Právník Petr Konůpka působí v Kanceláři vládního zmocněnce pro zastupování před Evropským soudem pro lidská práva již čtrnáct let. Za tu dobu stál u zrodu důležitých projektů, které pomáhají zvyšovat povědomí o lidských právech i úroveň jejich dodržování v České republice. Jde například o čtvrtletník Zpravodaj KVZ s anotacemi nových rozsudků štrasburského soudu, Kolegium expertů k výkonů rozsudků Evropského soudu pro lidská práva nebo nový webový projekt, který by měl usnadnit práci s českou i mezinárodní judikaturou právnické obci i veřejnosti. 

Petr Konůpka kromě svého působení v Kanceláři vládního zmocněnce pro zastupování před Evropským soudem pro lidská práva (KVZ) vyučuje na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, působí ve dvou výborech Rady Evropy a Výboru proti mučení a jinému nelidskému, krutému, ponižujícímu zacházení při Úřadu vlády. Nadto vede autorský kolektiv, který připravuje komentář k Evropské úmluvě o lidských právech („Úmluva“) a pravidelně připravuje monitoring judikatury do  Žluté sbírky.

Vzhledem k jeho bohatým zkušenostem ze světa lidských práv jsme se zeptali na podrobnosti k plánovaným projektům, aktuální případy před Evropským soudem pro lidská práva („Soud“ či „ESLP“), dřívější stáž u Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu i zajímavé případy, které nyní leží na stole v KVZ.

 

Počáteční zkušenost z rwandského tribunálu

Ještě než jste se začal věnovat lidským právům v Kanceláři vládního zmocněnce, byl jste na stáži u Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu. Jak na tuto zkušenost vzpomínáte?

Na stáži v tanzanském městě Arusha, kde soudní řízení probíhala, jsem v roce 2006 strávil čtyři měsíce. Působil jsem v soudní sekci, kde jsem vykonával práci obdobnou asistenta soudce. Mojí náplní bylo zpracovávat dílčí rešerše k právním otázkám, které vyvstaly v rámci soudního líčení. V té době se projednávaly dva případy, jeden se týkal ministra vnitra, předsedy poslanecké sněmovny a předsedy v té době vládní rwandské strany. Druhý případ se týkal ministra školství.

Kromě rešerší jsme zpracovávali resumé ze svědeckých výpovědí k jednotlivým událostem a skutkům, což bylo velice zajímavé nejen z právního pohledu. Celou dobu jsem se marně snažil pochopit, jak se taková hrůza jako ve Rwandě v roce 1994 může stát. Jak lidé, kteří žijí vedle sebe a jeden večer jdou k sousedům na grilování, druhý den tu samou rodinu povraždí.

Měl jsem touhu tomu nahlédnout pod pokličku. Do určité míry se mi to podařilo v rámci soudních jednání, kterých jsem se účastnil, nebo během doby, kdy jsem jel do Rwandy na několik dnů a mluvil s lidmi, kteří přežili.

Co Vám stáž přinesla z pracovního hlediska?

Bylo velmi obohacující učit se od soudců i pracovníků soudu, kterými byly velké právní osobnosti s obrovským rozhledem a znalostmi. Jednalo se o moji první zkušenost s mezinárodním právem. Stážistů tam bylo mnoho, jelikož z důvodu nedostatku finančních zdrojů program do nemalé míry na práci stážistů stál. Díky tomu ale zase člověk naštěstí nestál u kopírky.

Zmiňoval jste, že jste měl možnost setkat se s oběťmi. Naskytla se Vám příležitost setkat se také s obviněnými?

Viděl jsem je v soudní síni. Třem, které jsem zmiňoval, jsem byl představen a podali jsme si ruce. Rozmluva nebyla možná. Co mě ovšem zaujalo, byl ohromný chlad, který z těch lidí vyzařoval.

Doporučil byste ostatním absolvování podobné stáže? 

Ano, z řady důvodů. Jak práce, tak život v Africe je velká zkušenost. Doporučil bych to téměř každému – vystoupit na chvíli z evropské civilizace, ve které žijeme. Pobyt ve Rwandě a možnost mluvit s lidmi, kteří konflikt zažili, bylo velice silné. U kohokoli, koho jsem tam potkal a nebyl dítě, jsem si kladl otázku, co před těmi několika lety při genocidě dělal, jestli se někde schovával nebo měl naopak v ruce mačetu.

 

Lepší přístup k lidskoprávní judikatuře, i to by měl přinést připravovaný webový portál

V KVZ jste častým iniciátorem změn a inovací. Aktuálně chystáte nový webový portál k lidským právům. Co bylo podnětem k vytvoření nového portálu, když už jako kancelář provozujete databázi eslp.justice.cz?

Obecným cílem těchto projektů je právnické obci, ale i širší veřejnosti, zajistit lepší přístup k tomuto typu judikatury. Současná databáze má řadu výhod i nevýhod. Je skvělá v tom, že jsou v ní informace v češtině. Dále je určitým filtrem, obsahuje jen nejdůležitější věci, na rozdíl od databáze HUDOC, která je detailnější. Třetí výhodou jsou anotace, což je dobrý nástroj pro rychlou orientaci v rozsudku a jistá úspora času, protože málokdo má prostor číst několik desítek stránek dlouhých rozsudků.

Nevýhodou je, že současná databáze neobsahuje všechny rozsudky. Tuto mezeru by měl zaplnit nový projekt, financovaný z Norských fondů, a plánovaný na čtyři roky s ukončením v roce 2023. Projekt bude mít řadu aspektů, ale zmínil bych jen pár z nich.

Prvním je databáze rozsudků, která bude mít oproti té stávající celou řadu vylepšení a rozšíření. Pokud člověk zadá konkrétní právní otázku, databáze mu bude umět najít judikaturu Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), Ústavního soudu, a pokud se to podaří, tak i Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu a rozhodnutí výborů OSN. Znamenalo by to, že by člověk nemusel procházet několik databází, ale třeba jen jednu, ve které by se mu zobrazilo to nejdůležitější z relevantních zdrojů.

Dále bychom na novém portálu chtěli soustředit veškeré mezinárodní úmluvy v oblasti lidských práv, kterými je Česká republika vázána, a tzv. obecné komentáře (general comments) výborů OSN k jednotlivým úmluvám v češtině.

Další součást se bude týkat legislativního procesu. Při návrhu právního předpisu je nutné ověřit soulad návrhu s mezinárodním právem včetně mezinárodních úmluv o lidských právech. K naplňování této povinnosti však ve většině případů dochází velmi formálně. Málokdo ví, kde najít relevantní judikaturu, rozhodovací praxi výborů OSN a podobně. Chceme tedy vytvořit tzv. manuál ověření slučitelnosti, který by obsahoval algoritmus pro konkrétní otázky a generování relevantních informací.

Stávající databáze vybraných rozhodnutí ESLP by fungovala i nadále?

Ta databáze, která je součástí nového projektu, by byla upgradem současné databáze. Stávající databáze nezanikne, jen bude podmnožinou velké databáze, která má širší ambice.

To je ale jen jeden z projektů. Mimo ty pracovní ještě učíte na univerzitě a připravujete komentář k Úmluvě. Kde berete na tak rozsáhlé množství rozmanitých aktivit energii a čas?

Občas ani sám nevím. Co mi dává energii pokračovat, je skvělý pracovní kolektiv, a také to, že mi má práce dává smysl a je v mnoha ohledech tvůrčí. Není to tedy o tom, že člověk pouze plní úkoly, které mu přistanou na stůl. Je pro mě důležité být přesvědčený o věcech, kterými se zabývám; že mají nějaký význam, a že za člověkem něco zůstane.

 

O nápravu se snažíme dřív, než padne rozsudek

Jak probíhá implementace rozsudků ESLP proti České republice na vnitrostátní úrovni?

Když padne rozsudek, prvním krokem v KVZ je jeho analýza. Už před vydáním rozsudku se ale stížností zabýváme do velkých podrobností a mnohdy se snažíme o nápravu obecného problému, který za danou stížností stojí, ještě dříve, než rozsudek padne.

Od roku 2015 existuje Kolegium expertů, těleso, které je za účelem implementace zřízené. Slouží jako poradní sbor vládního zmocněnce. V tomto širokém fóru se diskutují obecná opatření k nápravě, která slouží jako doporučení i jakýsi odborný tlak na příslušné orgány. Kolegium sleduje, jestli příslušné orgány doporučení plní. Přístup většiny orgánů je většinou vstřícný, konstruktivní. V minulosti to tak vždy nebývalo.

Jaký je stav implementace případu D.H. a ostatní proti České republice?

Tento případ mě provází již od roku 2007, kdy jsem nastoupil do kanceláře. Na aktuální situaci se dá nahlížet z více stran. Z perspektivy let 2007 až 2012 je současná situace velice dobrá. Oproti předchozím letům, také z důvodu přístupu ministerstva školství, který byl velice negativní, nastal v roce 2012 zlom a věci se začaly řešit.

Byla učiněna řada opatření. Problémem je, že v praxi se to na romské komunitě projevilo velice málo. Od roku 2012 se vzdělávání romských žáků, kteří se vzdělávají podle plánu pro lehce mentálně postižené, snížilo kvalifikovaným odhadem jen o čtyři procentní body. Nyní jsme v okamžiku, kdy po nás štrasburský Výbor ministrů žádá zdůvodnění současného stavu. Problémem je, že ministerstvo školství žádnou analýzou daného stavu nedisponuje.

V letošním roce nás tedy čeká analýza situace a je možné, že zjistíme, že ten problém má daleko hlubší a širší rozměr a opatření na poli školství nemusí stačit. Nabízí se například otázka bydlení ve vyloučených lokalitách. Na půdě Kolegia expertů jsme iniciovali fórum složené z odborníků z různých oblastí – vzdělávání, bydlení, zástupců romské komunity a podobně. Snažíme se identifikovat problémy toho, proč ta inkluzivní opatření zatím nemají dostatečný dopad na romské děti a jaká další opatření zvolit.

 

Odstoupení od závazků v době pandemie

V nedávné době několik států kvůli pandemii covid-19 zaslalo do Štrasburku derogace dle článku 15 Úmluvy. Jak se k tomuto tématu staví zmocněnci jednotlivých zemí?

Tato diskuze mezi vládními zmocněnci probíhala během března, kdy státy začaly opatření přijímat. Většina států se shodla na tom, že derogace potřebná není. Státy jako Francie, Spojené království, Německo či Španělsko k derogaci nepřistoupily.

V úvaze, zda přistoupit k derogaci, hraje velkou roli i to, jak ten krok vysvětlit veřejnosti, a jaký může mít dopad. Právní nuance jsou tak jemné, že v mediálním veřejném prostoru je obtížné, ne-li nemožné, je vysvětlit. Derogace by mohla mít poměrně negativní dopad na společnost. Může být totiž vnímána způsobem, že žádná práva neplatí a vláda si může dělat, co chce, což není pravdou. Na druhou stranu přistoupení k derogaci samozřejmě představuje transparentní postup, kdy vláda přizná, že do určité míry do základních práv zasahuje. Má to svá pro i proti.

Domníváte se, že Česká republika měla ve věci derogace podle čl. 15 Úmluvy postupovat jinak?

Vyhraněný názor na to nemám. Myslím, že je klíčové, jak jsou ta opatření skutečně navrhována, jaký je jejich obsah a odůvodnění na vnitrostátní úrovni. Jestli pak přijde formální derogace vůči Radě Evropy považuji za podružný problém. Vnímám jako hlavní, aby se ta opatření skutečně udržela v rámci toho, co je nezbytné pro sledovaný účel.

Krok směrem k derogaci vyžaduje úplné vysvětlení toho, co znamená. U vládních opatření by mělo být jasné, o co se opírají, proč mají konkrétní podobu a jaká mírnější opatření v rámci Listiny základních práv a svobod vláda zvažovala. Pokud takové vysvětlení chybí, těžko očekávat, že tak komplexní odůvodnění a výklad, jako by tomu bylo potřeba u odstoupení podle čl. 15 Úmluvy, by vláda veřejnosti skutečně poskytla.

 

Štrasburský soud letos čeká tajné sledování, azylové případy i mezistátní stížnosti

Jakými zajímavými případy se KVZ aktuálně zabývá?

Nejzajímavější a nejdůležitější je nyní stížnost ohledně povinného očkování, kterou se zabývá velký senát. Řada států se k řízení připojila jako vedlejší účastník řízení. Dále je zajímavý případ s otázkou pokračování v umělém oplodnění, i když manžel zemřel. To například české soudy neumožnily.

Rovněž máme několik případů týkajících se nepřiměřeného použití síly ze strany policistů v různých kontextech a jejich vyšetřování. Toto téma se k ESLP vrací, protože případy tohoto typu nebývají vždy dobře vyřešeny.  

Další případy se týkají denní praxe trestních soudců, zejména používání svědeckých výpovědí u svědků, kteří vypovídali v přípravném řízení, kde obhajoba obvykle nebyla a nemohla tak klást svědkům otázky. Tito svědci pak během hlavního líčení odmítají vypovídat nebo jsou nedostupní a jejich svědecká výpověď učiněná v přípravném řízení bez přítomnosti obhajoby, je před soudem čtena a následně vzata jako klíčový důkaz viny. Tato věc se u České republiky opakuje, nyní je před Soudem asi osm případů.

Jaké zásadní rozsudky je možné od ESLP očekávat v tomto roce?

Zajímavým případem je určitě Big Brother Watch a ostatní proti Spojenému království, který se týká monitorování komunikace obyvatelstva zpravodajskými službami, na něž upozornil Edward Snowden v roce 2013. Týká se velké většiny států včetně České republiky, kde vláda schválila novelu zákona o vojenském zpravodajství rozšiřující pravomoci zpravodajských služeb.

Očekávají se také rozsudky v otázkách azylového a migračního práva a dále ve věci mezistátních stížností Ukrajiny proti Ruské federaci ohledně anexe Krymu.

Je nějaká oblast, ve které se česká judikatura a judikatura ESLP zásadně rozcházejí?

Poukázal bych na otázku transgenderu, a to právní uznání změny pohlaví, ve které je dnes již ustálená judikatura ESLP. Česká republika je v jasném rozporu s článkem 8 Úmluvy, neboť podmiňuje změnu pohlaví sterilizací. Jedním z případů, jímž se v této věci zabýval ESLP, je A.P., Garçon a Nicot proti Francii. V legislativním vyřešení tohoto problému máme deficit. Byť se to téma týká malé skupiny lidí, tak o společnosti leccos vypovídá, jak se staví právě k menšinám.

Co si slibujete od nového předsedy ESLP Róberta Spanó?

Je to velmi dobrý soudce a vynikající právník. S přihlédnutím k tomu, jak je mladý, jde o skutečnou právnickou osobnost. Vnímám to jako velice dobrou volbu, která přispěje k zachování vysokého kreditu, který Soud má.

 

Fotografie

Petr Konůpka. zdroj: Petr Konůpka