Výbor OSN pro sociální, hospodářská a kulturní práva (dále jen „výbor”) na svém třicátém zasedání zhodnotil naplňování Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech (dále jen „pakt”) ze strany ČR. Naše země se dočkala určitých doporučení pro zlepšení provádění a prosazování paktu tak, aby všichni mohli plně využívat svých práv.

Výbor OSN pro sociální, hospodářská a kulturní práva

Výbor je orgánem 18 odborníků, kteří monitorují naplňování paktu smluvními stranami. Státy musí výboru pravidelně předkládat zprávy o tom, jak jsou uplatňována hospodářská, sociální a kulturní práva v jejich zemi. Výbor tyto zprávy posuzuje a následně sděluje svá pozitivní hodnocení i obavy, k nimž přidává svá doporučení pro zlepšení situace v daném státě. Ve vztahu ke zprávě ČR proběhlo poslední zhodnocení v březnu 2022. Jak si ČR vedla v naplňování norem paktu? Na to lze najít odpovědi v Závěrečné zprávě výboru k třetí periodické zprávě ČR (dále jen „zpráva”).

Ve zprávě se výbor vyjádřil k naplňování paktu ze strany ČR k řadě oblastí, jako jsou minimální mzda, klimatické změny, diskriminace, rovnost mužů a žen, právo na přiměřené bydlení, nucená sterilizace romských žen, přístup k vakcínám COVID-19 a lékům, apod. Z široké škály práv, kterými se výbor zabýval, jsou níže zmíněná některá z nich.

Výbor doporučuje zřídit tzv. národní lidskoprávní instituci i změny českého právního řádu

Výbor sice uznává roli ombudsmana v ČR, ale upozornil na skutečnost, že jeho působnost nepokrývá všechna základní práva a svobody. V návaznosti na toto rovněž vyjádřil své znepokojení nad tím, že v ČR dosud zůstává nevyřízenou záležitostí zřízení národní instituce pro prosazování a ochranu lidských práv a doporučil její urychlené zřízení. 

Své další obavy výbor vyjádřil ve vztahu k přetrvávající diskriminaci, nenávistným projevům, předsudkům a stereotypům namířených proti jednotlivcům i skupinám. Výbor mimo jiné poukázal na to, že neoznámené případy diskriminace souvisí s nízkou důvěrou občanů ve státní instituce. Rovněž výbor v souvislosti s problematikou diskriminace zmínil i to, že bez uznání manželství osob stejného pohlaví neposkytují v ČR registrovaná partnerství rovnocennou ochranu. 

Pro zlepšení situace v těchto oblastech výbor doporučuje ČR vést osvětové kampaně o oznamování diskriminace a zajistit školení veřejných činitelů. Významné doporučení výboru představuje návrh změny občanského soudního řádu tak, aby byla zajištěna stejná úroveň ochrany pro všechny oběti diskriminace bez ohledu na její důvod. Rovněž je zásadním doporučením i zajištění toho, aby v registrované partnerství požívalo rovnocenné ochrany jako manželství.

Výbor se mimo jiné pozastavil i nad oblastí pracovního práva. Například upozornil na nedostatek údajů o vyšetřovaných případech sexuálního obtěžování na pracovišti a jejich výsledcích. Doporučil ČR přijmout preventivní a ochranná opatření pro boj se sexuálním obtěžováním na pracovišti ve formě osvětových kampaní, monitorovacího systému a průběžných školení.

Systém péče o děti zůstává roztříštěný

Ve vztahu k právu na vzdělání výbor upozornil na skutečnost, že vzdělávání v menšinových jazycích nezahrnuje všechny národnostní menšiny. Také vyjádřil své znepokojení nad tím, že děti ze zemí mimo EU potřebují pro přístup ke vzdělání povolení k pobytu. Doporučil tedy změnu zákonů v oblasti vzdělávání s cílem podpory výuky tak, aby nebylo negativně ovlivněno vzdělání dětí patřících k menšině. Současně také navrhl odstranění administrativních i právních překážek pro zápis žáků do škol (například děti bez jakýchkoliv dokladů), aby jim byl zajištěn nediskriminační přístup ke vzdělání.

Dále upozornil na skutečnost, že je na území našeho státu vysoký počet tzv. problémových dětí umístěných v ústavech a nadále v ČR chybí účinná politika možnosti rodinné péče. Systém péče o děti v ČR zůstává dle výboru stále roztříštěný. Pro zlepšení současné situace výbor navrhuje zajistit účinnou koordinaci napříč různými ministerstvy za účelem sjednocení systému péče o děti. Zároveň také doporučil zavedení minimálního věku tří let pro umístění dítěte do ústavní péče, zajištění dostatečného počtu vyškolených pěstounů a zvýšení snahy v tom směru, aby děti nebyly odloučeny od svých rodin do náhradní péče kvůli jejich problémům s chováním.

Výbor vyjádřil svá znepokojení i v oblasti práva na zdraví. Například upozornil na skutečnost, že v ČR trvá nedostatek v regulaci práv intersexuálních osob, včetně provádění chirurgických zákroků na intersexuálních dětech, jež jsou často nevratné a z lékařského hlediska navíc zbytečné. Jako řešení doporučil změnu legislativy v tom směru, že sterilizace nebude vyžadována v rámci procedury změny pohlaví a na intersexuálních dětech nebudou prováděny lékařsky zbytečné procedury, dokud nebude dítě schopno udělit svůj informovaný souhlas.

ČR však byla hodnocena i pozitivně 

Mimo výše uvedenou kritiku výbor pozitivně zhodnotil několik oblastí, v nichž se daří práva z paktu prosazovat. Pochválil ČR například za tzv. Strategický rámec ČR 2030 [1] a národní plán obnovy [2], které mají za cíl reformy a investice, jež by pozitivně ovlivnily budoucí vývoj v ČR. Dále také výbor ocenil pokrok v rámci národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu,[3] který je zaměřen na řešení všech podstatných projevů změny klimatu v ČR. Výbor také vůči ČR vyjádřil uznání ve vztahu k nízké míře dlouhodobé nezaměstnanosti a politiky v podobě programu na zmírnění dopadů pandemie koronaviru.

Současně však výbor i v těchto oblastech upozorňoval na to, že jsou zde stále určité dílčí otázky, jimiž by se měla ČR zabývat i do budoucna. Ačkoliv se tedy ČR dočkala od výboru určité pochvaly, její práce a úsilí by ani v těchto oblastech neměly do budoucna poklesnout.

Jak s doporučeními výboru ČR naloží?

Doporučeními výboru by se měla zabývat vláda ČR, která by měla přijmout odpovídající opatření, jež by vyřešila nedostatky, na než výbor upozornil. V následujícím období by se však měly nejen zhojit nedostatky, jež výbor rozebral ve své zprávě, ale měly by se udržet i pozitivně vyvíjející se projekty v ČR, které byly výborem chváleny.

 



Poznámky

[1] Strategický rámec ČR 2030 zpracovaný Úřadem vlády ČR, Odborem pro udržitelný rozvoj, je dostupný z https://www.vlada.cz/assets/ppov/udrzitelny-rozvoj/Strategicky_ramec_Ceska_republika_2030-compressed-_1_.pdf.

[2] Národní plán obnovy představuje plán reforem a investic ČR, které mají být realizovány z evropského Nástroje pro oživení a odolnost. Je dostupný z https://www.planobnovycr.cz.

[3] Národní akční plán adaptace na změnu klimatu je dostupný z https://www.mzp.cz/cz/narodni_akcni_plan_zmena_klimatu.

Zdroje

Závěrečná zpráva Výboru OSN pro sociální, hospodářská a kulturní práva k třetí periodické zprávě ČR, 28. března 2022 (https://tbinternet.ohchr.org/_layouts/15/treatybodyexternal/Download.aspx?symbolno=E%2FC.12%2FCZE%2FCO%2F3&Lang=en)

Committee on Economic, Social and Cultural Rights (https://www.ohchr.org/en/treaty-bodies/cescr) 

Fotografie

[1] V ČR přetrvává diskriminace a nenávistné projevy. Person protesting vaccine mandate in Austria is holding a "Stop Discrimination" sign. autor: Ivan Radic, 20. listopad 2018, Flickr, CC BY 2.0, editace: ořez.