Nezisková organizace Transparency International zveřejnila na začátku tohoto roku žebříček globálního Indexu vnímání korupce (Corruption Perceptions Index 2023) v minulém roce. Česká republika se umístila na 41. místě ze 180 posuzovaných států. Polepšila si jen nepatrně a i nadále se nachází na zadních příčkách v pořadí mezi členskými zeměmi Evropské unie. 

Korupce je problém, se kterým se potýká více či méně celý svět. Transparency International začala proto v roce 1995 každoročně zveřejňovat žebříček Indexu vnímání korupce. Index je založen výhradně na vnímání určité situace, neboť srovnání úrovně korupce v jednotlivých zemích na základě primárního sběru a hodnocení empirických údajů není možné. Důvodem je, že taková data by spíše než úroveň korupce odrážela schopnost žalobců, soudů a médií korupci odhalovat.

Co a jak se hodnotí? 

V současné době je hodnoceno 180 států světa. Srovnání zemí je přitom postaveno na zkušenostech a vnímání situace vybranými zástupci různých skupin. Míra korupce se u jednotlivých států může pohybovat na stupnici nula až sto. Zatímco nula představuje vysokou míru korupce, sto označuje zemi téměř bez korupce.

Hodnocení probíhá skrze dotazníkové respondenty, kteří hodnotí schopnost vládních institucí omezovat a postihovat korupci, efektivitu protikorupčních opatření, rozsah korupce a otevřenosti v institucích veřejné správy a rozsah zneužívání veřejných funkcí a veřejných prostředků.

Transparency International v roce 2012 významně změnila metodologii, na jejímž základě získává a vyhodnocuje potřebná data. Index vnímání korupce před rokem 2012 a po něm proto nepředstavuje srovnatelné informace. Mění se i počet států, které jsou do žebříčku zahrnuty.

Celosvětové srovnání 

V žebříčku se na předních příčkách nízké míry korupce dlouhodobě umisťují skandinávské země společně s Novým Zélandem. Ani ve zprávě za rok 2023 nedošlo k výrazné změně. První místo obsadilo shodně jako v předchozích pěti letech Dánsko s 90 body následované Finskem a Novým Zélandem, kteří získaly 87 a 85 bodů. K dlouhodobým premiatům patří kromě skandinávských zemí i Švýcarsko či Singapur.

Velké změny se oproti minulým ročníkům neodehrály ani na opačné straně žebříčku. Jako poslední se umístilo s 11 body Somálsko. Mělo přitom ještě o jeden bod méně, než tomu bylo v minulém roce. Na předposledním místě skončily s 13 body společně Venezuela, Sýrie a Jižní Súdán.

Znepokojující je nejen to, že více jak dvě třetiny států nedosahují ani 50 ze 100 možných bodů, ale i skutečnost, že ke zlepšení došlo pouze ve 28 státech. Ostatní státy získaly buď stejné bodové hodnocení, nebo se žebříčkem propadly. Jako výrazný lze propad označit u 34 států. 

Západní Evropa a členské země EU jako premianti 

Z celosvětového pohledu je situace nejlepší v západní Evropě a členských státech EU, kde průměrné skóre dosahuje 65 bodů. Mezi nejslabší článek v této skupině 31 států patří Maďarsko. Pouze o pár příček před ním jsou Bulharsko a Rumunsko. Přestože tento region představuje premianta, průměrné skóre se zde snížilo a situace se v jednotlivých státech zhoršila. 

Naopak nejhorší je situace v Subsaharské Africe, kde průměrné skóre činí pouhých 33 bodů. Až na výjimky situace v regionu stagnuje. Přetrvávající problémy jsou výsledkem desetiletí trvajícího podfinancování veřejného sektoru a nezákonného odčerpávání finančních zdrojů. 

Mezi světovými velmocemi vítězí Spojené státy americké, které si sice od minulého roku nepolepšily, ale se 69 body obsadily 24. místo – pouze pár míst za Spojeným královstvím, které se umístilo na 20. místě. Naopak Rusko, Indie i Čína patří mezi dvě třetiny zemí, které nezískaly ani polovinu z možných bodů. Soupeření mezi Německem a Francií skončilo ve prospěch Německa, kterému patří 9. příčka, zatímco Francie je se 71 body až na 20. místě. 

ČR na 41. místě - úspěch nebo zklamání? 

Česko si v aktuálním žebříčku výrazně nepolepšila a s 57 body se umístila „až” na 41. místě.  Společnost jí dělají země jako je Katar či Botswana, které jsou o bod, respektive dva úspěšnější. Za Českem se nachází shodně s 42 body Dominikánská republika, Slovinsko a Itálie. Ve srovnání s našimi slovenskými sousedy je na tom Česko lépe pouze nepatrně, neboť ti se umístili s 54 body na 47. místě. 

Česko tak i nadále za průměrem v západní Evropě a členských státech EU zaostává. Důvodem je, že ani vládě Petra Fialy se nedaří prosazovat efektivní protikorupční zákony. Navíc je česká politická scéna narušena řadou korupčních kauz, které nejednou vedly až k do nejvyšších pater politiky. 

Jednalo se například o kauzu Austráda, v níž mělo docházet k nezákonnému ovlivňování veřejných zakázek na výstavbu dálnic v Olomouckém kraji. Společností otřásla také brněnská korupční kauza, ve které docházelo ke kupčení s tamními městskými byty, či  pražská kauza Dozimetr. V druhé jmenované měla organizovaná skupina obsadit klíčové pozice v Dopravním podniku hl. m. Prahy, aby mohla ovlivňovat veřejné zakázky na rozvoj dopravy v hlavním městě. 

Problémové aspekty v České republice 

Podle Davida Kotory, vedoucího komunikace české Transparency International, pro Českou republiku není v současné době řešení korupce a zavádění účinné legislativy hlavní prioritou. Inspiraci lze dle něj hledat například v Estonsku, které je s 76 body na 12. místě a které má řešení korupce jako hlavní bod vládního programu.  

Kotora proto kritizuje českou vládu a říká, že estonští “politici se nevymlouvají na pandemii, hospodářskou recesi, energetickou krizi nebo válku, ačkoliv mají putinovské Rusko za hranicemi. Vnímají omezování korupce jako prioritu s pozitivním dopadem, protože tam kde je vůle, je i cesta.”

Ministerstvo spravedlnosti naopak očekává, že v dalších letech bude docházet ke zlepšení. Přispět k tomu má podle ministerstva i to, že se do indexu promítne minulý rok přijatý zákon o ochraně oznamovatelů [1]. Podle Transparency International či organizace Rekonstrukce státu má však nová právní úprava nedostatky. Zákon totiž nechrání všechny oznamovatele, ale pouze oznamovatele takových jednání, které vykazují znaky některého z trestných činů nebo přestupku, za který zákon stanoví pokutu s horní hranicí alespoň 100 000 Kč. 

Nejen pořadí, ale i rady 

Transparency International se neomezuje pouze na vytvoření žebříčku, ale každý rok vymezuje i možné způsoby, jak s korupcí bojovat. V letošním roce se organizace soustředí na stav justice. Uvádí, že je nezbytné, aby se státy zasadily o větší transparentnost soudů a zlepšení přístupu ke spravedlnosti. Apeluje na posílení soudní nezávislosti s důrazem na potřebu zajistit členům justičního systému ochranu, monitorovat jejich zájmy i majetek a zejména zajistit, aby finanční ohodnocení justičních zaměstnanců odpovídalo jejich práci. 

Boj s korupcí představuje dlouhou cestu a jeho zvládání je pro státy samotné velmi obtížné. I proto se do  potírání korupce často zapojují mezinárodní či regionální organizace a jejich orgány. Mezi nejznámější patří  OSN, které tak činí prostřednictvím Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu. Nejen v Evropě k boji proti korupci významně přispívá Evropská unie a její Evropský úřad pro boj proti podvodům.

 

Poznámky

[1] Zákon představuje právní zakotvení ochrany oznamovatelů. Oznamovatelem se přitom rozumí osoba vykonávající práci jak v soukromém, tak veřejném sektoru, která nahlásí jednání, které má znaky trestného činu či přestupku. Cílem zákona je tyto oznamovatele chránit před případnými odvetnými kroky, které mohou mít spočívat například v propuštění, snížení mzdy, uložení kárného opatření, přeložení na jiné místo či změnou rozvržení pracovní doby. Obavy z těchto kroků přitom mohli osoby od nahlášení protiprávního jednání snadno odradit. 

Zdroje

Ministerstvo vyzdvihlo, že ČR je v žebříčku korupce stále nejlepší z V4 (2024, leden 30). Deník N. Získáno z https://denikn.cz/minuta/1341190/. 

Rekonstrukce státu (2024). Poslanci schválili nekvalitní zákon o ochraně oznamovatelů. Klíčová anonymní podání nejsou zahrnuta, Česku tak hrozí žaloba. Dostupné z https://www.rekonstrukcestatu.cz/archiv-novinek/poslanci-schvalili-nekvalitni-zakon-o-ochrane-oznamovatelu-klicova-anonymni-podani-nejsou-zahrnuta-cesku-tak-hrozi-zaloba. 

Sněmovna schválila zákon o ochraně oznamovatelů. Jeho odpůrci mluví o ‚udavačství‘ a ‚bonzáctví‘ (2023, duben 21). iROZHLAS. Získáno z https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/snemovna-schvalila-zakon-o-ochrane-oznamovatelu_2304211456_ara.

Transparency International (2024). Corruption Perceptions Index 2023. Dostupné z https://images.transparencycdn.org/images/CPI-2023-Report.pdf. 

Transparency International (2023). Corruption Perceptions Index 2022. Dostupné z https://images.transparencycdn.org/images/Report_CPI2022_English.pdf. 

Transparency International. Česká republika (2024). Česko stále zaostává za průměrem EU, ukazuje Index vnímání korupce. Získáno z https://www.transparency.cz/cpi2023/. 

Transparency International. Česká republika (2023). Poslanci schválili nekvalitní zákon o ochraně oznamovatelů. Klíčová anonymní podání nejsou zahrnuta, Česku tak hrozí žaloba. Získáno z https://www.transparency.cz/poslanci-schvalili-nekvalitni-zakon-o-ochrane-oznamovatelu-klicova-anonymni-podani-nejsou-zahrnuta-cesku-tak-hrozi-zaloba/ 

Transparency International. Český republikaci (2011). Co je to korupce. Získání z https://www.transparency.cz/korupce/. 

Fotografie 

Peter Eigen, jeden ze zakladatelů a bývalý předseda Transparency International. Celebrating 20 years of fighting corruption, autor: Transparency International, 8. listopad 2013, zdroj: Flickr, CC BY 2.0 DEED.