Téma nošení muslimských šátků hýbe evropským prostorem již několik let. SDEU bude v brzké době rozhodovat o předběžné otázce belgického soudu, která má potenciál unijní judikaturu opět rozšířit. Přináší dubnový posudek generální advokátky Laily Mediny nový pohled na věc, nebo naznačuje, že SDEU si již našel svou cestu řešení podobných diskriminačních sporů?

Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) se problematice diskriminace na základě náboženství nebo náboženského přesvědčení již hojně věnoval, a to zejména právě v souvislosti s nošením hidžábů na pracovišti. V případě Achbita (2017) SDEU vyslovil závěr, že zákaz nošení náboženských symbolů na pracovišti může být přípustný, pokud je jeho důvodem snaha o neutrální vystupování vůči zákazníkům. Ve stejný den rozhodnutém případě Bougnaoui pak upřesnil, že se takový zákaz se musí vztahovat k požadavkům objektivně předepsaným povahou konkrétní pozice nebo jejím kontextem.

Přímo, nebo nepřímo?

Právní základ unijních antidiskriminačních pravidel představuje Směrnice Rady 2000/78/ES. Jejím cílem je zamezit diskriminaci v pracovním prostředí, a to na základě náboženství nebo víry, handicapu, věku nebo sexuální orientace. Směrnice rozpracovává koncept přímé a nepřímé diskriminace. Rozlišení těchto dvou pojmů se projevuje při implementaci antidiskriminační legislativy v jednotlivých členských státech.

Přímá diskriminace představuje situaci, kdy se ze zakázaného důvodu s jednou osobou zachází hůř než s jinou osobou ve stejném postavení. V kontextu náboženského vyznání jde např. o případ, kdy je uchazeč o práci odmítnut výslovně proto, že je muslim. Taková forma diskriminace je zakázána vždy.

O nepřímou diskriminaci jde tehdy, kdy je osoba určitých charakteristik znevýhodněna na základě pravidla, které je zdánlivě neutrální. Příkladem je právě požadavek zaměstnavatele, aby zaměstnanci nenosili žádnou pokrývku hlavy, což představuje problém pro muslimské ženy. Tato forma diskriminace může být přípustná, a to v případě, že ji odůvodňují tzv. podstatné a určující profesní požadavky. Ty lze předpokládat např. v případech, kdy by nošení hidžábu bylo bezpečnostním rizikem buď pro zákazníky, nebo pro samotné zaměstnance.

Opodstatněné odmítnutí stáže?

V případě, který aktuálně leží na stole soudců SDEU, jde o spor mezi žalobkyní LF a žalovanou SCRL. SCRL je soukromá společnost zaměřující se na pronájem a provozování sociálního bydlení. Jedno z interních pravidel společnosti zakazuje projevy jakéhokoli náboženství nebo filozofického nebo politického přesvědčení, a to především skrze oděv.

LF se v rámci svého studia ucházela o neplacenou šestitýdenní stáž v oblasti automatizace kanceláří. V rámci pohovoru měla zodpovědět otázku, zda bude ochotna dodržovat pravidla neutrality. LF, jakožto muslimka, odmítla pracovat bez šátku na hlavě, kvůli čemuž místo stážistky nakonec nedostala.

S ohledem na unijní právní základ a výše popsanou rozhodovací praxi je pravděpodobné, že by soudy na případ paní LF nahlížely jako na nepřímou diskriminaci a zkoumaly by, zda je požadavek společnosti vzhledem k okolnostem opodstatněný. V rámci řízení však vyvstala otázka, zda se o nepřímou diskriminaci vůbec jedná.

Silný argument referenční skupiny

Belgie transponovala zmíněnou směrnici 2000/78/ES vydáním zákona proti určitým formám diskriminace, který v pracovních vztazích mj. zakazuje diskriminaci na základě náboženského a také filozofického nebo duchovního přesvědčení. Klíčovou otázkou je, zda ji lze vykládat tak, že poskytuje ochranu náboženství na jedné straně a filozofickému nebo duchovnímu přesvědčení na straně druhé jako samostatným diskriminačním důvodům.

Dosud neřešený problém totiž tkví v předpokladu, že pokud náboženské a filozofické přesvědčení představuje homogenní kategorii, je potřeba situaci posuzovat i z pohledu zaměstnanců, kteří jsou bez vyznání. Na projevy náboženského přesvědčení muslimské menšiny by se tak nahlíželo v úzkém propojení s ateistickým přesvědčením zbytku pracovního kolektivu. Pravděpodobnost, že soudy shledají zákaz nošení hidžábu diskriminačním, by se tím podstatně snížila.

V této souvislosti generální advokátka cituje závěry SDEU ve věci WABE. Okruh osob, ve vztahu k nimž lze provést srovnání, nemá být dle SDEU omezen na osoby, které nemají určité náboženství nebo víru. Účelem unijní legislativy totiž je poskytnout každému účinnou ochranu před diskriminací založenou zejména na tomto důvodu. Náboženství a náboženské přesvědčení jsou vlastností, která je neoddělitelná od bytosti člověka, a tudíž má potenciál představovat samostatný diskriminační důvod.

Faktické dopady 

Je pravdou, že stanovisko může být do jisté míry ovlivněno faktickou situací na pracovním trhu, kdy zákazy nošení hidžábu muslimské ženy de facto podstatně znevýhodňují. Generální advokátka upozorňuje, že toto může následně vést k jejich vyčlenění z trhu práce - zdroje osobního rozvoje a sociální integrace. Dovozuje, že takový stav následně vede k diskriminaci přesahující náboženství a rozšiřující se i na pohlaví.

Podle generální advokátky je tedy smysluplné, aby náboženské a filozofické přesvědčení představovaly samostatné důvody diskriminace. Na základě této úvahy by měl SDEU rozhodnout, že se společnost v daném případě dopustila diskriminačního jednání. Bude zajímavé sledovat, zda se SDEU s tímto závěrem ztotožní a opět posílí nelehkou pozici muslimských uchazeček o zaměstnání.

 

Zdroje

Soudní dvůr Evropské unie. Rozsudek velkého senátu ve věci C-157/15, 14. března 2017 (https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A62015CJ0157).

Soudní dvůr Evropské unie. Rozsudek velkého senátu ve věci C-188/15, 14. března 2017. (https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A62015CJ0188).

Soudní dvůr Evropské unie. Rozsudek velkého senátu ve věci C-188/18, 15. července 2021 (https://curia.europa.eu/juris/liste.jsf?num=C-804/18).

Soudní dvůr Evropské unie. Posudek generální advokátky Mediny ve věci C-344/20, 28. dubna 2022 (https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/HTML/?uri=CELEX:62020CC0344). 

Fotografie

[1] Pozice muslimských uchazeček o práci není jednoduchá. autor: RiskiiTriono97, 20. dubna 2022, zdroj: Pixabay, CC0, editace: ořez.