44 % Evropanů si myslí, že nejdůležitějším úkolem v životě ženy je pečovat o domácnost a rodinu, zatímco 43 % Evropanů věří, že muži mají primárně vydělávat peníze. To v praxi znamená, že ženy v rámci Evropské unie tráví 22 hodin týdně péčí o rodinu a domácnost, zatímco muži pouze 9 hodin. Co v otázkách rovnosti žen a mužů podnikají Evropská unie a Rada Evropy?

Jubilejní rok pro postavení žen

V letošním roce uběhne 25 let od čtvrté Světové konference Organizace spojených národů o ženách, na které byla přijata Pekingská deklarace a akční platforma. Tato deklarace definovala dvanáct oblastí klíčových pro postavení žen a doporučila kroky k jejich zlepšení. Podepsaly ji vlády 189 zemí, které každých pět let posílají periodické zprávy o plnění svých závazků.

Země sdružené v Evropské unii se pravidelně umisťují na špici Globálního žebříčku genderové rovnosti. Z prvních dvaceti zemí se osmnáct nachází v Evropě, s Dánskem, Finskem, Švédskem a Norskem ve vedení. I přesto, jak vyplývá z dat uvedených výše, nemají muži a ženy v Evropě stejné příležitosti. Co tedy Evropa pro zlepšení genderové rovnosti dělá?

Co chtějí ženy k Valentýnu? Zákaz diskriminace

Evropský soud pro lidská práva k příležitosti svátku svatého Valentýna uspořádal konferenci pro soudce, akademiky i zástupce evropských institucí a neziskových organizací na téma „Ženy a lidská práva“ za účasti světových kapacit na dané téma.

Významná právnička zabývající se feministickou kritikou práva na Univerzitě v Oxfordu Sandra Fredman představila svou koncepci genderové rovnosti, kterou by mohl Soud využít ve své judikatuře pod článkem 14 Úmluvy garantujícím zákaz diskriminace. Fredman uvádí, že opravdové, nikoliv pouze formální, rovnosti lze dosáhnout při naplnění čtyř dimenzí.  

Zaprvé jde o redistribuci zdrojů tak, aby rozdíly v příjmech mužů a žen v Evropské unii již nedosahovaly 16 % a rozdíly ve starobních důchodech dokonce 30 %. Druhou dimenzí je otázka uznání a důstojnosti, do které zasahuje stereotypní uvažování. Důsledkem stereotypů je totiž genderové rozdělení rolí v rodině a společnosti, ale i genderově podmíněné násilí, v rámci nějž se k ženám přistupuje jako k předmětům, nikoliv svobodným a rovným lidským bytostem. O jak palčivý problém se jedná, lze demonstrovat na statistických údajích - 22 % žen v Evropské unii zažilo násilí ze strany partnera a dokonce více než polovina žen byla sexuálně obtěžována.

Třetím aspektem rovnosti je dle Fredman účast na rozhodování. Ženy tvoří pouze 32 % členů národních parlamentů, 22 % programátorů a jen 8 % všech výkonných ředitelů. Životní zkušenosti žen se tak dostatečně nepromítají do politik států a rozhodování soukromého sektoru nebo do čeho investovat. Služby a statky, jako jsou třeba mateřské školy nebo chodníky, které v důsledku vnímání žen jakožto primárních pečovatelek využívají především ženy, tak mohou být podfinancovány. Posledním aspektem je nutnost systémových změn tak, aby stávající struktury, kupř. délka pracovního týdne, zohledňovala zájmy všech, včetně pečujících osob.

Stereotypy před Evropským soudem pro lidská práva

Jak ve své úvodní řeči na konferenci připomněl předseda Soudu Guido Raimondi, v roce 2012 vydal velký senát průlomový rozsudek v případu Konstantin Markin proti Rusku týkající se genderových stereotypů v národním zákonodárství. Soud uvedl, že „odkaz na tradiční rozdělení genderových rolí ve společnosti nemůže odůvodnit vyloučení mužů z nároku na rodičovskou dovolenou. (...) Genderové stereotypy, jako je vnímání žen jako primárních pečovatelek a mužů jako primárních živitelů rodiny, nemohou být samy o sobě považovány za dostatečné odůvodnění rozdílného zacházení...“

Tento případ skvěle demonstruje, jak jsou všechny čtyři rozměry (distribuce, uznání, zastoupení a systémové změny) v rámci teorie rovnosti Sandry Fredman vzájemně propojené. Pakliže vlivem genderového stereotypu žen-pečovatelek a mužů-živitelů mohou čerpat rodičovskou dovolenou jen ženy, dochází k distributivní nerovnosti mezi ženami a muži, kteří se věnují placené práci. Řešení je nutné hledat na systémové úrovni vedoucí ke kulturní proměně. Dílčí kroky pak může představovat zvýšení zastoupení žen v rozhodovacích pozicích a změna relevantních zákonů.

Právnička z Univerzity v Utrechtu Alexandra Timmer, zkoumající dlouhodobě judikaturu Soudu týkající se zákazu diskriminace na základě pohlaví, na konferenci přinesla zajímavou zprávu. Od vydání rozsudku Konstantin Markin Soud vydal celkem 36 dalších rozhodnutí a rozsudků týkajících se diskriminace na základě pohlaví, z nichž valná většina obsahuje odlišná stanoviska. Genderová rovnost je tedy velmi aktuálním tématem, nad kterým se vedou diskuze.

Závěrem – zase další strategie?

K diskuzi a snaze o řešení přispívá i Evropská komise (dále „Komise“), která na začátku března přijala Strategii rovnosti pohlaví 2020–2025 (dále „Strategie“). Předsedkyně Evropské komise von der Leyen tak navazuje na tradici pravidelně vydávaných strategií. Šest oblastí, které strategie vytyčuje, lze zařadit do rámce čtyř dimenzí Sandry Fredman. Potírání násilí páchaného na ženách (uznání), podpora ekonomické nezávislosti žen (distribuce), rovnost v rozhodovacích procesech (zastoupení). V rámci čtvrtého rozměru, tedy systémových změn, pak Strategie vyzdvihuje financování programů na podporu genderové rovnosti v rámci EU, podporu rovnosti žen a mužů mimo EU a na závěr tzv. gender mainstreaming neboli zohledňování rozdílných dopadů na muže a ženy ve všech politikách Evropské unie.

Místopředsedkyně pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová při příležitosti vydání Strategie uvedla: „Evropa je pro ženy dobrou adresou, a to i přes všechny nedostatky. Vzhledem k tomu, že naše společnost prochází významnými proměnami, ať už se jedná o ekologickou transformaci či přechod k digitalizaci, musíme zajistit, aby ženy a muži měli rovné příležitosti a aby uvedené změny dále nevedly k prohloubení nerovností. V takovém případě musíme ženám poskytnout takové podmínky, aby se staly aktérkami spravedlivé transformace v soukromé i profesní oblasti.“

Můžeme tedy doufat, že současná Komise, s nejvyšším zastoupením žen v historii EU, vezme Strategii za svou a bude usilovat o její naplňování. K této snaze mohou přispět všichni, a to kupříkladu účastí na veřejné konzultaci k návrhu směrnice o rovnosti odměňování žen a mužů, která probíhá do 28. května letošního roku.

Zdroje

European Commission. 2020. Gender pay gap – transparency on pay for men and women. https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/12098-Strengthening-the-principle-of-equal-pay-between-men-and-women-through-pay-transparency.

European Commission. 2020. A Union of Equality: Gender Equality Strategy 2020 – 2025. Brussels.

European Court of Human Rights. 2020. Conference Agenda. https://www.echr.coe.int/Documents/Video_Programme_Conference_Womens_rights_ENG.pdf.

Konstantin Markin proti Rusku. Stížnost č. 30078/06 ze dne 22. března 2012. Dostupné z: http://hudoc.echr.coe.int/eng?i=001-109868.

Gender Advocates Data Hub. SDG Gender Index. https://data.em2030.org/2019-sdg-gender-index/explore-the-2019-index-data/.

Fotografie

Girls just wanna have fun(damental rights). Girls just wanna have fundamental rights, autor: Ilias Bartolini. 21. ledna 2017. Zdroj: Flickr. CC BY-SA 2.0, editace: ořez.