V červnu tohoto roku se Evropský soud pro lidská práva vyjádřil ke kárnému řízení v České republice. Shledal, že došlo k porušení čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod, tedy práva na spravedlivý proces.
Kárné řízení a jeho úprava
V České republice se kárné řízení zahajuje na návrh. Ke kárnému řízení je příslušný Nejvyšší správní soud. V kárných věcech rozhoduje Nejvyšší správní soud ve speciálních senátech.
Složení senátů se různí podle toho, zda se jedná o kárné řízení ve věcech soudců, státních zástupců nebo soudních exekutorů.
Kárné senáty ve věcech soudních exekutorů jsou 6členné. Skládají se z předsedy senátu, jeho zástupce a 4 přísedících. Předsedou je vždy soudce Nejvyššího správního soudu, zástupcem je soudce Nejvyššího soudu a přísedícími jsou dva soudní exekutoři, jeden advokát a jedna osoba navržená Veřejným ochráncem práv.
Senát rozhoduje většinou hlasů svých členů. V České republice je jednoinstanční kárné řízení, což znamená, že odvolání proti rozhodnutí v kárném řízení není přípustné. Potrestaní jedinci mohou podat ústavní stížnost.[1]
Případ soudního exekutora Grosama
Pan Grosam byl v roce 2012 uznán vinným z kárného provinění. Jako soudní exekutor sepsal exekutorský zápis s doložkou přímé vykonatelnosti, jehož obsahem bylo uznání dluhu. Nebyl ale schopen prokázat, že si ověřil, že osoba podepisující uznání dluhu, byla oprávněna takto jednat. V kárném řízení mu byla uložena pokuta, neboť byl shledán vinným. Grosam podal proti rozsudku ústavní stížnost, která byla odmítnuta. Následně se bránil u Evropského soudu pro lidská práva (dále jen “ESLP”).
Dne 22. června 2022 ESLP shledal, že kárné řízení proti stěžovateli Grosamovi nebylo spravedlivé, jelikož Nejvyšší správní soud nesplňoval požadavky nezávislosti a nestrannosti.[2]
Evropský soud pro lidská práva
Před ESLP stěžovatel namítal především porušení práva na spravedlivý proces dle článku 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen “EÚLP”) a dále porušení záruk spravedlivého trestního procesu, včetně zásady presumpce neviny a práva na odvolání v trestních věcech.
Několik jeho námitek bylo odmítnuto, neboť ESLP souhlasil s českým státem v tom, že kárné řízení má občanskoprávní povahu, nikoliv trestní.
Za pravdu stěžovateli dal v případě porušení práva na spravedlivý proces dle článku 6 EÚLP. Dle ESLP nebyl případ stěžovatele projednán nezávislým a nestranným soudem.
ESLP se zejména vyjádřil k transparentnosti a ke kritériím, dle kterých jsou vybírání přísedící. Mezi přísedícími jsou soudní exekutoři, kteří jsou konkurenty stíhaného exekutora. Přísedící tak nemusí být nezávislí nebo nestranní. Nadto jsou do určité míry podřízení ministru spravedlnosti, který je kárným žalobcem. V poslední řadě je jedním z přísedících zástupce Veřejného ochránce práv (dále jen “VOP”), který nemusí mít žádné hlubší znalosti exekučního práva.
Rozsudek ESLP přijal většinou 4 hlasů proti 3. Nicméně rozsudek není konečný. Vláda může do 3 měsíců požádat o postoupení věci velkému senátu.
Jednoinstančnost kárného řízení
Exekutorská komora se ztotožnila s názorem, že shledává za problematickou skutečnost, že jedním z přísedících je zástupce VOP, který nemá s exekuční problematikou nic společného. Neztotožnila se ale s názorem, že by soudní exekutoři nebyli nezávislí a nestranní. Jde například o to, že odměnu jim ministr spravedlnosti určuje vyhláškou a možnost účasti v senátu jim nadto dává více nezávislosti.
K možnosti zavedení odvolání či ponechání jednostupňového modelu kárného řízení uvedla komora, že neupřednostňuje ani jednu z variant.
Předseda Nejvyššího správního soudu sdělil, že má prozatím českou právní úpravu za dobrou. Podle předsedy Karla Šimky rozhodnutí ESLP stojí spíše na abstraktních a systematických úvahách, jak by měla být kárná justice uspořádána.
Velký senát ESLP
Aby věc projednával velký senát ESLP, musí být stížnost soudci k projednání připuštěna. Pokud je stížnost připuštěna k projednání před velkým senátem ESLP, rozhodnou o ní soudci většinou do jednoho roku. Jak případ bude pokračovat se dozvíme v následujících měsících.
Poznámky
[1] Úprava kárného řízení je mimo jiné obsažena v zákoně č. 7/2002 Sb., zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů.
[2] Grosam proti České republice, stížnost č. 19750/13 ze dne 23. června 2022.
Zdroje
Case of Grosam v. The Czech Republic, stížnost č. 19750/13 ze dne 23. června 2022 Získáno z https://hudoc.echr.coe.int/eng#{%22sort%22:[%22kpdate%20Descending%22],%22docname%22:[%22\%22CASE%20OF%20GROSAM%20v.%20THE%20CZECH%20REPUBLIC\%22%22],%22documentcollectionid2%22:[%22GRANDCHAMBER%22,%22CHAMBER%22],%22itemid%22:[%22001-217806%22]}
Kancelář vládního zmocněnce. (2022, červen 24). ESLP: Kárné řízení proti exekutorovi se neodehrálo před nestranným soudem. Advokátní deník. Získáno z https://advokatnidenik.cz/2022/06/24/eslp-karne-rizeni-proti-exekutorovi-nebylo-pred-nezavislym-a-nestrannym-soudem/
Šimka očekává, že vláda u ESLP kvůli kárným řízením využije opravný prostředek (2022, červenec 1). Česká justice. Získáno z https://www.ceska-justice.cz/2022/07/simka-ocekava-ze-vlada-u-eslp-kvuli-karnym-rizenim-vyuzije-opravny-prostredek/
Válová, I. (2022, červen 23). Přelomový rozsudek ESLP: Kárný senát, který v ČR soudí soudce, státní zástupce a exekutory, porušuje právo. Česká justice. Získáno z https://www.ceska-justice.cz/2022/06/prelomovy-rozsudek-eslp-karny-senat-ktery-v-cr-soudi-soudce-statni-zastupce-a-exekutory-porusuje-pravo/
Fotografie
[1] Soudce Evropského soudu pro lidská práva. Pere Pastor Vilanova, autor: MayaLagrange, 1. červen 2016, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0, editace: ořez.
