Vahidulláh Chán, afghánský voják, který byl českými a americkými speciálními jednotkami vyslýchán kvůli spáchání trestného činu, zemřel toho dne na následky zranění, které pravděpodobně utrpěl při výslechu. Média spekulují o tom, že byl podroben mučení i ze strany českých speciálních jednotek. Čtyři čeští vojáci jsou ale vyšetřování ze spáchání jiných trestných činů.

Dne 22. října 2018 v západní části Afghánistánu v provincii Herat na základně Shindand zemřel jeden z předních českých psovodů Tomáš Procházka. Zahynul po střelbě vojáka v afghánské uniformě. Jeho příběh byl popsán v dřívějším vydání Bulletinu (viz Bulletin říjen 2021, s. 8). Spolu s ním byli zraněni další dva čeští vojáci. Českým vojenským jednotkám se rychle podařilo dopadnout pachatele, kterým byl příslušník afghánských ozbrojených sil Vahidulláh Chán. 

Dle týdeníku Respekt byl Chán po svém dopadení podroben výslechu ze strany afghánských, českých a amerických jednotek. Po výslechu afghánskými jednotkami byl ve zdravém stavu, bez pohmožděnin, předán k výslechu českému vojenskému elitnímu útvaru - 601. skupině speciálních sil. Následně si Chána převzala americká vojenská jednotka, která ho předala téhož dne okolo půlnoci Afgháncům. V té době byl Chán již v bezvědomí. Po šesti hodinách zahynul na následky „zranění neslučitelnými se životem“.[1]

Reakce české strany nebyla adekvátní 

Ihned po události na základně Shindand vyšetřoval celou událost právník speciálních operačních sil české armády, který vyšetřování ukončil osm dní po Chánově smrti. Po tomto prověření situace se česká strana na pět měsíců odmlčela. Dne 17. května 2019 započalo vyšetřování českými policejními orgány.

To vyústilo ve vznesení obvinění na čtyři české vojáky elitní 601. skupiny, které bylo údajně nedostatečné, nepřezkoumatelné a neobsahovalo ani náležitosti stanovené trestním řádem, a tudíž bylo usnesením zastaveno a vráceno k dalšímu prověřování. 

V současnosti probíhá vyšetřování

Dle informací, které nám poskytlo Krajské státní zastupitelství v Brně ke dni 20. října 2021 na základě žádosti o informace, vyplývá, že věc je ve fázi vyšetřování. Obvinění jsou stále čtyři vojáci, přičemž dva z nich jsou vyšetřování z trestných činů vydírání za použití násilí a neuposlechnutí rozkazu a dva za neposkytnutí pomoci a porušení pravidel strážní služby. Obžaloba nebyla podána.

Média hovoří o mučení, vojáci jsou vyšetřováni z jiných trestných činů

Informace, které poskytla média, především časopis Respekt, iRozhlas a mimo jiné i článek z roku 2018 vydaný The New York Times, naznačují, že mohlo dojít ze strany českých i amerických jednotek k mučení Chána s následkem smrti. 

Nutno podotknout, že nejsou zveřejněny žádné bližší informace, které by jasně popisovaly, z jakého důvodu jsou čtyři čeští vojáci vyšetřováni pro trestné činy neposkytnutí pomoci, porušení pravidel strážní služby, vydírání za použití násilí a neuposlechnutí rozkazu, nikoliv pro trestný čin mučení a jiné nelidské a kruté zacházení.[4] Podstatné je, že kvalifikace trestného činu má zásadní dopad na další vývoj v této kauze.

Právo nebýt mučen a jeho úprava v právním řádu České republiky

Právo nebýt mučen ani podroben jinému krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu zakotvuje Listina základních práv a svobod v čl. 7 odst. 2 , jako trestný čin je upraven v § 149 trestního zákoníku, a uvedený zákaz je rovněž definován v několika mezinárodních smlouvách, které Česká republika ratifikovala. Jednou z nich je Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (dále jen „Úmluva“), která pro Československo vstoupila v platnost v roce 1988. 

Přistoupením k Úmluvě se Československo a následně Česká republika zavázala k tomu, že bude řádně kriminalizovat mučení a efektivně, rychle, nezávisle a důkladně provádět vyšetřování. Realita je však jiná. Česká republika je Výborem OSN proti mučení opakovaně kritizována za nenaplňování tohoto závazku.

Problematika postihu mučení a jiného špatného zacházení

Problém postihu mučení a jiného špatného zacházení spočívá mj. v tom, že přestože trestní zákoník zná trestný čin mučení či jiného špatného zacházení, ten není podle odborníků vymezen plně  v souladu s Úmluvou. Může tak docházet k tomu, že trestný čin mučení není v praxi aplikován a namísto toho jsou podezřelí stíháni podle jiných ustanovení trestního zákoníku.

I to může být jedním z důvodů, proč Výbor OSN proti mučení „vyslovil znepokojení nad tím, že existuje ustálená praxe soudů kategorizovat jednání veřejných činitelů naplňující znaky trestného činu mučení jako jiný, méně závažný trestný čin“.[2] 

Maroš Matiaško v knize Zločin mučení a lidská práva uvádí, že: „Otázka adekvátnosti sankce souvisí i s tím, že jednání, které by mělo být označeno jako mučení, a tak i stíháno a pachatelé přiměřeně potrestáni, bývá řešeno v rámci jiných skutkových podstat, které jsou méně závažné.“[3]

Následky trestního stíhání za méně závažný trestný čin

Vyšetřování usmrcení osmnáctiletého afghánského vojáka tedy může být jedním z případů, kdy jsou podezřelí pachatelé stíháni pro jiný (méně závažný) trestný čin, než ten, kterého se ve skutečnosti dopustili. 

Je též třeba zdůraznit, že následky, které jsou spojeny s trestnými činy, pro které jsou vojáci vyšetřováni, mají v průměru nižší sazbu trestu odnětí svobody. Daná kvalifikace trestného činu může mít dopad i pro pozůstalé po V. Chánovi, kteří se nemusí dočkat odškodnění. V neposlední řadě se kvalifikace trestného činu projevuje i v případech promlčecích lhůt, které se liší podle závažnosti trestného činu (trestný čin mučení má být přitom nepromlčitelný).

Záhadné okolnosti celého případu

K usmrcení V. Chána došlo za velice záhadných okolností, které se dosud nepodařilo objasnit. 

Vzhledem k tomu, že je vyšetřování neveřejné, nejsou spekulace o jeho výsledku na místě. Můžeme jen doufat, že jak samotné vyšetřování, tak i trestní postih pachatelů bude plně respektovat právo, tedy mj. i principy Úmluvy a že se brzy dozvíme o záhadné smrti Vahidulláha Chána pravdu.

 

Poznámky

[1] Kundra, Ondřej. Spurný, Jaroslav. Kdo umučil V. Ch. Respekt. 16. 2. 2020. (https://www.respekt.cz/tydenik/2020/8/kdo-umucil-vezne-v-ch).

[2] Matiaško, Maroš. 2020. Zločin mučení a lidská práva. Praha: Wolters Kluwer ČR. str. 199-200.

[3] Tamtéž.

[4] Ustanovení § 149 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.

Zdroje

apm. Dva čeští vojáci čelí stíhání kvůli smrti Afghánce. Úřady k věci mlčí. ČT24. 21. 6. 2021 (https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3330100-dva-cesti-vojaci-celi-stihani-kvuli-smrti-afghance-urady-k-veci-mlci). 

Danda, Oldřich. Vojenská policie šetří údajné umučení afghánského vojáka. Novinky.cz. 25. 7. 2019 (https://www.novinky.cz/domaci/clanek/vojenska-policie-setri-udajne-umuceni-afghanskeho-vojaka-40291012).

Guryčová, Kristýna. Kvůli smrti afghánského vojáka stíhá policie čtyři lidi. Viní je z noeznámení trestného činu. iRozhlas. 25. 7. 2019 (https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/afghanistan-cesti-vojaci-vojenska-policie-vysetrovani_1907251430_kno). 

Kundra, Ondřej. Spurný, Jaroslav. Kdo umučil V. Ch. Respekt. 16. 2. 2020 (https://www.respekt.cz/tydenik/2020/8/kdo-umucil-vezne-v-ch).

Matiaško. Maroš. 2020. Zločin mučení a lidská práva. Praha: Wolters Kluwer ČR.

Spurný, Jaroslav. Vyšetřování, kdo zabil Vahidulláha Chána. Respekt. 11. 8. 2019 (https://www.respekt.cz/tydenik/2019/33/vysetrovani-kdo-zabil-vahidullaha-chana).

Thomas Gibbons-Neff, Mujib Mashal. U.S. and Czech Troops In- vestigated for Death of Afghan Prisoner. The New York Times. 26. 11. 2018 (https://www.nytimes.com/2018/11/26/us/politics/czech-soldiers-american-military-afghanistan.html).

Výbor OSN proti mučení, Závěrečná doporučení adresovaná ČR k druhé, třetí, čtvrté, páté a šesté periodické zprávě (https://tbinternet.ohchr.org/_layouts/15/TreatyBodyExternal/Countries.aspx?CountryCode=CZE&Lang=EN).

Hrbáček, Jan. Zrušené obvinění čtyř důstojníků kvůli úmrtí v Afghánistánu bylo za hranou zákona a zřejmě i za Ústavou zaručenými právy, říká obhájce vojáků. Ekonomický deník. 23.12.2019 (https://ekonomickydenik.cz/zrusene-obvineni-ctyr-dustojniku-kvuli-umrti-afghanistanu-bylo-za-hranou-zakona-i-ustavou-zarucenych-prav-tvrdi-obhajce/). 

Fotografie 

[1] Lubomír Metnar ministr obrany ČR odmítá vinu českých vojáků na smrti V. Ch. Metnar and Radev (cropped), autor: EU2018BG Bulgarian Presidency, 25. leden 2018, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY 2.0, editace: ořez.