Konfuciovy instituty se na první pohled mohou jevit jako běžná kulturní centra, která mají za cíl šířit osvětu o Číně. Za nenápadnou propagací kultury se však mnohdy skrývá snaha o šíření propagandy s cenzurou, společně s pokusy o špionáž. 

Konfuciovy instituty v kostce

Konfuciovy instituty jsou čínskou vládou oficiálně prezentovány jako centra pro výuku čínského jazyka, šíření osvěty o čínské kultuře i historii v zahraničí.[1] Často se proto považují za čínskou obdobu jiných národních center jako jsou například německý Goethe-Institut, španělský Instituto Cervantes nebo britský British Council. Na rozdíl od nich jsou však zřizována výhradně při zahraničních středních a vysokých školách.

První Konfuciovy instituty byly založeny v roce 2004. Od té doby jejich počet narostl na zhruba 550. Nejvíce těchto institutů se nachází v Severní Americe a v Evropě. V České republice fungují dva, a to od roku 2007 na Univerzitě Palackého v Olomouci a od roku 2019 na pražské Vysoké škole finanční a správní. 

Kromě institutů pak funguje více než tisíc tzv. Konfuciových tříd, které jsou založeny na podobném principu jako samotné instituty. Od nich se často odlišují pouze kapacitou a omezeným rozsahem nabízených aktivit. Jedná se tak většinou o jednu třídu fungující na některé z partnerských středních škol či univerzit. V České republice byly tyto třídy otevřeny ve spolupráci Ostravské univerzity a Vysoké školy báňské, a taktéž na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích. Konfuciova třída působící při Ostravské univerzitě se například zasadila o možnost výuky čínštiny na Matičním gymnáziu v Ostravě.

V čínském sevření

V institutech se zdarma vyučuje čínština, kaligrafie, tai chi, nebo se tam pořádají tradiční čajové obřady. Kurzy jsou přístupné jak široké veřejnosti, tak univerzitním studentům a zaměstnancům. Konfuciovy instituty zároveň nabízí možnost spolupráce se základními a středními školami. Tím však podobnost s běžnými národními vzdělávacími a kulturními instituty končí.

Vedení institutů je totiž na rozdíl od jiných center značně netransparentní. Ve statutu Ředitelství Konfuciových institutů se uvádí, že je řídí správní rada, obdobně, jako třeba u Goethe-Institutů. Oproti své německé obdobě však žádné informace o této správní radě nejsou zveřejňovány. Obdobně je to i se samotnými smlouvami, které se při zřizování institutů s jednotlivými školami uzavírají. Ani ty ve většině případů nejsou dohledatelné.

Nejasnosti panují také okolo financování Konfuciových institutů. Ty jsou podporovány Čínským národním úřadem pro mezinárodní šíření čínského jazyka, známým jako “Hanban”, které je současně označováno jako Ředitelství Konfuciových institutů. Hanban je pak financován čínským Ministerstvem školství. Instituty jsou dále finančně podporovány Oddělením propagandy při Sjednocené frontě Ústředního výboru Čínské komunistické strany. To mimo jiné ovlivňuje způsob prezentace čínských představitelů i kroků vlády ve světě i na domácí půdě, a šíření propagandy ve prospěch Čínské komunistické strany.

I proto není překvapením, že veškerá činnost i personál na půdě Konfuciových institutů nesmí porušit čínské zákony, které na jejich půdě platí bok po boku zákonů hostitelské země. Co přesně se odehrává v případě kolize s místními a čínskými zákony není jasné. Dle organizace Human Rights Foundation nicméně není vyloučeno, že kvůli finančním příspěvkům, které mohou univerzity dostávat od Hanbanu, bývají upřednostněny čínské zákony.

Učitele působící v centrech rovněž nelze pokládat za běžný pedagogický personál. Každý vyučující je totiž pečlivě vybrán Hanbanem, který při výběru zohledňuje především  politický profil kandidátů. Ti se ve většině případů hlásí k Čínské komunistické straně. Upřednostňováni jsou pak ti zájemci, kteří členy strany již jsou. Během pohovorů Hanban zjišťuje, zda jsou jednotliví uchazeči schopni vyhnout se otázkám týkajících se kritiky čínského režimu. Vybraní učitelé pak při výuce musí postupovat na základě propagandistických materiálů.  

Konfuciovy instituty tak podle profesora Tao Zhanga z anglické Nottingham Trent University čínskému režimu umožňují kontrolu informací, které se o Číně, její politice, historii, kultuře i jazyce vyučují a rozšiřují. To potvrdil i samotný výkonný ředitel Hanbanu, Xu Li, který v roce 2010 zmínil, že instituty slouží k upevňování moci a vlivu Čínské komunistické strany ve světě.

Čínský loutkovodič tahá za nitky

Čínská kontrola činnosti center tak jde ruku v ruce s propagandou šířenou Čínou do západního světa. Konfuciova centra jsou totiž součástí mechanismu pro použití tzv. měkké síly. Ta se na rozdíl od tvrdé síly nevyznačuje agresivním vojenským a ekonomickým nátlakem za účelem dosažení svého cíle, jako spíše využíváním diplomatických kroků a budováním přátelských vztahů.

V případě Konfuciových institutů se tento typ síly projevuje především ve vykreslování Číny v pozitivním světle a k podprahovému podsouvání politiky prosazované Čínskou komunistickou stranou veřejnosti i univerzitním studentům. Toho čínský režim dosahuje například překrucováním historických událostí, zlehčováním stylu života v komunistickém režimu nebo třeba zamlčováním praktik používaných nebo podporovaných Čínou. 

Účast na aktivitách centra pak umožňuje věnovat se pouze tématům schválených Pekingem. Politicky kontroverzní témata jako například otázka svobodného Tibetu, nezávislosti Tchaj-wanu, pronásledování Ujghurů, protivládní protesty v Hong Kongu či krvavé potlačení protestů na Náměstí nebeského míru jsou kvůli snaze o umlčení kritiky zakázána. Cenzuru musí respektovat jak vyučující, tak i samotní studenti. Vyučujícím je pak také například odpíráno praktikovat buddhisticky orientované náboženské hnutí Falun Gong, které je Čínskou komunistickou stranou perzekuováno kvůli snaze dosáhnout celkového ateismu v zemi. Perzekuce členů tohoto hnutí je taktéž spojována s nuceném odebíráním lidských orgánů, které slouží jako jeden z hlavních zdrojů pro obchod s orgány v Číně. 

Číně však v rámci Konfuciových center nejde pouze o zlepšování svého obrazu ve světě. Prostřednictvím center totiž často také získávají důležité, citlivé i přísně tajné informace o jednotlivých zemích. I proto se velké množství těchto institutů soustřeďuje v blízkosti strategicky důležitých objektů jako jsou například instituce Evropské unie nebo ředitelství NATO. To je případ i bruselského Konfuciova institutu při Vrije Universiteit Brussels (VUB), jehož řediteli, Xinningovi Songovi, byl zakázán vstup do země pro údajnou špionáž. Na obdobné problémy s Konfuciovými instituty také upozorňuje Bezpečnostní informační služba České republiky.

Svoboda slova v ohrožení?

Samotné použití měkké síly na půdě svých center však není to největší nebezpečí, které ze strany Konfuciových institutů hrozí. V rámci celých vzdělávacích institucí, kde tato centra působí, často dochází k ohrožení akademické integrity a svobody slova. Podle zjištění australského deníku Sydney Morning Herald, totiž spousta univerzit na základě uzavřených smluv umožňuje nějakou formu čínské kontroly nad událostmi na univerzitních kampusech.

Konfuciovy instituty také mohou kontrolovat řečníky vystupující na univerzitních akcích či ovlivňovat obsah workshopů a seminářů. Human Rights Foundation například zmiňuje, že i díky tomu dokázal Peking v minulosti zamezit vystoupení Dalajlámy na Univerzitě v Severní Karolíně, odstranit veškeré zmínky o Tchaj-wanu z životopisu pozvaného řečníka na Savannah State University, nebo zrušit projekci filmu, který kritizuje Konfuciovy instituty, na kampusu Victoria University. 

Na některých univerzitách jsou Konfuciovy instituty také přímo součástí výzkumných ústavů sinologie. Tím se Konfuciovým institutům dostává jedinečná příležitost kontroly činnosti těchto odborných pracovišť a toho, jak se poměry a současná situace v Číně prezentují v zahraničí. Akademici, kteří jsou financováni čínskými granty, nebo se do Číny chystají vycestovat, se obdobně jako personál a žáci působící přímo v Konfuciových institutech raději uchylují k samocenzuře ve strachu ze ztráty benefitů, které se jim díky centrům dostávají.

Vliv Číny prostřednictvím Konfuciových institutů se projevuje také mimo vzdělávací zařízení. Příkladem toho může být incident z portugalské Bragy z roku 2014, kde se konala konference Evropské asociace čínských studií. Jedním ze sponzorů byl také program Konfuciových institutů, jehož tehdejší výkonná ředitelka a zároveň ředitelka Hanbanu, Xu Lin, nařídila odstranění všech zmínek o Tchaj-wanu z propagačních materiálů kvůli údajným rozporům s čínskými regulacemi. 

Západ pomalu obrací

Nejen po incidentu v Braze, ale taktéž díky vlastním zkušenostem, se mnoho škol začíná  postupně odvracet od spolupráce s Konfuciovými instituty.  Kvůli obavám z perzekuce jedné z vyučujících praktikující Falun Gong, se McMaster University v Kanadě rozhodla zrušit spolupráci s Hanbanem a zavřít tamní Konfuciův institut. Pro neprodloužení smluv s institutem se kvůli jeho pochybnému pozadí rozhodla také nizozemská Leiden University. Kanadské University of Manitoba a University of British Columbia se pak rozhodly upustit od svého plánu zřídit instituty na svých kampusech. Vazby s Konfuciovými instituty také přetrhalo již více než 30 univerzit včetně švédské Stockholm University nebo francouzské University of Lyon.

Spojené státy americké či například Austrálie pak dokonce přijaly zvláštní právní úpravu, která aktivity Konfuciových institutů výrazně omezuje nebo jejich činnost úplně zakazuje. V Austrálii se jedná o tzv. vetující zákony z konce roku 2020. Dle znění nové legislativy musí všechny australské státy, teritoria a instituce prokázat jakékoli závazky se zahraničními vládami státu. Australská vláda pak může jednotlivé smlouvy ukončit, v případech, kdy obsah smluv rozporuje australské zahraniční politice. V USA byl minulý rok zase schválen tzv. Confucius Act, který nařizuje předání veškerého řízení Konfuciových institutů do rukou hostitelských univerzit a zakazuje aplikaci jakéhokoliv zahraničního zákona na amerických kampusech. 

I přes to, že jsou Konfuciovy instituty ve světě stále relativně rozšířené, však jejich postupné uzavírání a ukončování spolupráce s Hanbanem naznačuje, že si západní univerzity začínají uvědomovat rizika spojená s na první pohled neškodnou výukou čínštiny a osvětou o čínské kultuře. Opatření přijatá některými státy spolu s omezováním aktivit Konfuciových institutů tak mohou předznamenávat pomalý, ale zato strmý pokles vlivu Pekingu a čínského ovládání akademické svobody slova na zahraničních kampusech. 

 

Poznámky

[1] Konfucius byl čínský filozof a reformátor, který se mimo jiné zasadit o přístupnější vzdělání. Taktéž stojí za etickými, morálními a sociálními základy filozofického směru konfucianismus.

Zdroje

Beijing's Propaganda Lessons (2014, srpen 7). Wall Street Journal. Získáno z https://www.wsj.com/articles/beijings-propaganda-lessons-1407430440.

Elks, S. (2019, červen 17). China is harvesting organs from Falun Gong members, finds expert panel. Reuters. Získáno z https://www.reuters.com/article/us-britain-china-rights/china-is-harvesting-organs-from-falun-gong-members-finds-expert-panel-idUSKCN1TI236.

Fulda, A. (2021,říjen). Chinese Propaganda Has No Place on Campus. Foreign Policy. Získáno z https://foreignpolicy.com/2019/10/15/confucius-institute-chinese-propaganda-campus-communist-party-censorship/.

Cheng, K. (2019, únor 18). UK schools should halt further deals with China’s Confucius Institutes until review completed, Conservative Party watchdog says. Hong Kong Free Press. Získáno z https://hongkongfp.com/2019/02/18/uk-schools-halt-deals-chinas-confucius-institutes-review-completed-conservative-party-watchdog-says/?fbclid=IwAR1bdrjrH_OUJTBdnV7qi1M-ZE3fDsGPDWwwWMQ56Ng_eqFpsXkoCjwuq_0.

Leiden University to end agreement with Confucius Institute (2019, únor 19). Získáno z https://www.universiteitleiden.nl/en/news/2019/02/confusius-instituut-en?fbclid=IwAR334SB4njVYQ4hzOzCh4F5QgogMGDpms6P4yZ2nrqkoWairYXQ0WGFMlGE.

Luwei Rose Luqiu a John D. McCarthy (2019) Confucius Institutes: The Successful Stealth “Soft Power” Penetration of American Universities, The Journal of Higher Education, 90(4), 620-643.

New report: The rise of Confucius Institutes (2021, září 27). Index on Censorship. Získáno z https://www.indexoncensorship.org/2021/09/new-report-the-rise-of-confucius-institutes/.

No Confucius Institutes (bez data). Získáno z https://no-confucius-institutes.org/news/.

Rogers, B. (2019, květen 5). How China’s overseas Confucius Institutes pose a powerful threat to academic freedom. Hong Kong Free Press. Získáno z https://hongkongfp.com/2019/05/05/chinas-overseas-confucius-institutes-pose-powerful-threat-academic-freedom/.

Senate unanimously passes Kennedy’s CONFUCIUS Act to protect free speech at U.S. colleges (2021, březen 4). Získáno z https://www.kennedy.senate.gov/public/2021/3/senate-unanimously-passes-kennedy-s-confucius-act-to-protect-free-speech-at-u-s-colleges. 

Unraveling China’s Attempts to Hinder Academic Freedom: Confucius Institutes (2021, duben 4). Human Rights Foundation. Získáno z https://hrf.org/unraveling-chinas-attempts-to-hinder-academic-freedom-confucius-institutes/.

Visentin, L. (2021, květen 10). China-backed Confucius Institutes face closure under veto laws. The Sydney Morning Herald. Získáno z https://www.smh.com.au/politics/federal/china-backed-confucius-institutes-face-closure-under-veto-laws-20210423-p57lvo.html.

V Praze přibude další Konfuciův institut. Akademickou svobodu v něm nalinkuje čínský stát (2019, listopad 28). Hlídací Pes. Získáno z https://hlidacipes.org/v-praze-pribude-dalsi-konfuciuv-institut-akademickou-svobodu-v-nem-nalinkuje-cinsky-stat/.

Výuka čínského jazyka formou volitelného předmětu na MGO zahájena (2019, září 11). Matiční gymnázium Ostrava. Získáno z https://mgo.cz/jj/o-skole/zahranicni-aktivity/cina.html.

Fotografie

[1] Konfuciův institut. Confucius Institute Troy University, autor: Kreeder13, 16. březen 2018, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.