. “bezpečného přístavu”. Ten stanovoval zásady, na základě kterých bylo možné předávat osobní údaje do USA společnostem, které se zásady zavázaly dodržovat. Soudní dvůr tehdy uvedl, že evropská data nebyla ve Spojených státech amerických dostatečně chráněna.

Štít chránící data Evropanů vydržel čtyři roky, nový není

Evropská komise tak v roce 2016 přijala nový nový rámec pro transatlantickou výměnu osobních údajů pro komerční účely, nazvanou štít EU-USA na ochranu soukromí. Přestože jej tehdejší eurokomisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů Věra Jourová označila za robustní systém ochrany osobních údajů, který dává podnikům právní jistotu a který podle ní zavádí nejvyšší standardy ochrany osobních údajů Evropanů, zůstal štít v platnosti jen čtyři roky.

V roce 2020 bylo totiž přijato další rozhodnutí SDEU, známé jako Schrems II.[3] V něm Soudní dvůr tento štít, kterým se řídilo více než pět tisíc společností, označil za neplatný. Argumentoval mimo jiné tím, že vnitrostátní úprava Spojených států amerických neobsahovala žádná omezení týkající se pravomoci státních orgánů, které sledování provádí, a ani neposkytovala požadované záruky pro ochranu občanů třetích zemí. Podle soudu nebyly americká právní úprava a některé programy umožňující přístup americkým orgánům veřejné moci k osobním údajům Evropanů upraveny do takové míry, aby odpovídaly rovnocenným požadavkům, které vyžaduje unijní právo.

SDEU však v roce 2020 ponechal v platnosti rozhodnutí Komise 2010/87 o standardních smluvních doložkách (SCC) pro předávání osobních údajů zpracovatelům usazeným ve třetích zemích. SCC jsou tak v současnosti hlavním nástrojem, kterým se řídí zahraniční firmy při přesouvání uživatelských dat z EU do USA.

Na přípravě nového rámce pro přenos osobních dat se dle Evropské komise intenzivně pracuje. Komise se nechala slyšet, že bude plně v souladu s požadavky stanovenými SDEU a zajistí právní jistotu, kterou očekávají na obou stranách Atlantiku. Na konci března oznámili americký prezident Joe Biden a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, že se strany dohodly na principech nové dohody. Podle agentury Reuters se ale o její konečné podobě bude jednat ještě několik měsíců. 

Zatímco se politici dohadují, Facebook zneužívá data a rozděluje společnost

Evropský právní názor snažící se prosadit vyšší ochranu osobních dat do velké míry reaguje na vývoj kolem společnosti Meta. Technický gigant se totiž v posledních letech potýká s jedním skandálem za druhým. Několik z nich se přitom týká nedostatečného zajištění ochrany soukromí svých uživatelů.

Nejznámějším případem je kauza týkající se společnosti Cambridge Analytica. Ta získala data více než osmi desítek milionů uživatelů Facebooku, které využila během volebních kampaní v několika zemích. Společnost mimo jiné poskytovala služby pro bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa během jeho prezidentské kampaně v roce 2016. Šéf Meta Mark Zuckerberg tehdy dokonce čelil slyšení před americkým Kongresem.

Kauzu také řešila americká Federální komise pro obchod. Ta již v roce 2012 obvinila Facebook z porušení ochrany soukromí. O sedm let později pak udělila sociální síti rekordní pokutu ve výši pěti miliard korun. Cílem finančního postihu bylo podle Obchodní komise přimět Facebook, aby dostál svým slibům a zajistil dostatečnou ochranu soukromí milionů amerických uživatelů.

V dubnu loňského roku zase vyšlo najevo, že na internet unikla osobní data více než půl miliardy uživatelů Facebooku ze 106 zemí světa, a to včetně milionu Čechů. Mezi zveřejněnými údaji se objevila telefonní čísla, celá jména, lokalizační údaje, data narození a v některých případech i emailové adresy.

Vedle problematického nakládání s osobními daty se loni snesla na společnost další vlna kritiky. Odstartovalo ji veřejné vyjádření bývalé manažerky Facebooku Frances Haugen. Ta tvrdila, že Facebook upřednostňuje vlastní zisk před bezpečností uživatelů. Haugen před americkým Senátem a později i před Evropským parlamentem uvedla, že produkty a služby Facebooku poškozují děti, podněcují k rozdělování společnosti a oslabují demokracii. Další dokumenty, které Haugen zveřejnila, poukázaly na to, že společnost věděla, že svými algoritmy vede některé uživatele k extremismu a podporuje šíření dezinformací.

Metaverse: virtuální svět, který nám sebere ještě více dat?

Přes mnohé skandály zůstává Meta stále technickým gigantem. Přestože se poprvé v historii společnosti snížil počet denně aktivních uživatelů Facebooku, a to z 1,930 miliard na 1,929 miliard, počet profilů na Instagramu stále roste.

V únoru se akcie společnosti propadly o 26 procent, tedy o zhruba 230 miliard dolarů (více než čtyři biliony korun). Podle agentury Bloomberg šlo o největší propad v historii akciových trhů. K němu přispěly konkurenční platformy Tik Tok, Youtube a Google, ale i nová pravidla ochrany soukromí společnosti Apple. Ty ztěžují cílení reklam na Facebooku a Instagramu. Uživatelé Apple produktů totiž mohou zabránit aplikacím sledovat jejich online aktivity pro účely reklamy. V neposlední řadě mají na společnost negativní dopady probíhající skandály.

Přes momentální propad Meta i nadále myslí ve velkém. Do budoucna by chtěla spustit projekt Metaverse. Jde o virtuální svět, který umožní uživatelům vstoupit do virtuální reality. Každý se tak bude moci stát součástí digitálního prostoru a interagovat v něm. Analytici odhadují, že projekt bude spuštěn až kolem roku 2030. Haugen v nedávném rozhovoru pro AP News varovala, že Metaverse bude návyková a poskytne Facebooku další příležitost, jak získat a využít ještě více osobních dat uživatelů.

Vypadá to, že boj o ochranu uživatelských dat tak v dohledné době hned neskončí. Již tak složité politické rozhovory se do budoucna nejspíše ještě více zkomplikují. Na budoucí politickou reprezentaci čeká otázka jako ze sci-fi: kde ve virtuálním světě leží hranice soukromí?

 

Poznámky

[1] Meta Platforms je americká nadnárodní technologická společnost, kterou vede Mark Zuckerberg. Spadají pod ní sociální sítě jako Facebook, Instagram, Messenger a WhatsApp.

[2] Jako „Schrems I“ je označován rozsudek velkého senátu Soudního dvora ve věci C-362/14 Maximillian Schrems v. Data Protection Comisssioner ze dne 6. října 2015.

[3] Schrems II označuje rozsudek Soudního dvora ve věci ​​C-311/18 Data Protection Comissioner v. Facebook Ireland Limited a Maximillian Schrems ze dne 16. července 2020. V něm bylo rozhodnutí Komise ze dne 12. července 2016 o odpovídající úrovni ochrany poskytované štítem EU-USA na ochranu soukromí prohlášeno za neplatné.

Zdroje

BBC News. EU-US Privacy Shield for Data struck down by court. BBC. 16. červenec 2020 (EU-US Privacy Shield for data struck down by court - BBC News).

BBC News. Facebook downplays data breach in internal email. BBC. 20. duben 2021 (https://www.bbc.com/news/technology-56815478).

Boyd, Christopher. Zuckerberg´s Metaverse, and the possible privacy and security concerns. Malwarebytes. 2. listopad 2021 (https://blog.malwarebytes.com/privacy-2/2021/11/zuckerbergs-metaverse-and-the-possible-privacy-and-security-concerns/).

Brejcha, Pavel. Metaverse: Jaké hrozby přináší nový svět od Marka Zuckerberga? Fakescape.cz. 11. únor 2022 (https://www.fakescape.cz/blog/metaverse-hrozby-novy-svet).

Casert, Raf. Chan, Kelvin. The AP Interview: Facebook whistleblower fears the metaverse. Associated Press. 9. listopad 2021 (https://apnews.com/article/technology-lifestyle-business-only-on-ap-media-e4f03d38243552e46a77d0d3f0d45e3b).

Davies, Pascale. Meta warns it may shut Facebook in Europe but EU leaders say life would be ´very good´ without it. Euronews. 9. únor 2022 (https://www.euronews.com/next/2022/02/07/meta-threatens-to-shut-down-facebook-and-instagram-in-europe-over-data-transfer-issues).

Deutsch, Jillian. Bodoni, Stephanie. Meta Renews Warning to EU it Will Be Forced to Pull Facebook. Bloomberg. 7. únor 2022 (Meta (FB) May Shut Down Facebook, Instagram in Europe Over GDPR Data Rules - Bloomberg).

Fair, Lesley. (2019, červenec) FTC´s $5 Billion Facebook settlement: Record-breaking and history-making. [tisková zpráva Federální komise pro obchod]. Získáno z FTC’s $5 billion Facebook settlement: Record-breaking and history-making | Federal Trade Commission.

Hetzner, Christiaan. Kahn, Jeremy. Meta threatens to pull the plug on Facebook and Instagram in Europe over data privacy dispute. Fortune. 7. únor 2022 (Meta may pull the plug on Facebook and Instagram in Europe over data privacy dispute | Fortune).

Isaac, Mike. 6 Reasons Meta Is in Trouble. The New York Times. 3. únor 2022 (https://www.nytimes.com/2022/02/03/technology/facebook-meta-challenges.html?searchResultPosition=1).

Koubský, Petr. Google pod evropskou palbou, Facebook hrozí odchodem. EU ztrácí s digitálními giganty trpělivost. Deník N. 14. únor 2022 (https://denikn.cz/808458/google-pod-evropskou-palbou-facebook-hrozi-odchodem-eu-ztraci-s-digitalnimi-giganty-trpelivost/?ref=list).

Kostolanská, E. (2020). Další kapitola příběhu ochrany osobních údajů v Evropské unii. Bulletin lidských práv (Bulletin_leden-unor_2020.pdf (centrumlidskaprava.cz)).

Lewis, Paul. Hilder, Paul. Leaked: Cambridge Analytica´s blueprint for Trump victory. The Guardian . 23. březen 2018 (https://www.theguardian.com/uk-news/2018/mar/23/leaked-cambridge-analyticas-blueprint-for-trump-victory).

Meta Platforms, Inc. (2022). Výroční zpráva pro rok 2021. Dostupné z 0001326801-22-000018 (d18rn0p25nwr6d.cloudfront.net).

Reinisch, Markus. (2022, únor). Meta is Absolutely not Threatening to Leave Europe  [tisková zpráva společnosti Meta]. Získáno z https://about.fb.com/news/2022/02/meta-is-absolutely-not-threatening-to-leave-europe/.

Zadrozny, Brandy. ´Carol´s Journey´: What Facebook knew about how it radicalized users. NBC News . 23. říjen 2021 (https://www.nbcnews.com/tech/tech-news/facebook-knew-radicalized-users-rcna3581).

Fotografie

[1] Maximillian Schrems, právník a aktivista za ochranu osobních údajů. Max Schrems 2016 a, autor: Manfred Werner – Tsui, 13. leden 2016, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0, editace: ořez.