Problematika změny klimatu rezonuje ve všech oblastech lidského života a v právním světě tomu není jinak. Ačkoli klimatické žaloby nejsou žádnou novinkou, teprve v posledních třech letech se staly tématem, kterým se musí zabývat také evropské soudy - tedy otázkou lidskoprávního přístupu k soudním sporům v oblasti životního prostředí. Jaké jsou současné trendy v této oblasti?

Jsou to především vnitrostátní soudy, které se v současné době zabývají fenoménem tzv. klimatických žalob. Jejich podstata spočívá v tom, že se žalobci dovolávají nedostatečné aktivity státu v oblasti životního prostředí. Činí tak s odkazem na ústavní právo, správní právo, soukromé právo nebo zvláštní předpisy týkající se ochrany spotřebitelů. Tyto žaloby jsou samozřejmě také propojeny s lidskoprávním rozměrem vnitrostátního a mezinárodního právního řádu.

Vývoj na domácí půdě

V posledních třech letech se s tímto typem žalob setkala např. Francie, Nizozemsko a dokonce i Česká republika. V červnu 2022 rozhodl Městský soud v Praze o klimatické žalobě několika fyzických i právnických osob proti správním orgánům ČR ve prospěch žalobců a konstatoval, že ČR pochybila, když doposud neimplementovala opatření směřující ke zmírnění dopadů klimatické krize.

V celoevropském kontextu je však v tomto ohledu nejvýznamnější rozhodnutí nizozemského nejvyššího soudu vydané v roce 2019, známé pod názvem Urgenda. Žalobu podala nevládní ekologická organizace Urgenda Foundation, která tvrdila, že Nizozemsko nesplnilo svůj mezinárodní závazek usilovat o snižování emisí skleníkových plynů podle Pařížské dohody. V rozsudku, který je považován za první svého druhu, shledal nejvyšší soud Nizozemsko odpovědným za porušení občanskoprávní povinnosti předcházet nebezpečné situaci, kterou v daném případě představuje zhoršující se klima.

Nizozemsko totiž neimplementovalo mezinárodní dohody o zlepšení klimatu, které měly být promítnuty do vnitrostátních právních předpisů, dostatečně rychle a účinně. Podle nizozemského nejvyššího soudu je stát "povinen činit tak co nejrychleji a usilovat o zmírnění dopadů v co největší míře.” Soud dále uvedl, že záruky podle článků 2 a 8 Evropské úmluvy o lidských právech (EÚLP, Úmluva) zahrnují také prevenci rizik spojených se změnou klimatu.

Existuje právo na zdravé životní prostředí?

V evropském prostoru doposud nepanuje jednotný názor na to, zda lze škody na životním prostředí spojovat s lidskoprávními nároky. Jak Evropský soud pro lidská práva (ESLP), tak Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) se k přiznání práva na zdravé životní prostředí zpočátku stavěly velmi zdrženlivě. Vzhledem k proměnám vnímání důležitosti ochrany klimatu evropskými společnostmi však v tomto směru dochází k postupným změnám. V současné době se oba soudy na klimatické případy již nezdráhají nahlížet lidskoprávní perspektivou, ač stále zřejmě hledají jasnější koncepční přístup. 

K vývoji judikatury ESLP přispěla známá doktrína living instrument [1]. Prostřednictvím takového výkladu Evropské úmluvy o lidských právech Soud několikrát rozhodl, že ačkoli systém Úmluvy výslovně nezahrnuje záruku čistého životního prostředí, příznivé podmínky životního prostředí jsou nezbytné pro výkon ostatních práv zaručených Úmluvou.

Zdá se, že SDEU je v této oblasti poněkud opatrnější a klade důraz spíše na procesní práva v oblasti životního prostředí vyplývající z Aarhuské úmluvy (viz například věc Wasserleitungsverband Nördliches Burgenland a další nebo věc Stichting Varkens in Nood). Na druhou stranu se legislativa EU dlouhodobě programově a intenzivně věnuje tématu ochrany klimatu, které do jisté míry poskytuje konkrétní záruky individuálních práv, jako jsou práva spotřebitelů nebo naopak právo podnikat bez diskriminace. Na hlubší propojení s aspektem lidských práv však stále čeká.

Nenápadná první vlaštovka, nebo významný precedens?

K lidskoprávnímu rozměru ochrany klimatu mají co říci i mezinárodní lidskoprávní orgány. Poměrně překvapivě to byl Výbor OSN pro práva dítěte, který v říjnu 2021 vydal přelomové rozhodnutí ve věci Sacchi a další proti Argentině a dalším. Při rozhodování o žalobě 16 dětí z 12 různých zemí rozhodl, že v souvislosti s nedostatečnou ochranou klimatu porušily Argentina, Brazílie, Francie, Německo a Turecko právo žalobců na život, zdraví a kulturu podle Úmluvy o právech dítěte.

Ačkoli Výbor formálně shledal stížnost nepřípustnou z důvodu nevyčerpání vnitrostátních opravných prostředků, vzhledem k věcnému odůvodnění Výboru ji lze i přesto považovat za velmi relevantní. Podle Výboru není kolektivní povaha příčin změny klimatu důvodem k tomu, aby se jednotliví znečišťovatelé vyhýbali odpovědnosti za zhoršování stavu životního prostředí. Vzhledem k tomu, že dotčené státy vykonávaly účinnou kontrolu nad znečišťujícími činnostmi, bylo možné dostatečně prokázat, že existuje příčinná souvislost mezi jednáním nebo opomenutím států a škodou způsobenou stěžovatelům.

Další důležité, i když nezávazné rozhodnutí vydala v roce 2021 Rada OSN pro lidská práva. Rozhodla, že čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí je lidským právem, což je závěr, který bude pravděpodobně zohledněn i v rámci budoucích argumentačních trendů domácích i mezinárodních soudů.

Příležitost pro Evropský soud pro lidská práva

Rozhodnutí Výboru OSN pro práva dítěte může nepochybně sloužit jako zajímavý zdroj inspirace. Jak již bylo uvedeno, ESLP se dosud zdráhal výslovně uznat existenci práva na zdravé životní prostředí. Lze však říci, že stížnosti spojené s ochranou klimatu jsou čím dál tím frekventovanější, a dá se předpokládat, že se ESLP bude muset v nejbližší době k tématu vyslovit konkrétnějším způsobem než doposud.

V září 2020 podala skupina mladých lidí z Portugalska stížnost, v níž tvrdila, že 33 evropských zemí, které představují nejvýznamnější znečišťovatele, porušilo jejich právo na život, ochranu soukromého a rodinného života a zákaz diskriminace podle Úmluvy. Tvrdí, že v důsledku změny klimatu jsou jejich životy ohroženy požáry, ke kterým v Portugalsku často dochází. Kromě toho se kvůli zvýšeným teplotám raději vyhýbají pobytu venku, což podkopává jejich fyzický a duševní stav.  

Lze očekávat, že případ známý jako Duarte Agostinho bude představovat přelomovou příležitost k jasnějšímu propojení ochrany životního prostředí a nástrojů v oblasti lidských práv. Nedávno byly k ESLP podány dvě další žaloby.[2] Bude proto zajímavé sledovat, jak bude Soud postupovat v situaci, kdy každý významný krok v tomto směru bude bedlivě sledován celým mezinárodním společenstvím.

 

Poznámky

[1] Doktrína living instrument je výkladový přístup ESLP, který umožňuje Soudu přizpůsobit výklad EÚLP současným podmínkám.

[2] Verein KlimaSeniorinnen Schweiz a další proti Švýcarsku a Greenpeace Nordic a další proti Norsku.

Zdroje

Cenevska, I. (2016). Environmental Rights in the Dialogue between the EU Court of Justice and the European Court of Human Rights. Dostupné z: https://www.ceje.ch/files/2314/6762/6879/Geneva_JMWP_16-Cenevska.pdf 

Climate Change Litigation Databases. (2022). Duarte Agostinho and Others v. Portugal and 32 other countries. Dostupné z: http://climatecasechart.com/climate-change-litigation/wp-content/uploads/sites/16/non-us-case-documents/2020/20200902_3937120_complaint.pdf 

Climate Change Litigation Databases. (2022). Urgenda Foundation v. State of the Netherlands. Dostupné z:http://climatecasechart.com/climate-change-litigation/wp-content/uploads/sites/16/non-us-case-documents/2020/20200113_2015-HAZA-C0900456689_judgment.pdf 

Evropský soud pro lidská práva. (2022). Guide on the case-law of the European Court of Human Rights - Environment. Dostupné z: https://www.echr.coe.int/Documents/Guide_Environment_ENG.pdf 

EUR-Lex. (2022). Environment and Climate Change. Dostupné z:https://eur-lex.europa.eu/summary/chapter/20.html 

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15. června 2022, sp. zn.

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-826/18, 14. ledna 2021 (https://curia.europa.eu/juris/liste.jsf?num=C-826/18). 

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-197/18, 3. října 2019 (https://curia.europa.eu/juris/liste.jsf?language=en&num=C-197/18). 

UN Treaty Body Database. (2022). CRC - Convention on the Rights of the Child, 88 Session (06 Sep 2021 - 24 Sep 2021). Dostupné z: http://climatecasechart.com/climate-change-litigation/wp-content/uploads/sites/16/non-us-case-documents/2019/20190923_Communication-No.-1042019-Argentina-Communication-No.-1052019-Brazil-Communication-No.-1062019-France-Communication-No.-1072019-Germany-Communication-No.-1082019-Turkey_petition.pdf 

Fotografie

[1] Klimatické žaloby jsou doménou mladé generace. Greta Thunberg, autor: Andy Bosselman, Streetsblog Denver, 11. říjen 2019, zdroj: Flickr, CC BY-2.0, editace: ořez.