Již informace o prověřování ze spáchání trestného činu může člověku převrátit život naruby. Následky trestního řízení nabývají ještě vyšší intenzity v momentě, kdy se prokáže nevina. Proto této osobě následně náleží právo domáhat se náhrady za negativní dopady neoprávněného trestního řízení.

Konec trestního stíhání a začátek další právní bitvy

Trestní řízení představuje právní bitvu, která může trvat několik měsíců i let. V případě, kdy skončí ve prospěch obviněného, je na místě úleva. Negativní dopady trestního řízení, ale mohou přetrvávat. Poškozený mohl ztratit zaměstnání, mít zdravotní následky, investovat peníze do obhajoby apod. Má právo na úhradu takové újmy? Kdo bude odpovědný k náhradě a jak? 

Nejen na výše uvedené zakotvuje odpověď článek 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod: Každý má právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem. Poškozenému tedy náleží právo žádat náhradu vůči státu, který v trestním řízení reprezentovaly orgány činné v trestním řízení. Pokud poškozený svého práva využije, musí se připravit na možnost dalšího právního sporu.

Co vše může poškozený nárokovat?

V žádosti může poškozený uplatnit škodu majetkovou (např. odměna obhájce) a nemajetkovou újmu (např. zdravotní následky), přičemž obě musí detailně popsat, odůvodnit a podložit důkazy. Může požadovat pouze náhradu toho, co reálně přímo souviselo s neoprávněným trestním řízením. 

Nemajetková újma se nahrazuje tzv. zadostiučiněním v penězích, nelze-li újmu nahradit jinak (např. omluvou). Na otázku, zda existují určité paušální částky, je třeba odpovědět jednoznačné ne. Dle Ústavního soudu je totiž nevhodné, aby soudy vycházely z předem daných tabulek či algoritmů výpočtu, jelikož „musí dostatečným způsobem zohlednit veškeré klíčové a jedinečné okolnosti tohoto případu a své rozhodnutí odůvodnit způsobem, který nebude vykazovat ústavněprávní nedostatky.“[1]

Při stanovení výše nemajetkové újmy se vychází především ze srovnání obdobných případů. Ministerstvo spravedlnosti pro usnadnění stanovení výše nároku uveřejňuje aktualizovaný seznam rozhodnutí odvolacích soudů, kterými bylo poškozeným přiznáno právo na peněžité zadostiučinění.[2] Poškozený však může dále zohlednit např. také metodiku Nejvyššího soudu k odčinění nemajetkových újem na zdraví dle občanského zákoníku.

V zadostiučinění se má dle sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012 sp. zn. 30 Cdo 2813/2011 zohledňovat povaha trestní věci, délka trestního řízení a následky způsobené trestním řízením v osobní sféře poškozeného. Roli může mít ale také postup orgánů a chování poškozeného v trestním řízení, medializace případu, společenské postavení poškozeného apod.

Majetkovou škodu lze určit snadněji. Jedná se o reálně vynaložené peníze, které lze doložit např. fakturami, cestovními doklady. Nahrazuje se vždy v penězích. Nejčastějším nárokem je zde požadavek náhrady odměny obhájce, která se vždy odškodňuje dle advokátního tarifu. 

Jak, kdy a kde se může poškozený náhrady domoci?

Poškozený musí nejprve uplatnit svůj nárok v souladu se zákonem o odpovědnosti státu za škodu mimosoudně u Ministerstva spravedlnosti. To buď žádosti vyhoví plně, zčásti, nebo vůbec. Není-li poškozený s výsledkem spokojený, může se obrátit na soud prostřednictvím žaloby podané proti státu, a to do šesti měsíců ode dne, kdy uplatnil žádost u Ministerstva spravedlnosti. 

Ministerstvo spravedlnosti má při posuzování žádosti poměrně širokou volnost. Jeho postup přímo neupravuje zákon o odpovědnosti státu za škodu ani jiné správněprávní předpisy. Veřejný ochránce práv (Ombudsman) proto vytvořil tzv. Desatero dobré praxe pro posouzení žádostí o odškodnění za nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup, které následně přijala i vláda skrze usnesení. Jistý vliv má však také rozhodovací praxe soudů. 

Žádost musí poškozený uplatnit do konce promlčecí doby, jinak jeho nároky nemusí být přiznány. Majetkovou škodu lze uplatnit do tří let od doručení zrušujícího rozhodnutí. Nemajetkovou újmu lze uplatnit do šesti měsíců ode dne, kdy se poškozený o jejím vzniku dozvěděl. To znamená, že lhůta pro uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy běží např. od momentu, kdy  si obžalovaný vyslechne zprošťující rozhodnutí, nikoliv od doručení jeho písemného vyhotovení. 

Pro úspěšné uplatnění nároku musí být žadatelem splněny i další podmínky stanovené zákonem o odpovědnosti státu za škodu. Dlouhodobě sporným bodem je nutnost využití všech procesních prostředků k ochraně svých práv. V praxi má totiž např. stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání efekt jen zřídka. Kvůli tomu jí obvinění často nevyužijí, čekají na výsledek vyšetřování a až poté se brání. I ten, kdo nevyužil stížnosti, však může být nevinný. Dle striktního přístupu by však nárok na náhradu mít neměl vůbec bez ohledu na důvody nevyužití stížnosti.

Ústavní soud vyslovil názor, že veškeré nevyužití procesních prostředků na počátku trestního řízení vždy automaticky neznamená nesplnění podmínky pro vznik nároku na náhradu škody podle zákona o odpovědnosti státu za škodu, a proto by měl být každý případ posuzován individuálně.[3] Rozhodovací praxe je však stále různá, proto i většina obhájců z opatrnosti využívá procesní obranu i v situacích, kdy předpokládají spíše neúspěch.

Zákon o odpovědnosti státu za škodu upravuje výslovně případy, kdy poškozený nárok na náhradu nikdy nemá. Jako příklady lze uvést následující situace. První z nich je případ, kdy si obvinění zavinil poškozený sám, a to např. uvedením nepravdivých informací v trestním řízení. Další situaci představuje zproštění obžaloby nebo zastavení trestního stíhání vůči tomu, kdo není trestně odpovědný, protože v době spáchání trestního činu nebyl starší 15 let nebo trpěl duševní poruchou, kvůli níž nemohl rozpoznat následky svého protiprávního jednání. Stejně tak nemá nárok na náhradu škody ten, kdo byl zproštěn obžaloby nebo proti němu bylo zastaveno trestního stíhání, jelikož jím spáchaný trestný čin byl amnestován. Výjimkou je však situace, kdy by tato osoba prohlásila, že trvá na projednání trestní věci a následně soud dospěl k tomu, že je nevinná. 

Praxe odškodňování v ČR

Ministerstvo spravedlnosti vede vlastní databázi podaných žádostí k mimosoudní náhradě škody  a újmy vzniklé při výkonu veřejné moci. Jejich počet se pohybuje mezi třemi až čtyřmi tisíci ročně, přičemž zhruba polovina souvisí s neoprávněným trestním řízením. 

S žádostmi (nejen ve vztahu k neoprávněnému trestnímu řízení) je alespoň zčásti úspěšných téměř 40 % žadatelů, zbytek se může obrátit na soud. Je však třeba si uvědomit, že řada žádostí je neoprávněných (např. právo na náhradu žadateli nepřísluší, uběhla promlčecí doba). Následná úspěšnost žalobců u soudů se pohybuje kolem 30 %. Velká část soudních řízení tedy končí buď zamítnutím žaloby, nebo jiným ukončením sporu (např. smírem, zpětvzetím žaloby). 

Databázi ve vztahu k neoprávněnému trestnímu řízení vede Ministerstvo pouze u úspěšných žádostí. Z té lze zjistit, že v roce 2020 bylo minimálně zčásti vyhověno 1 156 žádostem, v roce 2020 se jednalo o 1 110 žádostí. 

Za rok 2020 bylo Ministerstvem spravedlnosti na základě podaných žádostí (nejen ve vztahu k neoprávněnému trestnímu řízení) mimosoudně vyplaceno více než 116 milionů Kč, v roce 2021 to bylo více než 147 milionů Kč. Celkové odškodnění vyplacené Ministerstvem spravedlnosti na základě soudního rozhodnutí v roce 2020 přesahovalo 62 milionů Kč, v roce 2021 se jednalo o více než 91 milionů Kč. Nejčastější položky odškodnění jsou náhrada nákladů za trestní řízení, ušlý zisk, skutečná škoda, zadostiučinění za délku řízení a tzv. zadostiučinění ostatní, kam lze zahrnout celou řadu individuálních situací.

Peníze vše nevynahradí, ale mohou pomoci s novým startem 

Konečné slovo ohledně oprávněnosti nároků mají vždy soudy. Vývoj soudní rozhodovací praxe a nálezy Ústavního soudu  zároveň formují i činnost Ministerstva spravedlnosti. Přístup je však dosud velmi různorodý. S ohledem na odlišnost každého případu je individuální přístup žádoucí, avšak i ten by měl mít určité mantinely, aby nebyla zasažena právní jistota poškozených osob. 

I když peníze nikdy plně nenahradí veškeré důsledky neoprávněného trestního řízení, mohou alespoň částečně pomoci člověku po konci neoprávněného trestního řízení. Toto období nemusí být vždy jednoduché, proto i částečná finanční kompenzace může být nápomocná. Náhrady se poškozený sice může dočkat až po delší době, ale jisté šance na její alespoň částečné přiznání má. 

 

Poznámky

[1] Nález Ústavního soudu, sp. zn. III. ÚS 3271/20, ze dne 24. srpna 2021.

[2] Seznam rozhodnutí zveřejněný Ministerstvem spravedlnosti (https://www.justice.cz/web/msp/odskodnovani2?clanek=penezni-zadostiucineni-za-ujmu-zpusobenou-trestnim-stihanim) 

[2] Nález Ústavního soudu, sp. zn. IV. ÚS 3846/11, ze dne 9. července 2012.

[3] Nález Ústavního soudu, sp. zn. III. ÚS 3271/20, ze dne 24. srpna 2021.

Zdroje

Údaje poskytnuté Mgr. Jakubem Severou, ředitelem odboru odškodňování Ministerstva spravedlnosti ČR.

Ombudsman. Desatero dobré praxe při odškodňování za nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup, září 2021 (https://www.ochrance.cz/letaky/odskodneni/odskodneni.pdf)

Sjednocující stanovisko Nejvyššího soudu v otázce přiznání a výše náhrady za nemateriální újmu způsobenou tím, že proti poškozenému bylo vedeno trestní řízení, které neskončilo odsouzením, 12. října 2012 ( https://www.nsoud.cz/Judikatura/ns_web.nsf/web/Proverejnostamedia~TiskovezpravyNejvyssihosoudu~Sjednocujici_stanovisko_Nejvyssiho_soudu_v_otazce_priznani_a_vyse_nahrady_za_nematerialni_ujmu_zpusobenou_tim__ze_proti_poskozenemu_bylo_vedeno_trestni_rizeni__ktere_neskoncilo_odsouzenim~?openDocument&lng=CZ)

Metodika Nejvyššího soudu k § 2958 o.z., 12. března 2014 (https://nsoud.cz/Judikatura/ns_web.nsf/Edit/Rozhodovacicinnost~Metodika….?Open&area=Rozhodovac%C3%AD%20činnost&grp=Metodika%20k%20§%202958%20o.z.&lng=)

Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád)

Fotografie

[1] Neoprávněné trestní řízení a jeho negativní dopady na život člověka. We are NOT criminals !, autor: Alisdare Hickson, 15. ledna 2022, zdroj: Flickr, CC BY 2.0, editace: ořez.